Ekonomystika

Ekonomická krize z jiné strany

Neuromarketing: Občané pod vlivem

V uplynulých dvou letech vznikly desítky dokumentárních filmů věnujících se ekonomickým otázkám – některé brilantně analyzující a objevující nečekané souvislosti, jiné otevřeně proklamující jednostranný výklad, ale taky filmy o přístupu jednotlivců, vynalézavých osobních postojích k neudržitelnému životnímu stylu či poukazující na neviditelné dopady ekonomické krize. Zvláštní programová sekce 14. Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava pod názvem Ekonomystika představuje nejrůznější perspektivy: poutavá studie Williama Karla 1929 rozebírá pád newyorské burzy v tomto černém roku novodobé ekonomiky, francouzsko-švýcarský film Cleveland proti Wall Streetu vypráví příběh amerického města Cleveland, které podalo žalobu na 21 bank, protože je viní za svou špatnou ekonomickou situaci. Aktuální téma otevírá Neuromarketing: Občané pod vlivem ukazující běžně používané postupy a technologie při marketingových průzkumech a kampaních, jejichž pozice se v době ekonomického útlumu ještě posílila.

Jiný svět

Ekonom Joseph Stiglitz, který analyzuje následky globalizace ve filmu režiséra Jacquese Sarasina Cesta kolem světa s Josephem Stiglitzem, pro francouzský časopis Télérama vysvětluje: „Nestavím se proti globalizaci, ale proti způsobu, jakým byla provedena. Mám za to, že může být účinnější a uctivější. V tomto směru se připojuji k heslu alterglobalistů. – Ano, existuje alternativa, ’jiný svět je možný‘. Ale myslím, že dnes, v době krize, je kritika excesů tržní ekonomiky do značné míry sdílená. Je vidět rostoucí konsenzus pro vytvoření nových pravidel, která se budou týkat také rozvíjejících se zemí.“ A dále v rozhovoru dodává: „Nemá smysl zdržovat se pozitivními aspekty. Každý den o nich píší Financial Times. Ale vážně, snažil jsem se ukázat, že pozitivní a negativní účinky globalizace se všude prolínají. Je to zřejmé, když přijedete do Číny, ale platí to také v  mém rodném městě Gary, kde indický Mittal zachraňuje americká pracovní místa a kde starosta doufá, že přitáhne čínské investory. Nespokojuji se ale stížnostmi. Navrhuji řešení.“

Lepší recept na kapitalismus

„Dokumentarista Alexandru Solomon je nejvýznamnějším z rumunských tichých bojovníků, odhalovatelem zlořádů, jež chápe, že znechucení lze někdy lépe zprostředkovat inteligentní ironií nežli nabubřelostí. Kapitalismus – Naše vylepšená receptura je zatím jeho nejlepším snímkem, překvapujícím pohledem na milionáře tohoto balkánského národa a na způsob, jakým převzali korupci zavedenou bývalým diktátorem Nicolaem Ceausescu. Za starých časů loupeživí baroni raději upláceli politiky, než aby do politiky sami vstupovali. Dnes však ’hrdinové triumfálního kapitalismu‘ chápou, že daleko účinnější je obé zkombinovat. To samo o sobě vysvětluje, proč nikdo zapojený do 462 případů korupce zaznamenaných v Rumunsku nebyl nikdy odsouzen. Solomon mapuje současný nefungující systém, a to zpět až k revoluci v roce 1989, kdy se národ, uklidněn, že konečně došlo ke svržení tyranského režimu, nezatěžoval otázkami, odkud se vzaly osoby, které se dostávaly vzhůru.

Ve velice efektivní fantazii si tvůrce představuje, jak se Ceausescu vrací do dnešního Rumunska. Nejprve je zděšen bujícím konzumerismem řvoucím z každého rohu Bukurešti. Při rozhovorech s různými mladými zástupci průmyslu, z nichž někteří jsou pozoruhodně samolibí ve svém neproniknutel ném bohatství a moci, si však duch diktátora uvědomuje, že jeho systém ochrany a korupce je stále pevně na svém místě a ovládán lidmi, jejichž vazby na starou Securitate (útvar státní bezpečnosti) není těžké vysledovat,“ píše o Solomonově dokumentární eseji filmový časopis Variety.

„Kdybych vám řekl, že Generace nula je nejlepším filmem o utrácení deficitu a národním dluhu, jaký kdy uvidíte, mysleli byste si, že si dělám legraci? Kolik konkurence však může v takové kategorii být? Dobře, v kategorii „fiskálních filmů“ moc konkurence není. Ale Generace nula by vyhrála, protože je to geniální film. Je to vlastně umělecké dílo, které náhodou hovoří o utrácení v červených číslech,“ rozplývá se online deník Fox news o dokumentárním filmu Stephena K. Bannona Generace nula.

Generace nula

Nekompromisní Inside Jobs

„Charles Ferguson je zde, aby světu řekl, že krize, která stála biliony dolarů na majetku, vyhnala miliony lidí z jejich domovů a práce a dále prohloubila propast mezi bohatými a chudými, nebyla náhodou. Byl to zločin... V jedné úžasné pasáži sledujeme vedení Goldman Sachs vypovídající před Kongresem a připouštějící, že v době největší bubliny na trhu nemovitostí prodávali svým klientům cenné papíry jištěné nemovitostmi, o nichž věděli, že se pravděpodobně stanou bezcenné. Ve skutečnosti byly téměř jistě nastaveny tak, aby se bezcennými staly, neboť Goldman sázel své vlastní peníze na obrovský propad na trhu s nemovitostmi, v jehož důsledku se cenný papír, který prodával svým největším institucionálním klientům, měl obrátit v pouhý cár. Tak se stalo, že došlo k likvidaci penzijních fondů státních a místních zaměstnanců, zatímco nejvyšší vedení investičních bank – dokonce i těch, které padly – odkráčelo se stovkami milionů dolarů,“ lákal online filmový magazín Film Salon v reportáži z filmového festivalu v Cannes, kde byl Inside Job velmi diskutovaným dokumentem.

Příběhy zvláštních jednotlivců

Časopis Indiewire upozorňuje na Kolaps, film Chrise Smitha, a jeho kontroverzní hlavní postavu Michaela C. Rupperta, což je „bývalý pracovník LAPD s temnou, jen napůl odhalenou minulostí, zahrnující pokusy o atentát a střety se CIA, jenž přichází na plátno, aby se podělil o dlouho vypracovávanou teorii o nadcházejícím globálním propadu, kterou již celá léta propaguje na svých přednáškách, ve zpravodajích a blozích“.

V akčním osobním dokumentu Člověk bez dopadu na životní prostředí ukazují režiséři Laura Gabbertová a Justin Schein poutavý příběh: „Koncem roku 2006 newyorský autor literatury faktu Beavan přesvědčil svoji skeptickou a zdráhavou manželku a novinářku Michelle Conlinovou, módní návrhářku a milovnici kávy, aby se spolu s jejich dvouletou dcerou Isabelou přidala k jeho jednoročnímu projektu No Impact Man. Ve snaze omezit na minimum svůj neudržitelný konzumní způsob života a vytvořit nulový dopad na životní prostředí se Beavan rozhodne, že rodina bude jíst pouze místní potraviny, vyrobené v dosahu 250 mil od města New York, vzdá se všech forem motorové dopravy (a bude místo nich používat kola nebo koloběžky), omezí a následně přestane produkovat odpad díky kompostování a nakonec se odpojí od sítě a vypne ve svém bytě elektřinu,“ zve na projekci Hollywood Reporter.





výpis dalších článků rubriky:  Téma

3.20Politika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin Mišúr
2.20Není jeden feminismusZamyšlení nad dokumentaristkami inspirované knihou Barbory Baronové Ženy o ženách.Martin Šrajer
1.20Jak uslyšet obraz?Hlavním tématem tohoto čísla dok.revue jsou české radiodokumenty tvořené filmovými dokumentaristy. V tématu, které sepsala editorka dok.revue Kamila Boháčková, líčí filmoví dokumentaristé jako Lucie Králová, Tereza Reichová, Marika Pecháčková, Lumír Košař, Apolena Rychlíková či tvůrkyně anidoků Diana Cam Van Nguyen, co pro ně znamená tvořit radiodokumenty. V čem je to pro ně odlišné od filmu? Co jim to přineslo nového? Téma radiodokumentů se hodí do dnešních dnů všeobecné domácí karantény, většina v textu zmíněných radiodokumentů je totiž ke slyšení online. Kamila Boháčková
5.19Zachytit zázrak potřebuje časCenu za přínos světové kinematografii získal letos v Jihlavě kazašský režisér Sergej Dvorcevoj, který byl také autorem letošní festivalové znělky, jež v jednom dlouhém jímavém záběru snímá tvář kazašské herečky Samal Esljamové na nástupišti moskevského metra. Do Jihlavy se Dvorcevoj vrátil přesně po dvaceti letech, v roce 1999 si z tehdy teprve začínajícího festivalu odnesl historicky první ji.hlavskou cenu. Letos představil na festivalu nejen své dosavadní filmy, ale spolu s ředitelem jihlavské přehlídky objasnil svůj způsob natáčení i uvažování na masterclass, jejíž otitulkovaný záznam si lze přehrát na dok.revue.Kamila Boháčková
F5.19Válka jako stav mysliEsej o snímcích Průnik a Doufám, že se máš dobře, které spojuje reflexe 20. století prostřednictvím archivních materiálů. Obě díla letos soutěžila v sekci Opus Bonum. Janis Prášil
F4.19Doba lithiová aneb Čas vyhynoutJedním z témat prolínajících se letošním festivalem je ekologie, klimatická krize i otázka, jak může jedinec i celá společnost zabránit hrozícímu kolapsu, případně jak čelit pocitu strachu a environmentální úzkosti. V programu ji.hlavského festivalu najdeme i několik filmů s ekologickou tematikou. Přinášíme zamyšlení o několika snímcích ze sekce Svědectví o přírodě.Pavel Bednařík
F2.19Reality TV – seznamte seKurátor každoroční ji.hlavské programové sekce Reality TV Milan Kruml pojmenovává tři převažující kategorie těchto televizních formátů: seznamky, pořady zaměřené na komunální problémy a aktuální publicistiku na téma přesahující běžné politické dění. Do poslední jmenované kategorie můžeme řadit rakouský dokument Heinz-Christian Strache – Ibizza video, který zachycuje jednu z největších politických afér posledních let u našich sousedů a navozuje téma, jak se bránit proti populistům. Rakouský dokument uvádí MFDF Ji.hlava dnes od 17:30 v DKO II.Milan Kruml
4.19Felix Sobolev: Objev KinotronuZatímco ve světě je dílo Felixe Soboleva (1931–1984) takřka neznámé, na rodné Ukrajině jde o ikonu populárně-vědeckého filmu. Retrospektivu jeho stále živého díla přináší letošní MFDF Ji.hlava. Dnes bude k vidění v kině Dukla - Reform od 22:30. Felix Sobolev
4.19Virtuální realityMFDF Ji.hlava již deset let sleduje audiovizuální díla, která prozkoumávají realitu ve formátech a médiích mimo promítací plátno. Letos tato část programu opět přináší dokumentární, vzdělávací či vědecké počítačové hry a u nás dosud nejrozsáhlejší přehlídku děl ve virtuální realitě, kterou jihlavský festival představuje již potřetí. Sociálně-kritické i politické reflexe, průniky do světa vědy, neznámé krajiny i silné příběhy dostávají prostor v lineárních i interaktivních dílech různorodých žánrů a podob. V rámci festivalu budou promítány v blocích 360° filmů ve VR kině (v DKO) i v podobě instalací.Andrea Slováková
4.19Podoby erotikyLetošní tematická retrospektiva Fascinace: erotika navazuje na přehlídky filmové avantgardy, které byly na jihlavském festivalu dokumentů v uplynulých letech rámovány tématy nadhled, věčnost nebo domov. Letos tento průřez filmovým experimentováním ukazuje různorodé podoby reprezentace tělesné touhy, přitažlivosti a projevů fyzické lásky. První blok Fascinace - Erotika je k vidění dnes od 19:30 v kině Dukla-Edison. Andrea Slováková

starší články

4.10DOK.REVUE
18. 10. 2010


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue