Dobrý život bratra Bendy

Pavel Jurda o svém připravovaném filmu Dobrý život bratra Bendy

Před pěti lety mi fotograf Roman Franc vyprávěl, že fotografuje jednoho bodrého dědu z Křenovic u Slavkova, který zrestauroval sokolský prapor a hrdě s ním pochoduje po obci, oblečen ve stejnokroji, při každé důležitější akci. A ukázal mně ty portréty s velmi vitálním fotogenickým starcem Mirkem Bendou, vyučeným mědikovcem, který prý přednášel na univerzitě v Tokiu o tom, jak se na Moravě udí maso. Přednášel jim česky, jiný jazyk neumí, bylo to totiž pro japonské studenty bohemistiky.

Dědu jsme společně navštívili a on mi líčil, jak k tomu celému došlo: na dovolené v Maďarsku se v roce 1972 potkal s japonským profesorem, pro něhož byla čeština koníčkem. Stali se z nich přátelé až do dneška a vzájemně se navštěvují. Profesor Ishikawa se stal dokonce čestným členem Sokola Křenovice a se společníky postavil u Slavkova jedinou japonskou benzínovou pumpu v Evropě, kde se prodávají nejlepší párky v rohlíku široko daleko.

A tak jsme pomalu začali natáčet film. Postupně jsme mapovali životní příběh Miroslava Bendy, který asi není příběhem statečného sokola, jenž bojoval za ideály navzdory nepříznivému osudu proti marasmu doby, jak jsme možná na začátku čekali. Je spíš historií malého českého člověka na malé moravské vesnici se dvěma vlakovými zastávkami, který prožil dvacáté století jako většina lidí podle toho, co mu zrovna život nabídl. Ale protože byl mimořádně šikovný, zažil i řadu mimořádných událostí...  

Život dědy Bendy je tak trochu historií nás všech, kteří balancujeme mezi každodenní banalitou se snahou o své soukromé malé štěstí a jistoty a mezi vznešenými ideály, ke kterým se podle potřeby hlásíme, které nás dělají lepšími, někdy jen naoko, jindy i skutečně. Prostě je řada věcí, ve které věříme, ale nehodláme podle nich žít. Co se týče sokolského katechismu, mnohé zásady v něm jsou jistě archaické a někdy se jim třeba smějeme, často jsem si ale během natáčení přál, aby si na nich děda víc trval (ať už ve svém mládí, nebo právě teď), protože by byl hrdinou (třebaže donkichotským), je v nich cosi nadosobního a možná i věčného, jako třeba ideál bratrství a vzájemnosti založený na společném cvičení, které ale nemá být bezduchým tělocvikem.


Film má časosběrný charakter, jsou v něm bohatě využívány rodinné filmové archivy Miroslava Bendy a další archivní filmy. 

Vedle stylizovaných scén je film plný situačních sekvencí, kdy děda Benda cínuje kotlík, tančí na plese v Paříži, udí maso, krmí slepice... Děda Benda vyráží do New Yorku na pozvání amerických sokolek, se kterými se seznámil na prvním polistopadovém všesokolském sletu v Praze v roce 1994, přivezl jim škvarky a slivovici. Je dojemné, jak s devadesátiletými sokolkami ve staré sokolovně na Manhattanu cvičí. Tušíme totiž, že je to svět, který už se těžko vrátí. Vidíme vitálního, ale ztraceného sokola v hemžícím se davu pod newyorskými mrakodrapy ve společnosti Mickeyho Mouse a podobných masek. 

Námět: Roman Franc
Scénář: Pavel Jurda, Roman Franc
Režie: Pavel Jurda
Producent: Jiří Konečný – Endorfilm
Koproducent: ČT, Roman Franc
Kamera: Petr Vejslík, Jan Horáček
Střih: Pavel Kolaja
Hudba: Tomás Vtípil
Výtvarník: Jan Fišer





výpis dalších článků rubriky:  Nový film

dok.revueVěci mohou být i jinakJak se natáčel vnitřní portrét Jaroslava Duška s názvem Zrcadlení tmy?Viliam Poltikovič
dok.revueKrajina poslů smrti i taškářůDokumentaristka Květa Přibylová přibližuje práci na svém experimentálním snímku Země havrana z archy, který vybrali organizátoři nyonské přehlídky Visions du Réel do své online mediatéky, jež je pro filmové profesionály přístupná do 2. května na webu festivalu.Květa Přibylová
dok.revueM E Z E R Y PAMĚTINora Štrbová přibližuje svůj nový animovaný dokument M E Z E R Y (S P A C E S), ve kterém zpracovává osobní zkušenost se ztrátou paměti svého bratra. Snímek do 24. dubna uvádí online letošní ročník festivalu Visions du Réel.Nora Štrbová
dok.revueStopy Jedličkovy krajinyDokumentarista Petr Záruba přibližuje svůj nový film Jan Jedlička: Stopy krajiny o malíři Janu Jedličkovi. Snímek bude uveden na letošním ročníku festivalu Visions du Réel.Petr Záruba
dok.revueKlavír je příliš těžkýEliška Cílková přibližuje svůj nový dokument Pripjať Piano, v němž pátrala po opuštěných klavírech i vzpomínkách v uzavřené zóně dávné černobylské tragédie. Snímek je od 17. do 24. dubna k vidění online v rámci letošního ročníku festivalu Visions du Réel.Eliška Cílková
dok.revueVlci jako hrozba, nebo přirozenost?Dokumentarista Martin Páv představuje svůj nový film Vlci na hranicích o vztahu lidí na Broumovsku k vlkům, vracejícím se na toto území. Film klade zásadní otázky o vztahu člověka a přírody – do jaké míry máme potřebu mít život pod kontrolou a do jaké míry jsme ochotni zahrnout do svých životů nepředvídatelnost ve světě, který nepatří jenom nám? Snímek bude 1. května k vidění online v rámci letošního ročníku festivalu Visions du Réel, a to v sekci Grand Angle.Martin Páv
1.20Slunce živých mrtvýchAnna Kryvenko o ztrátě soucitu v době postfaktické, o boji s chaosem a nepřátelstvím vesmíru i o tom, jak vzniká dokumentární esej složený z archivních materiálů.Anna Kryvenko
dok.revueJak nemluvit jazykem apokalypsy?Dokumentaristka a publicistka Apolena Rychlíková přibližuje svůj dokument Češi jsou výborní houbaři, jehož název odkazuje na známou báseň Milana Kozelky. Nový film Apoleny Rychlíkové bude součástí šesté série Českého žurnálu a jeho premiéra proběhne na festivalu Jeden svět.Apolena Rychlíková
dok.revueJak jsem potkala losyHana Nováková o losech, lidech a filmech, co potřebují čas. Amoosed.Hana Nováková
dok.revuePsí láskaRežisérku Lindu Kallistovou Jablonskou vždy zajímali lidé, kteří jdou za hranice svých možností. Oslovila ji proto životní cesta české musherky Jany Henychové, která nejraději tráví čas o samotě za polárním kruhem, jen se psím spřežením. Dokument Psí láska, který má premiéru na letošním festivalu Jeden svět, může být podle režisérky inspirací pro ty, kteří se bojí žít svůj sen. Pro dok.revue přibližuje vznik svého nového dokumentu.Linda Kallistová Jablonská

starší články

.DOK.REVUE
09. 10. 2017


z aktuálního čísla:

Situační recenzeFilm V síti by měl být hlavně na síti, aby něco dokázal změnitDebata nad filmem V síti tvůrců Víta Klusáka a Barbory ChalupovéKamila BoháčkováNový filmSlunce živých mrtvýchAnna Kryvenko o ztrátě soucitu v době postfaktické, o boji s chaosem a nepřátelstvím vesmíru i o tom, jak vzniká dokumentární esej složený z archivních materiálů.Anna KryvenkoTémaJak uslyšet obraz?Hlavním tématem tohoto čísla dok.revue jsou české radiodokumenty tvořené filmovými dokumentaristy. V tématu, které sepsala editorka dok.revue Kamila Boháčková, líčí filmoví dokumentaristé jako Lucie Králová, Tereza Reichová, Marika Pecháčková, Lumír Košař, Apolena Rychlíková či tvůrkyně anidoků Diana Cam Van Nguyen, co pro ně znamená tvořit radiodokumenty. V čem je to pro ně odlišné od filmu? Co jim to přineslo nového? Téma radiodokumentů se hodí do dnešních dnů všeobecné domácí karantény, většina v textu zmíněných radiodokumentů je totiž ke slyšení online. Kamila BoháčkováSportKreativní dílna mladých producentůO workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleAnna OndrejkováBáseňJiří TrnkaFrantišek HrubínTeorieKinematografická filozofieKinematografická filozofie či filmozofie představuje oblast výzkumu, která stojí na průsečíku filmové vědy a filozofie. Následující text je úvodem do filmozofie, jenž představuje její základní přístupy, témata a klíčové osobnosti. V první části zasazují autorky filmozofii do esteticko-historické perspektivy ztotožňování filozofie s uměním, zatímco v druhé části pak provádí „příčný řez“ dnešním stavem bádání a pokoušejí se vystihnout metodologickou i tematickou pluralitu aktuálních filmozofických přístupů.Andrea Slováková, Tereza HadravováGlosaDěkuji ti, étereFilmová dokumentaristka Tereza Reichová přibližuje své první pokusy s tvorbou radiodokumentu pro Český rozhlas. První pokus se prý příliš nevydařil. „Proč to tak bylo?“ ptá se Reichová sama sebe. Proč je problém vtěsnat všechny významy díla jen do zvuku, když jsme zvyklí vyprávět audiovizuálně?Tereza ReichováRozhovorPřinášet do světa určitý druh léčeníRozhovor s Violou Ježkovou o práci dramaturgyně Radiodokumentů, o tom, jak se v ní snoubí role autorky, dramaturgyně a teoložky i jak dokážou se zvukem pracovat filmoví dokumentaristé.Kamila BoháčkováNová knihaČeská škola neexistuje?České vydání knihy srbského režiséra Gorana Markoviće Česká škola neexistuje přibližuje jeho editor Jiří Fiala. Název knihy vychází z označení skupiny filmařů ze zemí bývalé Jugoslávie, která na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vystudovala FAMU. Vydání publikace chystá Nakladatelství AMU v dubnu.Jiří FialaÚvodníkOd filmových obrazů k těm zvukovýmdok.revue 1.20Kamila Boháčková