Útěcha z reality (show)

Jak si která televize vede se svými podzimními dokumentárními reality show
17.09.2015 - Tomáš Feřtek

Ano, šéfe! (FTV Prima, 2015)

Podzimní vysílací schéma tří největších českých televizí je faktickým vítězstvím žánrů odvozených od dokumentu. Kdo si zkusil v jeden večer pustit Přístav a Vinaře na Primě, Ordinaci či Gympl na Nově a Doktora Martina na ČT, ví, o čem je řeč. Zatímco Doktor Martin ještě může být tématem společenské diskuze na téma, co se ve srovnání s britskou předlohou povedlo a nepovedlo, ty zbylé kousky vyvolávají jen němý údiv. Tolik dobrých herců a tolik prázdnoty!

V tomto srovnání jsou dokumentární seriály a reality show příjemné osvěžení. Zatímco podzimní hrané seriály všechny ordinují útěšné a narkotické bezčasí, tu v Beskydech, tu u Berounky či pod Házmburkem, žádnému z dokuformátů se nedá upřít inspirativní aktuálnost. Asi nejlépe vyšel start třetí řady Ano, šéfe! na Primě, kde se televizní kuchař Pohlreich vydal do kuchařského učňáku v Trmicích. Výsledek je svým způsobem mimořádný. Jednak je to esej o náctiletých, od nichž vlastně nikdo nic nečeká a oni se na ústecké periferii nudou ve školní kuchyni připravují na nudu a přehlížení po zbytek života, jednak je to přesná analýza stavu učilišť s jejich nekompetencí, neschopností vybavit učně základy profese a s rezignací se o to alespoň pokusit. Veřejná debata na toto téma obvykle končí tím, že „ to jsou ti dnešní mladí, s těmi nic neuděláte“. Jenže Pohlreich ty samé opovrhované vezme a vybudí je k mimořádnému výkonu, když jim v místní lepší restauraci domluví velkou večeři, kterou oni uvaří pro své rodiče a příbuzné. Na konci jsou sice trochu televizní emoce, potlesk a slzy, ale pořád je to mimořádně nemilosrdný pohled na periferii, za niž si Prima a režisér Martin Dušek zaslouží pochvalu za veřejnoprávní čin podzimu. Tedy jestli se takové ocenění dá považovat za pochvalu.

ČT také sedlá už potřetí osvědčeného koně, dokumentární seriál Čtyři v tom (scenáristka Irena Hejdová, režisérka Markéta Ekrt Válková) o čtyřech těhotenstvích a rodinných modelech. Ocenit se dá, že i napotřetí je na co se dívat a průběžné téma domácích porodů navazuje na bouřlivou mediální debatu. A přináší do ní nebývale silný a emocionální hlas, když vidíme, jak se k nim staví rodina i profesionálové v Anglii, odkud se jedna z protagonistek v době svého těhotenství stěhuje zpátky na Moravu. Je to věcná a velmi uměřená osvěta a rozdíl mezi emočním naladěním britské a české rodiny, stejně jako rozdílnost zdejších rodinných modelů, stojí za zhlédnutí i zamyšlení.

Spočítat, pokolikáté Nova zkouší vyždímat z formátu Výměny manželek ještě něco emocí, asi už nedává smysl. Místy je tu patrný princip „kontejnerových show“, tedy snaha vybrat co nejkontrastnější a nejkonfliktnější typy, aby se „něco dělo“, takže výsledek místy připomíná výběrem témat a pikantností spíš společenský bulvár. Ale i tak je to oproti ostatním pořadům Novy osvěžující pohled na něco, co alespoň připomíná realitu. Protože jinak českým televizím vládne kašírovaná idyla a naprosté míjení se s tím, čím společnost žije. Mezi dokuformáty se neobjevily žádné nové nápady, všechno jsou to jen pokračování toho, co už se osvědčilo (na rozdíl od loňských pokusů ČT vydat se jinudy, ať už šlo o úspěšná Paterčata, případně kritizovanou Dovolenou v protektorátu a Třídu 8. A), ale i tak po tom hromadném výplachu venkovskou seriálovou idylou cítíte přímo hmatatelnou „útěchu z reality“.





další blogy autora:

Krev, pot a Zlatá mládežJak je na tom pražská Zlatá mládež a jak je na tom Česká televize s realizací převzatých formátů reality show? Má smysl je u nás veřejnoprávně produkovat, nebo to chce jen lépe hlídat přístup a posuny v českém prostředí?10.12.2015 - Tomáš Feřtek
Televizní recenzenti na dovolené (v protektorátu)Kritická reflexe kritických reflexí aneb jak se podle Tomáše Feřteka vyrovnali recenzenti s pořadem České televize Dovolená v protektorátu09.07.2015 - Tomáš Feřtek
Filmová gramotnost? Neusilujme o audiovizuální výchovu na školáchSchopnost rozumět a vyjadřovat se jazykem filmu je stále důležitější. Přesto Tomáš Feřtek nepovažuje za dobrý nápad, aby se audiovizuální výchova stala povinným předmětem. Proč?21.05.2015 - Tomáš Feřtek
Proč je Česká televize hloupáV nejnovějším blogu se Tomáš Feřtek zamýšlí nad povahou současné veřejnoprávní tvorby.12.03.2015 - Tomáš Feřtek
Je dokumentarista zodpovědný za debatu o svém díle?Pomohla, nebo uškodila Třída 8.A pověsti Romů v České republice? Tomáš Feřtek o české verzi švédské reality show Klass18.12.2014 - Tomáš Feřtek
Jen krátká návštěva potěšíTomáš Feřtek se ve svých příspěvcích bude věnovat především docusoap a reality TV. Ve svém prvním blogu hodnotí na ČT1 běžící cyklus Paterčata, jenž se právě přehoupl do své druhé poloviny.16.10.2014 - Tomáš Feřtek

   poslední blogy:
Rodina jako cirkus životaO filmu Erika Knoppa mapujícím kořeny a osudy Cirku La Putyka21.05.2020 - Petr Fischer
Jak ven z krize podle Nancy FraserTeoretička vizuální kultury Andrea Průchová Hrůzová zabrousila tentokrát ve svém blogu do politiky a přibližuje myšlenky americké filozofky a feministky Nancy Fraser, volající po odstranění systémové nerovnosti, která stojí v jádru dnešní společnosti. „Solidarita je naše zbraň,“ vybízí Fraser ve svém manifestu. O proměně kolektivního chování společnosti bychom se podle Průchové Hrůzové měli zamyslet nyní tím spíš, že nás současná globální pandemie nutí uvažovat o naší společné budoucnosti.14.05.2020 - Andrea Průchová Hrůzová
Bude všechno jinak? Televize a covid-19„Když si to všechno shrneme, tak celá branže dostala v posledních měsících úder, který způsobil strukturální změny, jež se budou měnit jen velmi pomalu,“ shrnuje mediální analytik Milan Kruml ve svém blogu to, jak se pandemie podepsala na médiu televize i práci scenáristů a režisérů. Ve svém textu uvažuje, co udělá s televizními trhy podzim. Na jednu stranu vznikají obratem nové televizní formáty, jako například UčíTelka, na druhou stranu hrozí nebezpečí, že se podobně levné a rychlé postupy ujmou i v budoucnu.07.05.2020 - Milan Kruml
Žurnalistika a zkušenostní médiaDramaturgyně experimentálních a VR filmů pro ji.hlavský festival Andrea Slováková ve svém dok.blogu uzavírá cyklus textů představující vybrané současné publikace o virtuální či rozšířené realitě. Tentokrát upozorňuje na hlavní témata knihy Johna V. Pavlika Journalism in the Age of Virtual Reality.30.04.2020 - Andrea Slováková
Nemocnice jako konejšivé místoTomáš Stejskal ve svém blogu uvažuje o novém českém doku-soapu Nemocnice v první linii, pojednávajícím o léčení pacientů s koronavirem. Dokumentární cyklus podle něj přináší cenný dotek reality, který stojí v opozici vůči číslům, datům a titulkům virtuálního světa.23.04.2020 - Tomáš Stejskal
Jak Kovy minul dějiny… ale ať je řeší dálFilozof a publicista Petr Fischer uvažuje ve svém blogu nad novým televizním dokumentem Ivo Bystřičana Kovy řeší dějiny, dostupným online na iVysílání České televize. Známý youtuber Karel „Kovy“ Kovář v něm podniká filmovou dokumentární cestu po českých školách, aby zjistil, jak se v nich učí moderní dějiny. Cestu v mnohém neúspěšnou. Přesto v závěru Fischer konstatuje, že jeho snaha může připomínat strategii, kterou pro přežití v postdějinné době navrhoval už před třiceti lety filozof Vilém Flusser.16.04.2020 - Petr Fischer
Skutečnost jako sociální mizanscénaEstetička Tereza Hadravová přibližuje hlavní myšlenky knihy filmového kritika a teoretika Adriana Martina Mizanscéna a filmový styl, kterou v překladu Veroniky Klusákové vydalo nedávno Nakladatelství AMU. Pojem "sociální mizanscéna", se kterým v knize pracuje, Hadravová aktuálně vztahuje ke změnám, které v těchto týdnech izolace prožíváme a jež se dotýkají proměny veřejného prostoru, oděvu i společenských konvencí.09.04.2020 - Tereza Hadravová
Neodvratný čas tiché apokalypsyDokumentaristka, teoretička a včelařka Andrea Hanáčková píše pro dok.revue o tom, jak vnímá oceňovaný snímek Země medu, který zahajoval letošní Jeden svět a je do 2. dubna mimořádně dostupný na portále DAFilms. „Dokument dvou tvůrců ze Skopje Tamary Kotevské a Ljubomira Stefanova je dokonalým obrazem světa, který už nedokáže vyvážit lidskou rozpínavost a reaguje úhybem, nebo úhynem,“ píše Hanáčková.01.04.2020 - Andrea Hanáčková
Laboratorní milostné vztahy v izolaciAntonín Tesař ve svém blogu přibližuje novou reality show Netflixu Láska je slepá, která coby sociální experiment ukazuje podoby současných milostných vztahů. Základní premisa seriálu, totiž lidé izolovaní v osamělých pokojích, kteří si navzájem naslouchají a touží se spolu seznámit, je v době hromadné izolace poměrně symbolická.26.03.2020 - Antonín Tesař
Ústa RambyRadim Procházka ve svém dok.blogu aplikuje mcluhanovské dělení na studené a horké médium na současnou situaci s nošením roušek na veřejnosti. Rouška coby studené médium podněcuje naši fantazii více než odhalená tvář. Jak na autora působí selfie Terezy Ramby v roušce? 19.03.2020 - Radim Procházka