20 let MFDF Ji.hlava

Časová osa historických událostí Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava

1997

Pětice studentů jihlavského gymnázia v čele s Markem Hovorkou zorganizovala v jihlavském Kině Dukla, provozovaném Petrem Kubicou, Festival českého dokumentu. Tentýž rok získal tým studentů prestižní cenu Kristián 97 za nejpozoruhodnější producentský počin roku.
 

1998

Na druhém ročníku se poprvé objevují světové premiéry českých filmů. Festival také začíná upozorňovat na výjimečné zahraniční dokumenty a jejich tvůrce oceňované na světových filmových přehlídkách. Diváci poprvé mohou udělit vlastní cenu, získal ji film Hamsa, já jsem Miroslava Janka.
 

1999

Na festival přijel vůbec první laureát Ceny za přínos světové kinematografii ruský režisér Viktor Kossakovsky, jehož film získávaly již v devadesátých letech prestižní festivalové trofeje. Publicita jihlavského festivalu začala prudce stoupat a do Jihlavy se sjely televizní štáby.
 

2000

Festivaloví dramaturgové vůbec poprvé nominovali filmová díla do soutěže o nejlepší český dokumentární film Česká radost. Porota v nekonvenčním složení – filmoví profesionálové a osobnosti vybrané napříč různými profesemi – vybrala snímek Karla Vachka Bohemia docta aneb Labyrint světa a lusthauz srdce (Božská komedie) jako vítězný.
 

2001

Symbolem festivalu se stává kontroverzní symbol trychtýře – hravého prostředku, symbolizujícího neobvyklé formy vnímání světa – a heslem festivalu Myslet filmem!  Do Jihlavy se sjíždí producenti ze západní i východní Evropy na Burzu námětů, jejímž cílem je finanční krytí zajímavých filmových projektů v regionu.
 

2002

Zahajovacím filmem je Moorův opus Bowling for Columbine. Cenu za přínos světové kinematografii obdržel „kmotr americké filmové avantgardy“, litevský rodák Jonas Mekas. Autorem trofeje pro nejlepší český dokumentární film je český výtvarník a člen umělecké skupiny Tvrdohlaví Petr Nikl. Nejúspěšnějším českým dokumentem se stal Vachkův snímek Kdo bude hlídat hlídače? Dalibor aneb Klíč k chaloupce strýčka Toma.
 

2003

Vychází první sborník textů o dokumentárním filmu do, předchůdce současné dok.revue. Slovy: „Středoevropským filmům se nevěnuje téměř žádná pozornost na významných festivalech mimo pruh zemí mezi Baltem a Jadranem,“ odůvodnil Marek Hovorka otevření nové soutěžní sekce s titulem Mezi moři. Cena za přínos světové kinematografii putovala k světově známé legendě československé filmové avantgardy Alexandru (Hammidovi) Hackenschmiedovi.
 

2004

Vzniká nový trh pro dokumentární filmy ze střední a východní Evropy nazvaný East Silver. Festival dále rozšiřuje svoji publikační činnost, vydává další sborník do a spolu s AMU připravil první české vydání dějin světového dokumentu Dokumentární film, jiná kinematografie.
 

2005

Počet přihlášených filmů přesahuje 1 tisíc. Vzniká internetový portál DOC-AIR (dnešní DAFilms.cz), jehož cílem je zpřístupnit online dokumentární tvorbu divákům z celého světa. Porota ve složení Vojtěch Jasný, Vít Klusák, Petr Král, Filip Remunda, Martin Ryšavý a Veronika Reynková ocenila celkem šest českých dokumentárních filmů z České radosti ex aequo, tedy stejnou měrou.
 

2006

Soutěžní program se rozrostl o sekci Opus Bonum věnovanou dokumentům z celého světa. První a jediným porotcem se stal filipínský režisér, básník, klavírista a zpěvák Khavn de la Cruz. Portugalský nestor světového filmu, Manoel de Oliviera, jehož první film měl premiéru už v roce 1931, označil MFDF Ji.hlava za Mekku dokumentárního filmu.
 

2007

Festival zahájil bývalý premiér České republiky Miloš Zeman a to na plátně i před ním. Byly uspořádány retrospektivy významných osobností jako Chris Marker či Harun Farocki. Cenu za přínos světové kinematografii si odnesl experimentální filmař, kurátor a průkopník elektronického audiovizuálního umění a videoartu Woody Vasulka.
 

2008

Poprvé se na festivalu utkají i experimentální filmy do 30 minut, v soutěži Fascinace hledá rodinná porota to nejpozoruhodnější dílo. Sedm předních evropských dokumentárních festivalů spojilo síly a založilo sdružení Doc Alliance s cílem podporovat autorský dokument. Počet akreditovaných hostů se vyšplhal na 2 600 a neznámý zloděj vykradl festivalový guest service.
 

2009

Nejvyhledávanějším hostem festivalu a porotcem hlavní soutěže Opus Bonum je legendární dánský režisér, básník, spisovatel a komentátor dánské sportovní televize Jørgen Leth. Pozvání přijal také nejznámější světový teoretik dokumentárního filmu Bill Nichols a plakát k 13. ročníku vyzval k rekonstrukci společnosti, myšlení i světa.
 

2010

Jediný porotce soutěže Opus Bonum, známý kanadský režisér a videoumělec Mike Hoolboom při odjezdu z Jihlavy vzdává festivalu hold následujícím prohlášením: „Program většiny festivalů, které jsem navštívil, vždy vrcholí několika málo tituly, které vás ohromí. Na jihlavském festivalu byla ovšem vrcholem každá projekce.“ Českou premiéru má kontroverzní opus Jeana-Luca Godarda Socialismus a festival tak navazuje na retrospektivu, kterou slavnému filmaři věnoval v roce 2005.
 

2011

Počet návštěvníků festivalových projekcí poprvé přesahuje 30 tisíc. Ve festivalové znělce se vzňal keř, což odkazovalo mimo jiné k biblickému poselství Boha promlouvajícího právě skrze hořící keř. Porota sekce Fascinace, v níž zasedá i jedenáctiměsíční Kajetán Růžička, uděluje Cenu za nejlepší experimentální dokument snímku Endeavour rakouského režiséra Johanna Lurfa, jenž se později stává autorem znělky jubilejního 20. ročníku MFDF Ji.hlava.
 

2012

Projekt Emerging Producers poprvé propojuje talentované evropské producenty dokumentárních filmů a stává se tak vlajkovou lodí ji.hlavského Industry programu. Doprovodný program rozšiřuje dokumentární divadlo. Nejlepším českým dokumentárním filmem je Pevnost Kláry Tasovské a Lukáše Kokeše. Grafice festivalu dominuje motiv terče a před DKO stojí střelnice.
 

2013

Kromě dobré úrody dokumentárních filmů sledují festivaloví návštěvníci v přímém přenosu také výsledky voleb do poslanecké sněmovny. V nové sekci Work in Progress umožňují tvůrci divákům a filmovým profesionálům nahlédnout do procesu vzniku svých filmových děl. Cenu za přínos světové kinematografii převezme „nebroušený diamant české nové vlny“ Jan Němec.
 

2014

Jihlava se za zvuků šicích strojů proměňuje v dokumentární továrnu a v zrekonstruovaném kině Dukla zahajuje svou činnost Centrum dokumentárního filmu. Konceptuální umělec Petr Pavlenskij jako host Inspiračního fóra přiblížuje divákům život v současném Rusku. Francouzská režisérka Anna Roussillon si za svůj snímek Já jsem lid odnáší Cenu za nejlepší světový dokument i nejlepší dokumentární debut, aby ji.hlavské premiéře začala úspěšné putování po světových festivalech a došla až do Cannes. Godfrey Reggio, který diváky nadchl svojí masterclass věnovanou soužití s technologií, získává Cenu za přínos světové kinematografii.
 

2015

V Jihlavě planou věčné ohně, jež před festivalovými kiny vyzívají k věcným diskuzím i k opékání buřtů. Nově se promítá v celkem osmi sálech i za hranicemi Jihlavy – v Třešti. Navrátivší se ruský umělec Viktor Kossakovsky vybírá ze soutěžní sekce Opus Bonum španělsko-francouzský snímek Kupředu smrtelně pomalu a s diváky se na masterclass dělí o své filmařské zkušenosti.





výpis dalších článků rubriky:  Sport

6.20Jak mluvit (a uvažovat) o trans lidechQueer filmový festival Mezipatra je – jako mnoho lidskoprávních akcí – nejen přehlídkou kinematografie, ale pořádá i spoustu setkání, přednášek a lekcí, jež slouží k rozšíření povědomí o tématech, která pořadatelé považují za důležitá pro aktivistický záměr LGBT+ komunity. Jednou takovou akcí byla i online přednáška Transparentní čeština, v níž členky spolku Trans*parent Markéta Bečková, Lenka Králová a Ivana Recmanová vytyčily za cíl seznámit posluchače se způsoby, jak adekvátně uvažovat a zpravovat o problematice genderu v kontextu lidí pohybujících se mimo dříve prosazovanou normativní škálu.Martin Svoboda
4.20Ozvěny Ji.hlavy a koronavirusSvé zahraniční ozvěny pořádá Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava ve spolupráci s Českými centry už několik let. Diváci v různých částech světa díky nim mohou zhlédnout oceněné filmy předešlého ji.hlavského ročníku i debatovat s autory snímků. Letos jejich průběh výrazně ovlivnila pandemie. Navíc tento rok proběhly ozvěny kromě New Yorku, Bruselu a Bratislavy poprvé také v Antverpách a ve Vídni. Přinášíme koláž ohlasů letošních ozvěn od organizátorů z různých míst světa i v různých situacích.redakce dok.revue
1.20Kreativní dílna mladých producentůO workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleAnna Ondrejková
6.19Hledání pravdy v sobě a v druhýchCristi Puiu je jedním z předních představitelů rumunské nové vlny. Mezi jeho největší úspěchy patří film Smrt pana Lazaresca, jenž na sebe upoutal v roce 2005 pozornost na festivalu v Cannes, odkud si odnesl cenu Un Certain Regard, a snímek Sieranevada z roku 2016, jenž bojoval v hlavní canneské soutěži. Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě byl porotcem soutěže Opus Bonum a na své masterclass se podělil o svůj tvůrčí přístup, který je svou syrovostí a smyslem pro autenticitu blízký dokumentárnímu filmu.Martin Svoboda
5.19Různé podoby výuky dokumentuNa letošním ji.hlavském festivalu probíhala také panelová diskuze o výuce dokumentárního filmu v zemích Visegrádu. Na besedě vystoupili přímo pedagogové vybraných škol. Výuku na pražské FAMU představil Vít Janeček, maďarskou Divadelní a filmovou univerzitu v Budapešti reprezentoval Attila Kékesi, za slovenskou Vysokou školu múzických umení v Bratislavě promluvila Viera Čákanyová a výuku na polské Národní filmové škole v Lodži představila Maria Zmarz-Koczanowicz. Co z diskuze vzešlo?Kamila Boháčková
4.1910 + 1 důvodů, proč jet do Ji.hlavyKamila Boháčková
4.19Slovenský dokument 60Slovenský filmový ústav nedávno digitálně zrestauroval kolekci krátkých dokumentárních filmů ze 60. let 20. století, které posléze vyšly i na DVD Slovenský dokumentárny film 60. Osm těchto filmů představí i letošní MFDF Ji.hlava.Martin Kaňuch, Tomáš Hudák
3.19Startovací rampa pro dokumenty z východuO užitečnosti projektu Docu Talents from the EastRené Kubášek
2.19Dvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin Svoboda
1.19Na chvíli se zastavte!O workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleRené Kubášek

starší články

5.16DOK.REVUE
17. 10. 2016


z aktuálního čísla:

Situační recenzeJen prázdné nádoby dokážou vydávat zvukDebata o filmu Věčný Jožo aneb Jak jsem potkal hvězduKamila BoháčkováNový film14,4V17.11.Z oslav 17. listopadu se postupem času stal kýč. Jak ho dokumentovat jinak? „Vyrobil jsem si k tomu jednoduchý nástroj, míchačku, která mi dovolila akci zaznamenat, ale přitom ji celou dekonstruovat, rozmazat,“ popisuje vizuální umělec Vladimír Turner práci na svém snímku 14,4V17.11., jenž se letos objevil v české experimentální soutěži Fascinace: Exprmntl.cz na MFDF Ji.hlava. „Cítil jsem se jako takový audiovizuální terorista se zbraní, která sice nezabíjí, ale její čočka může měnit svět.“Vladimír TurnerTémaOdkazy Jóhanna JóhannssonaJóhan Jóhannsson byl unikátní skladatel filmové hudby i výjimečný filmař. V následujícím slovenském textu se ohlížíme za jeho předčasně ukončenou tvorbou a představujeme pět filozofických rovin a symbolů jeho komplexního díla. Kdyby nebylo přísných protipandemických opatření, tak by v tuto dobu už bylo možné spatřit poslední film Jóhanna Jóhannssona Last and First Men i v českých kinech. Doufejme, že se tak stane co nejdřív, tento snímek si totiž zaslouží velké plátno.Adriana BelešováTémaHudba vychází přímo z mého nitraPrvní celovečerní a poslední životní film hudebního skladatele a filmaře Jóhanna Jóhannssona Last and First Men měl mít českou premiéru na sklonku tohoto roku. Pandemie a zavřená kina tomu však zabránily, protože tato audiovizuální báseň a experimentální sci-fi potřebuje velké plátno a prostorový zvuk, aby plně vyzněla, a tak jsou pro ni VOD platformy vyloučené. Jóhannssonova (nejen filmová) hudba v českém prostoru přesto rezonuje, a tak jsme se ho rozhodli v posledním letošním čísle dok.revue připomenout. Přinášíme osobní esej dánského skladatele filmové hudby Petera Albrechtsena, který byl Jóhannssonovým dlouholetým přítelem i kolegou. Esej vznikl krátce po Jóhannssonově předčasné smrti v roce 2018 jako nekrolog, ale nikdy nevyšel. Peter AlbrechtsenSportJak mluvit (a uvažovat) o trans lidechQueer filmový festival Mezipatra je – jako mnoho lidskoprávních akcí – nejen přehlídkou kinematografie, ale pořádá i spoustu setkání, přednášek a lekcí, jež slouží k rozšíření povědomí o tématech, která pořadatelé považují za důležitá pro aktivistický záměr LGBT+ komunity. Jednou takovou akcí byla i online přednáška Transparentní čeština, v níž členky spolku Trans*parent Markéta Bečková, Lenka Králová a Ivana Recmanová vytyčily za cíl seznámit posluchače se způsoby, jak adekvátně uvažovat a zpravovat o problematice genderu v kontextu lidí pohybujících se mimo dříve prosazovanou normativní škálu.Martin SvobodaBáseňOsobní život díry(pasáž z filmu)Ondřej VavrečkaRozhovorHledání pravdy za hranicemi rozbřeskuDokumentarista Gianfranco Rosi obdržel za své filmy mnohá ocenění – za snímek Sacro GRA získal v roce 2013 Zlatého lva v Benátkách a za Fuocoammare: Požár na moři si zase v roce 2016 odnesl Zlatého medvěda z Berlinale. O svém zatím posledním filmu Nokturno (2020), který natáčel tři roky ve válečných zónách mezi Sýrií, Irákem, Kurdistánem a Libanonem, si Rosi povídal s novinářem Neilem Youngem. Komentovaný rozhovor vyšel původně v časopise Modern Times Review (MTR). Přinášíme ho v českém překladu v rámci vzájemné spolupráce s MTR, podpořené Norskými fondy.Neil YoungNová knihaFilm jsou tajné dveře do reality Filmový publicista Pavel Sladký popisuje, jak vznikala jeho kniha s názvem Film jsou tajné dveře do reality, která přibližuje tvorbu deseti současných filmových režisérů, například Ulricha Seidla, Michaela Hanekeho, Cristiho Puiua, Larse von Triera či Claire Denisové.Pavel SladkýÚvodníkO filmech, které měly přijít, a nepřišlydok.revue 6.20Kamila BoháčkováAnketaNejpodstatnější letošní filmy a knihyVždy na konci roku vybízí časopis dok.revue přispěvatele, tvůrce či publicisty k přispění do ankety o největší dokumentární a čtenářský zážitek roku. Nejinak tomu je letos.