Also Known as Jihadi

Will Tizard from Variety on the Opus Bonum selection Also Known as Jihadi byEric Baudelaire

Also Known as Jihadi (Eric Baudelaire, 2017)

From its opening shots of the French neighborhood in which the film’s subject presumably grew up, it’s clear that Eric Baudelaire is respectful of his audience’s intelligence and interest. That’s always a good bet at the Jihlava festival, if perhaps not as likely in the average civilian cinema hall.

But if the audience for Also Known as Jihadi never grows to vast crowds, that’s surely not important to the director. Baudelaire strives for the highest standards for those who are willing to hear him out, having enlisted the aid of the much-awarded Claire Atherton, the longtime collaborator of seminal French documentarian and social critic Chantal Akerman. Atherton’s distinctive work forms a huge part of this forensic account of the prosecution of an alleged, likely convicted, terrorist suspect. Aziz would have faced charges of supporting of Syrian rebel forces, as we see from the transcripts of his statements to investigators, psychological evaluations and a basic biography assembled by the authorities:

Age 25; Algerian origin, French nationality; medium height, stocky, athletic; thick beard ‘in the tradition of the Prophet’...

Our protagonist, who is never seen on camera, is known to us only through these official, impersonal records. They create palpable dissonance with the sounds of children’s laughter and tweeting birds along with images of peaceful, well-manicured parks, a school, a beach full of windblown kids. All of these are essential elements of Aziz’ world. The turning point is a trip he took ‘to help the Syrian people, as he tells an investigator, which the court has used to file his life away.

‘Can this entail taking arms?’ he’s asked.

A Salt Lake City-born a photographer and visual artist now based in Paris, Baudelaire screened his 2011 feature debut at Jihlava, The Anabasis of May and Fusako Shigenobu, Masao Adachi, and 27 Years without Images. That film, dedicated to the radical leftist group known as the Japanese Red Army, was followed in 2014 by Letters to Max, which also screened at Jihlava.

In Baudelaire’s most recent work, described as a travelogue from a country that doesn't exist, we see more footage of life on the streets. But these captured soldiers and the occasional parked tank, as a voiceover reads to us the duties and dilemmas of an ambassador for Abkhazia. He ironically explains that his work is only slightly different from that of an ambassador for a more recognized country, though he does confess that traveling on an Abkhazian passport can be tricky.

Baudelaire’s sense of absurdist humor is ever-present in his films, although it operates on a lower frequency in Also Known as Jihadi. The work is described as an homage to Masao Adachi’s influential 1969 film Ryakushô renzoku shasatsuma (A.K.A. Serial Killer) as well as the artist’s development of landscape theory, which suggests that studying the elements in someone’s environment leads to insights about them. But despite this far-off inspiration Baudelaire’s new film will certainly resonate with Central European audiences with a deep sense of Kafka in their DNA.

The carefully selected fragments from the court docket that record the evidence against Aziz, might just as well have been lifted from The Trial (although, admittedly, most official records assembled with the purpose of convicting a young man of trafficking in terrorism are surreal). Surely, there’s something inherently otherworldly about the state directing its security apparatus against a delivery driver and economics student, employing weeks of efforts by a small army of police, security forces, investigators, clerks, prosecutors and the judiciary, all for the supposed safeguarding of the homes and freedoms of the rest of us.

‘In religion, not everybody shares the same views,’ Aziz tries to explain to his prosecutors. In an age in which police in Western countries argue that they need tanks to keep our city streets safe, one wonders why he bothers. Perhaps he’s still young and naive enough to believe that reasoning with a machine just might influence the outcome it was built to produce.

The comment duly noted, this prosecution rolls on. We foolishly tell ourselves how fortunate we are to live in nations where the state must make an argument to explain the arrest and sentencing of a citizen. But if not for the careful cataloging of the state’s arguments, we would never get a glimpse of the gears and levers.

Nor would we feel, in taking in a hilly, cheery and nondescript French community (described as ‘rough’ in the court records, of course), the absence of just one more ordinary young man. He set out to investigate something: whether there might be, lurking over a Turkish border crossing, a future for himself.


Will Tizard 

Will Tizard is a Central & Eastern Europe correspondent for Variety. Variety is the premier film industry trade journal, covering the global production, distribution and exhibition sectors, plus TV, the web and the stage, and its reviews are an important source for buyers worldwide. He is a senior journalism professor at Anglo-American University in Prague, he is completing production on Buried, a documentary following the fight for the return of stolen Holocaust-era Judaica in Russia.





výpis dalších článků rubriky:  Recenze

F5.17ZeďNick Holdsworth o filmu Zeď režiséra Dmitrije Bogoljubova, který získal ocenění za nejlepší světový dokumentární snímek v sekci Opus Bonum. Ocenila jej jediná porotkyně Laila Pakalnina.Nick Holdsworth
F5.17MeteoryNeil Young z časopisu Sight & Sound recenzuje snímek Meteory režiséra Gürcana Kelteka, který v Ji.hlavě získal ocenění za nejlepší dlouhometrážní debut v sekci První světla. Neil Young
F5.17 Tak trochu road movie / SkokanKritika na film Petra Václava od Lucie Česálkové pro CinepurLucie Česálková
F4.17Nic si nepamatujiNick Holdsworth, novinář přispívající například do časopisů Variety nebo Hollywood Reporter, recenzuje snímek Nic si nepamatuji Diane Sary Bouzgarrouové, který uvádíme v mezinárodní premiéře v sekci Mezi moři.
F5.17Opera o PolskuVladan Petkovic ze Cineuropa recenzuje snímek Piotra Stasika s názvem Opera o Polsku, jenž byl uveden v soutěžní sekci Mezi moři.Vladan Petkovic
F2.17Máme tlakovú níž / Richard Müller: NepoznanýLucie Česálková
1.15Takový normální bestiářRecenze televizního cyklu Kmeny se dotýká alternativy, mainstreamu, ale i přírodopisných dokumentů.Jan Kolář
3.14Nový film na čapkovské témaRecenze dokumentárního filmu Ztracen 45Pavla Pečinková
1.14O noci v násRecenze Velké noci režiséra Petra HátlehoPetr Lukeš
1.11Monument bez proporcíRecenze televizního cyklu Rozmarná léta českého filmu věnovaného polistopadové kinematografiiPavel Bednařík

starší články

F1.17DOK.REVUE
25. 10. 2017


z aktuálního čísla:

Situační recenzeTo, co zažíváme v politice, zažíváme i domaIntimní, a přitom politický snímek Rentgen rodiny íránské filmařky Fírúze Chosrováníové (Firouzeh Khosrovaniové) vypráví příběh režisérčiných rodičů, které spojilo manželství, ale posléze se následkem nepřekonatelných rozdílů mezi světskými a náboženskými hodnotami zcela odcizili. O filmu pro dok.revue debatují publicista, vysokoškolský pedagog a odborník na Blízký východ Břetislav Tureček (BT), dokumentaristka, básnířka a aktivistka Martina Malinová (MM) a studentka dokumentu Širín Nafariehová (ŠN).Kamila BoháčkováNový filmGlobální home esejJak vzniká film Jiříkovo vidění, v němž otec s dcerou bojují za snížení CO2, celosvětovou uhlíkovou daň a stoprocentní dividendy, které by se z uhlíkové daně rozdělovaly lidem. Domácí film na světové téma by měl jít do kin na podzim příštího roku.Marta KovářováTémaNormální autistické dokumentyO lidech s poruchou autistického spektra panují zejména v hrané a seriálové tvorbě určité stereotypy. Každý autista však není jako hrdina filmu Rain Man. Nemusí žít v ústavu, ani oplývat genialitou. Jak autismus zobrazují dokumenty, které mohou pracovat se skutečnými, tedy sociálními herci?Martin ŠrajerBáseňBásněJan KačenaGlosaNové trendy tchajwanského dokumentuNedávno skončený švýcarský festival Visions du Réel představil průřez tím nejzajímavějším ze současného tchajwanského dokumentu. Sedm vybraných děl od tradičního dokumentu přes animaci po experimenty reprezentuje různorodost aktuální východoasijské produkce. Jaká nabízí témata?Sara SimićRozhovorNeobvyklý pohled na společenské stigmaRozhovor s Fridou a Lassem Barkforsovými, autory dokumentu Raising a School Shooter (2021), který měl světovou premiéru na letošním ročníku festivalu CPH:DOX.Jan KinzlNová knihaO řeholních sestrách a nasloucháníJak vnímají řeholnice současný svět? Je jejich víra pevná, nebo o ni musí stále bojovat? A lze porozumět bez naslouchání? Tyto a další otázky si klade literární dokumentaristka Kamila Hladká ve své nové knize Sestry, jež vychází 28. května v nakladatelství Dcera sestry. Rozhovory se čtyřmi generacemi řeholních sester přinášejí autentický vhled do jejich výjimečných osudů.Kamila HladkáÚvodníkKaždý je jinýdok.revue 2.21Kamila Boháčková