Dýmy asociací

Pravidelná anketa mezi obyvateli českého dokumentárního světa. První téma: Továrna

Westinghouse pracuje... Hala pro výrobu motorů tramvají (Westinghouse Works... Streetcar Motor Room, Gottfried Wilhelm Bitzer, 1904) uváděný v sekci Fascinace Továrna

V rámci festivalového deníku dok.revue vám ke každému tématu přineseme anketu složenou z odpovědí dokumentaristů a dokumentaristek, filmových kritiků a kritiček, producentů a producentek a dalších osobností české dokumentární a obecně filmové scény. U tématu továrny jsme zalovili ve vodách českého experimentálního filmu, kteří do Jihlavy přijeli se svými novými snímky. Experimentátoři často továrnu vnímají jako enigmatické a mysteriózní, místo, mizející z mapy světa. Tak jako my.

  1. Co pro vás symbolizuje továrna? Jaký smysl má pro vás její prostředí? Jaké asociace ve vás vzbuzuje?

  2. Jak byste s továrnou naložili ve filmovém zpracování? Pokud jste ve svém filmovém projevu již továrnu využili, jakým to bylo způsobem?

Je nám spolu dobře (Saša Dlouhý, 2014)

Saša Dlouhý
režisér filmu Je nám spolu dobře, jenž bude uveden v sekci Zvláštní uvedení: Česká krajina

1. Funkční továrna je nutným zlem. Utíkám před ní, ale potřebuju ji. Naproti tomu staré tovární budovy jsou zdrojem inspirace a nápadů, jak měnit původní účel věcí.

2. S trochou nadsázky jsem téma továrny filmově zpracoval ve svém posledním dokumentu Je nám spolu dobře. Industrializované prostředí čínského maloměsta je samo o sobě velkou továrnou. Bohužel víc pro okolní svět než pro samotné Číňany.

Sexuální boj zboží (Pavel Sterec, Vilém Novák, 2014)

Pavel Sterec
spoluautor snímku Sexuální boj zboží (společně s Vilémem Novákem), který uvádí v sekci Exprmntl.cz

1. Radši si tu otázku zúžím a zamyslím se pouze nad tím, co pro mě symbolizuje piktogram továrny, který se objevil tento rok na propagačních materiálech festivalu. Velmi očekávatelně ve mně tento obrázek evokuje místo, kde tempo práce určuje stroj společně s laťkou výrobní kvóty a ne člověk, který na stroji pracuje. Tato továrna je místo, kde je práce repetativní, tayloristicky racionalizovaná a odcizená a kde je samozřejmě – jak jinak – dělník vykořisťován továrníkem (s cylindrem). Piktogram zubatící se továrny s komínem si také často spojuji rovnou s reakcí na tyto nedůstojné podmínky, tedy s dělnickým hnutím bojujícím za pevnou pracovní dobu, kolektivním vyjednáváním o lepší pracovní podmínky, vírou v pokrok, třídním vědomím a beztřídní společností budoucnosti s odbory, ale také s cool protestní grafikou roku 1968 ve Francii a voláním po zrušení práce jako takové. Piktogram je tak zatížen různými významy, že se divím, že se ještě zcela nevyprázdnil. Rozhodně ve mně továrna z plakátu nevyvolává žádné ekologické a environmentální otázky. Neburcuje v tomto smyslu, protože je zobrazena bez kouře (to je škoda). Když se trochu nutím k větší představivosti, tak začnu myslet na všechny ty nekouřící továrny, které jsou dnes podle stejného mustru předělávány na kulturní centra. Těžkou techniku zde vystřídaly nástroje kulturního průmyslu a místo dělníků kulturní prekariát (to by ale piktogram továrny musel být alespoň trochu barevný).

2. V našem aktuálním filmu je vyobrazena 3D tiskárna a to je vlastně taková továrna bonsaj.

[A]SPHX (Petr Zábrodský, 2014)

Petr Zábrodský
student Centra audiovizuálních studií na FAMU, autor snímku [A]SPHX, který je zařazen do sekce Exprmntl.cz

1. Továrna podle mě není ještě tak vyprázdněným symbolem, jak je často předkládána a využívána. Z jedné strany je to hmotná reprezentace vítězství nadprodukce a sériovosti. Na straně druhé jde o nostalgickou krajinu vybízející k průzkumu a bažení po industriální romantice. Někde nad těmito polohami se u nás ještě nachází prázdnota podmínek v továrnách, jejichž produkty jenom užíváme, ale už se na nich nepodílíme. A nechci opomíjet úlohu továrny jako zdroje živobytí, které se tu často časoprostorově skrývá, ale i přesto je tahle zlidštěná mechanizace (nebo asi lépe zmechanizovaná lidskost) stále s námi. Továrna je kulturní vzpomínkou na evoluci lidského přístupu k práci a materiálům, svědkem, nástrojem, kulisou a jevištěm mnoha společensko-technologických proměn. Její ozvěny a otisky budeme vnímat ještě velmi dlouho. Takže nic nového.

2. Zatím jsem neměl potřebu pracovat s tématem továrny jako konceptem, ani jako vizuálním prvkem ve své vlastní tvorbě. Několikrát jsem se podílel na projektech, které továrny využily – a myslím, že to bylo právě pro výrobně-pragmatickou a strohou estetiku nebo kvůli historickému kontextu a jeho vztahu k dnešku.
 





výpis dalších článků rubriky:  Anketa

2.20Ve chvíli, kdy se nic neděje, se může teprve všechno stát...Anketa dok.revue o tom, jak čeští tvůrci dokumentů mimořádný stav vnímali a jak ovlivnil či ovlivňuje jejich práci. Kamila Boháčková
dok.revueJak to vidí kritika?Na stránkách dok.revue najdete od jara 2020 hvězdokupu, v níž vybraní čeští filmoví kritici a kritičky a také jedna slovenská kritička budou udílet vybraným současným dokumentům počet hvězdiček, podle kterých dílo hodnotí.redakce dok.revue
6.19Anketa dok.revueVýroční anketa: Kniha & Film
6.18Zásadní kniha a film / od Kvapila po ŽaludaVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
6.18Zásadní kniha a film / od Hanáčkové po KubošeVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
6.18Zásadní kniha a film / od Angera po GogoluVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
F3.18Bezpečnost novinářů, politické tlaky nebo zahleděnost do sebe sama Lukáš Nedomlel
6.17Zásadní kniha a film / Odpovědi od Průchové po TřeštíkovouVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
6.17Zásadní kniha a film / Odpovědi od Jurdy po ProcházkuVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
6.17Zásadní kniha a film / Odpovědi od Davida po Gogolu ml.Výroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?

starší články

f1.14DOK.REVUE
23. 10. 2014


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCivilizace musí dát zpátečku Angažovaný snímek amerického dokumentaristy Jeffa Gibbse Planet of the Humans (Planeta lidí), kritizující způsob, jakým zacházíme s obnovitelnými zdroji energie, vyvolal řadu kontroverzních reakcí. Není divu, producentem snímku je známý filmař Michael Moore, který tento dokument umístil volně na YouTube na Den Země, kdy celosvětově vrcholila pandemie koronaviru.Kamila BoháčkováNový filmJednotka intenzivního života Jak koronakrize upozornila na téma paliativní péče, o němž už dva roky vzniká dokument? Adéla KomrzýTémaPolitika paměti (nejen) v Příbězích 20. stoletíVzpomínkové portály zaznamenávající a uchovávající rozhovory s pamětníky mají neobyčejnou odpovědnost, protože formují pomyslnou národní paměť. Stojí před nimi nesnadná otázka, jak neupřít slovo ani extrémním hlasům, a přitom se jimi nenechat manipulovat. Co vlastně patří a co už nepatří do „paměti národa“?Martin MišúrBáseňSonet jako koníček[56]Pier Paolo PasoliniRozhovorNechat lidi odvyprávět jejich příběhyS Viktorem Portelem, dokumentaristou, vedoucím dokumentačního oddělení organizace Post Bellum a spoluautorem televizního cyklu Příběhy 20. století o rozhovorech coby formě „paměti národa“Martin SvobodaRozhovorO vůli k životu všemu navzdoryO holokaustu vzniká mnoho filmů, málokterý ale ukazuje svědky, kteří vypovídají o svých zážitcích vůbec poprvé, a navíc je doprovázejí dosud neznámé autentické obrazové materiály. Řeč je o deset let starém čtyřdílném cyklu celovečerních dokumentů Zapomenuté transporty, který zachycuje deportaci Židů do málo známých táborů a ghett v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a Polsku. O způsobu práce s pamětí hovoří jejich režisér, scenárista a producent Lukáš Přibyl.Petr ŠafaříkRozhovorZačněme u sebe, jinak se nic nezměníRozhovor s tvůrci dokumentu Země medu, makedonským dokumentaristy Ljubomirem Stefanovrm a Tamarou Kotevskou.Vojtěch KočárníkNová knihaFestivalová historie bez ideologieKarlovarský filmový festival sice letos kvůli protipandemickým opatřením nebude, ale přesto se jeho historií, převážně před rokem 1989, v těchto týdnech zabývá výzkumný tým pod vedením filmové historičky a publicistky Jindřišky Bláhové z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, aby dokončil rozsáhlou antologii, kterou v příštím roce vydá Národní filmový archiv. Jak kniha vzniká a proč se její autoři snaží představit hlavně neheslovité dějiny karlovarského filmového festivalu?Jindřiška BláhováÚvodníkJak se vaří dějiny?dok.revue 3.20redakce dok.revue