Co je (za) tím, co vidíme

dok.revue 4.16

Ilustrace: Míša Kukovičová

Od doby, kdy růže je růže je růže je růže… reflektujeme prakticky každodenně svůj pohyb mezi simulakry – obrazy obrazů a mediovaná realita je neobejitelným prostředím myšlení, rozhodování, interakcí. Je logické, že jeden směr reakcí se více upíná k lidskému mozku a tělu, jakožto hmatatelné autenticitě na dosah či „na dotek“, a opačná trajektorie se noří do umělé inteligence a klade si otázky, jak se v určitých situacích zachovají samy stroje. Simulace Moral Machine, vyvinutá techniky z Massachusettského technologického institutu (MIT), umožňuje uživateli zkoušet „rozhodování“ aut bez řidičů – uživatel popíše scénář (morálně) obtížné situace, stroj se zamyslí a řekne, jak by reagoval. V nové dok.revue najdete i představení aparátů, které překračují možnosti konvenční reprezentace reality. Trojice intermediálních umělců – Michal Kindernay, Agata Mergelová a Cristian Villavicencio – ve svých esejích přináší vhled do vývoje záznamových zařízení, která se v případě Kindernayovy Camery Altery sama dle výpočtů a vyhodnocení podmínek prostředí, v němž se nacházejí, rozhodují zaznamenávat obrazy ovlivněné i neviditelnými parametry okolního prostředí. V případě haptické kamery Mergelové a Villavicencia je zachycováno to, čeho se ruka uživatele, na níž je kamera připevněna, dotýká.

Působivost záznamu a způsobu, jakým je zpracován, vyprovokovaly k situační recenzi diskutované série Praha vs. Taxi Janka Rubeše z portálu Stream.cz. Někteří taxikáři ji vnímali jako tendenční a nevyváženou. Mediální analytik Milan Kruml ukazuje, jak zvolená forma tzv. reality TV žánrově vylučuje všeobjímající přístup a naopak vyžaduje zaměření na úzkou část tématu s aktivním zapojením autora. Se zastřenou realitou obrazu celebrity ve svém novém celovečerním filmu zápasil slovenský dokumentarista Miro Remo, který po mnoha pokusech o nelineární vyprávění o životě zpěváka Richarda Müllera zvolil pro svůj film Nespoznaný čistě observační metodu. V rozhovoru své rozhodnutí vysvětluje: „Jenom tímto způsobem se povedlo ve filmu vybudovat intenzivní a intimní pohled na Müllerovu osobnost.“

Znepokojení nad záznamem a možnostmi jeho zpracování, jež slibují šokující odhalení dlouho tabuizovaného tématu sexuální asistence, popisuje reportáž z projekce nového českého filmu Miluj mě, jestli to dokážeš, jež se uskutečnila v pražské části Živého kina. Nebezpečí ukryté v nesprávné práci se záznamem, v jeho pořizování či interpretování je také motivem masterclass polského kameramana Wojciecha Starońa, který divákům předkládá návod, jak pracovat s vizualitou, aby v největší možné míře podpořila vyprávěný příběh.




4.16DOK.REVUE
12. 09. 2016


z aktuálního čísla:

Nový filmRoad movie s Kovym po českém školstvíIvo Bystřičan s youtuberem Kovym natáčí dokumentární road movie o výuce-nevýuce moderních dějin v našich školách, které se podle režiséra od dob jeho dětství příliš nezměnily. U studentů napříč republikou se tvůrci postupně dobírají toho, že jim výuka moderních dějin strašně chybí. Jaká by měla být? Film chce vyjevit kořeny problému a najít, co s tím.Ivo BystřičanSportHledání pravdy v sobě a v druhýchCristi Puiu je jedním z předních představitelů rumunské nové vlny. Mezi jeho největší úspěchy patří film Smrt pana Lazaresca, jenž na sebe upoutal v roce 2005 pozornost na festivalu v Cannes, odkud si odnesl cenu Un Certain Regard, a snímek Sieranevada z roku 2016, jenž bojoval v hlavní canneské soutěži. Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě byl porotcem soutěže Opus Bonum a na své masterclass se podělil o svůj tvůrčí přístup, který je svou syrovostí a smyslem pro autenticitu blízký dokumentárnímu filmu.Martin SvobodaBáseňRok na vsiIvo HuclRozhovorŽijeme v éře chaotické multiplikace obrazůAndrei Ujica je jedním z nejvýznamnějších současných dokumentaristů. Tento rodák z Temešváru před téměř třiceti lety emigroval do Německé spolkové republiky, kde dodnes působí na Akademii umění a designu v Karlsruhe. V prosinci byl hostem kina Ponrepo, kde se promítaly některé jeho filmy. O svém přechodu od literatury k filmu a roztříštěnému dialogu nejen ve společnosti, ale také v akademickém prostředí hovořil pro dok.revue.David HavasNová knihaAutorský rozhlasový dokumentPravidelná blogerka dok.revue, teoretička audio dokumentů Andrea Hanáčková představuje kolektivní monografii o současném autorském rozhlasovém dokumentu, do níž přispěla zásadní stostránkovou studií o performativitě rozhlasového dokumentu, přičemž zbytek autorského týmu tvoří její studenti z oboru „radio studies“ na Univerzitě Palackého v Olomouci. Kniha vyjde na jaře roku 2020 v Nakladatelství AMU a měla by poprvé v širším kontextu představit současnou českou a dílčím způsobem i světovou rozhlasovou dokumentaristiku.Andrea HanáčkováÚvodníkPost-hysterie?dok.revue 6.14Kamila BoháčkováAnketaAnketa dok.revueVýroční anketa: Kniha & Film