Dokument myslící, provokující i zábavný

Jak nakládá dokumentární film s dějinami? A jak nakládá dok.revue s dokumentárním filmem?

Ilustrace: Vladimir 518

Dokumentární filmy se mohou k uplynulému vztahovat v různých rovinách a poetikách. Skládat chlácholivý obrázek, nebo rozrušovat nepříjemnými otázkami, pohladit, nebo promyslet. Hnutí cinéma vérité začalo používáním lehkých přenosných kamer, které umožňovaly bezprostřední svědectví a blízkost, způsobilo nadšení z nekašírované autenticity a vyústilo v dramatickou diskusi o pravdě v dokumentu. Roberto Rossellini dobovou debatu uzavřel slovy, že pravda není otázkou technologie, ale morálního postoje. Vlastně ale nejde o hledání jakési jediné abstraktní pravdy či přesvědčivosti zobrazení, ve vztahu k minulosti je zásadní interpretační klíč, kontext (i kdyby ten rozevřel další nejednoznačnosti) a uvedení do souvislostí, jak o tom mluví dokumentaristka-bojovnice Kristina Vlachová. Údernost filmů, jejich moc nejen předvádět vědění, ale vrstvit  a vystavovat otázkám, kriticky zkoumá na příkladu reprezentace komunistické minulosti historik Kamil Činátl. A konečně, film může s dějinami i experimentovat – na konceptu paralelních historií je založen film Virtuální JFK (Virtual JFK, Koji Masutani, 2008), který v dubnu uvádí kino Oko.

Dok.revue je kriticko-poetický měsíčník o dokumentárním filmu, který připravuje Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jihlava jako jednu ze svých platforem promýšlení dokumentu. Tři roky vycházel v Literárních novinách a od této chvíle se  s ním můžete setkávat každé první pondělí měsíce v týdeníku Respekt. Esej nabízí interdisciplinární náhled na dokument, autorská animace na něj reaguje, rozhovor dává prostor osobnostem této části kinematografie, sport v krátkých zprávách mapuje dění na domácí i zahraniční dokumentární scéně, poznámka režiséra nechává autory vyznačit jejich momentální přemýšlení a báseň je veršem z filmu. Nechte se překvapit tím, jak může být dokument myslící, provokující i zábavný. 




1.9DOK.REVUE
16. 03. 2009


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue