Svobodné matky to mají složité

Televizní cyklus Pološero ve světle Milana Uhdeho
27.11.2014 - Milan Uhde

Být či nebýt svobodnou matkou?

Dne 20. listopadu 2014 jsem zcela náhodně zapnul večer ČT 2 podle principu, „ať se chytí, co se chytí“, a ve 21.30  se ocitl tváří v tvář pětadvacetiminutovému pořadu Být či nebýt svobodnou matkou?, který tvoří součást cyklu Pološero. Režisérka Olga Dabrowská, zároveň autorka námětu i scénáře, v něm předložila pod patronací kreativní producentky Jany Škopkové několik záběrů ze života mladých žen, které otěhotněly a přitom neměly po boku manžela nebo partnera ochotného snášet s nimi rodičovské radosti i povinnosti.

Otec Romanina dítěte je ženatý, rozvést se nehodlá, a přítelkyni tím přímo nebo nepřímo posílá na potrat. Vlídný gynekolog MUDr. Vladimír Fuchs jí vyloží, že lékař by byl samozřejmě rád, kdyby se počaté dítě narodilo, ale neméně vlídně ji informuje, že pokud se necítí na to stát se matkou, je možné zbavit se plodu téměř bez rizika a ani další početí není prakticky ohroženo. Tím Romaninu nejistotu jen prohloubí. Předestře jí svobodnou volbu mezi dvěma rovnocennými možnostmi.

Pořad svědomitě zahrnul také případ Ivany, matky osmileté dcery a oběti manželova odmítnutí druhého dítěte. Ivana, která odmítla prozradit identitu, podstoupila zákrok, aniž jí řekli, že může mít – a také potom měla – závažné následky v podobě postinterrupčního traumatu vyvrcholivšího sebevražedným pokušením.

Romana se stane jakýmsi lakmusovým papírkem zkoumajícím, co čeká ženu, která se rozhoduje „do toho jít“. Zajde na úřad práce, seznámí se s nepříliš lákavými podmínkami života v azylovém domě i s vyhlídkou na sociálně podpůrné dávky, pozná se s Žanetou, která vedle toho, že pečuje o tříletou dceru, pracuje dvanáct hodin denně i o víkendu. Pozve Romanu na schůzku, kde se setká několik matek podobného osudu, kolem nichž se dojemně pohybují a batolí děti.

Jímavé citové akcenty, jimiž kamera hýří, pokládám za nejspornější vnější rys celého pořadu. Odpovídá jim i závěrečná promluva, ve které komentátorka vyzývá diváky k laskavému pochopení pro dívky, které si sice svou nelehkou situaci snad i zavinily nebo spoluzavinily, ale jako všichni chybující si zaslouží vstřícnost.

Místo dlouhých lyrizujících záběrů na procházkách, během nichž hrdinky rozvažují nad příštími kroky, by příběhům svobodných matek svědčil podle mého názoru věcný přístup, který by jejich postavení důkladněji a v širších souvislostech osvětlil.  Někdo měl hrdinkám, divákům, státním institucím a zákonodárcům položit stručné, ale nekompromisně ostré otázky.  Zakládaly by se na zkušenosti a odborné znalosti, které praví, že nejen Ivaně, ale každé ženě přináší interrupce těžký, mnohdy doživotně doléhající zážitek: vždyť jde o likvidaci příslibu příštího dítěte spočívajícího v matčině těle. Obě možnosti, jež předestřel své pacientce pan doktor, nejsou totiž zcela rovnocenné. To neoslabuje naléhavost oněch otázek, naopak ji posiluje.

Nemluví ze mne katolík, ostatně podotýkám, že hájím právo žen na svobodnou volbu a nesouhlasím s rigidním vztahem představitelů své církve k potratům. Znamenají smrtelný hřích jen pro některé, ale pro všechny těžkou duševní újmu, které se mají ženy pokud možno vyhnout, a společnost jim k tomu má pomáhat. Pomáhá nedostatečně, nestará se například o možnost zkrácených pracovních úvazků a vůbec o tvorbu aktivních příležitostí k samostatné existenci a spokojuje se s podporou spíše charitativní povahy.

Zajisté, Romana východisko ze svobodné volby ztělesnila touhou si dítě ponechat, ale z pořadu na mne přesto dýchala nebo spíš vála relativizující opatrnost a pochybná moudrost omezující se převážně na výčet okolností, které dokládají, o jak složitý problém jde. Místo důslednějšího osvětlení zůstalo téma doslovně v pološeru. Celému cyklu přitom rozumím tak, že jeho smyslem je pološero prosvěcovat.




   poslední blogy:
Ejhle, paradigma!„Od chvíle, kdy Vachek odešel, představuji si svět, v němž je možné, že se Vachkova domácí a fakultní knihovna spojí v jeden celek, že pro tento celek kdesi vznikne Kabinet Karla Vachka jako fyzické místo, kde se budou všichni setkávat, kde budou smět pracovat a najít třeba i dočasný azyl před tím světem, v jehož vzorcích nedokážou všichni žít a tvořit,“ píše ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant ve svém dok.blogu, který věnuje vzpomínce na nedávno zesnulého dokumentaristu a pedagoga Karla Vachka.14.01.2021 - Michal Bregant
Největší síla je v prosté výpovědiJaký je nový podcastový cyklus Anatomie strachu, který pro Audionaut vytvořili Brit Jensen, Jiří Slavičínský a zvukový umělec Martin Ožvold? Co při něm autoři objevili, proč vsadili na pestrost a proč se lidé obecně tak rádi bojí? Tyto otázky si klade dokumentarista a dramaturg Dan Moravec ve svém prvním blogu pro dok.revue.07.01.2021 - Dan Moravec
Christo a Newton ve skulinách uměníLetos se do kin a posléze na DAFilms dostaly také dva dokumenty, které nahlížejí pod ruku dvěma výrazným světovým umělcům: dokument o fotografu Helmutu Newtonovi a film o konceptuálním umělci Christovi. Dva odlišní tvůrci, kteří zcela různě pracují s masovou konzumací umění. Mají něco společného? „Nesnáším jen dvě slova,“ říká Newton na jednom místě dokumentu, „a to je umění a krása.“ Petr Fischer ve svém blogu pro dok.revue dodává: „Nemusíme vědět, co je umění a krása, stačí, když se jich někdy reálně dotkneme. Třeba u Christa či Newtona.“25.12.2020 - Petr Fischer
Myslet pandemii obrazem„Obrazy solidarity, jež přinesla první vlna pandemie, jsou v druhé vlně nahrazovány obrazy bouřící se a rozdělené společnosti.“ Vizuální teoretička Andrea Průchová Hrůzová si ve svém blogu klade otázky, zda existují zažité obrazy pandemie, které jsme si již zvykli v médiích pravidelně vídat, a jak se škála mediálních obrazů pandemie proměňuje v čase.17.12.2020 - Andrea Průchová Hrůzová
OdvstupCo je to odvstup? „Jedná se o situovanost ve smyslu synchronního vstupu a odstupu,“ upřesňuje Jan Gogola ml., když se pokouší charakterizovat způsob, jímž se ke světu vztahuje performer Lumír Hladík, jehož tvorbu připomněl letošní ji.hlavský dokumentární festival... „Rozumím miniaturním monumentům Lumíra Hladíka jako zpřítomnění principu žít méně sebe, abychom o to více zažívali svět – odvstup,“ dodává Gogola a pro interpretaci Hladíkovy tvorby nachází příhodnou paralelu v myšlenkách filozofa Maurice Merleau-Pontyho z knihy Viditelné a neviditelné.10.12.2020 - Jan Gogola ml.
Když nestačí jít blížEstetička Tereza Hadravová se vrací k letošnímu pražskému bienále Ve věci umění s apelativním názvem Pojď blíž, které probíhalo od července do půlky listopadu, mezi dvěma pandemickými vlnami. Právě tato covidová závorka, jakkoli neplánovaná a nahodilá, pomohla zdůraznit jedno z témat klíčové výstavy bienále v Městské knihovně v Praze, a to nákazu zkušeností. Výstava vybízí návštěvníka, aby zakusil zkušenost někoho, s kým nemá na první pohled nic společného. Hadravová na dvou dokumentárních dílech z výstavy testuje, zda nám skutečně musí být člověk, jehož emocí se máme nakazit, dostatečně podobný.03.12.2020 - Tereza Hadravová
Jak se pracuje na literárním dokumentu během pandemie Pandemie postihla fungování celé kulturní obce. Literární dokumentaristka a nakladatelka Barbora Baronová přináší zprávu o tom, jak se během pandemie pracuje jí a dalším autorkám literárních dokumentů. Jakou roli sehrává v jejich práci nemožnost výjezdů do terénu či grantová politika? 27.11.2020 - Barbora Baronová
Poprvé...Ji.hlavská festivalová sekce My Street Films prezentuje výběr amatérských dokumentů, které natočili účastníci stejnojmenných workshopů pod vedením zkušených dokumentaristů. Jednou z mentorek workshopu je i dokumentaristka Tereza Reichová, která pro dok.revue sepsala své dojmy z letošních filmů i workshopů.01.11.2020 - Tereza Reichová
Letos vedou Dánové a BritovéO letošní sekci Reality TV v Ji.hlavě očima jejího dramaturga. Podle dramaturga a mediálního analytika Milana Krumla není náhoda, že většina pořadů vybraných do letošní ji.hlavské sekce Reality TV pochází ze dvou trhů – z britského a dánského. „Britové tolik nepřekvapují – vysoká úroveň nehrané tvorby, inovativnost a propracované formy, jak oslovit i s náročným tématem většinového diváka, jsou pro britskou televizi typické už řadu let. U Dánů ovšem překvapuje dlouhodobá kreativita, ochota riskovat, hledat dosud nevyšlapané cesty a zpracovávat i velmi kontroverzní témata,“ píše Kruml.29.10.2020 - Milan Kruml
České dokumenty na letošním festivalu Prix Bohemia RadioTeoretička, pedagožka a dokumentaristka Andrea Hanáčková hodnotí pro dok.revue kolekci dokumentů, které letos soutěžily v sekci Dokument na 36. ročníku mezinárodního festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio (PBR). Celý festival proběhl od 12. do 14. října mimořádně v online režimu a online proběhly i diskuze poroty a veřejné prezentace jednotlivých kategorií.15.10.2020 - Andrea Hanáčková