Divná doba

dok.revue 2.20

Foto Martina Marečka z doby karantény. Zdroj: archiv autora

„Zažíváme vzácné období... Kdo se chce pohnout dopředu (nejen v práci), musí zůstat stát... Dostali jsme šanci se zastavit a promyslet si věci, které normálně odkládáme... Divná doba...“ To jsou střípky z reakcí, které dorazily do redakce dok.revue na anketní dotaz, jak zdejší dokumentaristická obec – střihače, kameramany či producenty nevyjímaje – prožívala dobu nucené karantény. Reakce si můžete přečíst v anketě tohoto čísla, část z nich je dokonce ve formě videa, fotek či obrazů! 

Zatímco někteří tvůrci si pochvalují, že získali čas na bilanci a usebrání, případně na malování nebo vlastní autorské a dlouho odkládané projekty, jiní museli natáčení přerušit, zrušit pitchingy na festivalech či zahraniční cesty. Někoho doba dokonce natolik inspirovala, že o ní chystá film. Podle režisérky Heleny Třeštíkové je „současná situace pro dokumentaristy ohromně zajímavá. Vše se najednou změnilo. Všem a všude. Jak na to reagovat, jak se k tomu postavit?“. Odpovědi na nás teprve čekají. Uvidíme, kolik dokumentů o koronavirové době se objeví. Pro rekapitulaci výjimečných březnových až květnových týdnů doporučuji k přečtení Deník producenta v karanténě, který si na dok.revue po deset týdnů vedl „filmař v roušce“ Radim Procházka. Den po dni, na způsob válečného deníku a bez vidiny, co přinesou následující týdny, podával svědectví z „filmařské fronty“. Jeho postřehy jsou cenným svědectvím o tom, jak výjimečné dny prožívala zdejší filmařská obec. Jelikož dopady na celý filmový průmysl budou dlouhodobé, rozhodl se Procházka, tentokrát už jako „filmař v rozvolnění“, podávat pro čtenáře dok.revue své zprávy i nadále, ovšem již jen jednou za měsíc. Jeho první „rozvolněný“ příspěvek uveřejníme na konci června. 

Kromě toho si v aktuálním čísle můžete přečíst, co si o novém audiodokumentu Pohřešovaná, jenž je horkým kandidátem na domácí autorský Podcast roku, myslí dokumentarista a dramaturg Dan Moravec, publicistka a dramaturgyně Táňa Zabloudilová a dokumentaristka Marika Pecháčková. Pokud by vás zajímalo zamyšlení filmového kritika Martina Šrajera o různých polohách ženského dokumentu, inspirované knihou Barbory Baronové Ženy o ženách, doporučuji k přečtení jeho článek Není jeden feminismus. V čísle najdete také teoretickou stať Timothyho Corrigana Biografické filmy a chvějící se etika reálna v překladu estetičky Terezy Hadravové. 




2.20DOK.REVUE
04. 06. 2020


z aktuálního čísla:

Situační recenzeKontextem naší doby je nemít kontextDebata o snímku Pozorovatelna (The Viewing Booth, 2020) izraelského dokumentaristy Ra´anana Alexandrowicze, do níž jsme přizvali odborníka na Blízký východ Jana Fingerlanda (JF), izraelsko-slovenskou umělkyni Tamaru Moyzes (TM) a teoretičku vizuální kultury a zakladatelku platformy Fresh Eye Andreu Průchovou Hrůzovou (APH). Snímek Pozorovatelna uvádí letošní online Mezinárodní festival dokumentárních filmů v Jihlavě v sekci Svědectví.Kamila BoháčkováNový filmJak jsem točil o KunderoviDokumentarista Miloslav Šmídmajer popisuje, jak vzniká jeho dokument o Milanu Kunderovi s pracovním názvem „Milan Kundera: Od žertu k bezvýznamnosti“. Snímek by se měl v kinech objevit v březnu příštího roku a posléze se plánuje uvedení na VOD platformách a v České televizi.Miloslav ŠmídmajerTémaMuž, který předběhl svou dobuBankéř Albert Kahn vytvořil pod vlivem svého učitele, filozofa Henriho Bergsona, pozoruhodný soukromý archiv své doby. Pokusil se v něm posbírat co nejvíce filmů a fotografií svědčících o světě, v němž žil. Jeho Archiv planety, jak svou sbírku nazval, pokrývá období od první světové války do roku 1932 a zachycuje tak paměť tehdejšího světa. Výběr ze snímků z Kahnova archivu uvede online ve zvláštní sekci letošní ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava.David ČeněkTémaFantomová kinematografie Jižní KorejeProgramový ředitel MFDF Ji.hlava Petr Kubica přibližuje v následujícím textu vývoj jihokorejského dokumentu od jeho počátků po současnost. Vytváří tak potřebný kontext letošní ji.hlavské retrospektivy Průhledná krajina, jíž se stala Jižní Korea. Přehlídka představuje u nás dosud neznámé snímky, natočené v období od dvacátých let minulého století po současnost, a ukazuje fascinující cestu jihokorejského dokumentu, jehož nezávislost se začala psát až v roce 1988.Petr KubicaRozhovorChci, aby diváci viděli mé filmy nejen očimaTvorba světoběžníka rakouského původu Huberta Saupera je známá i u nás. Před lety vzbudil ohlas jeho dokumentární esej Darwinova noční můra o Viktoriině jezeře v Tanzánii, kde se chová okoun říční na vývoz do Evropy, zatímco domorodí obyvatelé poblíž jezera živoří a trpí hlady. Letos mohou diváci MFDF Ji.hlava zhlédnout Sauperův nový snímek Epicentro o současné Kubě, kde se podle autora zrodilo americké impérium i filmová propaganda. S Hubertem Sauperem jsme si povídali o jeho tvůrčí metodě, zatímco jsme se – virtuálně a se sluchátkem na uchu – společně procházeli po jeho farmě na francouzském venkově.Kamila BoháčkováÚvodníkDigitální archiv planetydok.revue 5.20redakce dok.revue