Dokument a kniha

Tomáš Škrdlant, Helena Třeštíková, Karel Vachek, Roman Vávra, Ivan Vojnár

Import/Export

Po roce jsme se opět obrátili na české dokumentaristy se dvěma otázkami:

  1. Který dokumentární film byl pro vás osobně v uplynulém roce nejpodstatnějším a proč? (rok vzniku ani země původu nerozhoduje)
  2. 2. Která kniha, jež jste v roce 2007 přečetli, byla pro vás nejpodstatnější a proč? (rok vzniku ani země původu nerozhoduje)

Tomáš Škrdlant

1. Asi to byla Darwinova noční můra (Darwin‘s Nightmare, 2004, Hubert Sauper), celovečerní dokument z Tanzánie, ale o celé současné civilizaci. Viděl jsem ho až loni na Academia Filmu v Olomouci. Nachází v lokální, dokumentárně zachycené realitě metaforickou, obecně platnou výpověď o stavu globální společnosti. Bez komentáře a vysvětlujících frází, jen výběrem pohledů, jemným a nenásilným. Film myšlenkově i citově silný a přitom neindoktrinující.

2. Rebecca Goldsteinová: Neúplnost (Argo 2005). Životní příběh matematika Kurta Gödela, který matematicky dokázal nedokazatelnost a tím narušil vědecký mýtus o úplné objektivní poznatelnosti všeho. Knížka je i literárně skvělá a srozumitelná (a navzdory tématu bez vzorečků a rovnic!)

Helena Třeštíková

1. Na festivalu v Lipsku byl uspořádán panel, jehož jsem se taky účastnila, o časosběrném dokumentárním filmu. Tam jsem viděla dva filmy, které pro mně byly velmi podstatné, protože jejich autoři pracují na podobném principu jako já – natáčení v čase. Ty filmy jsou pro mně velmi zajímavé, i když v nich vidím i spousty problémů. Ale potvrdily mi, že časosběrný film je metoda s velkými možnostmi a budoucností. Ty fimy jsou: A jestli nezemřeli žijí.... 2007, SRN, režie Winfried a Barbara Junge a 21 let-Narozeni v SSSR 2007, Rusko, Velká Británie, režie Sergej Mirošničenko.

2. Letos na mně velmi zapůsobily dvě knihy: Korespondence Voskovce a Wericha – pro odkrytí všednodennosti v životě těchto dvou výrazných mužů a Pavel Kosatík Ústně více, pro mně velmi zajímavá a dobře napsaná kniha o skupině „šestatřicátníků“.

Karel Vachek

1. Helena Všetečková – bakalářský film Rula, Ticho, Čumba a další hrdinové našich demonstrací v roce 2007; Lucie Králová – magisterský (absolvenský) film Ztracená dovolená.

2. Maxime Vuillaume – Zápisky očitého svědka Pařížské komuny (antikvariát)

Roman Vávra

1. Ztracená dovolená – Lucie Králová - pro svůj přesah, nápaditost a hravost.

2. Gottland – Mariusz Szczygiel – pro poutavý a objevný pohled na nás samé a naše novodobé dějiny z mírně kritického odstupu.

Ivan Vojnár

1. Viera Čakányová: Piraňa. Tento film jsem viděl na Famufestu 2007. Dokument jasný, výrazný, velmi lidský. A Ulrich Seidl: Import/Export. Další důkaz rozmazaných hranic mezi dokumentární a hranou kinematografií. Film mimořádný, otřesný a dojemný.

2. Michel Houllebecq: Elementární částice. Velký román, který si na velikost nehraje a přináší tedy autentické zážitky.




1.8DOK.REVUE
14. 01. 2008


z aktuálního čísla:

Nový filmRoad movie s Kovym po českém školstvíIvo Bystřičan s youtuberem Kovym natáčí dokumentární road movie o výuce-nevýuce moderních dějin v našich školách, které se podle režiséra od dob jeho dětství příliš nezměnily. U studentů napříč republikou se tvůrci postupně dobírají toho, že jim výuka moderních dějin strašně chybí. Jaká by měla být? Film chce vyjevit kořeny problému a najít, co s tím.Ivo BystřičanSportHledání pravdy v sobě a v druhýchCristi Puiu je jedním z předních představitelů rumunské nové vlny. Mezi jeho největší úspěchy patří film Smrt pana Lazaresca, jenž na sebe upoutal v roce 2005 pozornost na festivalu v Cannes, odkud si odnesl cenu Un Certain Regard, a snímek Sieranevada z roku 2016, jenž bojoval v hlavní canneské soutěži. Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě byl porotcem soutěže Opus Bonum a na své masterclass se podělil o svůj tvůrčí přístup, který je svou syrovostí a smyslem pro autenticitu blízký dokumentárnímu filmu.Martin SvobodaBáseňRok na vsiIvo HuclRozhovorŽijeme v éře chaotické multiplikace obrazůAndrei Ujica je jedním z nejvýznamnějších současných dokumentaristů. Tento rodák z Temešváru před téměř třiceti lety emigroval do Německé spolkové republiky, kde dodnes působí na Akademii umění a designu v Karlsruhe. V prosinci byl hostem kina Ponrepo, kde se promítaly některé jeho filmy. O svém přechodu od literatury k filmu a roztříštěnému dialogu nejen ve společnosti, ale také v akademickém prostředí hovořil pro dok.revue.David HavasNová knihaAutorský rozhlasový dokumentPravidelná blogerka dok.revue, teoretička audio dokumentů Andrea Hanáčková představuje kolektivní monografii o současném autorském rozhlasovém dokumentu, do níž přispěla zásadní stostránkovou studií o performativitě rozhlasového dokumentu, přičemž zbytek autorského týmu tvoří její studenti z oboru „radio studies“ na Univerzitě Palackého v Olomouci. Kniha vyjde na jaře roku 2020 v Nakladatelství AMU a měla by poprvé v širším kontextu představit současnou českou a dílčím způsobem i světovou rozhlasovou dokumentaristiku.Andrea HanáčkováÚvodníkPost-hysterie?dok.revue 6.14Kamila BoháčkováAnketaAnketa dok.revueVýroční anketa: Kniha & Film