Svobodné matky to mají složité

Televizní cyklus Pološero ve světle Milana Uhdeho
27.11.2014 - Milan Uhde

Být či nebýt svobodnou matkou?

Dne 20. listopadu 2014 jsem zcela náhodně zapnul večer ČT 2 podle principu, „ať se chytí, co se chytí“, a ve 21.30  se ocitl tváří v tvář pětadvacetiminutovému pořadu Být či nebýt svobodnou matkou?, který tvoří součást cyklu Pološero. Režisérka Olga Dabrowská, zároveň autorka námětu i scénáře, v něm předložila pod patronací kreativní producentky Jany Škopkové několik záběrů ze života mladých žen, které otěhotněly a přitom neměly po boku manžela nebo partnera ochotného snášet s nimi rodičovské radosti i povinnosti.

Otec Romanina dítěte je ženatý, rozvést se nehodlá, a přítelkyni tím přímo nebo nepřímo posílá na potrat. Vlídný gynekolog MUDr. Vladimír Fuchs jí vyloží, že lékař by byl samozřejmě rád, kdyby se počaté dítě narodilo, ale neméně vlídně ji informuje, že pokud se necítí na to stát se matkou, je možné zbavit se plodu téměř bez rizika a ani další početí není prakticky ohroženo. Tím Romaninu nejistotu jen prohloubí. Předestře jí svobodnou volbu mezi dvěma rovnocennými možnostmi.

Pořad svědomitě zahrnul také případ Ivany, matky osmileté dcery a oběti manželova odmítnutí druhého dítěte. Ivana, která odmítla prozradit identitu, podstoupila zákrok, aniž jí řekli, že může mít – a také potom měla – závažné následky v podobě postinterrupčního traumatu vyvrcholivšího sebevražedným pokušením.

Romana se stane jakýmsi lakmusovým papírkem zkoumajícím, co čeká ženu, která se rozhoduje „do toho jít“. Zajde na úřad práce, seznámí se s nepříliš lákavými podmínkami života v azylovém domě i s vyhlídkou na sociálně podpůrné dávky, pozná se s Žanetou, která vedle toho, že pečuje o tříletou dceru, pracuje dvanáct hodin denně i o víkendu. Pozve Romanu na schůzku, kde se setká několik matek podobného osudu, kolem nichž se dojemně pohybují a batolí děti.

Jímavé citové akcenty, jimiž kamera hýří, pokládám za nejspornější vnější rys celého pořadu. Odpovídá jim i závěrečná promluva, ve které komentátorka vyzývá diváky k laskavému pochopení pro dívky, které si sice svou nelehkou situaci snad i zavinily nebo spoluzavinily, ale jako všichni chybující si zaslouží vstřícnost.

Místo dlouhých lyrizujících záběrů na procházkách, během nichž hrdinky rozvažují nad příštími kroky, by příběhům svobodných matek svědčil podle mého názoru věcný přístup, který by jejich postavení důkladněji a v širších souvislostech osvětlil.  Někdo měl hrdinkám, divákům, státním institucím a zákonodárcům položit stručné, ale nekompromisně ostré otázky.  Zakládaly by se na zkušenosti a odborné znalosti, které praví, že nejen Ivaně, ale každé ženě přináší interrupce těžký, mnohdy doživotně doléhající zážitek: vždyť jde o likvidaci příslibu příštího dítěte spočívajícího v matčině těle. Obě možnosti, jež předestřel své pacientce pan doktor, nejsou totiž zcela rovnocenné. To neoslabuje naléhavost oněch otázek, naopak ji posiluje.

Nemluví ze mne katolík, ostatně podotýkám, že hájím právo žen na svobodnou volbu a nesouhlasím s rigidním vztahem představitelů své církve k potratům. Znamenají smrtelný hřích jen pro některé, ale pro všechny těžkou duševní újmu, které se mají ženy pokud možno vyhnout, a společnost jim k tomu má pomáhat. Pomáhá nedostatečně, nestará se například o možnost zkrácených pracovních úvazků a vůbec o tvorbu aktivních příležitostí k samostatné existenci a spokojuje se s podporou spíše charitativní povahy.

Zajisté, Romana východisko ze svobodné volby ztělesnila touhou si dítě ponechat, ale z pořadu na mne přesto dýchala nebo spíš vála relativizující opatrnost a pochybná moudrost omezující se převážně na výčet okolností, které dokládají, o jak složitý problém jde. Místo důslednějšího osvětlení zůstalo téma doslovně v pološeru. Celému cyklu přitom rozumím tak, že jeho smyslem je pološero prosvěcovat.




   poslední blogy:
Jak se učíme o virtuální realitě?Andrea Slováková, dramaturgyně ji.hlavského festivalu, která se zaměřuje především na experimentální snímky a díla ve virtuální realitě, sepsala pro dok.revue již druhý blog o publikacích věnovaných dílům virtuální a rozšířené reality. Co je předností zatím nemalého počtu těchto knih a co v nich podle autorky chybí?20.02.2020 - Andrea Slováková
Pro satiru do cizinyMediální analytik Milan Kruml se ve svém blogu zamýšlí nad tím, proč u nás, na Slovensku či v Maďarsku chybí kvalitní satirický pořad. Inspirovat bychom se podle něj mohli u sousedů v Rakousku a Německu, kde se těší oblibě tamní satirické formáty Gute Nacht, Österreich a Die Heute Show, které dokážou vtipně přitáhnout pozornost k politickým kauzám. Naposledy vyvolal pořad Gute Nacht, Österreich pobouření koncem ledna, když ostře upozornil na situaci na maďarské mediální scéně.13.02.2020 - Milan Kruml
Podvratná síla statistikyFilmový producent Radim Procházka komentuje výsledky Cen české filmové kritiky a zdůrazňuje roli statistiky hlasování, kterou Ceny kritiků jako jedny z mála zveřejňují. Ta podle Procházky totiž odhaluje relativitu veškerého soutěžení. Díky tomu například zjistíme, že tolikrát skloňovaný Svěrákův Kolja vyhrál coby nejlepší porevoluční český film nad Vorlovým Kouřem jen o fous. 06.02.2020 - Radim Procházka
Co nás čeká (a nemine) v autorském právuPrávník a filmový publicista Ivan David přibližuje tři evropské směrnice, které právě procházejí implementací ze strany českých orgánů, a je více než pravděpodobné, že ovlivní podobu evropského, potažmo českého autorského práva a internetu. Změny tak čekají zejména Google, YouTube a provozovatele video-on-demand služeb, přičemž ti poslední budou muset nabízet více evropských filmů.30.01.2020 - Ivan David
Jak se s životem neprat aneb Čeští lvi dokumentárníPublicista Tomáš Stejskal glosuje nominace na České lvy v dokumentární kategorii. Tuzemští akademici podle něj svými nominacemi opět potvrdili, že dokument je v jejich očích hlavně nevzrušivý pomník, který divákům předává informace.23.01.2020 - Tomáš Stejskal
Jak se píše o novém médiuDramaturgyně ji.hlavské sekce Virtuální reality (VR) Andrea Slováková zahajuje sérii blogů, v nichž představí zahraniční publikace o VR. V tomto textu se věnuje knize Storytelling for Virtual Reality: Methods and Principles for Crafting Immersive Narratives Johna Buchera, která se zabývá genezí nového média, jeho technologickými inovacemi, vyprávěcími postupy i prostupností médií.16.01.2020 - Andrea Slováková
Satanismus je aktivismusV předvánočním čase se umisťuje v zahraničních žebříčcích nejlepších letošních (mainstreamových) dokumentů i snímek Hail Satan? režisérky Penny Lane. Film s dokonale předvánočním názvem, který se úspěšně promítal na letošním festivalu v Sundance, je portrétem společenství Satanic Temple, které si zvolilo Satana jako dobře viditelný symbol vzdoru a neochoty podřídit se autoritě. Pro ty, kteří dnes vytvářejí různé poloreálné nebo úplně vybájené strašáky, aby s nimi paralyzovali veřejnost (a příkladů z českého prostředí by se nenašlo málo), může být tento dokument cennou lekcí.19.12.2019 - Antonín Tesař
Tání digitálního věkuProsincové blogogo propojuje dva filmy z letošního ji.hlavského festivalu – Viva video, video viva a FREM. Oba snímky zkoumají – první prostřednictvím minulosti a druhý skrze budoucnost – outsiderství lidské existence ve věku její elektronicko-digitální reprodukovatelnosti. Stali se z nás digitální Robinsoni? Dokážeme být kurátory světa? Jsme schopni se na něj naladit?12.12.2019 - Jan Gogola ml.
Zadkem na dvou židlíchDokumentaristka Tereza Reichová uvažuje o roli lektora filmového workshopu i o zodpovědnosti, kterou nese za celý proces, zvlášť když pracuje se znevýhodněnými dětmi. Lektor se podle ní neslučuje s rolí režiséra, jinak sedí člověk na dvou židlích. To se podle ní stalo Lině Zacher, autorce dokumentu Fonja, který zvítězil na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě v sekci Opus Bonum a pojednává o chlapcích z nápravného zařízení na Madagaskaru. Je dobré, aby vyprávěli na kameru, kdo co ukradl a komu jak zemřeli rodiče?05.12.2019 - Tereza Reichová
Brit Jensen: Natáčím dokumenty, protože chci komunikovat s lidmiDokumentaristka Brit Jensen letos vyhrála Prix Bohemia Radio, Podcast roku i soutěž českých rozhlasových dokumentů AudioREPORT. Na stránkách dok.revue se její jméno objevuje pravidelně od roku 2016.28.11.2019 - Andrea Hanáčková