Bude dokumentární film za dvacet let? A pokud ano, jakou bude mít podobu?

Tři výrazné osobnosti odpovídají na ji.hlavskou vizionářskou otázku

To je velmi obtížná otázka. Dvacet let je dlouhý čas a já nejsem žádný věštec. Mohu si místo toho zkusit představit, co se stane v následujících letech, během kterých bude v prostoru dokumentárního filmu nadále růst vliv současných uměleckých praxí či důležitost fúze dokumentárních formátů a fikčních struktur, jež bude ve výsledku přitažlivá pro širší publikum. Pokud bychom ale opravdu chtěli chvíli hrát partii sci-fi hry, můžeme si představit, že v roce 2036 bude svět stižen obrovskou 3D záplavou a že dojde k ještě mohutnějšímu rozvoji právě těchto filmů, jež upřednostňují zábavu a divadýlko za každou cenu před hlubokou a hloubavou reflexí lidskosti…

Ale když už jsme u toho, nesedí mi katastrofický tón vaší otázky. „Bude tu dokument i za dvacet let?“ Samozřejmě že tu bude! Stejně jako všechny ostatní podoby filmu. Podle proroků zkázy měl být film už dávno mrtev. Filmy ale stále tvoříme a vytrvale usilujeme o to, jak vylepšit všechny aspekty tvorby.

Nuže, bavme se, přátelé! Časy se mění, ale boj pokračuje.

Luciano Barrisone, ředitel festivalu Vision du Réel


Za dvacet let se osvobodíme od audiovizuální rétoriky a jejího umění ospravedlňovat chapadlovité a rafinované hypertrofie liberalismu. Za dvacet let budeme všichni horlivě debatovat o filmech v prostoru demokratických fór, jež budou stále vytvářena filmovými festivaly. Filmy samy budou v rozporu se zuřivým, masivním tokem nevkusných vizuálních proudů. Za dvacet let budeme klást radikální odpor a s naléhavostí sdílet vizi vzájemnosti. Za dvacet let budeme všichni dohromady – s radostí a v plné vážnosti – nově utvářet politiku a poetiku naší cinéma du réel, jež dává světu smysl. Ve volné tvorbě se objeví nutně subjektivní narativy, které přesáhnou hranice zavedených žánrů. Za dvacet let se nám podaří uniknout osamění digitalizovaných hypermarketů internetu, které vyrábějí poddajné konzumenty. Za dvacet let z nás budou klid rušící současníci bojující za svá přesvědčení, schopní vzít na sebe ohromný risk při filmování pravdivých příběhů: těch, které se týkají světa, jeho snů a zázraků, úspěchů a katastrof, jeho nepřevoditelné složitosti a krásy.

Jean Perret, filmový historik a teoretik


Nastane samozřejmě obrovská změna. Proměnit se může svět kinematografie, svět médií a nejspíš také způsob, jakým sledujeme filmy. A je dokonce myslitelné, že film – film, jak existuje dnes – přestane existovat v blízké budoucnosti.

Jakkoli radikální změna však přijde, jedna věc se nezmění: potřeba a touha člověka vidět, poznat, zakusit PRAVDU. A pokud je dokumentární tvorba této touze zasvěcena, přetrvá – ať už na sebe dokumentární film či jeho diváctví vezmou v blízké budoucnosti jakoukoli podobu.

Ulrich Seidl, dokumentarista





výpis dalších článků rubriky:  Anketa

2.20Ve chvíli, kdy se nic neděje, se může teprve všechno stát...Anketa dok.revue o tom, jak čeští tvůrci dokumentů mimořádný stav vnímali a jak ovlivnil či ovlivňuje jejich práci. Kamila Boháčková
dok.revueJak to vidí kritika?Na stránkách dok.revue najdete od jara 2020 hvězdokupu, v níž vybraní čeští filmoví kritici a kritičky a také jedna slovenská kritička budou udílet vybraným současným dokumentům počet hvězdiček, podle kterých dílo hodnotí.redakce dok.revue
6.19Anketa dok.revueVýroční anketa: Kniha & Film
6.18Zásadní kniha a film / od Kvapila po ŽaludaVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
6.18Zásadní kniha a film / od Hanáčkové po KubošeVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
6.18Zásadní kniha a film / od Angera po GogoluVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
F3.18Bezpečnost novinářů, politické tlaky nebo zahleděnost do sebe sama Lukáš Nedomlel
6.17Zásadní kniha a film / Odpovědi od Průchové po TřeštíkovouVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
6.17Zásadní kniha a film / Odpovědi od Jurdy po ProcházkuVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
6.17Zásadní kniha a film / Odpovědi od Davida po Gogolu ml.Výroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?

starší články

F5.16DOK.REVUE
30. 10. 2016


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue