Most svobody

Zoom z Navoněné noční můry Kidlata Tahimika

Když španělští vojáci zničili původní most Bamboo směřující do vesnice Bailan, vystavěli na stejném místě most nový. Později jej inženýři americké armády chtěli využít jako válečný koridor, díky nepříznivému místnímu větru, to však vzdali. Most používají všichni. Ti s velkými zisky, i ti s malými. Využívají ho také promotéři soutěže Miss Universe. A v neposlední řadě vůdci prosazující disciplínu a uniformitu, společně se svými následovníky.

Most do naší vesnice.
Jediný most směřující do Balian.
A jediná cesta zpět.
Tři metry široký a deset metrů dlouhý.
Most našeho života.

Poprvé jsem se pokoušel přejít most sám, když mi byly tři.
Jsem Kidlat Tahimik, vybral jsem si autíčko a můžu s ním přejet tento most.

Znova jsem se o to pokoušel ve čtyřech letech.
Jsem Kidlat Tahimik, mám ten správný automobil a s ním můžu přejet jakýkoli most.
 …
Dnes se snažím dosáhnout poslední cesty po tomto mostě.
Cesty svobody.
Jsem Kidlat Tahimik, vybral jsem si ten správný automobil a mohu přejít všechny mosty.

(z úvodní sekvence filmu Perfumed Nightmare, 1977)


Kidlat Tahimik (1942) je filmový režisér, scenárista a herec, jehož snímky bývají obvykle spojovány s hnutím Third Cinema a s kritikou neokolonialismu. Tahimik je jedním z nejoceňovanějších filipínských tvůrců, držitel „Plaridel honorarium for Independent Cinema“ a mnohými kolegy či filmovými kritiky je označován za „otce filipínského nezávislého filmu“.



f3.14DOK.REVUE
26. 10. 2014


z aktuálního čísla:

Nový filmRoad movie s Kovym po českém školstvíIvo Bystřičan s youtuberem Kovym natáčí dokumentární road movie o výuce-nevýuce moderních dějin v našich školách, které se podle režiséra od dob jeho dětství příliš nezměnily. U studentů napříč republikou se tvůrci postupně dobírají toho, že jim výuka moderních dějin strašně chybí. Jaká by měla být? Film chce vyjevit kořeny problému a najít, co s tím.Ivo BystřičanSportHledání pravdy v sobě a v druhýchCristi Puiu je jedním z předních představitelů rumunské nové vlny. Mezi jeho největší úspěchy patří film Smrt pana Lazaresca, jenž na sebe upoutal v roce 2005 pozornost na festivalu v Cannes, odkud si odnesl cenu Un Certain Regard, a snímek Sieranevada z roku 2016, jenž bojoval v hlavní canneské soutěži. Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě byl porotcem soutěže Opus Bonum a na své masterclass se podělil o svůj tvůrčí přístup, který je svou syrovostí a smyslem pro autenticitu blízký dokumentárnímu filmu.Martin SvobodaBáseňRok na vsiIvo HuclRozhovorŽijeme v éře chaotické multiplikace obrazůAndrei Ujica je jedním z nejvýznamnějších současných dokumentaristů. Tento rodák z Temešváru před téměř třiceti lety emigroval do Německé spolkové republiky, kde dodnes působí na Akademii umění a designu v Karlsruhe. V prosinci byl hostem kina Ponrepo, kde se promítaly některé jeho filmy. O svém přechodu od literatury k filmu a roztříštěnému dialogu nejen ve společnosti, ale také v akademickém prostředí hovořil pro dok.revue.David HavasNová knihaAutorský rozhlasový dokumentPravidelná blogerka dok.revue, teoretička audio dokumentů Andrea Hanáčková představuje kolektivní monografii o současném autorském rozhlasovém dokumentu, do níž přispěla zásadní stostránkovou studií o performativitě rozhlasového dokumentu, přičemž zbytek autorského týmu tvoří její studenti z oboru „radio studies“ na Univerzitě Palackého v Olomouci. Kniha vyjde na jaře roku 2020 v Nakladatelství AMU a měla by poprvé v širším kontextu představit současnou českou a dílčím způsobem i světovou rozhlasovou dokumentaristiku.Andrea HanáčkováÚvodníkPost-hysterie?dok.revue 6.14Kamila BoháčkováAnketaAnketa dok.revueVýroční anketa: Kniha & Film

související články:

f3.14Kidlat Tahimik: Třetí svět je způsobem životaPortrét Kidlata Tahimika5.14Čas je můj přítelRozhovor s „tichým bleskem“ Kidlatem Tahimikem, jehož přítomnost prosvětlila 18. ročník MFDF Ji.hlava