Dýmy asociací

Pravidelná anketa mezi obyvateli českého dokumentárního světa. První téma: Továrna

Westinghouse pracuje... Hala pro výrobu motorů tramvají (Westinghouse Works... Streetcar Motor Room, Gottfried Wilhelm Bitzer, 1904) uváděný v sekci Fascinace Továrna

V rámci festivalového deníku dok.revue vám ke každému tématu přineseme anketu složenou z odpovědí dokumentaristů a dokumentaristek, filmových kritiků a kritiček, producentů a producentek a dalších osobností české dokumentární a obecně filmové scény. U tématu továrny jsme zalovili ve vodách českého experimentálního filmu, kteří do Jihlavy přijeli se svými novými snímky. Experimentátoři často továrnu vnímají jako enigmatické a mysteriózní, místo, mizející z mapy světa. Tak jako my.

  1. Co pro vás symbolizuje továrna? Jaký smysl má pro vás její prostředí? Jaké asociace ve vás vzbuzuje?

  2. Jak byste s továrnou naložili ve filmovém zpracování? Pokud jste ve svém filmovém projevu již továrnu využili, jakým to bylo způsobem?

Je nám spolu dobře (Saša Dlouhý, 2014)

Saša Dlouhý
režisér filmu Je nám spolu dobře, jenž bude uveden v sekci Zvláštní uvedení: Česká krajina

1. Funkční továrna je nutným zlem. Utíkám před ní, ale potřebuju ji. Naproti tomu staré tovární budovy jsou zdrojem inspirace a nápadů, jak měnit původní účel věcí.

2. S trochou nadsázky jsem téma továrny filmově zpracoval ve svém posledním dokumentu Je nám spolu dobře. Industrializované prostředí čínského maloměsta je samo o sobě velkou továrnou. Bohužel víc pro okolní svět než pro samotné Číňany.

Sexuální boj zboží (Pavel Sterec, Vilém Novák, 2014)

Pavel Sterec
spoluautor snímku Sexuální boj zboží (společně s Vilémem Novákem), který uvádí v sekci Exprmntl.cz

1. Radši si tu otázku zúžím a zamyslím se pouze nad tím, co pro mě symbolizuje piktogram továrny, který se objevil tento rok na propagačních materiálech festivalu. Velmi očekávatelně ve mně tento obrázek evokuje místo, kde tempo práce určuje stroj společně s laťkou výrobní kvóty a ne člověk, který na stroji pracuje. Tato továrna je místo, kde je práce repetativní, tayloristicky racionalizovaná a odcizená a kde je samozřejmě – jak jinak – dělník vykořisťován továrníkem (s cylindrem). Piktogram zubatící se továrny s komínem si také často spojuji rovnou s reakcí na tyto nedůstojné podmínky, tedy s dělnickým hnutím bojujícím za pevnou pracovní dobu, kolektivním vyjednáváním o lepší pracovní podmínky, vírou v pokrok, třídním vědomím a beztřídní společností budoucnosti s odbory, ale také s cool protestní grafikou roku 1968 ve Francii a voláním po zrušení práce jako takové. Piktogram je tak zatížen různými významy, že se divím, že se ještě zcela nevyprázdnil. Rozhodně ve mně továrna z plakátu nevyvolává žádné ekologické a environmentální otázky. Neburcuje v tomto smyslu, protože je zobrazena bez kouře (to je škoda). Když se trochu nutím k větší představivosti, tak začnu myslet na všechny ty nekouřící továrny, které jsou dnes podle stejného mustru předělávány na kulturní centra. Těžkou techniku zde vystřídaly nástroje kulturního průmyslu a místo dělníků kulturní prekariát (to by ale piktogram továrny musel být alespoň trochu barevný).

2. V našem aktuálním filmu je vyobrazena 3D tiskárna a to je vlastně taková továrna bonsaj.

[A]SPHX (Petr Zábrodský, 2014)

Petr Zábrodský
student Centra audiovizuálních studií na FAMU, autor snímku [A]SPHX, který je zařazen do sekce Exprmntl.cz

1. Továrna podle mě není ještě tak vyprázdněným symbolem, jak je často předkládána a využívána. Z jedné strany je to hmotná reprezentace vítězství nadprodukce a sériovosti. Na straně druhé jde o nostalgickou krajinu vybízející k průzkumu a bažení po industriální romantice. Někde nad těmito polohami se u nás ještě nachází prázdnota podmínek v továrnách, jejichž produkty jenom užíváme, ale už se na nich nepodílíme. A nechci opomíjet úlohu továrny jako zdroje živobytí, které se tu často časoprostorově skrývá, ale i přesto je tahle zlidštěná mechanizace (nebo asi lépe zmechanizovaná lidskost) stále s námi. Továrna je kulturní vzpomínkou na evoluci lidského přístupu k práci a materiálům, svědkem, nástrojem, kulisou a jevištěm mnoha společensko-technologických proměn. Její ozvěny a otisky budeme vnímat ještě velmi dlouho. Takže nic nového.

2. Zatím jsem neměl potřebu pracovat s tématem továrny jako konceptem, ani jako vizuálním prvkem ve své vlastní tvorbě. Několikrát jsem se podílel na projektech, které továrny využily – a myslím, že to bylo právě pro výrobně-pragmatickou a strohou estetiku nebo kvůli historickému kontextu a jeho vztahu k dnešku.
 





výpis dalších článků rubriky:  Anketa

dok.revueJak to vidí kritika?Na stránkách dok.revue najdete od roku 2020 hvězdokupu, v níž přední čeští filmoví kritici a přední české filmové kritičky a také jedna slovenská kritička čas od času udílejí vybraným současným českým i světovým dokumentům počet hvězdiček, podle nichž dané dílo hodnotí. V této chvíli přinášíme první tabulku roku 2021 (z ledna) a dvě loňské tabulky: březnovou a zářijovou.redakce dok.revue
6.20Nejpodstatnější letošní filmy a knihyVždy na konci roku vybízí časopis dok.revue přispěvatele, tvůrce či publicisty k přispění do ankety o největší dokumentární a čtenářský zážitek roku. Nejinak tomu je letos.
2.20Ve chvíli, kdy se nic neděje, se může teprve všechno stát...Anketa dok.revue o tom, jak čeští tvůrci dokumentů mimořádný stav vnímali a jak ovlivnil či ovlivňuje jejich práci. Kamila Boháčková
6.19Anketa dok.revueVýroční anketa: Kniha & Film
6.18Zásadní kniha a film / od Kvapila po ŽaludaVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
6.18Zásadní kniha a film / od Hanáčkové po KubošeVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
6.18Zásadní kniha a film / od Angera po GogoluVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
F3.18Bezpečnost novinářů, politické tlaky nebo zahleděnost do sebe sama Lukáš Nedomlel
6.17Zásadní kniha a film / Odpovědi od Průchové po TřeštíkovouVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?
6.17Zásadní kniha a film / Odpovědi od Jurdy po ProcházkuVýroční anketa: Kniha & Film. A která knižní a filmová díla zasáhla vás?

starší články

f1.14DOK.REVUE
23. 10. 2014


z aktuálního čísla:

Situační recenzeJak na Johna Wilsona?Sérii HBO Jak na… s Johnem Wilsonem označili někteří filmoví kritici za nejlepší dokumentární počin loňského roku.Kamila BoháčkováNový filmO spojitých nádobách továrny a státuDokumentarista a sociolog Ivo Bystřičan představuje hlavní myšlenky své připravované dvanáctidílné dokumentární série Industrie o průmyslových a sociálních dějinách českých zemí, kterou by měla Česká televize vysílat letos na podzim.Ivo BystřičanTémaHnízdo v ložniciRenomovaný anglický filmový historik a profesor na univerzitě ve Staffordshiru Peter Hames, autor v zahraničí klíčové knihy o československé nové vlně The Czechoslovak New Wave z roku 1985, zaslal dok.revue svou vzpomínku na Karla Vachka.Peter HamesTémaKaždá lidská bytost má právo nosit boty, které nikde netlačíKarel Vachek byl v roce 2009 předsedou poroty na japonském Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jamagatě. Spolupracovnice festivalu a jeho bývalá ředitelka Asako Fudžioková pro dok.revue vzpomíná, jak festival málem smetl tajfun, Vachek si skoro zapálil dýmku na pódiu a posléze s japonským básníkem Gózóem Jošimasuem natáčel v horách film.Asako FudžiokováTémaJako ten pes na pláži...Americká historička Alice Lovejoyová o setkání s Karlem VachkemAlice LovejoyováTémaA hle, vzedme-li se řeka, neustoupíDo mozaiky zahraničních pohledů na osobnost a tvorbu Karla Vachka, kterou představujeme v tomto čísle dok.revue, přispěl i respektovaný filmový vědec Olaf Möller, spolupracující s řadou světových filmových časopisů (například Film Comment či Sight & Sound), filmových muzeí a světových festivalů – například Il Cinema Ritrovato či International Film Festival Rotterdam. Möller přednáší filmovou teorii a historii na Aalto University v Helsinkách a je spoluautorem několika knih o filmu.Olaf MöllerTémaSmát se tomu...Na setkání s Karlem Vachkem zavzpomínal pro dok.revue i italský producent a zakladatel nezávislé filmové společnosti Okta Film Paolo Benzi. Od roku 2012 je také hlavním tutorem projektu EMERGING PRODUCERS v rámci MFDF Ji.hlava.Paolo BenziSportJak si vloni vedly dokumenty v anketách a žebříčcích?Uzavření kinodistribuce do karantény pomohlo vloni zviditelnit menší, lokální i dokumentární filmy. Právě dokumenty tak mohly vloni hypoteticky konečně zazářit. Zda k tomu skutečně došlo, zjišťuje filmový kritik Martin Šrajer pomocí žebříčků nejlepších filmů dle profesionálních i amatérských diváků a divaček.Báseň19. března 1967, neděleKarel VachekRozhovorOdcházel jsem s propocenou košilíO svém setkání s Karlem Vachkem a s jeho filmy pro dok.revue debatovali častí návštěvníci Vachkových proslulých otevřených seminářů – filozof Miroslav Petříček (MP) a malíř Vladimír Kokolia (VK), dále Vachkův kolega na Katedře dokumentární tvorby na FAMU, pedagog a programový ředitel MFDF Ji.hlava Petr Kubica (PK), producent Radim Procházka (RP), který u Vachka na FAMU studoval a jeho filmy posléze produkoval, a filmový publicista Vladimír Hendrich (VH), jenž s Vachkem natočil desítky pořadů pro Český rozhlas Vltava.Kamila BoháčkováNová knihaJak vznikla knížka 5 ½ scénáře Ester KrumbachovéEditor, historik a pedagog Jan Bernard popisuje vznik publikace dosud neznámých scénářů Ester Krumbachové. Kniha vychází i s autorovou studií v březnu v Nakladatelství AMU.Jan BernardEsejCo dělat po pětadvaceti letechSvým čtením každý text vždy přepisujeme. Režisér, dramaturg a pedagog Jan Gogola ml. se ve svém hravém eseji pokouší po pětadvaceti letech přepsat dialog, který tehdy vedl se svým učitelem Karlem Vachkem (1940–2020) nad jeho filmem Co dělat?. Lze vést živou disputaci s mrtvými? A lze odejít i zůstat zároveň?Jan Gogola ml.ÚvodníkČlověk odjinudO novém čísle dok.revue věnovaném osobnosti Karla VachkaKamila Boháčková