Budovatelé říše

Andran Abramjan o svém dokončovaném filmu ze světa antiislámských a protiimigračních aktivistů

Z filmu Budovatelé říše

Ke svému připravovanému filmu s pracovním názvem Budovatelé říše uvádím poznámky a zápisky, které jsem si dělal i nedělal v průběhu uplynulých dvou let, kdy jsem s kamerou navštěvoval antiislámské a protiimigrační aktivisty v jejich (našich) analogových i digitálních světech.

-----

Vystupují:

Tomáš (cca 150 kg), pravicový kameraman a dým na ranách spálenišť
Petr, pravicový sociolog
Martin, pravicový entomolog
Žabák (možná)

-----

Petr: ... prostě zavřít hranice, zavřít tady mešity, deportovat ty, kdo tady dělaj bordel, nepřijímat žádný kvóty z Unie...*

* Věří tomu, co dělají. Víc ideje než touha po penězích/moci (zatím). Klub zanícených zachránců civilizace.

-----

Odkazujeme se k textům. Někteří ke svatým, jiní k vědeckým, další k uměleckým. Křesťané mají bibli, muslimové korán, islamofobové také korán, Petr má Střet civilizací od Samuela Huntingtona, Tomáš má slavné filmy. Mně se vybavují Budovatelé říše od Borise Viana.

-----

Tomáš (zpoza kamery): Jak říká Werner Herzog, každý sám za sebe a bůh proti všem!

Petr: Kdo to říká?

Tomáš: Werner Herzog. Německej režisér. Který se mimochodem narodil stejnej den jako já.

-----


Budovatelé říše

-----

https://www.youtube.com/watch?v=6KHLz2i7_Ho

-----

Tomáš: Žádná ideologie, nic, vole. Rozumíš. ODSka, vole, tak o čem se budeme bavit. Jakože pravice, ha ha ha. TOP09 – neomarxisti. Komunisti, v podstatě jediný konzervativci v parlamentě, vole. Socani – no tak jasně vole, vítači, přijímači. Co tam máme ještě? Lidovci. Jestli ti jsou křesťani, vole, tak já jsem papež, vole. Rozumíš, vole. Takže my tam prostě vrátíme tu ideologii. Jakože když tam bude 200 lidí krást a nebude se řešit nic jinýho, tak co s tím, vole?

(Petr štípe dříví.)

-----

Kolem Petrova domu šel Texasan, kterému se líbilo, že má na domě vyvěšenou vlajku jižanské konfederace. Dali se do řeči.

-----

Když byly děti malé, otec jim pouštěl Chucka Berryho. Dnes u nich patří ke vzdělání jiné věci.

Dcera: Hudba nemusela bejt ideologická, protože je jedno, co si myslí Chuck Berry, jestli je to hipísák na Woodstocku, ale hraje dobře, takže ho můžeme poslouchat. A myslím, že tohle se trochu změnilo, protože teďka už je pro moje rodiče ve všem ideologie.

Tátův Facebook jsem viděla poprvé asi před dvěma lety. Psal tam něco o torpédování uprchlíků a hrozně mě to naštvalo.

-----

Jak otec poznává svět?

--> Petr: Pokud má člověk chybnou hypotézu, tak má jenom další a další případy, na kterých si to on sám potvrzuje, protože se dívá jenom po těch svejch věcech, ale reálně to tak vůbec nemusí být. Takže to popperovské řešení, které si myslím, že je správně, je zahodit úplně indukci jako metodu poznávání a používat jenom dedukci. Co tam má Popper jako nejsilnější věc, a to si myslím, že je jako metodicky dobrý, geniální a že by se to mělo používat pořád, je, že ke všemu by měly existovat falsifikátory. Když chci rozlišit pravdivý–nepravdivý, spolehlivý–nespolehlivý tvrzení, tak to se nedá rozlišit na základě kolika případů jsem to zjistil. Podstatné je, jestli existuje ten Popperův falsifikátor. To znamená něco, nějaká situace, když by se stala, jestli by to tu teorii vyvrátilo.

-----

Různě velká měřítka se obtížně sjednocují do jednoho světonázoru (kvantová fyzika x gravitační zákony / humanistické ideály x kontrola demografie)

-----

Budovatelé říše

-----

A) Jsme ve válce.
B) Mně se zdá, že zatím ještě žijeme v míru.
C) Prosím vás, a kdy jsme ve válce nebyli?

-----

Vian: O tom, proč se srdce celého národa dovede rozbušit obdivem k uniformě a touhou obléknout se do ní, existuje celá řada domněnek. A přece je to tak jasné. Vojáci jsou tady, protože jsou války. A války jsou, protože je tu nepřítel. (...) A jak je možné lépe zničit nepřítele, který je oblečen do uniformy, než tím, že si ji druzí také obléknou? Z toho vyplývá, že povinností každého antimilitaristy je vstoupit do armády. (...) Neboť antimilitaristická armáda chová sama v sobě zárodek své vlastní zhouby a není schopná čelit skutečné armádě, kterou tvoří vlastenečtí civilové. Že by můj nepřítel byl civilista?

-----

Motiv žen.

... jak to probíhalo, když se někde vystřídala civilizace. Třeba na našem území, když přišli Germáni, tak přišli jen muži bez žen, vybili všechny ty oslabený Kelty, jejichž kultura už byla v krizi, vzali si ty jejich ženy a plodili s nima děti dál. A to se děje pořád.

- Jasně. Co se děje teď, do toho vzorce vlastně perfektně zapadá.

-----

V Saúdské Arábii proběhla konference „Ženy ve společnosti“. Bez účasti žen.

-----

Budovatelé říše

-----

Plukovník Kurtz z Coppolovy Apokalypsy (Tomášova oblíbená postava) byl svědkem usekání dětských rukou. Traumatický zážitek přetavuje v obdiv nad vnitřní silou pachatelů tohoto zvěrstva. Pronese větu: Because it's judgment that defeats us (Protože naše přesvědčení nás poráží).

Tomáš: Do věcí musíš jít úplně bez přesvědčení a pak vyhráváš. Následuje rozbor scény z filmu Poslední Mohykán.

Tomáš: ... ten starej indián to rozhodl úplně skvěle. Kdyby se to takhle udrželo, tak přijde o život jedinej člověk – ta nejstarší dcera. Ale protože ten Mohykán byl do ní zamilovanej, ona do něho, tak upřednostnili tu svoji lásku nad tím vším a ve finále zemřelo asi 12 lidí jenom kvůli tomu, aby se upřednostnila jedna dvojice nad celým tím prostorem. A to bylo, jako že to je to dobrý. Ale to nebylo dobrý, vole. Podle mě to nebylo dobrý. Protože ten indián to rozhodl úplně skvěle. Všichni by se s tím nějak smířili a všichni by nějak přežili. ...

(pravicová verze Žižekova Perverzního průvodce ideologií? :)

Následuje rozbití politické strany.

-----

Vian: Bylo nás víc, ale já jsem tvořil naprostou většinu. Teď když jsem sám, cítím, jak neodvratně tuto většinu ztrácím. To je zajisté paradoxní, velice paradoxní.

-----

Tomáš: Abys mohl lidem pomáhat, nesmíš mít s nima nic společnýho.
(--> rozvést - dotočit)

-----

Střet civilizací x střet konzervativců(?) (tvoří konzervativci v každé civilizaci většinu?)

-----

Někteří žijí dramatické příběhy, někdy až tolik, že není o co stát. Přesto bychom také rádi prožili významný příběh. Velké dějiny, na kterých bychom se mohli podílet, hrát vysokou hru a na konci říct, že jsme změnili politickou scénu, hrdinně padli v bitvě, obrátili lidi na pravou víru, zachránili civilizaci...





výpis dalších článků rubriky:  Nový film

dok.revueJak jsem potkala losyHana Nováková o losech, lidech a filmech, co potřebují čas. Amoosed.Hana Nováková
dok.revuePsí láskaRežisérku Lindu Kallistovou Jablonskou vždy zajímali lidé, kteří jdou za hranice svých možností. Oslovila ji proto životní cesta české musherky Jany Henychové, která nejraději tráví čas o samotě za polárním kruhem, jen se psím spřežením. Dokument Psí láska, který bude mít premiéru na festivalu Jeden svět, může být podle režisérky inspirací pro ty, kteří se bojí žít svůj sen. Pro dok.revue přibližuje vznik svého nového dokumentu.Linda Kallistová Jablonská
dok.revueAlchymická pecNa Mezinárodním filmovém festivalu v Rotterdamu, který začíná už 22. ledna, bude představeno i několik českých dokumentů. V sekci The Tyger Burns pro stále zářící generaci zkušených filmařů se objeví Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie Karla Vachka. V sekci Deep Focus se představí koprodukční snímek Efekt Vašulka o islandsko-české dvojici manželů Vašulkových a dokument Jana Daňhela a Adama Oľhy Alchymická pec, který bude mít v Rotterdamu světovou premiéru. Alchymická pec se soustředí na tvorbu Jana Švankmajera, speciálně na jeho poslední film Hmyz, který měl v Rotterdamu premiéru před dvěma lety. Režiséři Jan Daňhel a Adam Oľha sepsali pro dok.revue svou režijní explikaci k filmu. Adam Oľha, Jan Daňhel
6.19Road movie s Kovym po českém školstvíIvo Bystřičan s youtuberem Kovym natáčí dokumentární road movie o výuce-nevýuce moderních dějin v našich školách, které se podle režiséra od dob jeho dětství příliš nezměnily. U studentů napříč republikou se tvůrci postupně dobírají toho, že jim výuka moderních dějin strašně chybí. Jaká by měla být? Film chce vyjevit kořeny problému a najít, co s tím.Ivo Bystřičan
dok.revueMoje romská rodinaDokumentaristé Martin Chlup a Petr Kačírek popisují vznik jejich společného dokumentu Miri fajta, což v romštině znamená Moje rodina. Dokument popisuje snahy mladého romského tvůrce Robina Strii vytvořit stejnojmenný romský sitcom a zároveň je portrétem Robina a dalších členů jeho týmu. V dalším plánu vybízí k úvahám o tom, co dnes u nás znamená romská identita.Martin Chlup, Petr Kačírek
5.19Vlci jako hrozba, nebo přirozenost?Dokumentarista Martin Páv představuje svůj chystaný film Vlci na hranicích o vztahu lidí na Broumovsku k vlkům, vracejícím se na toto území. Film klade zásadní otázky o vztahu člověka a přírody – do jaké míry máme potřebu mít život pod kontrolou a do jaké míry jsme ochotni zahrnout do svých životů nepředvídatelnost ve světě, který nepatří jenom nám?Martin Páv
dok.revuePtát se po tom, kde jednou skončímeFilmová dílna pro seniory spolku Inventura pod vedením režisérky Terezy Daniell Adámkové dokončuje hodinový film Stopa v hlavě, ve kterém samy seniorské filmařky se svými ručními kamerami přemýšlejí o tom, jak se život starého člověka promění, když začne být závislý na druhých. Jaké kompromisy musí on a jeho okolí podstupovat? A je možné žít i bez velkých osobních obětí zbytku rodiny i nadále důstojně?Tereza Daniell Adámková
4.19FREMJak se natáčí film v Antarktidě? Je možné se dostat do hlavy umělé inteligence? A co to je GAI? To vše popisuje dokumentaristka Viera Čákanyová v textu o svém novém filmu FREM v dok.revue.Viera Čákanyová
F2.19Cesta k filmu Efekt VašulkaIslandská režisérka Hrafnhildur Gunnarsdóttir popisuje pro dok.revue, jak vznikal její celovečerní dokument Efekt Vašulka o zakladatelích světového videoartu, manželech Steině a Woodym Vašulkových. Snímek s českou koprodukcí má v Ji.hlavě svou mezinárodní premiéru. Promítne se dnes od 18 hodin v kině Dělnický dům.Hrafnhildur Gunnarsdóttir
4.19Tady Havel, slyšíte mě?Jaké byly poslední dva roky života Václava Havla? Dokumentarista Petr Jančárek přibližuje svůj chystaný dokument o sklonku Havlova života, jehož část v pracovní verzi promítne MFDF Ji.hlava v sekci Studio 89, věnované reflexi letošního výročí tak zvané sametové revoluce.Petr Jančárek

starší články

3.17DOK.REVUE
26. 06. 2017


z aktuálního čísla:

Nový filmRoad movie s Kovym po českém školstvíIvo Bystřičan s youtuberem Kovym natáčí dokumentární road movie o výuce-nevýuce moderních dějin v našich školách, které se podle režiséra od dob jeho dětství příliš nezměnily. U studentů napříč republikou se tvůrci postupně dobírají toho, že jim výuka moderních dějin strašně chybí. Jaká by měla být? Film chce vyjevit kořeny problému a najít, co s tím.Ivo BystřičanSportHledání pravdy v sobě a v druhýchCristi Puiu je jedním z předních představitelů rumunské nové vlny. Mezi jeho největší úspěchy patří film Smrt pana Lazaresca, jenž na sebe upoutal v roce 2005 pozornost na festivalu v Cannes, odkud si odnesl cenu Un Certain Regard, a snímek Sieranevada z roku 2016, jenž bojoval v hlavní canneské soutěži. Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě byl porotcem soutěže Opus Bonum a na své masterclass se podělil o svůj tvůrčí přístup, který je svou syrovostí a smyslem pro autenticitu blízký dokumentárnímu filmu.Martin SvobodaBáseňRok na vsiIvo HuclRozhovorŽijeme v éře chaotické multiplikace obrazůAndrei Ujica je jedním z nejvýznamnějších současných dokumentaristů. Tento rodák z Temešváru před téměř třiceti lety emigroval do Německé spolkové republiky, kde dodnes působí na Akademii umění a designu v Karlsruhe. V prosinci byl hostem kina Ponrepo, kde se promítaly některé jeho filmy. O svém přechodu od literatury k filmu a roztříštěnému dialogu nejen ve společnosti, ale také v akademickém prostředí hovořil pro dok.revue.David HavasNová knihaAutorský rozhlasový dokumentPravidelná blogerka dok.revue, teoretička audio dokumentů Andrea Hanáčková představuje kolektivní monografii o současném autorském rozhlasovém dokumentu, do níž přispěla zásadní stostránkovou studií o performativitě rozhlasového dokumentu, přičemž zbytek autorského týmu tvoří její studenti z oboru „radio studies“ na Univerzitě Palackého v Olomouci. Kniha vyjde na jaře roku 2020 v Nakladatelství AMU a měla by poprvé v širším kontextu představit současnou českou a dílčím způsobem i světovou rozhlasovou dokumentaristiku.Andrea HanáčkováÚvodníkPost-hysterie?dok.revue 6.14Kamila BoháčkováAnketaAnketa dok.revueVýroční anketa: Kniha & Film