Čistý rozum a televize?


Detektor

Před několika týdny proběhl českými médii spor Petra Vachlera se zástupci vědecké obce a s Českou televizí, která zrušila vysílání pořadu Detektor. Podíval jsem se na internetu na několik dílů a dost možná z úplně jiných pozic bych se Petra Vachlera sotva dokázal zastat. Svou rétorickou formou, charekteristickou tím, že celkový rámec výkladu tvoří typický magazínově povrchní komentář, ilustrovaný přibližnými záběry a prokládaný výpověďmi různých odborníků, pořad plně odpovídá pozitivistickému sdělení, a v tomto smyslu se mi jeví námitka vědecké obce oprávněná. Nejde mi přitom o tematické zaměření, ale o to, že místo aby se tento formát pokoušel nabízet například zkušenosti různých lidí s neobvyklými jevy, čímž by mohl pojednávat o individuální lidské zkušenosti s věcmi, s nimiž se lidé setkávají a které věda třeba odsouvá na vedlejší kolej, prezentoval se zde jen do jiného média překlopený proud banálního popisu a obrazů, které známe z hustého mediálního provozu ve sféře časopisů. Kdyby se tvůrcům podařilo najít a natočit třeba levitujícího člověka a zkoumat, jak to dělá, ponořit se do zkušenosti léčitele, proutkaře, obhlížet jejich praxi, způsoby, jak si to, co dělají, vysvětlují, takový Detektor možná nemusel mít problém.

Avšak i reakce vědecké obce je problematická. V krátkém otevřeném dopise Rady AV ČR pro popularizaci vědy se píše: „Je však zarážející, že veřejnoprávní televize, jejímž posláním je seriózním způsobem informovat a bavit, vysílá lživý a zavádějící pořad, jaký nemá obdoby ani u komerčních televizí. (...) Seriál Detektor je směsí výmyslů a lží, které nemají s reálným světem nic společného a záměrně klamou diváky.“ Vědecká obec, jak vidno, se v tomto pasuje pouze na ochránce přírody v malé rezervaci zvané televize veřejné služby, jejíž hranice však vlivem chybných politických rozhodnutí už dávno vykolíkovávají v komerčních televizích. Pořadů, které „nemají s reálným světem nic společného a záměrně klamou diváky“ najdeme bezpochyby mnohem víc, ač explicitně nevstupují do hájemství přírodních věd jako Vachlerův Detektor. Neměli bychom v komentářích vědecké obce k české audiovizuální džungli očekávat větší ambice, širší záběr a větší soustavnost?





výpis dalších článků rubriky:  Glosa

1.20Děkuji ti, étereFilmová dokumentaristka Tereza Reichová přibližuje své první pokusy s tvorbou radiodokumentu pro Český rozhlas. První pokus se prý příliš nevydařil. „Proč to tak bylo?“ ptá se Reichová sama sebe. Proč je problém vtěsnat všechny významy díla jen do zvuku, když jsme zvyklí vyprávět audiovizuálně?Tereza Reichová
dok.revueOtázka pro SamuDne 12. března měl vstoupit do kinodistribuce snímek Pro Samu, jenž měl předpremiéru na právě přerušeném festivalu Jeden svět. Vzhledem k aktuálním bezpečnostním opatřením a uzavírce velké části kin byla kinopremiéra odložena na neurčito a snímek je od 12. března do 22. března ke zhlédnutí na portálu DAFilms v exkluzivní online premiéře. Na dok.revue přinášíme úvahu Janise Prášila, který tento film klade do souvislosti s knihou Otázka viny Karla Jasperse.Janis Prášil
F4.19KrizeDave Kehr
F2.19Odvrácená tvář Generace ZOsudy generace Z, lidí narozených po roce 1995, jsou všude kolem nás. Jak se jim žije a s čím se potýkají, to bylo tématem prvního diskuzního večera ji.hlavského Inspiračního fóra. Ten odhalil, že svět dnešních mladých dospělých nemusí být zdaleka tak pohodový, jak na první pohled vypadá.Alžběta Cutáková
F3.17 Solidarita s Olegem SencovemGlosa Oto Horáka pro Cinepur
3.17Hledání vztahu dokumentu, diváctví a České televizeJaká je situace dokumentární tvorby na České televizi a co nového do oblasti dokumentu přinesl kanál ČT Art po 4 letech od jeho založení?Martin Svoboda
1.17Za peníze ti dáme všechnoPostřehy ze studia na nejoblíbenější umělecké univerzitě ve Velké BritániiJitka Lanšperková
f5.15Uvnitř časového krystalu temnoty a světlaO etice, estetice a metodách filmového obrazuFred Kelemen
5.14Na hrane estetiky a politikyPolitická dimenzia dokumentu na 18. ročníku MFDF Ji.hlava a v jeho mediálnych ohlasochFilip Lucinkiewicz
1.12Proč Ji.hlava a co Ji.hlava?Předzimní tóny, spirála, snad jedlé kaštany, slévání, přátelé, noc, zmatky, rez, nic novýho?Martin Mareček

starší články

2.8DOK.REVUE
10. 03. 2008


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue