Comeback

Režisér vzpomíná na okolnosti volby tématu filmu, který právě dokončil

Comeback

Pred viac ako piatimi rokmi ma začalo nahlodávať pokušenie pustiť sa do celovečernej metráže. Bolo to hneď po priaznivom prijatí môjho študentského krátkometrážneho filmu Arsy-Versy. Na vlne celého toho nadšenia som hľadal tému. Nakoniec si akousi súhrou náhod našla téma mňa. Nakrúcal som v base krátky spot o rovnosti šancí (v rámci reintegračného projektu Európskej únie) pre jednu francúzsku produkčnú spoločnosť. Po jeho realizácií mi riaditeľ väznice ponúkol možnosť vrátiť sa opätovne do Ilavy so svojím autorským projektom. Po rokoch som mu zavolal, či ponuka stále platí. Platila.

Rozhodol som sa svoj zabehnutý pracovný tím rozšíriť o scenáristu. Navštívil som v Stupave Jura Šlauku, ktorého som poznal zo školy. Tušil som, že bude dobrý nápad trocha ho prevetrať. A naozaj. Našiel som ho po kolená vrasteného do podlahy pivnice. Pre projekt sa zdal viac ako príznačný.    

Rozhodli sme sa nakrútiť film o dlhodobo uväznených. Sledovali sme ich život za bránami väzenia a skúmali sme situácie po prepustení na slobodu. Film rozpráva príbehy dvoch z nich, ktorí boli ochotní spolupracovať. Pamätám si, ako sme v prestrojení za muklov prvýkrát vstúpili do cely zbierať materiál. Hanbil som sa za svoje predsudky. Zároveň som bol fascinovaný priestorom, do ktorého sme prenikali. S našimi protagonistami sme sa začali spoznávať, spolupracovali sme a  rešpektovali sme sa. Postupne sme si vytvorili vzťah. Myslím, že práve vďaka tomu nie je film len správou o fenoméne recidívy, ale zároveň výletom kamsi ďalej. Naši hrdinovia sú napriek kolotoču vlastných zlyhaní a tragédií vo svojej podstate stále citlivé, zraniteľné a v istom zmysle krehké bytosti.

Comeback

Keď o tom premýšľam, títo chlapi sú za mrežami vlastne doma. Každý jeden z nich sa teší von, no keď príde ich čas, sú si vedomí toho, že idú len na dovolenku. Vzdialene mi to pripomína krátky letný milenecký kontakt s realitou. A len čo láskyplný ošiaľ ustane, nastáva frustrácia. Frustrácia z neschopnosti zaradiť sa. Tých desať, dvadsať rokov človeku chýba. A vlastne nemá nič. V base zarobil v lepšom prípade sto – dvesto eur. Všetko je nové. Nemá zázemie. Prepad do alkoholovej, prípadne drogovej nádrže je potom len logickým vyústením. Odtiaľ už je to len krok k recidíve. V konečnom dôsledku sa opäť vracia tam, kde je o neho postarané. Ak bude mať šťastie, môže to o pár rokov skúsiť znova.

Film bol beh na dlhú trať. Som rád, že je hotový. Keď sa s vami niečo vlečie roky, je to nesmierne vyčerpávajúca záležitosť. Stále čakáte na ten moment, kedy budete môcť povedať stop a pustiť film medzi ľudí. A keď ten okamih konečne nastane, zhlboka vydýchnete a chvíľu sa veziete na vlne blaženého pocitu z dokončenej práce. Ale keďže som filmár – recidivista, v súčasnosti mám už rozrobené ďalšie projekty.


Miro Remo

Foto: miroremo.sk

Miro Remo

Miro Remo (1983) pochází z průmyslového města Ladce na Slovensku. Studoval v Ateliéru dokumentární tvorby na VŠMU v Bratislavě pod vedením Vlada Balca. Jeho krátký studentský snímek Arsy-Versy (2009) získal mnoho cen. Comeback je jeho první celovečerní dokument.


Film Comeback Mira Rema bude mít světovou premiéru na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Je zařazen do soutěžní sekce dokumentárních filmů.





výpis dalších článků rubriky:  Nový film

3.20Jednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla Komrzý
2.20Příběh provinčního městečkaZačínající ruský režisér Dmitrij Bogoljubov popisuje pro dok.revue okolnosti vzniku svého nového filmu Provinční městečko E, který natočil v koprodukci s českou společností Hypermarket Film a Českou televizí. Film odhaluje mentalitu provinčního ruského města Jelňa, které patří k nejdepresivnějším v zemi a kde stále přetrvává odkaz velké vlastenecké války. Toho putinovská garnitura zdařile zneužívá, aby získala podporu zdejších obyvatel. Film byl v březnu krátce k vidění na portále DAFilms v rámci Jednoho světa online, na podzim se chystá jeho uvedení v České televizi.Dmitrij Bogoljubov
dok.revueVěci mohou být i jinakJak se natáčel vnitřní portrét Jaroslava Duška s názvem Zrcadlení tmy?Viliam Poltikovič
dok.revueKrajina poslů smrti i taškářůDokumentaristka Květa Přibylová přibližuje práci na svém experimentálním snímku Země havrana z archy, který vybrali organizátoři nyonské přehlídky Visions du Réel do své online mediatéky, jež je pro filmové profesionály přístupná do 2. května na webu festivalu.Květa Přibylová
dok.revueM E Z E R Y PAMĚTINora Štrbová přibližuje svůj nový animovaný dokument M E Z E R Y (S P A C E S), ve kterém zpracovává osobní zkušenost se ztrátou paměti svého bratra. Snímek do 24. dubna uvádí online letošní ročník festivalu Visions du Réel.Nora Štrbová
dok.revueStopy Jedličkovy krajinyDokumentarista Petr Záruba přibližuje svůj nový film Jan Jedlička: Stopy krajiny o malíři Janu Jedličkovi. Snímek bude uveden na letošním ročníku festivalu Visions du Réel.Petr Záruba
dok.revueKlavír je příliš těžkýEliška Cílková přibližuje svůj nový dokument Pripjať Piano, v němž pátrala po opuštěných klavírech i vzpomínkách v uzavřené zóně dávné černobylské tragédie. Snímek je od 17. do 24. dubna k vidění online v rámci letošního ročníku festivalu Visions du Réel.Eliška Cílková
dok.revueVlci jako hrozba, nebo přirozenost?Dokumentarista Martin Páv představuje svůj nový film Vlci na hranicích o vztahu lidí na Broumovsku k vlkům, vracejícím se na toto území. Film klade zásadní otázky o vztahu člověka a přírody – do jaké míry máme potřebu mít život pod kontrolou a do jaké míry jsme ochotni zahrnout do svých životů nepředvídatelnost ve světě, který nepatří jenom nám? Snímek bude 1. května k vidění online v rámci letošního ročníku festivalu Visions du Réel, a to v sekci Grand Angle.Martin Páv
1.20Slunce živých mrtvýchAnna Kryvenko o ztrátě soucitu v době postfaktické, o boji s chaosem a nepřátelstvím vesmíru i o tom, jak vzniká dokumentární esej složený z archivních materiálů.Anna Kryvenko
dok.revueJak nemluvit jazykem apokalypsy?Dokumentaristka a publicistka Apolena Rychlíková přibližuje svůj dokument Češi jsou výborní houbaři, jehož název odkazuje na známou báseň Milana Kozelky. Nový film Apoleny Rychlíkové bude součástí šesté série Českého žurnálu a jeho premiéra proběhne na festivalu Jeden svět.Apolena Rychlíková

starší články

2.14DOK.REVUE
30. 06. 2014


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue