Digitální archiv planety

dok.revue 5.20

Udělejme si letos svou Ji.hlavu doma! Ilustrace Michaela Kukovičová

V této době je vše jinak, než jsme byli zvyklí. Letošní, 24. ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě se přesunul do digitálního azylu, stejně jako řada jiných filmových přehlídek. Ačkoliv fyzický festival nelze nahradit, Ji.hlava je stavem mysli, který není omezený prostorem. Svou Ji.hlavu si tedy všichni můžeme tentokrát udělat doma, jak naznačuje úvodní kresba naší ilustrátorky Michaely Kukovičové. Letošní svátek autorského dokumentu navíc trvá déle – oproti dřívější šestidenní jihlavské přehlídce se uskuteční ve dnech 27. října až 8. listopadu. Kromě plnohodnotného filmového programu, čítajícího okolo 270 dokumentů, nebudou diváci ochuzeni ani o tradiční nefilmové aktivity – program Ji.hlavy dětem, denní živý stream z ji.hlavského Majáku, plný debat s tvůrci i kritiky, nebo Inspirační fórum, v němž bude diskutovat přes 80 českých i zahraničních hostů o zásadních problémech dnešního světa. Pro odborníky je připravena online verze industry programu. O všem zájemce přehledně informuje webová stránka www.ji-hlava.cz, kde si lze pořídit akreditaci a poté zhlédnout letošní snímky. „Pojďme zjistit, jak radikální formy mohou filmy mít a co se z nich můžeme dozvědět o sobě a o světě,“ láká na Ji.hlavu online ředitel přehlídky Marek Hovorka.  

Říjnová dok.revue je tradičně věnována tomuto svátku autorského dokumentu. V tématech čísla představujeme dvě letošní ji.hlavské retrospektivy – dokumenty Jižní Koreje a Archiv planety Alberta Kahna. Tak tento francouzský bankéř velikášsky nazval svůj soukromý archiv, v němž s pomocí fotografů a kameramanů shromáždil fotografie a filmy z celého světa pokrývající dobu od první světové války do roku 1932. Ji.hlavský festival uvede snímky z Kahnova archivu pořízené v Československu i výběr ze snímků z Paříže, Mongolska, Indie či Kambodže. Text o muži, jenž předběhl svou dobu, sepsal pro dok.revue kurátor sekce, filmový historik David Čeněk. Podobně neprobádanou oblast představují jihokorejské dokumenty, které se ji.hlavští kurátoři letos rozhodli zmapovat a přiblížit. Festivalovou sekci nabízející průřez dokumenty od dvacátých let po současnost přibližuje pro dok.revue programový ředitel festivalu Petr Kubica.  

V čísle přinášíme také rozhovor se světoběžníkem rakouského původu Hubertem Sauperem, jehož nový snímek o současné Kubě Epicentro dává do souvislosti utopii kubánské revoluce a amerického snu. Přečíst si můžete i situační recenzi filmu Pozorovatelna izraelského dokumentaristy Raanana Alexandrowicze, jenž se snaží na virálních videích izraelsko-palestinského konfliktu poukázat na otázku, proč tytéž obrazy konfliktu vnímají lidé odlišně. Do debaty o tomto snímku, která poukázala na to, že kontextem dnešní doby je nemít kontext, přijali pozvání odborník na Blízký východ, publicista Jan Fingerland, izraelsko-slovenská umělkyně Tamara Moyzes a teoretička vizuální kultury Andrea Průchová Hrůzová. Nové číslo dok.revue přináší také text dokumentaristy a producenta Miloslava Šmídmajera o tom, jak natáčel svůj nový dokument o Milanu Kunderovi. Část chystaného filmu je na festivalu k vidění v sekci Work in Progress. Pozoruhodná je také báseň čísla od české dokumentaristky a básnířky Martiny Malinové

Tato dok.revue je koláží textů o různých tématech i filmech rozličných zemí a poetik, tak jako je touto koláží samotný festival. Každá filmová přehlídka je pomyslným „archivem planety“ a každý divák si skládá svou vlastní paměť světa. Abychom tuto koláž rozšířili a obohatili o další reflexe, připravujeme pro vás na dok.revue v době konání ji.hlavského festivalu speciál, plný rozhovorů s tvůrci či tematických textů.




5.20DOK.REVUE
26. 10. 2020


z aktuálního čísla:

Situační recenzeJen prázdné nádoby dokážou vydávat zvukDebata o filmu Věčný Jožo aneb Jak jsem potkal hvězduKamila BoháčkováNový film14,4V17.11.Z oslav 17. listopadu se postupem času stal kýč. Jak ho dokumentovat jinak? „Vyrobil jsem si k tomu jednoduchý nástroj, míchačku, která mi dovolila akci zaznamenat, ale přitom ji celou dekonstruovat, rozmazat,“ popisuje vizuální umělec Vladimír Turner práci na svém snímku 14,4V17.11., jenž se letos objevil v české experimentální soutěži Fascinace: Exprmntl.cz na MFDF Ji.hlava. „Cítil jsem se jako takový audiovizuální terorista se zbraní, která sice nezabíjí, ale její čočka může měnit svět.“Vladimír TurnerTémaOdkazy Jóhanna JóhannssonaJóhan Jóhannsson byl unikátní skladatel filmové hudby i výjimečný filmař. V následujícím slovenském textu se ohlížíme za jeho předčasně ukončenou tvorbou a představujeme pět filozofických rovin a symbolů jeho komplexního díla. Kdyby nebylo přísných protipandemických opatření, tak by v tuto dobu už bylo možné spatřit poslední film Jóhanna Jóhannssona Last and First Men i v českých kinech. Doufejme, že se tak stane co nejdřív, tento snímek si totiž zaslouží velké plátno.Adriana BelešováTémaHudba vychází přímo z mého nitraPrvní celovečerní a poslední životní film hudebního skladatele a filmaře Jóhanna Jóhannssona Last and First Men měl mít českou premiéru na sklonku tohoto roku. Pandemie a zavřená kina tomu však zabránily, protože tato audiovizuální báseň a experimentální sci-fi potřebuje velké plátno a prostorový zvuk, aby plně vyzněla, a tak jsou pro ni VOD platformy vyloučené. Jóhannssonova (nejen filmová) hudba v českém prostoru přesto rezonuje, a tak jsme se ho rozhodli v posledním letošním čísle dok.revue připomenout. Přinášíme osobní esej dánského skladatele filmové hudby Petera Albrechtsena, který byl Jóhannssonovým dlouholetým přítelem i kolegou. Esej vznikl krátce po Jóhannssonově předčasné smrti v roce 2018 jako nekrolog, ale nikdy nevyšel. Peter AlbrechtsenSportJak mluvit (a uvažovat) o trans lidechQueer filmový festival Mezipatra je – jako mnoho lidskoprávních akcí – nejen přehlídkou kinematografie, ale pořádá i spoustu setkání, přednášek a lekcí, jež slouží k rozšíření povědomí o tématech, která pořadatelé považují za důležitá pro aktivistický záměr LGBT+ komunity. Jednou takovou akcí byla i online přednáška Transparentní čeština, v níž členky spolku Trans*parent Markéta Bečková, Lenka Králová a Ivana Recmanová vytyčily za cíl seznámit posluchače se způsoby, jak adekvátně uvažovat a zpravovat o problematice genderu v kontextu lidí pohybujících se mimo dříve prosazovanou normativní škálu.Martin SvobodaBáseňOsobní život díry(pasáž z filmu)Ondřej VavrečkaRozhovorHledání pravdy za hranicemi rozbřeskuDokumentarista Gianfranco Rosi obdržel za své filmy mnohá ocenění – za snímek Sacro GRA získal v roce 2013 Zlatého lva v Benátkách a za Fuocoammare: Požár na moři si zase v roce 2016 odnesl Zlatého medvěda z Berlinale. O svém zatím posledním filmu Nokturno (2020), který natáčel tři roky ve válečných zónách mezi Sýrií, Irákem, Kurdistánem a Libanonem, si Rosi povídal s novinářem Neilem Youngem. Komentovaný rozhovor vyšel původně v časopise Modern Times Review (MTR). Přinášíme ho v českém překladu v rámci vzájemné spolupráce s MTR, podpořené Norskými fondy.Neil YoungNová knihaFilm jsou tajné dveře do reality Filmový publicista Pavel Sladký popisuje, jak vznikala jeho kniha s názvem Film jsou tajné dveře do reality, která přibližuje tvorbu deseti současných filmových režisérů, například Ulricha Seidla, Michaela Hanekeho, Cristiho Puiua, Larse von Triera či Claire Denisové.Pavel SladkýÚvodníkO filmech, které měly přijít, a nepřišlydok.revue 6.20Kamila BoháčkováAnketaNejpodstatnější letošní filmy a knihyVždy na konci roku vybízí časopis dok.revue přispěvatele, tvůrce či publicisty k přispění do ankety o největší dokumentární a čtenářský zážitek roku. Nejinak tomu je letos.