Nezapomeňte se usmívat!

Komentář k recenzím filmu V paprscích slunce

V paprscích slunce

V půlce dubna získal česko-německo-ruský dokumentární film V paprscích slunce Zlatého ledňáčka za nejlepší dokument na festivalu Finále Plzeň. Není to první a zřejmě ani poslední ocenění. Vitalij Mansky byl za svůj film o životě zdánlivě obyčejné rodiny v Severní Koreji oceněn i na 19. MFDF Ji.hlava v sekci Mezi moři, na talinském festivalu Black Nights (cena za nejlepší režii), italském Trieste festivalu (cena za nejlepší dokument) a jistě jej čekají mnohé další.

Mansky a jeho kameramanka totiž nepodlehli korejské diktatuře a propagandě, když tajně uchovávali všechny videozáznamy, které pořídili. Každý den museli odevzdávat nahraný záznam ke schválení korejským úředníkům. Ti nevyhovující obrazy okamžitě smazali a kartu se schváleným nahraným záznamem filmařům vrátili. Nikdo kromě dokumentaristů si však neuvědomil, že moderní technologie dokážou ukládat záznam na dvě paměťové karty zároveň. Díky lsti tak mohl Mansky odhalit pozadí natáčení dokumentárního filmu v komunistické Severní Koreji podle scénáře, jenž schválil sám velký Kim Čong-il.

Podle zahraničních recenzí by se film mohl samovolně přejmenovat na „Nezapomeňte se usmívat!“ (Straight.com). Mansky totiž nechává kameru běžet, i když zrovna korejští „filmaři“ chystají scénu – poučují děti, že se málo usmívají, dělnice v mlékárně, že málo tleskají svému úspěchu, nebo říkají malé Zin-Mi, jež je ústřední postavou, aby se nebála a chovala se jako doma. Ústředním tématem většiny recenzí, jak zahraničních, tak tuzemských, je střet uměle vytvořené „šťastné“ a barevné reality a té, jakou bychom na ulicích v Severní Koreji čekali – prázdné ulice, obloha bez slunce, šeď a ticho.

„V paprscích slunce je vysoce kvalitním úkazem nijak objevného, avšak přehlíženého – obyčejný život za kulisami velkých oslav existuje,“ píše recenzentka filmového časopisu Screen Wendy Ideová v září 2015. Oceňuje tak Manského schopnost navzdory přísnému dohledu (a možná právě díky němu) ukázat to všední a obyčejné ze života „v nejlepší zemi světa“. Mansky byl dle svých slov zklamaný, že v Severní Koreji nenašel obyčejný život, a tak se rozhodl udělat dokument o falešné realitě. Úkazem falešné reality budiž závěrečná scéna, kdy se teprve osmiletá holčička rozpláče pod tlakem únavy, kamer, rodičů i dalších vládních úředníků, a když si má vzpomenout na něco veselého a hezkého, začne recitovat oslavnou báseň na Nejvyššího vůdce.

Co však mnoho recenzentů svedlo do slepé uličky, je bezbřehé oslavování Manského činu. Rok v Severní Koreji tajně natáčel inscenace dokonalého života a riskoval při tom svůj vlastní, čímž nepochybně prokázal velkou odvahu a vynaložil spoustu úctyhodné energie. Nicméně je tímto zastíněn Manského brilantní způsob budování atmosféry dlouhými záběry, ve kterých má divák možnost více proniknout do obrazu, díky čemuž se předkládané téma stává hmatatelnějším a intenzivnějším.

Odvážnější recenzenti pak tvrdí, že by se festivalová ocenění měla proměnit v úspěšný prodej mezinárodních distribučních a vysílacích (televizních) práv (The Guardian, The Hollywood Reporter, Cineuropa). Pokud budou vyslechnuty predikce recenzentů, budou mít vládní úředníci zřejmě mnoho práce s vysvětlováním svému Nejvyššímu.





výpis dalších článků rubriky:  Sport

1.20Kreativní dílna mladých producentůO workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleAnna Ondrejková
6.19Hledání pravdy v sobě a v druhýchCristi Puiu je jedním z předních představitelů rumunské nové vlny. Mezi jeho největší úspěchy patří film Smrt pana Lazaresca, jenž na sebe upoutal v roce 2005 pozornost na festivalu v Cannes, odkud si odnesl cenu Un Certain Regard, a snímek Sieranevada z roku 2016, jenž bojoval v hlavní canneské soutěži. Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě byl porotcem soutěže Opus Bonum a na své masterclass se podělil o svůj tvůrčí přístup, který je svou syrovostí a smyslem pro autenticitu blízký dokumentárnímu filmu.Martin Svoboda
5.19Různé podoby výuky dokumentuNa letošním ji.hlavském festivalu probíhala také panelová diskuze o výuce dokumentárního filmu v zemích Visegrádu. Na besedě vystoupili přímo pedagogové vybraných škol. Výuku na pražské FAMU představil Vít Janeček, maďarskou Divadelní a filmovou univerzitu v Budapešti reprezentoval Attila Kékesi, za slovenskou Vysokou školu múzických umení v Bratislavě promluvila Viera Čákanyová a výuku na polské Národní filmové škole v Lodži představila Maria Zmarz-Koczanowicz. Co z diskuze vzešlo?Kamila Boháčková
4.1910 + 1 důvodů, proč jet do Ji.hlavyKamila Boháčková
4.19Slovenský dokument 60Slovenský filmový ústav nedávno digitálně zrestauroval kolekci krátkých dokumentárních filmů ze 60. let 20. století, které posléze vyšly i na DVD Slovenský dokumentárny film 60. Osm těchto filmů představí i letošní MFDF Ji.hlava.Martin Kaňuch, Tomáš Hudák
3.19Startovací rampa pro dokumenty z východuO užitečnosti projektu Docu Talents from the EastRené Kubášek
2.19Dvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin Svoboda
1.19Na chvíli se zastavte!O workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleRené Kubášek
5.18Paměť ji.hlavských porotců Galerie paměťových schránek porotců MFDF Ji.hlava 2018 Redakce
4.18Haló, tady Beuys!Reportáž z první projekce cyklu dokumentárních filmů věnovaných vlivným osobnostem vizuální kultury. Pavla Rousková

starší články

2.16DOK.REVUE
02. 05. 2016


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue