Cesta k filmu Efekt Vašulka

Islandská režisérka Hrafnhildur Gunnarsdóttir popisuje pro dok.revue, jak vznikal její celovečerní dokument Efekt Vašulka o zakladatelích světového videoartu, manželech Steině a Woodym Vašulkových. Snímek s českou koprodukcí má v Ji.hlavě svou mezinárodní premiéru. Promítne se dnes od 18 hodin v kině Dělnický dům.

Steina a Woody Vašulkovi

V roce 2013 jsem se během cesty z Denveru do San Francisca rozhodla navštívit v Santa Fe v Novém Mexiku své bývalé učitele a dlouholeté přátele, manžele Steinu a Woodyho Vašulkovi. V jejich domě panoval v té době ještě větší chaos, než obvykle, protože začali archivovat svou bohatou sbírku videa. Steina ve studiu přetáčela a přehrávala staré videopásky a často také čistila videopřehrávače, protože některé už nebyly moc kvalitní. Woody byl přilepený k obrazovce počítače a vytvářel katalog jejich děl a přemýšlel, jak je všechny utřídit. Vašulkovi se dohodli s Coloradskou státní univerzitou, že jim pomůže převést jejich obrovský archiv z analogu na digitál. Kamarád Windham, který u nich občas přespával na podlaze v kuchyni, zastupoval coloradskou univerzitu a všechny jejich nahrávky digitalizoval. 

V té době bojovali Vašulkovi s nedostatkem prostředků. Představa stáří v Americe bez našetřených úspor či slušného důchodu není nijak lákavá. Vnímala jsem, jak se pro ně s přicházejícím stářím život mění, a napadlo mě, že o této fázi jejich života natočím film, protože si uvědomuji, jak svou tvorbou ovlivnili umělecký svět i že se na jejich přínos dnes už zapomíná. Také jsem vnímala, že se dostali do finančních problémů. Kladla jsem si otázku, jak přežijí další roky? Steina se mi svěřila, že se jim lidé přestali zhruba po roce 2000 ozývat a že se na ně už zapomnělo, navzdory tomu, jak ovlivnili světový videoart. Jde o uměleckou formu, která nyní zažívá svou další renesanci. Přišlo mi dobré je v takové životní etapě natáčet a čekat, co se stane.
 

Steina a Woody Vašulkovi
 

O rok později jsem se vrátila s penězi z grantu, který jsem získala na vývoj scénáře z Islandského filmového centra, a vzala jsem si s sebou samozřejmě kameru a zvukaře Árniho Benediktssona, známého z hudební skupiny Sugarcubes. Když jsem ho představila Steině, nasadila pátravý pohled a zeptala se ho, z jakého je klanu. Ukázalo se totiž, že se před padesáti lety potkali v emigraci a jeho rodiče znali její rodiče. 

Znala jsem mnohem lépe dílo Steiny, než Woodyho. Brzy mi však došlo, že nebude snadné natáčet film o Vašulkových, protože jde o dvě rozdílné osobnosti, které  náhodou tvořili duo. Musela jsem zmapovat předchozí život každého z nich, aby pro mě a pro můj film jejich příběh dával smysl. Steina přitom pochází z Islandu a Woody Bohuslav Vašulka z Moravy. Ačkoliv podstatnou část svého díla vytvořili v Americe, kde žijí od roku 1964, přišlo mi důležité zjistit, odkud pocházejí, protože to ozřejmí jejich další život a zakladatelskou práci na poli videoartu. Natočili jsme s nimi toho jara za dva týdny skvělý materiál – ostatně čas strávený v jejich společnosti není nikdy marný, a ačkoliv jim táhne na osmdesátku a mají hluboko do kapsy, jsou stále velmi aktivní. 

Když jsem se vrátila zpátky na Island, rozhodla jsem se, že nechci tento film produkovat sama, a obrátila jsem se na dlouholetou kolegyni Margrét Jónasdóttir, která patří mezi nejzkušenější islandské producenty. Žádala jsem ji o spolupráci už rok a půl předtím, ale teprve když jsem jí ukázala natočený materiál, tak se rozhodla do toho jít. Její společnost Sagafilm se stala koproducentem snímku a začali jsme se účastnit různých fór a snažili se získat finance. Když jsme film prezentovali na HotDocs v Kanadě, řekli nám: „Skvělý projekt, velmi zajímaví protagonisté, držíme vám palce!“ Neměli příliš zájem podporovat artové filmy lidí, které nepovažovali za příliš známé. V Torontu jsme však poznali zástupce České televize a především producenta Radima Procházku. Když jsme se s ním spojili, bylo jasné, že můžeme společně vytvořit zajímavý mezinárodní dokument.
 

Steina a Woody Vašulkovi
 

A proč dnes točit o Vašulkových? I nyní ve svých osmdesáti letech jsou zajímaví pro současnou generaci internetu a Youtube. Jsou považováni za prarodiče videoartu. Simon Klose, náš švédský producent, z nich byl nadšený a nazval je „důchodci a hackery“. Video bylo ve své době revolučním médiem, mělo umožnit masám sledovat filmy. Vašulkovi ho však posunuli zcela jiným směrem, zajímali se o médium jako takové a pomohli formovat nový svět. Měli jsme štěstí, že jsme je měli možnost natáčet. Zaznamenávali jsme čtyři roky jejich života, kdy na ně umělecký svět už pozapomněl, a snažili jsme se přispět k tomu, aby je umělecký svět znovuobjevil a znovuocenil dřív, než bude pozdě. 





výpis dalších článků rubriky:  Nový film

1.21O spojitých nádobách továrny a státuDokumentarista a sociolog Ivo Bystřičan představuje hlavní myšlenky své připravované dvanáctidílné dokumentární série Industrie o průmyslových a sociálních dějinách českých zemí, kterou by měla Česká televize vysílat letos na podzim.Ivo Bystřičan
dok.revueStřet hodnotCelovečerní snímek íránské režisérky Firouzeh Khosrovaniové Rentgen rodiny zahájil letošní jarní Ozvěny 24. ročníku MFDF Ji.hlava. Režisérka, která za snímek získala hlavní cenu na loňském ročníku festivalu IDFA, ve filmu vypráví velmi osobní příběh své rodiny, jenž divákům nabídne jasnou představu o politických událostech vedoucích v roce 1979 až k íránské revoluci. Text přejímáme z časopisu Modern Times Review. Bianca-Olivia Nita
6.2014,4V17.11.Z oslav 17. listopadu se postupem času stal kýč. Jak ho dokumentovat jinak? „Vyrobil jsem si k tomu jednoduchý nástroj, míchačku, která mi dovolila akci zaznamenat, ale přitom ji celou dekonstruovat, rozmazat,“ popisuje vizuální umělec Vladimír Turner práci na svém snímku 14,4V17.11., jenž se letos objevil v české experimentální soutěži Fascinace: Exprmntl.cz na MFDF Ji.hlava. „Cítil jsem se jako takový audiovizuální terorista se zbraní, která sice nezabíjí, ale její čočka může měnit svět.“Vladimír Turner
dok.revueZ uší roste krasohled„Náš film je vlastně důkazem toho, že poblíž vždycky existuje něco tak jednoduše krásného. A že vnímání člověka je nesmírně ojedinělá a fascinující věc, kterou má smysl kultivovat,“ píšou Tereza Chudáčková a Klára Ondračková o vzniku svého snímku Krásně sviť a krásně hleď, z uší roste krasohled. Jejich film se zaměřuje na detail, čímž se podle autorek běžné objekty stávají abstraktními a přestávají být pojmenovatelné. Krátký snímek získal čestné uznání v české experimentální soutěži Fascinace: Exprmtl.cz na letošním MFDF Ji.hlava a byl také součástí výstavy studentů CAS FAMU v Galerii města Pardubice. Tereza Chudáčková, Klára Ondračková
dok.revue15 x 15 x 5Jak a proč vznikal dokument o výstavě Minisalon, kterou v orwellovském roce 1984 plánovala uspořádat Jazzová sekce, ale nikdy se neuskutečnila? Román 1984 je alegorií politiky moci, která není omezená dobou. „Byla by škoda natočit film o Minisalonu jako pouhou vzpomínku na vzdálené časy, když můžeme včerejškem říct tolik o dnešku a naopak,“ přiznává režisér Janek Růžička záměr svého dokumentu, v němž se propojuje starší generace výtvarníků, střední generace filmařů a nejmladší generace hudebníků a animátorů.Janek Růžička
dok.revueCo nejdálUkrajinská dokumentaristka Ganna Jaroševič přibližuje svůj připravovaný film As Far As Possible (Co nejdál), který prezentovala na industry eventu East Silver Market, organizovaném Institutem dokumentárního filmu na ji.hlavském festivalu. Dokument je portrétem muže, který se rozhodl opustit civilizaci, odejít na Kavkaz a věnovat se chovu vzácných buvolů indických. „Náš film vypráví o alternativním způsobu pomalého žití v souladu s přírodou a zvířaty a člověka se sebou samým. Zdá se nám, že dnes je toto téma obzvlášť relevantní pro řadu lidí na celém světě,“ píše filmařka.Ganna Jaroševič
dok.revuePodle čarodějeVizuální umělkyně a teoretička Lea Petříková přibližuje koncepci a okolnosti vzniku jejího experimentálního filmu Podle čaroděje, jenž letos soutěží na MFDF Ji.hlava v sekci Fascinace:Exprmntl.cz.Lea Petříková
5.20Jak jsem točil o KunderoviDokumentarista Miloslav Šmídmajer popisuje, jak vzniká jeho dokument o Milanu Kunderovi s pracovním názvem „Milan Kundera: Od žertu k bezvýznamnosti“. Snímek by se měl v kinech objevit v březnu příštího roku a posléze se plánuje uvedení na VOD platformách a v České televizi.Miloslav Šmídmajer
dok.revueJde o to vidět, že svět je spíše děravý než plnýFilmař, hudebník a výtvarník Ondřej Vavrečka popisuje proces vzniku své osobité audiovizuální eseje Osobní život díry, která se letos objevuje v soutěžní sekci Česká radost v rámci on-line ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Ji.hlavě. „Jde o to vidět prázdno, chybění, prostory mezi. Zkrátka díry. Protože svět ve skutečnosti je spíš děravý než plný, což ukazuje struktura hmoty,“ objasňuje svůj záměr Vavrečka.Ondřej Vavrečka
4.20Nebe nad současnou ČínouJak vznikal celovečerní dokument Nebe o čínském křesťanském sirotčinci, jenž je současně výpovědí o dnešní Číně? Režisér Tomáš Etzler film vnímá jako tečku za svým sedmiletým působením v roli zahraničního zpravodaje v říši středu. Ve druhém textu popisuje střihačka Adéla Špaljová, jak spolu s režisérem vytvářeli výslednou podobu dokumentu.Tomáš Etzler, Adéla Špaljová

starší články

F2.19DOK.REVUE
26. 10. 2019


z aktuálního čísla:

Situační recenzeJak na Johna Wilsona?Sérii HBO Jak na… s Johnem Wilsonem označili někteří filmoví kritici za nejlepší dokumentární počin loňského roku.Kamila BoháčkováNový filmO spojitých nádobách továrny a státuDokumentarista a sociolog Ivo Bystřičan představuje hlavní myšlenky své připravované dvanáctidílné dokumentární série Industrie o průmyslových a sociálních dějinách českých zemí, kterou by měla Česká televize vysílat letos na podzim.Ivo BystřičanTémaHnízdo v ložniciRenomovaný anglický filmový historik a profesor na univerzitě ve Staffordshiru Peter Hames, autor v zahraničí klíčové knihy o československé nové vlně The Czechoslovak New Wave z roku 1985, zaslal dok.revue svou vzpomínku na Karla Vachka.Peter HamesTémaKaždá lidská bytost má právo nosit boty, které nikde netlačíKarel Vachek byl v roce 2009 předsedou poroty na japonském Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jamagatě. Spolupracovnice festivalu a jeho bývalá ředitelka Asako Fudžioková pro dok.revue vzpomíná, jak festival málem smetl tajfun, Vachek si skoro zapálil dýmku na pódiu a posléze s japonským básníkem Gózóem Jošimasuem natáčel v horách film.Asako FudžiokováTémaJako ten pes na pláži...Americká historička Alice Lovejoyová o setkání s Karlem VachkemAlice LovejoyováTémaA hle, vzedme-li se řeka, neustoupíDo mozaiky zahraničních pohledů na osobnost a tvorbu Karla Vachka, kterou představujeme v tomto čísle dok.revue, přispěl i respektovaný filmový vědec Olaf Möller, spolupracující s řadou světových filmových časopisů (například Film Comment či Sight & Sound), filmových muzeí a světových festivalů – například Il Cinema Ritrovato či International Film Festival Rotterdam. Möller přednáší filmovou teorii a historii na Aalto University v Helsinkách a je spoluautorem několika knih o filmu.Olaf MöllerTémaSmát se tomu...Na setkání s Karlem Vachkem zavzpomínal pro dok.revue i italský producent a zakladatel nezávislé filmové společnosti Okta Film Paolo Benzi. Od roku 2012 je také hlavním tutorem projektu EMERGING PRODUCERS v rámci MFDF Ji.hlava.Paolo BenziSportJak si vloni vedly dokumenty v anketách a žebříčcích?Uzavření kinodistribuce do karantény pomohlo vloni zviditelnit menší, lokální i dokumentární filmy. Právě dokumenty tak mohly vloni hypoteticky konečně zazářit. Zda k tomu skutečně došlo, zjišťuje filmový kritik Martin Šrajer pomocí žebříčků nejlepších filmů dle profesionálních i amatérských diváků a divaček.Báseň19. března 1967, neděleKarel VachekRozhovorOdcházel jsem s propocenou košilíO svém setkání s Karlem Vachkem a s jeho filmy pro dok.revue debatovali častí návštěvníci Vachkových proslulých otevřených seminářů – filozof Miroslav Petříček (MP) a malíř Vladimír Kokolia (VK), dále Vachkův kolega na Katedře dokumentární tvorby na FAMU, pedagog a programový ředitel MFDF Ji.hlava Petr Kubica (PK), producent Radim Procházka (RP), který u Vachka na FAMU studoval a jeho filmy posléze produkoval, a filmový publicista Vladimír Hendrich (VH), jenž s Vachkem natočil desítky pořadů pro Český rozhlas Vltava.Kamila BoháčkováNová knihaJak vznikla knížka 5 ½ scénáře Ester KrumbachovéEditor, historik a pedagog Jan Bernard popisuje vznik publikace dosud neznámých scénářů Ester Krumbachové. Kniha vychází i s autorovou studií v březnu v Nakladatelství AMU.Jan BernardEsejCo dělat po pětadvaceti letechSvým čtením každý text vždy přepisujeme. Režisér, dramaturg a pedagog Jan Gogola ml. se ve svém hravém eseji pokouší po pětadvaceti letech přepsat dialog, který tehdy vedl se svým učitelem Karlem Vachkem (1940–2020) nad jeho filmem Co dělat?. Lze vést živou disputaci s mrtvými? A lze odejít i zůstat zároveň?Jan Gogola ml.ÚvodníkČlověk odjinudO novém čísle dok.revue věnovaném osobnosti Karla VachkaKamila Boháčková