Dýmy asociací

Pravidelná anketa mezi obyvateli českého dokumentárního světa. První téma: Továrna

Westinghouse pracuje... Hala pro výrobu motorů tramvají (Westinghouse Works... Streetcar Motor Room, Gottfried Wilhelm Bitzer, 1904) uváděný v sekci Fascinace Továrna

V rámci festivalového deníku dok.revue vám ke každému tématu přineseme anketu složenou z odpovědí dokumentaristů a dokumentaristek, filmových kritiků a kritiček, producentů a producentek a dalších osobností české dokumentární a obecně filmové scény. U tématu továrny jsme zalovili ve vodách českého experimentálního filmu, kteří do Jihlavy přijeli se svými novými snímky. Experimentátoři často továrnu vnímají jako enigmatické a mysteriózní, místo, mizející z mapy světa. Tak jako my.

  1. Co pro vás symbolizuje továrna? Jaký smysl má pro vás její prostředí? Jaké asociace ve vás vzbuzuje?

  2. Jak byste s továrnou naložili ve filmovém zpracování? Pokud jste ve svém filmovém projevu již továrnu využili, jakým to bylo způsobem?

Je nám spolu dobře (Saša Dlouhý, 2014)

Saša Dlouhý
režisér filmu Je nám spolu dobře, jenž bude uveden v sekci Zvláštní uvedení: Česká krajina

1. Funkční továrna je nutným zlem. Utíkám před ní, ale potřebuju ji. Naproti tomu staré tovární budovy jsou zdrojem inspirace a nápadů, jak měnit původní účel věcí.

2. S trochou nadsázky jsem téma továrny filmově zpracoval ve svém posledním dokumentu Je nám spolu dobře. Industrializované prostředí čínského maloměsta je samo o sobě velkou továrnou. Bohužel víc pro okolní svět než pro samotné Číňany.

Sexuální boj zboží (Pavel Sterec, Vilém Novák, 2014)

Pavel Sterec
spoluautor snímku Sexuální boj zboží (společně s Vilémem Novákem), který uvádí v sekci Exprmntl.cz

1. Radši si tu otázku zúžím a zamyslím se pouze nad tím, co pro mě symbolizuje piktogram továrny, který se objevil tento rok na propagačních materiálech festivalu. Velmi očekávatelně ve mně tento obrázek evokuje místo, kde tempo práce určuje stroj společně s laťkou výrobní kvóty a ne člověk, který na stroji pracuje. Tato továrna je místo, kde je práce repetativní, tayloristicky racionalizovaná a odcizená a kde je samozřejmě – jak jinak – dělník vykořisťován továrníkem (s cylindrem). Piktogram zubatící se továrny s komínem si také často spojuji rovnou s reakcí na tyto nedůstojné podmínky, tedy s dělnickým hnutím bojujícím za pevnou pracovní dobu, kolektivním vyjednáváním o lepší pracovní podmínky, vírou v pokrok, třídním vědomím a beztřídní společností budoucnosti s odbory, ale také s cool protestní grafikou roku 1968 ve Francii a voláním po zrušení práce jako takové. Piktogram je tak zatížen různými významy, že se divím, že se ještě zcela nevyprázdnil. Rozhodně ve mně továrna z plakátu nevyvolává žádné ekologické a environmentální otázky. Neburcuje v tomto smyslu, protože je zobrazena bez kouře (to je škoda). Když se trochu nutím k větší představivosti, tak začnu myslet na všechny ty nekouřící továrny, které jsou dnes podle stejného mustru předělávány na kulturní centra. Těžkou techniku zde vystřídaly nástroje kulturního průmyslu a místo dělníků kulturní prekariát (to by ale piktogram továrny musel být alespoň trochu barevný).

2. V našem aktuálním filmu je vyobrazena 3D tiskárna a to je vlastně taková továrna bonsaj.

[A]SPHX (Petr Zábrodský, 2014)

Petr Zábrodský
student Centra audiovizuálních studií na FAMU, autor snímku [A]SPHX, který je zařazen do sekce Exprmntl.cz

1. Továrna podle mě není ještě tak vyprázdněným symbolem, jak je často předkládána a využívána. Z jedné strany je to hmotná reprezentace vítězství nadprodukce a sériovosti. Na straně druhé jde o nostalgickou krajinu vybízející k průzkumu a bažení po industriální romantice. Někde nad těmito polohami se u nás ještě nachází prázdnota podmínek v továrnách, jejichž produkty jenom užíváme, ale už se na nich nepodílíme. A nechci opomíjet úlohu továrny jako zdroje živobytí, které se tu často časoprostorově skrývá, ale i přesto je tahle zlidštěná mechanizace (nebo asi lépe zmechanizovaná lidskost) stále s námi. Továrna je kulturní vzpomínkou na evoluci lidského přístupu k práci a materiálům, svědkem, nástrojem, kulisou a jevištěm mnoha společensko-technologických proměn. Její ozvěny a otisky budeme vnímat ještě velmi dlouho. Takže nic nového.

2. Zatím jsem neměl potřebu pracovat s tématem továrny jako konceptem, ani jako vizuálním prvkem ve své vlastní tvorbě. Několikrát jsem se podílel na projektech, které továrny využily – a myslím, že to bylo právě pro výrobně-pragmatickou a strohou estetiku nebo kvůli historickému kontextu a jeho vztahu k dnešku.
 




f1.14DOK.REVUE
23. 10. 2014


z aktuálního čísla:

Situační recenzeFilm V síti by měl být hlavně na síti, aby něco dokázal změnitDebata nad filmem V síti tvůrců Víta Klusáka a Barbory ChalupovéKamila BoháčkováNový filmSlunce živých mrtvýchAnna Kryvenko o ztrátě soucitu v době postfaktické, o boji s chaosem a nepřátelstvím vesmíru i o tom, jak vzniká dokumentární esej složený z archivních materiálů.Anna KryvenkoTémaJak uslyšet obraz?Hlavním tématem tohoto čísla dok.revue jsou české radiodokumenty tvořené filmovými dokumentaristy. V tématu, které sepsala editorka dok.revue Kamila Boháčková, líčí filmoví dokumentaristé jako Lucie Králová, Tereza Reichová, Marika Pecháčková, Lumír Košař, Apolena Rychlíková či tvůrkyně anidoků Diana Cam Van Nguyen, co pro ně znamená tvořit radiodokumenty. V čem je to pro ně odlišné od filmu? Co jim to přineslo nového? Téma radiodokumentů se hodí do dnešních dnů všeobecné domácí karantény, většina v textu zmíněných radiodokumentů je totiž ke slyšení online. Kamila BoháčkováSportKreativní dílna mladých producentůO workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleAnna OndrejkováBáseňJiří TrnkaFrantišek HrubínTeorieKinematografická filozofieKinematografická filozofie či filmozofie představuje oblast výzkumu, která stojí na průsečíku filmové vědy a filozofie. Následující text je úvodem do filmozofie, jenž představuje její základní přístupy, témata a klíčové osobnosti. V první části zasazují autorky filmozofii do esteticko-historické perspektivy ztotožňování filozofie s uměním, zatímco v druhé části pak provádí „příčný řez“ dnešním stavem bádání a pokoušejí se vystihnout metodologickou i tematickou pluralitu aktuálních filmozofických přístupů.Andrea Slováková, Tereza HadravováGlosaDěkuji ti, étereFilmová dokumentaristka Tereza Reichová přibližuje své první pokusy s tvorbou radiodokumentu pro Český rozhlas. První pokus se prý příliš nevydařil. „Proč to tak bylo?“ ptá se Reichová sama sebe. Proč je problém vtěsnat všechny významy díla jen do zvuku, když jsme zvyklí vyprávět audiovizuálně?Tereza ReichováRozhovorPřinášet do světa určitý druh léčeníRozhovor s Violou Ježkovou o práci dramaturgyně Radiodokumentů, o tom, jak se v ní snoubí role autorky, dramaturgyně a teoložky i jak dokážou se zvukem pracovat filmoví dokumentaristé.Kamila BoháčkováNová knihaČeská škola neexistuje?České vydání knihy srbského režiséra Gorana Markoviće Česká škola neexistuje přibližuje jeho editor Jiří Fiala. Název knihy vychází z označení skupiny filmařů ze zemí bývalé Jugoslávie, která na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vystudovala FAMU. Vydání publikace chystá Nakladatelství AMU v dubnu.Jiří FialaÚvodníkOd filmových obrazů k těm zvukovýmdok.revue 1.20Kamila Boháčková