Divná doba

dok.revue 2.20

Foto Martina Marečka z doby karantény. Zdroj: archiv autora

„Zažíváme vzácné období... Kdo se chce pohnout dopředu (nejen v práci), musí zůstat stát... Dostali jsme šanci se zastavit a promyslet si věci, které normálně odkládáme... Divná doba...“ To jsou střípky z reakcí, které dorazily do redakce dok.revue na anketní dotaz, jak zdejší dokumentaristická obec – střihače, kameramany či producenty nevyjímaje – prožívala dobu nucené karantény. Reakce si můžete přečíst v anketě tohoto čísla, část z nich je dokonce ve formě videa, fotek či obrazů! 

Zatímco někteří tvůrci si pochvalují, že získali čas na bilanci a usebrání, případně na malování nebo vlastní autorské a dlouho odkládané projekty, jiní museli natáčení přerušit, zrušit pitchingy na festivalech či zahraniční cesty. Někoho doba dokonce natolik inspirovala, že o ní chystá film. Podle režisérky Heleny Třeštíkové je „současná situace pro dokumentaristy ohromně zajímavá. Vše se najednou změnilo. Všem a všude. Jak na to reagovat, jak se k tomu postavit?“. Odpovědi na nás teprve čekají. Uvidíme, kolik dokumentů o koronavirové době se objeví. Pro rekapitulaci výjimečných březnových až květnových týdnů doporučuji k přečtení Deník producenta v karanténě, který si na dok.revue po deset týdnů vedl „filmař v roušce“ Radim Procházka. Den po dni, na způsob válečného deníku a bez vidiny, co přinesou následující týdny, podával svědectví z „filmařské fronty“. Jeho postřehy jsou cenným svědectvím o tom, jak výjimečné dny prožívala zdejší filmařská obec. Jelikož dopady na celý filmový průmysl budou dlouhodobé, rozhodl se Procházka, tentokrát už jako „filmař v rozvolnění“, podávat pro čtenáře dok.revue své zprávy i nadále, ovšem již jen jednou za měsíc. Jeho první „rozvolněný“ příspěvek uveřejníme na konci června. 

Kromě toho si v aktuálním čísle můžete přečíst, co si o novém audiodokumentu Pohřešovaná, jenž je horkým kandidátem na domácí autorský Podcast roku, myslí dokumentarista a dramaturg Dan Moravec, publicistka a dramaturgyně Táňa Zabloudilová a dokumentaristka Marika Pecháčková. Pokud by vás zajímalo zamyšlení filmového kritika Martina Šrajera o různých polohách ženského dokumentu, inspirované knihou Barbory Baronové Ženy o ženách, doporučuji k přečtení jeho článek Není jeden feminismus. V čísle najdete také teoretickou stať Timothyho Corrigana Biografické filmy a chvějící se etika reálna v překladu estetičky Terezy Hadravové. 




2.20DOK.REVUE
04. 06. 2020


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue