Budovatelé říše

Andran Abramjan o svém dokončovaném filmu ze světa antiislámských a protiimigračních aktivistů

Z filmu Budovatelé říše

Ke svému připravovanému filmu s pracovním názvem Budovatelé říše uvádím poznámky a zápisky, které jsem si dělal i nedělal v průběhu uplynulých dvou let, kdy jsem s kamerou navštěvoval antiislámské a protiimigrační aktivisty v jejich (našich) analogových i digitálních světech.

-----

Vystupují:

Tomáš (cca 150 kg), pravicový kameraman a dým na ranách spálenišť
Petr, pravicový sociolog
Martin, pravicový entomolog
Žabák (možná)

-----

Petr: ... prostě zavřít hranice, zavřít tady mešity, deportovat ty, kdo tady dělaj bordel, nepřijímat žádný kvóty z Unie...*

* Věří tomu, co dělají. Víc ideje než touha po penězích/moci (zatím). Klub zanícených zachránců civilizace.

-----

Odkazujeme se k textům. Někteří ke svatým, jiní k vědeckým, další k uměleckým. Křesťané mají bibli, muslimové korán, islamofobové také korán, Petr má Střet civilizací od Samuela Huntingtona, Tomáš má slavné filmy. Mně se vybavují Budovatelé říše od Borise Viana.

-----

Tomáš (zpoza kamery): Jak říká Werner Herzog, každý sám za sebe a bůh proti všem!

Petr: Kdo to říká?

Tomáš: Werner Herzog. Německej režisér. Který se mimochodem narodil stejnej den jako já.

-----


Budovatelé říše

-----

https://www.youtube.com/watch?v=6KHLz2i7_Ho

-----

Tomáš: Žádná ideologie, nic, vole. Rozumíš. ODSka, vole, tak o čem se budeme bavit. Jakože pravice, ha ha ha. TOP09 – neomarxisti. Komunisti, v podstatě jediný konzervativci v parlamentě, vole. Socani – no tak jasně vole, vítači, přijímači. Co tam máme ještě? Lidovci. Jestli ti jsou křesťani, vole, tak já jsem papež, vole. Rozumíš, vole. Takže my tam prostě vrátíme tu ideologii. Jakože když tam bude 200 lidí krást a nebude se řešit nic jinýho, tak co s tím, vole?

(Petr štípe dříví.)

-----

Kolem Petrova domu šel Texasan, kterému se líbilo, že má na domě vyvěšenou vlajku jižanské konfederace. Dali se do řeči.

-----

Když byly děti malé, otec jim pouštěl Chucka Berryho. Dnes u nich patří ke vzdělání jiné věci.

Dcera: Hudba nemusela bejt ideologická, protože je jedno, co si myslí Chuck Berry, jestli je to hipísák na Woodstocku, ale hraje dobře, takže ho můžeme poslouchat. A myslím, že tohle se trochu změnilo, protože teďka už je pro moje rodiče ve všem ideologie.

Tátův Facebook jsem viděla poprvé asi před dvěma lety. Psal tam něco o torpédování uprchlíků a hrozně mě to naštvalo.

-----

Jak otec poznává svět?

--> Petr: Pokud má člověk chybnou hypotézu, tak má jenom další a další případy, na kterých si to on sám potvrzuje, protože se dívá jenom po těch svejch věcech, ale reálně to tak vůbec nemusí být. Takže to popperovské řešení, které si myslím, že je správně, je zahodit úplně indukci jako metodu poznávání a používat jenom dedukci. Co tam má Popper jako nejsilnější věc, a to si myslím, že je jako metodicky dobrý, geniální a že by se to mělo používat pořád, je, že ke všemu by měly existovat falsifikátory. Když chci rozlišit pravdivý–nepravdivý, spolehlivý–nespolehlivý tvrzení, tak to se nedá rozlišit na základě kolika případů jsem to zjistil. Podstatné je, jestli existuje ten Popperův falsifikátor. To znamená něco, nějaká situace, když by se stala, jestli by to tu teorii vyvrátilo.

-----

Různě velká měřítka se obtížně sjednocují do jednoho světonázoru (kvantová fyzika x gravitační zákony / humanistické ideály x kontrola demografie)

-----

Budovatelé říše

-----

A) Jsme ve válce.
B) Mně se zdá, že zatím ještě žijeme v míru.
C) Prosím vás, a kdy jsme ve válce nebyli?

-----

Vian: O tom, proč se srdce celého národa dovede rozbušit obdivem k uniformě a touhou obléknout se do ní, existuje celá řada domněnek. A přece je to tak jasné. Vojáci jsou tady, protože jsou války. A války jsou, protože je tu nepřítel. (...) A jak je možné lépe zničit nepřítele, který je oblečen do uniformy, než tím, že si ji druzí také obléknou? Z toho vyplývá, že povinností každého antimilitaristy je vstoupit do armády. (...) Neboť antimilitaristická armáda chová sama v sobě zárodek své vlastní zhouby a není schopná čelit skutečné armádě, kterou tvoří vlastenečtí civilové. Že by můj nepřítel byl civilista?

-----

Motiv žen.

... jak to probíhalo, když se někde vystřídala civilizace. Třeba na našem území, když přišli Germáni, tak přišli jen muži bez žen, vybili všechny ty oslabený Kelty, jejichž kultura už byla v krizi, vzali si ty jejich ženy a plodili s nima děti dál. A to se děje pořád.

- Jasně. Co se děje teď, do toho vzorce vlastně perfektně zapadá.

-----

V Saúdské Arábii proběhla konference „Ženy ve společnosti“. Bez účasti žen.

-----

Budovatelé říše

-----

Plukovník Kurtz z Coppolovy Apokalypsy (Tomášova oblíbená postava) byl svědkem usekání dětských rukou. Traumatický zážitek přetavuje v obdiv nad vnitřní silou pachatelů tohoto zvěrstva. Pronese větu: Because it's judgment that defeats us (Protože naše přesvědčení nás poráží).

Tomáš: Do věcí musíš jít úplně bez přesvědčení a pak vyhráváš. Následuje rozbor scény z filmu Poslední Mohykán.

Tomáš: ... ten starej indián to rozhodl úplně skvěle. Kdyby se to takhle udrželo, tak přijde o život jedinej člověk – ta nejstarší dcera. Ale protože ten Mohykán byl do ní zamilovanej, ona do něho, tak upřednostnili tu svoji lásku nad tím vším a ve finále zemřelo asi 12 lidí jenom kvůli tomu, aby se upřednostnila jedna dvojice nad celým tím prostorem. A to bylo, jako že to je to dobrý. Ale to nebylo dobrý, vole. Podle mě to nebylo dobrý. Protože ten indián to rozhodl úplně skvěle. Všichni by se s tím nějak smířili a všichni by nějak přežili. ...

(pravicová verze Žižekova Perverzního průvodce ideologií? :)

Následuje rozbití politické strany.

-----

Vian: Bylo nás víc, ale já jsem tvořil naprostou většinu. Teď když jsem sám, cítím, jak neodvratně tuto většinu ztrácím. To je zajisté paradoxní, velice paradoxní.

-----

Tomáš: Abys mohl lidem pomáhat, nesmíš mít s nima nic společnýho.
(--> rozvést - dotočit)

-----

Střet civilizací x střet konzervativců(?) (tvoří konzervativci v každé civilizaci většinu?)

-----

Někteří žijí dramatické příběhy, někdy až tolik, že není o co stát. Přesto bychom také rádi prožili významný příběh. Velké dějiny, na kterých bychom se mohli podílet, hrát vysokou hru a na konci říct, že jsme změnili politickou scénu, hrdinně padli v bitvě, obrátili lidi na pravou víru, zachránili civilizaci...





výpis dalších článků rubriky:  Nový film

dok.revueManželstvíJak vznikal česko-americký dokumentární film Manželství, který bude mít světovou premiéru na přelomu dubna a května na kanadském festivalu HOT DOCS, a ta domácí ho čeká na festivalu Jeden svět?Kateřina Hager
1.21O spojitých nádobách továrny a státuDokumentarista a sociolog Ivo Bystřičan představuje hlavní myšlenky své připravované dvanáctidílné dokumentární série Industrie o průmyslových a sociálních dějinách českých zemí, kterou by měla Česká televize vysílat letos na podzim.Ivo Bystřičan
dok.revueStřet hodnotCelovečerní snímek íránské režisérky Firouzeh Khosrovaniové Rentgen rodiny zahájil letošní jarní Ozvěny 24. ročníku MFDF Ji.hlava. Režisérka, která za snímek získala hlavní cenu na loňském ročníku festivalu IDFA, ve filmu vypráví velmi osobní příběh své rodiny, jenž divákům nabídne jasnou představu o politických událostech vedoucích v roce 1979 až k íránské revoluci. Text přejímáme z časopisu Modern Times Review. Bianca-Olivia Nita
6.2014,4V17.11.Z oslav 17. listopadu se postupem času stal kýč. Jak ho dokumentovat jinak? „Vyrobil jsem si k tomu jednoduchý nástroj, míchačku, která mi dovolila akci zaznamenat, ale přitom ji celou dekonstruovat, rozmazat,“ popisuje vizuální umělec Vladimír Turner práci na svém snímku 14,4V17.11., jenž se letos objevil v české experimentální soutěži Fascinace: Exprmntl.cz na MFDF Ji.hlava. „Cítil jsem se jako takový audiovizuální terorista se zbraní, která sice nezabíjí, ale její čočka může měnit svět.“Vladimír Turner
dok.revueZ uší roste krasohled„Náš film je vlastně důkazem toho, že poblíž vždycky existuje něco tak jednoduše krásného. A že vnímání člověka je nesmírně ojedinělá a fascinující věc, kterou má smysl kultivovat,“ píšou Tereza Chudáčková a Klára Ondračková o vzniku svého snímku Krásně sviť a krásně hleď, z uší roste krasohled. Jejich film se zaměřuje na detail, čímž se podle autorek běžné objekty stávají abstraktními a přestávají být pojmenovatelné. Krátký snímek získal čestné uznání v české experimentální soutěži Fascinace: Exprmtl.cz na letošním MFDF Ji.hlava a byl také součástí výstavy studentů CAS FAMU v Galerii města Pardubice. Tereza Chudáčková, Klára Ondračková
dok.revue15 x 15 x 5Jak a proč vznikal dokument o výstavě Minisalon, kterou v orwellovském roce 1984 plánovala uspořádat Jazzová sekce, ale nikdy se neuskutečnila? Román 1984 je alegorií politiky moci, která není omezená dobou. „Byla by škoda natočit film o Minisalonu jako pouhou vzpomínku na vzdálené časy, když můžeme včerejškem říct tolik o dnešku a naopak,“ přiznává režisér Janek Růžička záměr svého dokumentu, v němž se propojuje starší generace výtvarníků, střední generace filmařů a nejmladší generace hudebníků a animátorů.Janek Růžička
dok.revueCo nejdálUkrajinská dokumentaristka Ganna Jaroševič přibližuje svůj připravovaný film As Far As Possible (Co nejdál), který prezentovala na industry eventu East Silver Market, organizovaném Institutem dokumentárního filmu na ji.hlavském festivalu. Dokument je portrétem muže, který se rozhodl opustit civilizaci, odejít na Kavkaz a věnovat se chovu vzácných buvolů indických. „Náš film vypráví o alternativním způsobu pomalého žití v souladu s přírodou a zvířaty a člověka se sebou samým. Zdá se nám, že dnes je toto téma obzvlášť relevantní pro řadu lidí na celém světě,“ píše filmařka.Ganna Jaroševič
dok.revuePodle čarodějeVizuální umělkyně a teoretička Lea Petříková přibližuje koncepci a okolnosti vzniku jejího experimentálního filmu Podle čaroděje, jenž letos soutěží na MFDF Ji.hlava v sekci Fascinace:Exprmntl.cz.Lea Petříková
5.20Jak jsem točil o KunderoviDokumentarista Miloslav Šmídmajer popisuje, jak vzniká jeho dokument o Milanu Kunderovi s pracovním názvem „Milan Kundera: Od žertu k bezvýznamnosti“. Snímek by se měl v kinech objevit v březnu příštího roku a posléze se plánuje uvedení na VOD platformách a v České televizi.Miloslav Šmídmajer
dok.revueJde o to vidět, že svět je spíše děravý než plnýFilmař, hudebník a výtvarník Ondřej Vavrečka popisuje proces vzniku své osobité audiovizuální eseje Osobní život díry, která se letos objevuje v soutěžní sekci Česká radost v rámci on-line ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Ji.hlavě. „Jde o to vidět prázdno, chybění, prostory mezi. Zkrátka díry. Protože svět ve skutečnosti je spíš děravý než plný, což ukazuje struktura hmoty,“ objasňuje svůj záměr Vavrečka.Ondřej Vavrečka

starší články

3.17DOK.REVUE
26. 06. 2017


z aktuálního čísla:

Situační recenzeJak na Johna Wilsona?Sérii HBO Jak na… s Johnem Wilsonem označili někteří filmoví kritici za nejlepší dokumentární počin loňského roku.Kamila BoháčkováNový filmO spojitých nádobách továrny a státuDokumentarista a sociolog Ivo Bystřičan představuje hlavní myšlenky své připravované dvanáctidílné dokumentární série Industrie o průmyslových a sociálních dějinách českých zemí, kterou by měla Česká televize vysílat letos na podzim.Ivo BystřičanTémaA hle, vzedme-li se řeka, neustoupíDo mozaiky zahraničních pohledů na osobnost a tvorbu Karla Vachka, kterou představujeme v tomto čísle dok.revue, přispěl i respektovaný filmový vědec Olaf Möller, spolupracující s řadou světových filmových časopisů (například Film Comment či Sight & Sound), filmových muzeí a světových festivalů – například Il Cinema Ritrovato či International Film Festival Rotterdam. Möller přednáší filmovou teorii a historii na Aalto University v Helsinkách a je spoluautorem několika knih o filmu.Olaf MöllerTémaKaždá lidská bytost má právo nosit boty, které nikde netlačíKarel Vachek byl v roce 2009 předsedou poroty na japonském Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jamagatě. Spolupracovnice festivalu a jeho bývalá ředitelka Asako Fudžioková pro dok.revue vzpomíná, jak festival málem smetl tajfun, Vachek si skoro zapálil dýmku na pódiu a posléze s japonským básníkem Gózóem Jošimasuem natáčel v horách film.Asako FujiokaTémaJako ten pes na pláži...Americká historička Alice Lovejoyová o setkání s Karlem VachkemAlice LovejoyTémaHnízdo v ložniciRenomovaný anglický filmový historik a profesor na univerzitě ve Staffordshiru Peter Hames, autor v zahraničí klíčové knihy o československé nové vlně The Czechoslovak New Wave z roku 1985, zaslal dok.revue svou vzpomínku na Karla Vachka.Peter HamesTémaSmát se tomu...Na setkání s Karlem Vachkem zavzpomínal pro dok.revue i italský producent a zakladatel nezávislé filmové společnosti Okta Film Paolo Benzi. Od roku 2012 je také hlavním tutorem projektu EMERGING PRODUCERS v rámci MFDF Ji.hlava.Paolo BenziSportJak si vloni vedly dokumenty v anketách a žebříčcích?Uzavření kinodistribuce do karantény pomohlo vloni zviditelnit menší, lokální i dokumentární filmy. Právě dokumenty tak mohly vloni hypoteticky konečně zazářit. Zda k tomu skutečně došlo, zjišťuje filmový kritik Martin Šrajer pomocí žebříčků nejlepších filmů dle profesionálních i amatérských diváků a divaček.Báseň19. března 1967, neděleKarel VachekRozhovorOdcházel jsem s propocenou košilíO svém setkání s Karlem Vachkem a s jeho filmy pro dok.revue debatovali častí návštěvníci Vachkových proslulých otevřených seminářů – filozof Miroslav Petříček (MP) a malíř Vladimír Kokolia (VK), dále Vachkův kolega na Katedře dokumentární tvorby na FAMU, pedagog a programový ředitel MFDF Ji.hlava Petr Kubica (PK), producent Radim Procházka (RP), který u Vachka na FAMU studoval a jeho filmy posléze produkoval, a filmový publicista Vladimír Hendrich (VH), jenž s Vachkem natočil desítky pořadů pro Český rozhlas Vltava.Kamila BoháčkováNová knihaJak vznikla knížka 5 ½ scénáře Ester KrumbachovéEditor, historik a pedagog Jan Bernard popisuje vznik publikace dosud neznámých scénářů Ester Krumbachové. Kniha vychází i s autorovou studií v březnu v Nakladatelství AMU.Jan BernardEsejCo dělat po pětadvaceti letechSvým čtením každý text vždy přepisujeme. Režisér, dramaturg a pedagog Jan Gogola ml. se ve svém hravém eseji pokouší po pětadvaceti letech přepsat dialog, který tehdy vedl se svým učitelem Karlem Vachkem (1940–2020) nad jeho filmem Co dělat?. Lze vést živou disputaci s mrtvými? A lze odejít i zůstat zároveň?Jan Gogola ml.ÚvodníkČlověk odjinudO novém čísle dok.revue věnovaném osobnosti Karla VachkaKamila Boháčková