Digitalizace a její kurátorský aspekt

Zápis z diskuze o digitalizaci, jež se uskutečnila na 19. MFDF Ji.hlava

Na 19. MFDF Ji.hlava se jako součást programu pro filmové profesionály uskutečnil i diskuzní panel o kurátorském aspektu digitalizace a zpřístupňování kulturního dědictví. Zástupci několika klíčových českých paměťových institucí debatovali zejména o tom, jak z obrovských sbírek vybrat to, co digitalizovat, kdy to digitalizovat, o technických otázkách a o institucionální kompetenci spojené s digitalizací.

Po příspěvcích od každého ze čtyř účastníků diskuze padla otázka: „Co je podstatou paměti?“ Je to všechno, co je uložené v našich paměťových institucích, nebo jen to, co jsme schopni zpřístupnit, a co je tedy součástí diskurzu?

Lucie Česálková, ředitelka Výzkumného oddělení NFA, odpověděla: „Myslím si, že paměť má dvě roviny a obě tu byly nějakým způsobem zmíněny. Ta, kterou buduje Virtuální národní fonotéka, jejímž cílem je informovat o existenci, o místě uložení a o podobě daného zvukového dokumentu, je ta totální a maximální. Pak je vžitá živá paměť, která je udržována v diskurzu. Zdráhám se říct, která je ta správná, obě je potřeba kultivovat stejně.“

„Použil bych pro to termín acting archive. Ideální je archív, který se chová jako knihovna,“ zdůraznil Michal Krsek z CESNETu, sdružení vysokých škol a Akademie věd České republiky.

„Měli bychom se relevantně starat o všechno, co dokážeme,“ shodli se všichni.

Filip Šír, projektový manažer Virtuální fonotéky, myšlenku uzavřel slovy: „Celé je to o tom, že se instituce musí otevřít, musí nabídnout otevřené dveře.“

Druhá z otázek, které se při diskuzi objevily, zněla: „Jaký je správný a ideální způsob zpřístupňování digitalizovaných filmů?“

„Podle mého je ideálním řešením virtuální galerie, která bude zpřístupňovat filmy i kontexty, které se k nim vztahují,“ vyjádřila se za všechny Lucie Česálková, „Je třeba mít možnost získat co nejvíce informací. DVD je omezující.“

„Řešením je podle mě internetová databáze, video on demand. Podle mého by se však filmy měly vracet i do kin, internet nenahradí ten jedinečný zážitek,“ dodal filmový distributor a člen rady Státního fondu kinematografie Přemysl Martinek.

Do soukromé debaty o způsobu financování, jež se rozpoutala po oficiálním ukončení panelu, se zapojil i Nor Lars Gaustad, vedoucí digitalizačního projektu uchování norského filmového dědictví norské Národní knihovny Nasjonalbiblioteket.. „Je třeba apelovat na politický aparát, aby digitalizaci zafinancoval. Pokud ne, přijdeme o kus vlastní historie,“ dodal.

„Potřebujeme se inspirovat v Norsku, mělo by to fungovat stejně. Je třeba apelovat na politiky, kteří netuší, co tyto instituce vlastní. Potřebujeme člověka, který na ně bude tlačit. Lucie Česálková hovořila o tom, že je to příliš obrovský projekt. Ale na celém světě je to stejné a někde to funguje,“ přitakal Filip Šír.

Lucie Česálková se však proti myšlence o jednotné instituci bránila slovy: „Nemyslím si, že by měla existovat instituce, která to celé zaštítí, ale politika, která by ty instituce řídila.“

„Ministerstvo kultury by digitalizaci mělo podpořit nejen penězi, ale vlastním zájmem,“ přidal se Michal Škopík, ředitel Výzkumného centra informačních technologií při Národním ústavu lidové kultury.

Michal Krsek z CESNETu shrnul celou diskuzi slovy: „Akademická diskuze nic nerozhodne, je třeba apelovat na politiku.“
Z debaty bylo zřejmé, že odborníci ze všech paměťových institucí mají na problematiku digitalizace stejný názor a že celý problém by výrazně pomohl vyřešit zájem ze strany státu, konkrétně Ministerstva kultury. Bez podpory politického aparátu k výrazným změnám nemůže dojít.





výpis dalších článků rubriky:  Sport

6.19Hledání pravdy v sobě a v druhýchCristi Puiu je jedním z předních představitelů rumunské nové vlny. Mezi jeho největší úspěchy patří film Smrt pana Lazaresca, jenž na sebe upoutal v roce 2005 pozornost na festivalu v Cannes, odkud si odnesl cenu Un Certain Regard, a snímek Sieranevada z roku 2016, jenž bojoval v hlavní canneské soutěži. Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě byl porotcem soutěže Opus Bonum a na své masterclass se podělil o svůj tvůrčí přístup, který je svou syrovostí a smyslem pro autenticitu blízký dokumentárnímu filmu.Martin Svoboda
5.19Různé podoby výuky dokumentuNa letošním ji.hlavském festivalu probíhala také panelová diskuze o výuce dokumentárního filmu v zemích Visegrádu. Na besedě vystoupili přímo pedagogové vybraných škol. Výuku na pražské FAMU představil Vít Janeček, maďarskou Divadelní a filmovou univerzitu v Budapešti reprezentoval Attila Kékesi, za slovenskou Vysokou školu múzických umení v Bratislavě promluvila Viera Čákanyová a výuku na polské Národní filmové škole v Lodži představila Maria Zmarz-Koczanowicz. Co z diskuze vzešlo?Kamila Boháčková
4.1910 + 1 důvodů, proč jet do Ji.hlavyKamila Boháčková
4.19Slovenský dokument 60Slovenský filmový ústav nedávno digitálně zrestauroval kolekci krátkých dokumentárních filmů ze 60. let 20. století, které posléze vyšly i na DVD Slovenský dokumentárny film 60. Osm těchto filmů představí i letošní MFDF Ji.hlava.Martin Kaňuch, Tomáš Hudák
3.19Startovací rampa pro dokumenty z východuO užitečnosti projektu Docu Talents from the EastRené Kubášek
2.19Dvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin Svoboda
1.19Na chvíli se zastavte!O workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleRené Kubášek
5.18Paměť ji.hlavských porotců Galerie paměťových schránek porotců MFDF Ji.hlava 2018 Redakce
4.18Haló, tady Beuys!Reportáž z první projekce cyklu dokumentárních filmů věnovaných vlivným osobnostem vizuální kultury. Pavla Rousková
1.18Aktualizace Jednoho světaCo připravuje jubilejní 20. ročník festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden světJitka Lanšperková

starší články

5.15DOK.REVUE
02. 12. 2015


z aktuálního čísla:

Nový filmRoad movie s Kovym po českém školstvíIvo Bystřičan s youtuberem Kovym natáčí dokumentární road movie o výuce-nevýuce moderních dějin v našich školách, které se podle režiséra od dob jeho dětství příliš nezměnily. U studentů napříč republikou se tvůrci postupně dobírají toho, že jim výuka moderních dějin strašně chybí. Jaká by měla být? Film chce vyjevit kořeny problému a najít, co s tím.Ivo BystřičanSportHledání pravdy v sobě a v druhýchCristi Puiu je jedním z předních představitelů rumunské nové vlny. Mezi jeho největší úspěchy patří film Smrt pana Lazaresca, jenž na sebe upoutal v roce 2005 pozornost na festivalu v Cannes, odkud si odnesl cenu Un Certain Regard, a snímek Sieranevada z roku 2016, jenž bojoval v hlavní canneské soutěži. Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě byl porotcem soutěže Opus Bonum a na své masterclass se podělil o svůj tvůrčí přístup, který je svou syrovostí a smyslem pro autenticitu blízký dokumentárnímu filmu.Martin SvobodaBáseňRok na vsiIvo HuclRozhovorŽijeme v éře chaotické multiplikace obrazůAndrei Ujica je jedním z nejvýznamnějších současných dokumentaristů. Tento rodák z Temešváru před téměř třiceti lety emigroval do Německé spolkové republiky, kde dodnes působí na Akademii umění a designu v Karlsruhe. V prosinci byl hostem kina Ponrepo, kde se promítaly některé jeho filmy. O svém přechodu od literatury k filmu a roztříštěnému dialogu nejen ve společnosti, ale také v akademickém prostředí hovořil pro dok.revue.David HavasNová knihaAutorský rozhlasový dokumentPravidelná blogerka dok.revue, teoretička audio dokumentů Andrea Hanáčková představuje kolektivní monografii o současném autorském rozhlasovém dokumentu, do níž přispěla zásadní stostránkovou studií o performativitě rozhlasového dokumentu, přičemž zbytek autorského týmu tvoří její studenti z oboru „radio studies“ na Univerzitě Palackého v Olomouci. Kniha vyjde na jaře roku 2020 v Nakladatelství AMU a měla by poprvé v širším kontextu představit současnou českou a dílčím způsobem i světovou rozhlasovou dokumentaristiku.Andrea HanáčkováÚvodníkPost-hysterie?dok.revue 6.14Kamila BoháčkováAnketaAnketa dok.revueVýroční anketa: Kniha & Film