Vnitřní svět básnířky Kapky Kassabové

Spojovat rozdělené

 

Básnířka Kapka Kassabová promluví dnes od 10 hodin v ji.hlavském Horáckém divadle o tom, co ji inspiruje v životě i v tvorbě. Setkání nazvala Spojovat rozdělené. K tomu dodává: „Je důležité být otevřený a naslouchat, snažit se porozumět jeden druhému napříč tím, co nás rozděluje. Je to důležité víc než kdy předtím.“ Spisovatelka Kapka Kassabová zkoumá hranice, jejich topografii i to, jak ovlivňují naši mentalitu. Ukazuje, jak hranice prostor a společnosti rozdělují, ale i jak je tato jejich funkce neustále relativizována a překračována mnohovrstevnatostí identit lidí, kteří hraniční prostory obývají.
 
Mých deset věcí
 
1. Dospívání za železnou oponou a poté ve svobodě.
2. Poezie: způsob vnímání.
3. Příběhy dobrodružství, útěku a úžasu.
4. Argentinské tango: smutná myšlenka zhmotněná tancem.
5. Paměť a pravda.
6. Tajný život stromů a úcta k přírodě.
7. Najít něco k milování, jakkoliv malého.
8. Cesta Tao a tichá moudrost
9. Kniha Paula Repse Kosti a svaly zenu.
10. Projekt Lone Human Voice: příběhy, na kterých záleží
 
 
 

Kapka Kassabová je básnířka a spisovatelka. Ve svých knihách se zabývá socioekonomickou geografií. Její nejnovější knihou je Border: a journey to the Edge of Europe (Hranice: cesta na okraj Evropy), která získala cenu Britské akademie Al-Rodhana za globální a kulturní porozumění a mnoho dalších prestižních ocenění. Chystá se vydání její knihy To the Lake: a Balkan Journey of War and Peace (K jezeru: balkánská cesta války a míru). Kapka vyrostla v Bulharsku, vzdělání získala na Novém Zélandu a nyní žije ve Skotsku. Do Ji.hlavy přijela na pozvání Inspiračního fóra a zároveň jako porotkyně soutěžní festivalové sekce Mezi moři. 




F2.19DOK.REVUE
24. 09. 2019


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue