Byl jsem na řece Styx

Jonas Mekas

Ilustrace: Míša Kukovičová

Byl jsem na řece Styx,
krákaly tam vrány v kolech.
A viděl jsem usmívající se smrt,
na obou březích.

Jednou jsem potkal Januse,
který spal pod košatým stromem.
Díval jsem se a viděl jsem,
lež na obou tvářích.

 


Jonas Mekas je významný video experimentátor, avantgardní filmař, básník a esejista původem z Litvy. V roce 1954 založil časopis Film Culture. Je znám především svými osobitými videy točenými na ruční kameru. Zatímco ve světě kinematografie se Mekas stal až kultovní osobností, především díky svým avantgardním filmům, jeho literární tvorba je lépe známá jen v kruzích znalců. Bylo by ovšem nespravedlivé říct, že Mekasova poezie je jen „dodatkem“ jeho tvůrčí činnosti. Kino a poezie jsou spíše dva rovnocenné jazyky, ve kterých se jeho tvůrčí energie realizuje. Jenže gramatice kinematografie rozumí daleko více lidí než gramatice litevštiny.




3.16DOK.REVUE
27. 06. 2016


z aktuálního čísla:

Nový filmRoad movie s Kovym po českém školstvíIvo Bystřičan s youtuberem Kovym natáčí dokumentární road movie o výuce-nevýuce moderních dějin v našich školách, které se podle režiséra od dob jeho dětství příliš nezměnily. U studentů napříč republikou se tvůrci postupně dobírají toho, že jim výuka moderních dějin strašně chybí. Jaká by měla být? Film chce vyjevit kořeny problému a najít, co s tím.Ivo BystřičanSportHledání pravdy v sobě a v druhýchCristi Puiu je jedním z předních představitelů rumunské nové vlny. Mezi jeho největší úspěchy patří film Smrt pana Lazaresca, jenž na sebe upoutal v roce 2005 pozornost na festivalu v Cannes, odkud si odnesl cenu Un Certain Regard, a snímek Sieranevada z roku 2016, jenž bojoval v hlavní canneské soutěži. Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě byl porotcem soutěže Opus Bonum a na své masterclass se podělil o svůj tvůrčí přístup, který je svou syrovostí a smyslem pro autenticitu blízký dokumentárnímu filmu.Martin SvobodaBáseňRok na vsiIvo HuclRozhovorŽijeme v éře chaotické multiplikace obrazůAndrei Ujica je jedním z nejvýznamnějších současných dokumentaristů. Tento rodák z Temešváru před téměř třiceti lety emigroval do Německé spolkové republiky, kde dodnes působí na Akademii umění a designu v Karlsruhe. V prosinci byl hostem kina Ponrepo, kde se promítaly některé jeho filmy. O svém přechodu od literatury k filmu a roztříštěnému dialogu nejen ve společnosti, ale také v akademickém prostředí hovořil pro dok.revue.David HavasNová knihaAutorský rozhlasový dokumentPravidelná blogerka dok.revue, teoretička audio dokumentů Andrea Hanáčková představuje kolektivní monografii o současném autorském rozhlasovém dokumentu, do níž přispěla zásadní stostránkovou studií o performativitě rozhlasového dokumentu, přičemž zbytek autorského týmu tvoří její studenti z oboru „radio studies“ na Univerzitě Palackého v Olomouci. Kniha vyjde na jaře roku 2020 v Nakladatelství AMU a měla by poprvé v širším kontextu představit současnou českou a dílčím způsobem i světovou rozhlasovou dokumentaristiku.Andrea HanáčkováÚvodníkPost-hysterie?dok.revue 6.14Kamila BoháčkováAnketaAnketa dok.revueVýroční anketa: Kniha & Film