Danielův svět

Dokumentaristka Veronika Lišková popisuje okolnosti vzniku svého nového snímku, který se v české kinodistribuci objeví na podzim roku 2014.

Danielův svět

Před třemi roky mi zavolal kamarád, producent Zdeněk Holý, s námětem na dokument o pedofilii. Viděl tenkrát schematickou televizní reportáž věnovanou případu zneužití dítěte pedofilem a zaujala ho myšlenka najít, jak řekl, „hodného pedofila“ a natočit o něm film. Zprvu jsem jeho nápadem byla nadšená jen pramálo. Téma jsem vnímala přesně v duchu mediálních zkratek a stereotypů. Mezi pedofilií, dětskou pornografií a zneužíváním dětí mi v hlavě naskakovalo rovnítko. Nevzpomněla jsem si na teorie o orientaci Foglara, Carrolla ani Andersena či na cokoli jiného, co by tématu přidalo méně černobílý rozměr.

Netrvalo to dlouho a Zdeněk volal znovu. Získal v mezidobí kontakt na muže s internetovou přezdívkou Jiří Fx100d, který byl ochoten se s námi sejít. Schůzka proběhla v lehce bizarním prostředí socialistického okresního „kulturáku“. Zatímco ve vedlejší místnosti duněla odpolední diskotéka, proti nám seděl nenápadný muž s těkavýma očima a drobným psem v náručí. Mluvil o své první lásce, kterou si vyhlédl na hřišti pod oknem svého domu, o tom, jak se skamarádil s ní i jejími rodiči a stal se oblíbeným strýčkem na hlídání, o neúspěšných vztazích s dospělými ženami i o svých vyhlídkách do budoucna. Setkání s Jirkou a pročtení jeho internetových zpovědí mi tenkrát stačilo k tomu, abych si řekla, že film o „hodných pedofilech“ smysl natočit má. Ne proto, že by mě popadl nějaký mesiášský komplex a chtěla bych začít těmto lidem dělat „advokáta“. Spíš jsem cítila nutkání se vypořádat s vlastními stereotypy. Nějak to celé uchopit a pokusit se chápat.

Řada členů české pedofilní komunity, s kterými jsem se setkala v dalších měsících, byla ochotná se do filmu zapojit, pokud zachovám jejich anonymitu. To bylo pro případné natáčení dost limitující. Přemýšlela jsem o nejrůznějších způsobech maskování, rozhodně jsem však nechtěla protagonisty ukazovat jako tajemné fantomy. Pedofil je už tak pro společnost dost velkým přízrakem. Trvalo mi pak téměř další rok, než jsem našla Daniela – studenta literární akademie, který se rozhodl pro veřejný coming out, když vydal svou autobiografickou knížku. Daniel mi řekl, že doposud u nikoho, komu se ke své orientaci přiznal, vážněji nenarazil, a že proto nevidí důvod, proč by měl svou tvář skrývat.

Danielův svět

A tak jsme začali během ročního natáčení zaznamenávat Danielův svět – přes situace, které s jeho životem bezprostředně souvisely, skrze výpovědi, které sám nahrával, i během jeho setkávání se s přáteli z pedofilní komunity. Vznikl tak jemný, komorní portrét. I přes to se už nyní, před jeho prvním oficiálním uvedením, dostáváme do situací, kdy musíme snímek, jeho styl i jednotlivé scény obhajovat. Objevují se lidé, kterým, zdá se, vadí, že film ukazuje pedofily mimo zažitý stereotyp. Objevují se obavy, jak si dokument vyloží diváci. Daniel a jeho přátelé z komunity se tak budou muset evidentně poprat se strachy a předsudky okolí i ve své filmové podobě. Věřím, že díky jejich odvaze a otevřenosti, s jakou k celému natáčení přistoupili, se jim to nakonec podaří.


Film Danielův svět bude mít premiéru na podzim letošního roku.





výpis dalších článků rubriky:  Nový film

3.20Jednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla Komrzý
2.20Příběh provinčního městečkaZačínající ruský režisér Dmitrij Bogoljubov popisuje pro dok.revue okolnosti vzniku svého nového filmu Provinční městečko E, který natočil v koprodukci s českou společností Hypermarket Film a Českou televizí. Film odhaluje mentalitu provinčního ruského města Jelňa, které patří k nejdepresivnějším v zemi a kde stále přetrvává odkaz velké vlastenecké války. Toho putinovská garnitura zdařile zneužívá, aby získala podporu zdejších obyvatel. Film byl v březnu krátce k vidění na portále DAFilms v rámci Jednoho světa online, na podzim se chystá jeho uvedení v České televizi.Dmitrij Bogoljubov
dok.revueVěci mohou být i jinakJak se natáčel vnitřní portrét Jaroslava Duška s názvem Zrcadlení tmy?Viliam Poltikovič
dok.revueKrajina poslů smrti i taškářůDokumentaristka Květa Přibylová přibližuje práci na svém experimentálním snímku Země havrana z archy, který vybrali organizátoři nyonské přehlídky Visions du Réel do své online mediatéky, jež je pro filmové profesionály přístupná do 2. května na webu festivalu.Květa Přibylová
dok.revueM E Z E R Y PAMĚTINora Štrbová přibližuje svůj nový animovaný dokument M E Z E R Y (S P A C E S), ve kterém zpracovává osobní zkušenost se ztrátou paměti svého bratra. Snímek do 24. dubna uvádí online letošní ročník festivalu Visions du Réel.Nora Štrbová
dok.revueStopy Jedličkovy krajinyDokumentarista Petr Záruba přibližuje svůj nový film Jan Jedlička: Stopy krajiny o malíři Janu Jedličkovi. Snímek bude uveden na letošním ročníku festivalu Visions du Réel.Petr Záruba
dok.revueKlavír je příliš těžkýEliška Cílková přibližuje svůj nový dokument Pripjať Piano, v němž pátrala po opuštěných klavírech i vzpomínkách v uzavřené zóně dávné černobylské tragédie. Snímek je od 17. do 24. dubna k vidění online v rámci letošního ročníku festivalu Visions du Réel.Eliška Cílková
dok.revueVlci jako hrozba, nebo přirozenost?Dokumentarista Martin Páv představuje svůj nový film Vlci na hranicích o vztahu lidí na Broumovsku k vlkům, vracejícím se na toto území. Film klade zásadní otázky o vztahu člověka a přírody – do jaké míry máme potřebu mít život pod kontrolou a do jaké míry jsme ochotni zahrnout do svých životů nepředvídatelnost ve světě, který nepatří jenom nám? Snímek bude 1. května k vidění online v rámci letošního ročníku festivalu Visions du Réel, a to v sekci Grand Angle.Martin Páv
1.20Slunce živých mrtvýchAnna Kryvenko o ztrátě soucitu v době postfaktické, o boji s chaosem a nepřátelstvím vesmíru i o tom, jak vzniká dokumentární esej složený z archivních materiálů.Anna Kryvenko
dok.revueJak nemluvit jazykem apokalypsy?Dokumentaristka a publicistka Apolena Rychlíková přibližuje svůj dokument Češi jsou výborní houbaři, jehož název odkazuje na známou báseň Milana Kozelky. Nový film Apoleny Rychlíkové bude součástí šesté série Českého žurnálu a jeho premiéra proběhne na festivalu Jeden svět.Apolena Rychlíková

starší články

1.14DOK.REVUE
28. 04. 2014


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue