Čas zhuštěný


Čas, alespoň z hlediska dokumentárního filmu, v Ji.hlavě houstne. Přítomnost, kterou obvykle okamžik budoucí tlačí do minulosti, zde expanduje, trvá a vtahuje do sebe minulé i budoucí. V této časové kapse sedí redakce dok.revue a společně s vámi se pokouší živou přítomnost českého dokumentu zachytit a uchovat.

Duel i anketa jsou tentokrát ve znamení otázky, jak vypadá český dokument odjinud. V duelu se setkali (spíše než utkali) Anna Stejskalová a Pavel Smejkal – a poměřili si navzájem své domácí, česko-slovenské dokumentární kinematografie (ač Pavla Smejkala více zajímal sám akt poměřování než jeho výsledek). V anketě se na český dokument upřel polsko-francouzsko-německý reflektor.

Hlavní téma dok.revue, český dokument v roce 2014, je také tématem eseje Přemysla Martinka, který se zamýšlí nad tím, jakým způsobem český dokument formují vnější okolnosti, které jsou samotnému tvůrčímu aktu zdánlivě vnější – totiž různé formy distribuce či produkční strategie.
V tomto – druhém – čísle festivalové dok.revue opět představujeme tři režiséry a režisérky, jejichž filmy dnes v Ji.hlavě uvidíte v sekci Česká radost. Bena Tučka, Veroniku Liškovou i Libuši Rudinskou spojuje naděje, že jejich filmy nějak změní smýšlení lidí – vás, diváků, v první řadě – ať už ve vztahu k občanské angažovanosti, interpretaci předlistopadové minulosti či ve vztahu k členům pedofilní komunity. Svým žánrem tak předznamenávají téma třetí dok.revue – politický dokument.




f2.14DOK.REVUE
25. 10. 2014


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue