Producenti o debutech

Pět producentů z různých koutů světa mluví o svém vztahu k debutům

Soukromý vesmír (Helena Třeštíková, 2011)

Jihlavský Industry program zve každý rok do Ji.hlavy nadějné začínající producenty a producentky. Absolvují zde řadu setkání a vyměňují si zkušenosti s vývojem uměleckého dokumentu. Několika z nich jsme se zeptali na jejich zkušenost s debutem – vyplatí se, z hlediska producenta, pracovat se začínajícím režisérem? Otázku jsme položili také „zasloužilým“ producentům Hance Třeštíkové a Jordi Niubó, kteří působí v Čechách.

Hanka Třeštíková – účastnice Emerging Producers v roce 2012, která se podílí na produkci filmů Heleny Třeštíkové (Soukromý vesmír, 2012).

Já jsem za poslední čtyři roky pracovala na dvou debutech, přičemž první z nich byl zároveň i debutem pro moji producentskou práci. V současnosti pracuji vedle zaběhlých autorů i s dalšími dvěma debutanty. Beru to tedy spíš jako výzvu. Zajímá mne téma, zkušenosti autora až v druhé řadě.
Obecně si myslím, že na poli dokumentu mají debutanti lepší podmínky než u hraných nebo animovaných filmů. Nezřídka se stane, že absolventský film studenta katedry dokumentu je i jeho profesionálním debutem. Přijde mi to v pořádku. Zároveň si myslím, že díky dlouhodobým aktivitám IDF a MFDF Ji.hlava je zde pro dokumentaristy více možností pro vzdělání a networking než třeba v oblasti hrané režie.


Rebecca Houzil – francouzská producentka, která produkovala například debut Les âmes dormantes (Spící duše, 2013), který byl představen v Ji.hlavě v sekci Mezi moři.

Otázka, je-li režisér debutant, pro mě není určující. Nejdřív ze všeho se ptám: Cítí režisér či režisérka opravdovou nutnost, silné pnutí natočit film? Pokud mi připadá, že ano, pokusím se mu pomoci jeho touhu proměnit do filmu a předat ostatním. Naše role je u debutantů často výraznější a důležitější. Pokud jde o financování, jsou debuty o dost obtížnější.


Viva Videnovič – slovinská producentka, která produkovala například film Every True Poet (2014).

Na prvním místě u mě není režisér, ale obsah. V tom se s Rebeccou neshodnu. Ale stejně jako pro ni, ani pro mne není to, že se jedná o debut, důležité. Souhlasím také s tím, že proces práce na debutu je rozhodně jiný. Autoři často potřebují více otevřít perspektivu a také se mohou snadno ztratit. Někdy s debutanty nejprve děláme krátkometrážní film.

Opři žebřík o nebe


Alba Mondéjar Marquez – španělská producentka, která připravila mj. dokument Letters to Maria (2014).

Vždy jde především o otázku komunikace. Pro mě je práce s debutanty osvěžující v tom, že jsou více otevření diskuzi. Zavedenější režiséři již nejsou tak přístupní. Nedá se říci, že by práce s debutanty byla více tvůrčí, ale rozhodně probíhá jinak.


Jordi Niubó – producent z produkční společnosti i/o post, která se podílela mimo jiné na filmu Opři žebřík o nebe (2014), který je zařazený do soutěžní sekce Česká radost.

Debutům se rozhodně nebráníme, debutanty naopak rádi podporujeme. Prakticky od začátku existence naší společnosti i/o post tomu tak bylo, a že to bylo správné rozhodnutí, myslím potvrdí krátký výčet debutů, na kterých jsme se podíleli: Pusinky (Karin Babinská, 2007), Lištičky (Mira Fornay, 2009), Vendeta (Miroslav Ondruš, 2011), Poupata (Zdeněk Jiráský, 2011).
Sami jsme filmaři (dva režiséři a kameraman) a uvědomujeme si, že začínat není lehké. Pomoc v začátku má zásadní význam – nejen pro projekt samotný, ale i pro ty následující. Jestliže se přirovnává vznik filmu k „porodu“ a film k dítěti, tak náš vztah k němu je na úrovni prarodiče, který si vybuduje k dítěti emocionální vazbu a úzkostlivě vnímá první životní kroky vnoučete.



tagy:



výpis dalších článků rubriky:  Anketa

2.20Ve chvíli, kdy se nic neděje, se může teprve všechno stát...Anketa dok.revue o tom, jak čeští tvůrci dokumentů mimořádný stav vnímali a jak ovlivnil či ovlivňuje jejich práci. Kamila Boháčková
dok.revueJak to vidí kritika?Na stránkách dok.revue najdete od jara 2020 hvězdokupu, v níž vybraní čeští filmoví kritici a kritičky a také jedna slovenská kritička budou udílet vybraným současným dokumentům počet hvězdiček, podle kterých dílo hodnotí.redakce dok.revue
6.19Anketa dok.revueVýroční anketa: Kniha & Film
6.18Zásadní kniha a film / od Kvapila po ŽaludaVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
6.18Zásadní kniha a film / od Hanáčkové po KubošeVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
6.18Zásadní kniha a film / od Angera po GogoluVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
F3.18Bezpečnost novinářů, politické tlaky nebo zahleděnost do sebe sama Lukáš Nedomlel
6.17Zásadní kniha a film / Odpovědi od Průchové po TřeštíkovouVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
6.17Zásadní kniha a film / Odpovědi od Jurdy po ProcházkuVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
6.17Zásadní kniha a film / Odpovědi od Davida po Gogolu ml.Výroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?

starší články

f5.14DOK.REVUE
28. 10. 2014


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue