Čtyři dny v Hotelu Pavouk

Na cestě s Pavlem Kohoutem a Jelenou Mašínovou v ostrém střihu po vzoru manifestu Dogma '95

Čtyři dny v Hotelu Pavouk

K Pavlu Kohoutovi a jeho ženě Jeleně Mašínové mě přivedl Petr Minařík, organizátor literárního festivalu Měsíc autorského čtení. Požádal mě, abych s kamerou doprovodil oba spisovatele na čtyřdenní středoevropské turné na trase Brno–Košice–Ostrava–Wroclaw. Z cesty měl vzniknout situační film, portrét slavného spisovatele. Byl jsem dopředu upozorněn, že pan Kohout se se mnou nebude chtít bavit, že si pečlivě hájí soukromí a že na jakékoli režijní nápady nemá náladu. Nejraději má prý jasné otázky, na něž se dá zhruba do minuty odpovědět. Přede mnou si prý na Kohoutovi vylámal zuby Radim Procházka. Když jsem Radimovi volal, zněl v reakci dosti vyděšeně: „Ježišmarjá, to bylo děsný, vše, co jsem měl připravený, odmítal, vůbec nespolupracoval.” Byl jsem zvědavý, jak takový podnik může dopadnout, a nabídku jsem s hrůzou přijal.

Když jsem se s Pavlem Kohoutem v Brně setkal, překvapilo mě, že je ochoten se se mnou vůbec bavit. Byl ostražitý a bylo zřejmé, že ke spolupráci jej přemluvil Petr Minařík, jemuž zjevně důvěřuje. I proto jsem se rozhodl z Petra učinit třetí postavu filmu. Zcela jedinečně se podařilo mít ve filmu vedle Pavla Kohouta i jeho životní (a spisovatelskou) partnerku Jelenu Mašínovou, která se doposud zdráhala veřejně vystupovat. Film ji zachycuje v momentě, kdy překonává sama sebe a po boku zkušené celebrity literárního nebe, Pavla Kohouta, stojí tváří tvář početnému publiku. Nejzajímavější pro mě byly momenty, kdy Jelena, skoro mlčky, přesto s jemným humorem a šarmantně, ironizovala Kohoutovy odpovědi i jeho ad hoc zjevně pro film improvizovaný mačismus. Propojení Pavla Kohouta a jeho ženy hraje nakonec překvapivě důležitou roli v celém materiálu.

Během natáčení Pavla Kohouta překvapilo, že jsem znal historku o tom, jak v manéži cirkusu přemohl medvěda. Hrdě se hlásil k tomu, že využil momentu překvapení a v nestřeženém okamžiku zasadil šelmě KO úder. Podobně je prý třeba postupovat i v běžném životě. V tomto duchu jsme se bavili o budovatelské hře Dobrá píseň. Kohout odmítal přečíst byť jedinou řádku z textu, k němuž se dnes hlásí jen s hlubokou omluvou. V momentě, kdy jsem trval na tom, aby přece jen pár vět přečetl, přešel nonšalantně do protiútoku: „Mimochodem, pane Remundo, v Dobré písni vystupovala i Vlasta Chramostová a v roli Slávka váš děd, Stanislav Remunda.” A když náš vlak zastavil v polích a nebylo jasné, jak dlouho zůstaneme uvězněni v jídelním voze bez klimatizace, dal nám všem Pavel Kohout lekci, jak zvládat krizové situace. Vydržel desítky minut konverzovat s naštvanými kuchařkami Slovenské dráhy a bavit naše slovinské souputníky příběhy o Marii Pujmanové v Číně a jinými historkami ze svého dramatického života.

Na film jsme spolu se střihačem Adamem Patykem aplikovali experimentální montážní metodu inspirovanou manifestem Dogma ‘95, resp. jeho dokuodnoží. Cílem metody je syrový film, který divákovi nabízí férovou hru, když děj filmu neustále zcizuje a upozorňuje tak, že se na plátně neodvíjí záznam reality, nýbrž její „filmový překlad”. Zdálo se mi, že zvolená metoda subverzivně navazuje na období socialistického realismu, v němž Kohout začínal a od něhož se nyní distancuje. Každý střih je povinně oddělen několika políčky černé, zvuk je vždy synchronní, nepoužíváme archivy ani hudbu a místo předepsané zpovědi oběti je na konci filmu vtip o Leninovi.

Film měl premiéru loni na Febiofestu v Bratislavě a Česká televize jej odvysílá v úterý 2. 12. ve 21:15 na ČT Art.





výpis dalších článků rubriky:  Nový film

dok.revueJak nemluvit jazykem apokalypsy?Dokumentaristka a publicistka Apolena Rychlíková přibližuje svůj dokument Češi jsou výborní houbaři, jehož název odkazuje na známou báseň Milana Kozelky. Nový film Apoleny Rychlíkové bude součástí šesté série Českého žurnálu a jeho premiéra proběhne na festivalu Jeden svět.Apolena Rychlíková
dok.revueJak jsem potkala losyHana Nováková o losech, lidech a filmech, co potřebují čas. Amoosed.Hana Nováková
dok.revuePsí láskaRežisérku Lindu Kallistovou Jablonskou vždy zajímali lidé, kteří jdou za hranice svých možností. Oslovila ji proto životní cesta české musherky Jany Henychové, která nejraději tráví čas o samotě za polárním kruhem, jen se psím spřežením. Dokument Psí láska, který bude mít premiéru na festivalu Jeden svět, může být podle režisérky inspirací pro ty, kteří se bojí žít svůj sen. Pro dok.revue přibližuje vznik svého nového dokumentu.Linda Kallistová Jablonská
dok.revueAlchymická pecNa Mezinárodním filmovém festivalu v Rotterdamu, který začíná už 22. ledna, bude představeno i několik českých dokumentů. V sekci The Tyger Burns pro stále zářící generaci zkušených filmařů se objeví Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie Karla Vachka. V sekci Deep Focus se představí koprodukční snímek Efekt Vašulka o islandsko-české dvojici manželů Vašulkových a dokument Jana Daňhela a Adama Oľhy Alchymická pec, který bude mít v Rotterdamu světovou premiéru. Alchymická pec se soustředí na tvorbu Jana Švankmajera, speciálně na jeho poslední film Hmyz, který měl v Rotterdamu premiéru před dvěma lety. Režiséři Jan Daňhel a Adam Oľha sepsali pro dok.revue svou režijní explikaci k filmu. Adam Oľha, Jan Daňhel
6.19Road movie s Kovym po českém školstvíIvo Bystřičan s youtuberem Kovym natáčí dokumentární road movie o výuce-nevýuce moderních dějin v našich školách, které se podle režiséra od dob jeho dětství příliš nezměnily. U studentů napříč republikou se tvůrci postupně dobírají toho, že jim výuka moderních dějin strašně chybí. Jaká by měla být? Film chce vyjevit kořeny problému a najít, co s tím.Ivo Bystřičan
dok.revueMoje romská rodinaDokumentaristé Martin Chlup a Petr Kačírek popisují vznik jejich společného dokumentu Miri fajta, což v romštině znamená Moje rodina. Dokument popisuje snahy mladého romského tvůrce Robina Strii vytvořit stejnojmenný romský sitcom a zároveň je portrétem Robina a dalších členů jeho týmu. V dalším plánu vybízí k úvahám o tom, co dnes u nás znamená romská identita.Martin Chlup, Petr Kačírek
5.19Vlci jako hrozba, nebo přirozenost?Dokumentarista Martin Páv představuje svůj chystaný film Vlci na hranicích o vztahu lidí na Broumovsku k vlkům, vracejícím se na toto území. Film klade zásadní otázky o vztahu člověka a přírody – do jaké míry máme potřebu mít život pod kontrolou a do jaké míry jsme ochotni zahrnout do svých životů nepředvídatelnost ve světě, který nepatří jenom nám?Martin Páv
dok.revuePtát se po tom, kde jednou skončímeFilmová dílna pro seniory spolku Inventura pod vedením režisérky Terezy Daniell Adámkové dokončuje hodinový film Stopa v hlavě, ve kterém samy seniorské filmařky se svými ručními kamerami přemýšlejí o tom, jak se život starého člověka promění, když začne být závislý na druhých. Jaké kompromisy musí on a jeho okolí podstupovat? A je možné žít i bez velkých osobních obětí zbytku rodiny i nadále důstojně?Tereza Daniell Adámková
4.19FREMJak se natáčí film v Antarktidě? Je možné se dostat do hlavy umělé inteligence? A co to je GAI? To vše popisuje dokumentaristka Viera Čákanyová v textu o svém novém filmu FREM v dok.revue.Viera Čákanyová
F2.19Cesta k filmu Efekt VašulkaIslandská režisérka Hrafnhildur Gunnarsdóttir popisuje pro dok.revue, jak vznikal její celovečerní dokument Efekt Vašulka o zakladatelích světového videoartu, manželech Steině a Woodym Vašulkových. Snímek s českou koprodukcí má v Ji.hlavě svou mezinárodní premiéru. Promítne se dnes od 18 hodin v kině Dělnický dům.Hrafnhildur Gunnarsdóttir

starší články

5.14DOK.REVUE
24. 11. 2014


z aktuálního čísla:

Nový filmRoad movie s Kovym po českém školstvíIvo Bystřičan s youtuberem Kovym natáčí dokumentární road movie o výuce-nevýuce moderních dějin v našich školách, které se podle režiséra od dob jeho dětství příliš nezměnily. U studentů napříč republikou se tvůrci postupně dobírají toho, že jim výuka moderních dějin strašně chybí. Jaká by měla být? Film chce vyjevit kořeny problému a najít, co s tím.Ivo BystřičanSportHledání pravdy v sobě a v druhýchCristi Puiu je jedním z předních představitelů rumunské nové vlny. Mezi jeho největší úspěchy patří film Smrt pana Lazaresca, jenž na sebe upoutal v roce 2005 pozornost na festivalu v Cannes, odkud si odnesl cenu Un Certain Regard, a snímek Sieranevada z roku 2016, jenž bojoval v hlavní canneské soutěži. Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě byl porotcem soutěže Opus Bonum a na své masterclass se podělil o svůj tvůrčí přístup, který je svou syrovostí a smyslem pro autenticitu blízký dokumentárnímu filmu.Martin SvobodaBáseňRok na vsiIvo HuclRozhovorŽijeme v éře chaotické multiplikace obrazůAndrei Ujica je jedním z nejvýznamnějších současných dokumentaristů. Tento rodák z Temešváru před téměř třiceti lety emigroval do Německé spolkové republiky, kde dodnes působí na Akademii umění a designu v Karlsruhe. V prosinci byl hostem kina Ponrepo, kde se promítaly některé jeho filmy. O svém přechodu od literatury k filmu a roztříštěnému dialogu nejen ve společnosti, ale také v akademickém prostředí hovořil pro dok.revue.David HavasNová knihaAutorský rozhlasový dokumentPravidelná blogerka dok.revue, teoretička audio dokumentů Andrea Hanáčková představuje kolektivní monografii o současném autorském rozhlasovém dokumentu, do níž přispěla zásadní stostránkovou studií o performativitě rozhlasového dokumentu, přičemž zbytek autorského týmu tvoří její studenti z oboru „radio studies“ na Univerzitě Palackého v Olomouci. Kniha vyjde na jaře roku 2020 v Nakladatelství AMU a měla by poprvé v širším kontextu představit současnou českou a dílčím způsobem i světovou rozhlasovou dokumentaristiku.Andrea HanáčkováÚvodníkPost-hysterie?dok.revue 6.14Kamila BoháčkováAnketaAnketa dok.revueVýroční anketa: Kniha & Film