Dokumentární díla napříč světem se představují v Jihlavě


Krátké filmy z Iráku (Iraqui Short Films Mauro Andrizzi, 2008)

Filmy z celého světa, ať již ty úspěšné na zahraničních festivalech, nebo ty dosud neobjevené, přiveze do Jihlavy soutěžní sekce OPUS BONUM. Do programu se dostaly filozofující eseje jako přemýšlivý Přiblížit se Francouze Oliviera Derousseaua nebo minimalistický portrét staré ženy Její léto Sun-Hee Ahn. Nebo nostalgické vizuální návraty jako Moderní život Raymonda Depardona, hroužící se do srdce francouzského venkova, Vyprávění naslouchajícího Arghyi Basu, kontemplativně si pohrávající s detaily každodenního života či Královská cesta Cachaca, imaginární výlet za jihoamerickými mýty a nejistou budoucností Pedra Uraneho. Mrazivou alternativou těmto snímkům bude sonda Morgana Dewse do historie vlastní rodiny i celých Spojených států skrze rodinné filmy a audionahrávky v Otevřít po mé smrti. Neméně šokujícím ponorem – tentokrát do prostředí japonské prostituce – bude Aka Ana Antoina d´Agaty. Skandální popis mučednických praktik ve věznici Abú Ghraib přinese Standardní pracovní postup Errola Morrise. Bezmála dokumentační esej, hraničící s populárně naučným filmem, slibuje Martin Hans Schmidt v Dálničním světě. Mašinérii populárních náboženských mítinků skvěle líčí Darryn de la Soul v Tak bys měl sklízet. Dva portrétní filmy přináší Alex Gibney v portrétu kultovního autora knihy Strach a hnus v Las Vegas Gonzo: Život a dílo Dr. Huntera S. Thompsona a italská autorská dvojice Silvia Luzzi a Luca Bellino v záměrně pro-chávezovské Hrozbě. Krátké filmy z Iráku Maura Andrizziho jsou nápaditou reflexí současného Iráku, natočenou příslušníky všech znepřátelených stran. Vítěz loňského Opus Bonum James T. Hong v To by mělo být znamení zaujal otevřeně propalestinský postoj v sofistikované „lingvistické“ interpretaci blízkovýchodního konfliktu. A Dán Michael Noer pojal své Vesterbro jako experiment, v němž půjčil pro natáčení digitální kameru svým mladým sousedům.

Procházka českou dokumentární krajinou

ČESKÁ RADOST hledá to nejlepší, co se objeví na domácí scéně a co z velké části vpluje i do domácí kinodistribuce. Břetislav a Monika Rychlíkovi představí třetí část svého časosběrného projektu Černé srdce. Pavel Abrahám se v České RAPublice vydává na průzkum české rapové scény. Petr Hátle v Das Konzept (Ulrike Meinhof) portrétuje proslulou teroristku v perspektivě pozice terorismu v západních dějinách. Pravztahy Veroniky Janečkové jsou záznamem autorčina stěhování od babičky a současně otevřenou analýzou mezigeneračních vztahů. Tomáš Petráň ve Filmu-lži otevřeně nahlíží svoje vztahy se ženami. V hlavní roli Gustav Husák je pokusem Roberta Sedláčka zachytit obrysy osobnosti, jíž se historikům dodnes nedaří vyčerpávajícím způsobem obsáhnout, natož pochopit. Gyumri Jany Ševčíkové je profilem arménského města zničeného před deseti lety zemětřesením. Životní cestu ženy, která měla jako malá vidění Panenky Marie, sleduje Vít Janeček v Ivetce a hoře. Legie – Patria Nostra Lucie Králové je výpovědí několika Čechů sloužících v cizinecké legii. Vizuální návštěvu ruského Jakutsku, města „architektonického jazzu“, nabídne Martin Ryšavý v Malupien, Olšový Spas. Na hraně experimentu a hraného filmu se pohybuje záznam divadelní performance Plani di giardini ideali Radka Tůmy. Pokus o duchovní nápravu opraváře televizí Josefa Lavičky v devíti obrazech Lukáše Kokeše je ironizující variací na poetickou linii dokumentu. Vladimír Voříšek představí svého Pandu s rudýma ušima. A Helena Všetečková pozoruhodný esej Hauser a Žižek, teoretikové postmarxistické filozofie. Portrét recidivisty a spisovatele Reného Plášila nabídne časosběr Heleny Třeštíkové René. Záznam svého výletu s českými celebritami ke kontingentu v Bosně a Hercegovině slibují Filip Remunda a Vít Klusák ve Vánocích v Bosně.

Ivetka a hora (Vít Janeček, 2008)

Unikátní přehlídka Československého armádního filmu

K zatím téměř nepopsané kapitole dějin československé kinematografie se vrací jedna z nesoutěžních sekcí věnovaná produkci studia ČESKOSLOVENSKÉHO ARMÁDNÍHO FILMU. Zaměří se nejen na čistě instruktážní filmy, především poukáže v jejich kontextu na pozoruhodná díla autorů, kteří v Armádním filmu od 50. do 70. let působili. „Chceme osvětlit jednu z opomíjených kapitol české a slovenské filmové historie. Představit jak díla dnes dobře známých autorů, kteří v té době v Armádním filmu působili, tak i dodnes neobjevené dokumentární poklady,“ vysvětluje kurátorka přehlídky Alice Lovejoy. Nánosem ideologických konvencí probleskující autorský rukopis zajímavě vynikne například v Modrém dnu (1953) Vladimíra Síse, na jehož scénáři spolupracoval František Vláčil, nebo v intimním portrétu známého fotoreportéra Karla Hájka Reportér (1963) režiséra Pavla Háši, v poetickém Metru (1967) Ivana Baladi nebo ve Hře pro chlapy (1966) Jana Schmidta o hokejovém družstvu jihlavské Dukly.

Latinská Amerika průhledná

Letošní PRŮHLEDNÁ KRAJINA představí průřez formálními dějinami latinskoamerické dokumentaristiky. „MFDF Jihlava již řadu let důsledně mapuje tvorbu celé Latinské Ameriky. Letos byl program sestaven tak, aby upozornil na charakteristické filmové postupy (střihový dokument, sociál ně-poetický dokument a dokufikci) převažující na celém kontinentu,“ vysvětlil dramaturg sekce David Čeněk. Těšit se můžete na filmy z Mexika, Venezuely, Chile a Kuby. Budou to například Vzpomínky jednoho Mexičana (1950) Salvadora a Carmen Toscanových, střihový film složený ze snímků z 10. a 20. let věnovaných mexické revoluci, který se účastnil i soutěže v Cannes. Nebo snímek Araya (1959) venezuelské režisérky Margot Benecerrafové, poetický film ovlivněný stylem cinema direct, oceněný mezinárodní kritikou rovněž v Cannes. Šakal z Nahueltora (1969) Chilana Miguela Litína, sociální dokufikce z krátkého období nového chilského filmu („nové vlny“), nebo dokufikce z historie Kuby První rána mačetou (1969) Manuela Octavia Gómeze.

Araya (Margot Benacerraf, 1959)





výpis dalších článků rubriky:  Téma

1.20Jak uslyšet obraz?Hlavním tématem tohoto čísla dok.revue jsou české radiodokumenty tvořené filmovými dokumentaristy. V tématu, které sepsala editorka dok.revue Kamila Boháčková, líčí filmoví dokumentaristé jako Lucie Králová, Tereza Reichová, Marika Pecháčková, Lumír Košař, Apolena Rychlíková či tvůrkyně anidoků Diana Cam Van Nguyen, co pro ně znamená tvořit radiodokumenty. V čem je to pro ně odlišné od filmu? Co jim to přineslo nového? Téma radiodokumentů se hodí do dnešních dnů všeobecné domácí karantény, většina v textu zmíněných radiodokumentů je totiž ke slyšení online. Kamila Boháčková
5.19Zachytit zázrak potřebuje časCenu za přínos světové kinematografii získal letos v Jihlavě kazašský režisér Sergej Dvorcevoj, který byl také autorem letošní festivalové znělky, jež v jednom dlouhém jímavém záběru snímá tvář kazašské herečky Samal Esljamové na nástupišti moskevského metra. Do Jihlavy se Dvorcevoj vrátil přesně po dvaceti letech, v roce 1999 si z tehdy teprve začínajícího festivalu odnesl historicky první ji.hlavskou cenu. Letos představil na festivalu nejen své dosavadní filmy, ale spolu s ředitelem jihlavské přehlídky objasnil svůj způsob natáčení i uvažování na masterclass, jejíž otitulkovaný záznam si lze přehrát na dok.revue.Kamila Boháčková
F5.19Válka jako stav mysliEsej o snímcích Průnik a Doufám, že se máš dobře, které spojuje reflexe 20. století prostřednictvím archivních materiálů. Obě díla letos soutěžila v sekci Opus Bonum. Janis Prášil
F4.19Doba lithiová aneb Čas vyhynoutJedním z témat prolínajících se letošním festivalem je ekologie, klimatická krize i otázka, jak může jedinec i celá společnost zabránit hrozícímu kolapsu, případně jak čelit pocitu strachu a environmentální úzkosti. V programu ji.hlavského festivalu najdeme i několik filmů s ekologickou tematikou. Přinášíme zamyšlení o několika snímcích ze sekce Svědectví o přírodě.Pavel Bednařík
F2.19Reality TV – seznamte seKurátor každoroční ji.hlavské programové sekce Reality TV Milan Kruml pojmenovává tři převažující kategorie těchto televizních formátů: seznamky, pořady zaměřené na komunální problémy a aktuální publicistiku na téma přesahující běžné politické dění. Do poslední jmenované kategorie můžeme řadit rakouský dokument Heinz-Christian Strache – Ibizza video, který zachycuje jednu z největších politických afér posledních let u našich sousedů a navozuje téma, jak se bránit proti populistům. Rakouský dokument uvádí MFDF Ji.hlava dnes od 17:30 v DKO II.Milan Kruml
4.19Felix Sobolev: Objev KinotronuZatímco ve světě je dílo Felixe Soboleva (1931–1984) takřka neznámé, na rodné Ukrajině jde o ikonu populárně-vědeckého filmu. Retrospektivu jeho stále živého díla přináší letošní MFDF Ji.hlava. Dnes bude k vidění v kině Dukla - Reform od 22:30. Felix Sobolev
4.19Virtuální realityMFDF Ji.hlava již deset let sleduje audiovizuální díla, která prozkoumávají realitu ve formátech a médiích mimo promítací plátno. Letos tato část programu opět přináší dokumentární, vzdělávací či vědecké počítačové hry a u nás dosud nejrozsáhlejší přehlídku děl ve virtuální realitě, kterou jihlavský festival představuje již potřetí. Sociálně-kritické i politické reflexe, průniky do světa vědy, neznámé krajiny i silné příběhy dostávají prostor v lineárních i interaktivních dílech různorodých žánrů a podob. V rámci festivalu budou promítány v blocích 360° filmů ve VR kině (v DKO) i v podobě instalací.Andrea Slováková
4.19Podoby erotikyLetošní tematická retrospektiva Fascinace: erotika navazuje na přehlídky filmové avantgardy, které byly na jihlavském festivalu dokumentů v uplynulých letech rámovány tématy nadhled, věčnost nebo domov. Letos tento průřez filmovým experimentováním ukazuje různorodé podoby reprezentace tělesné touhy, přitažlivosti a projevů fyzické lásky. První blok Fascinace - Erotika je k vidění dnes od 19:30 v kině Dukla-Edison. Andrea Slováková
3.19Filmág Man RayNázory slavného experimentátora na filmové uměníMan Ray
2.19Kdo bude hlídat hlídače?Otázka fungování nezávislých médií veřejné služby nabývá v naší krajině na důležitosti. Příspěvkem do debaty o tom, jaká by měla veřejnoprávní média být, je i koncepce jejich mediálních rad, které mají právě onu nezávislost zaručovat. Děje se tak? A co to o nás vypovídá?Petr Minařík

starší články

5.8DOK.REVUE
06. 10. 2008


z aktuálního čísla:

Situační recenzeFilm V síti by měl být hlavně na síti, aby něco dokázal změnitDebata nad filmem V síti tvůrců Víta Klusáka a Barbory ChalupovéKamila BoháčkováNový filmSlunce živých mrtvýchAnna Kryvenko o ztrátě soucitu v době postfaktické, o boji s chaosem a nepřátelstvím vesmíru i o tom, jak vzniká dokumentární esej složený z archivních materiálů.Anna KryvenkoTémaJak uslyšet obraz?Hlavním tématem tohoto čísla dok.revue jsou české radiodokumenty tvořené filmovými dokumentaristy. V tématu, které sepsala editorka dok.revue Kamila Boháčková, líčí filmoví dokumentaristé jako Lucie Králová, Tereza Reichová, Marika Pecháčková, Lumír Košař, Apolena Rychlíková či tvůrkyně anidoků Diana Cam Van Nguyen, co pro ně znamená tvořit radiodokumenty. V čem je to pro ně odlišné od filmu? Co jim to přineslo nového? Téma radiodokumentů se hodí do dnešních dnů všeobecné domácí karantény, většina v textu zmíněných radiodokumentů je totiž ke slyšení online. Kamila BoháčkováSportKreativní dílna mladých producentůO workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleAnna OndrejkováBáseňJiří TrnkaFrantišek HrubínTeorieKinematografická filozofieKinematografická filozofie či filmozofie představuje oblast výzkumu, která stojí na průsečíku filmové vědy a filozofie. Následující text je úvodem do filmozofie, jenž představuje její základní přístupy, témata a klíčové osobnosti. V první části zasazují autorky filmozofii do esteticko-historické perspektivy ztotožňování filozofie s uměním, zatímco v druhé části pak provádí „příčný řez“ dnešním stavem bádání a pokoušejí se vystihnout metodologickou i tematickou pluralitu aktuálních filmozofických přístupů.Andrea Slováková, Tereza HadravováGlosaDěkuji ti, étereFilmová dokumentaristka Tereza Reichová přibližuje své první pokusy s tvorbou radiodokumentu pro Český rozhlas. První pokus se prý příliš nevydařil. „Proč to tak bylo?“ ptá se Reichová sama sebe. Proč je problém vtěsnat všechny významy díla jen do zvuku, když jsme zvyklí vyprávět audiovizuálně?Tereza ReichováRozhovorPřinášet do světa určitý druh léčeníRozhovor s Violou Ježkovou o práci dramaturgyně Radiodokumentů, o tom, jak se v ní snoubí role autorky, dramaturgyně a teoložky i jak dokážou se zvukem pracovat filmoví dokumentaristé.Kamila BoháčkováNová knihaČeská škola neexistuje?České vydání knihy srbského režiséra Gorana Markoviće Česká škola neexistuje přibližuje jeho editor Jiří Fiala. Název knihy vychází z označení skupiny filmařů ze zemí bývalé Jugoslávie, která na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vystudovala FAMU. Vydání publikace chystá Nakladatelství AMU v dubnu.Jiří FialaÚvodníkOd filmových obrazů k těm zvukovýmdok.revue 1.20Kamila Boháčková