Strnadovi: Soukromý sen o svobodě

Janis Prášil ve svém letošním prvním dok.blogu přináší reflexi nového snímku Heleny Třeštíkové
19.01.2017 - Janis Prášil

foto: Aerofilms

Nejnovější snímek Heleny Třeštíkové Strnadovi, který třetí lednový týden vstoupil do kin, navazuje na velkolepý časosběrný projekt z 80. let nazvaný Manželské etudy. Půlhodinové portréty šesti párů od okamžiku jejich svatby roku 1980 se postupně rozrostly o pokračování, v nichž se režisérka s dvojicemi znovu setkává nejdříve po 20 a poté opět po 35 letech. Etuda věnující se pohnutým osudům Ivany a Václava se dočkala, stejně jako předtím již příběh Marcely a Jiřího, celovečerního zpracování, které propojuje jak stávající, tak nové záznamy a nabízí unikátní možnost sledovat sestřih třiceti pěti let manželství.

Mladí architekti Ivana a Václav se za normalizace vrhli do dospělého života plného snů a velkých očekávání, krátce po svatbě založili rodinu a po sametové revoluci začali podnikat. Jejich plány však postupně nabobtnaly do nepředstavitelných rozměrů a pod maskou horečnaté aktivity a životního entuziasmu se začaly objevovat vážné zdravotní problémy a potíže s výchovou dětí. Původně idylické a zdánlivě bezproblémové manželství vyústilo téměř do rodinné tragédie. Třeštíková zhustila dramatický příběh do celovečerního dokumentu, který poskytl prostor pro vývoj postav, nabídl nové dějové linky a témata a odkryl širší souvislosti. Zatímco záběry na raná léta manželství začínají obrazem idealistického manželského páru, s příchodem potomků přibývají další příběhy a kritické hlasy, které nahlížejí manželské soužití z nové perspektivy. Ukazují, jak vysoké nároky ambiciózního a výkonného páru ovlivnily budoucnost nejstaršího syna, který si jak v soukromém, tak pracovním životě dlouho hledal svou vlastní cestu. Mladší bratr Martin naopak zcela odmítl hodnotový systém rodičů a rozhodl se užívat si života i za cenu překročení zákona.

Právě postava Martina, jehož výchovné problémy se staly zástupnými pro dlouhodobě neudržitelnou situaci v rodině, překračuje rozměr soukromého příběhu a otevírá důležité téma osobní svobody, jež může mít řadu podob, od finanční nezávislosti přes seberealizaci, vzpouru a neuznávání autorit až po Ivanin pokus o sebevraždu, představující extrémní způsob, jak se osvobodit od vnějších tlaků a závazků. Ukazuje podstatu časosběrného dokumentu, který odráží nejen lidské příběhy, ale i obecnější témata, a především společenský kontext. Přestože se Třeštíková primárně nezaměřuje na zachycení dobových reálií a nepouští se například do hledání příčin ekonomické krize podepisující se na kupní síle zákazníků nebo sledování změn jejich hodnot a návyků, skrze vyprávění svých hrdinů jasně zachycuje dobové ovzduší. Příběh pádu Václavova podnikatelského snu o prosperujícím obchodě zprostředkovává zkušenost s porevoluční společností očima hrdiny, který se narodil do totality, dočkal se svobody podnikání, zažil zklamání ze společenského vývoje i v osobním životě a bojí se budoucnosti.

Strnadovi, stejně jako Katka, René či Mallory ve stejnojmenných snímcích, náleží do specifického společenského segmentu a představují určitý model uvažování a řešení životních situací. Třeštíková se však úspěšně vyhýbá prvoplánovému zobecnění a do popředí staví dramatický příběh zajímavých postav, kterým ponechává jedinečnost ukotvenou v konkrétním psychologickém a sociologickém profilu.





další blogy autora:

O pravdě a pampeliškáchCo má větší společenský přínos – film o korupci, nebo o pampeliškách? Tak se ptá Barbora Berezňáková ve svém celovečerním debutu Skutok sa stal (2019), který je právě ke zhlédnutí na portálu DAFilms.cz.04.06.2020 - Janis Prášil
Skříňka s predátoryJanis Prášil uvažuje ve svém dok.blogu o dokumentu Barbory Chalupové a Víta Klusáka V síti. Jejich snímek má podle Prášila širší poselství než jen upozornit na predátory na síti – ukazuje, že internet je jako houba, která do sebe nasává vše kolem. Je taková, jaké je její prostředí. Film není podle Prášila jen obrazem jednotlivců a skupin, ale i systému, jenž má nedostatky v zákonech i prevenci a kvůli zisku z reklam toto toxické prostředí podporuje.05.03.2020 - Janis Prášil
Hudba jako prodleva mezi smrtí a nekonečnemJanis Prášil ve svém blogu uvažuje o Sólu – letošním vítězném snímku ji.hlavské sekce Česká radost, který je nyní k vidění v kinech. Podařilo se v něm zachytit těžko zobrazitelný vnitřní svět duševně nemocného hudebníka? A co když právě nemoc umožňuje nahlédnout trýznivou podstatu bytí?14.11.2019 - Janis Prášil
Prostor k nadechnutíFilmový publicista Janis Prášil srovnává ve svém blogu dva letošní dokumentární portréty – Forman vs. Forman a Jiří Suchý: Lehce s životem se prát.26.09.2019 - Janis Prášil
Malí kapitalistéFilmový publicista Janis Prášil ve svém dalším blogu uvažuje o baťovském fenoménu, který zachytil ve svém dokumentu Baťa, první globalista režisér Peter Kerekes. Mohl by se dnes, kdy se výroba přesouvá z Evropy do zemí s polodiktátorským režimem, kde se nedodržují lidská práva, Baťův příběh opakovat?06.06.2019 - Janis Prášil
Kalašnikov a technologie emocíJak blízko se ve videích natočených z jedoucích aut a posbíraných na Youtube ocitá vedle sebe spektakulárnost a destrukce? Také o tom uvažuje ve svém dalším blogu filmový publicista Janis Prášil, když rozebírá dokumentární esej Dmitrije Kalašnikova The Road Movie. Snímek z roku 2016 uvádí 27. května pražský Světozor v rámci cyklu Dokumentární pondělí.16.05.2019 - Janis Prášil
Od aktivismu k politice a zpětJanis Prášil uvažuje nad novým dokumentem Víta Janečka a Zuzany Piussi s názvem Obléhání města, který podle něj překračuje rozměr protikapitalistické agitky a poodkrývá novou rovinu boje občanů s jejich vlastními zástupci.28.03.2019 - Janis Prášil
Limity svobody – nová realita současného slovenského dokumentuJanis Prášil komentuje ceněný slovenský snímek Marka Kuboše Poslední autoportrét07.02.2019 - Janis Prášil
Totalitní obrysy karnevalové společnosti – Den vítězství Sergeje LoznitsyJanis Prášil reflektuje nový film Sergeje Loznitsy Den vítězství, který má premiéru na 53. ročníku MFF Karlovy Vary 05.07.2018 - Janis Prášil
A co teď, Evropo?Janis Prášil glosuje nový film Human Flow čínského umělce a aktivisty Aj Wej-weje24.05.2018 - Janis Prášil

   poslední blogy:
Ostře sledovaná smrtVizuální teoretička Andrea Průchová Hrůzová ve svém dok.blogu připomíná, že zatímco média upírají pozornost ke globální pandemii, zapomínáme na podobně alarmující celosvětový problém, totiž na klimatickou změnu. Příčinu spatřuje blogerka mimo jiné v tom, že klimatickou krizi nelze obsáhnout v jednom obrazu-symbolu, a proto není schopna se člověka bytostně dotknout a vyvolat v něm emoce strachu a soucitu.06.08.2020 - Andrea Průchová Hrůzová
Umělci a jejich dobaMartin Šrajer se ve svém prvním dok.blogu zamýšlí nad tím, proč u nás vzniká poslední dobou málo dokumentárních portrétů, které by se pokusily protagonistu či protagonistku nahlédnout komplexně, v celé jeho či její složitosti. Jeho úvahu podnítil nový dokument Meky o Miru Žbirkovi.30.07.2020 - Martin Šrajer
Potřebujeme média veřejné služby?Jak dnes naložit s tématem koncesionářských poplatků, když ho otevírají už nejen populističtí politici a nepřátelé médií veřejné služby, ale i nejvěrnější rozhlasoví posluchači, nespokojení s vývojem svého oblíbeného rádia? Teoretička, pedagožka a dokumentaristka Andrea Hanáčková vybízí ve svém blogu, abychom diskutovali o výši poplatku, podobě média či jiného systému mediálních rad, ale nezpochybňovali roli veřejnoprávního rozhlasu nebo televize na základě osobní aktuální nelibosti s vysílaným programem. Situace v Maďarsku je příkladem, kde takové úvahy mohou končit.23.07.2020 - Andrea Hanáčková
Po-voláníTereza Reichová přibližuje svůj život dokumentaristky na volné noze, dělící svůj čas mezi rodinu, natáčení filmů, vedení workshopů, jednání s institucemi či psaní grantových žádostí. V nucené karanténě si užívala chvíle svobody a náhlý příval všeobecného „pokoronavirového“ stresu ji přiměl položit si nové otázky. Podobné si možná pokládá většina z nás.16.07.2020 - Tereza Reichová
Literatura. A přece dokumentární!Nová blogerka dok.revue Barbora Baronová popisuje aktuální situaci literárního dokumentu u nás – ačkoliv zde máme silnou tvůrčí generaci, nemá už tak silné institucionální zázemí. Tomuto svébytnému druhu literatury se úplně nedaří na akademické půdě, ani v rámci grantové politiky. Proto Baronová se svými kolegy a kolegyněmi nedávno iniciovala vznik Asociace literárního dokumentu a společně sepsali manifest. Jaké mají cíle?25.06.2020 - Barbora Baronová
Ozvěny obrazůKaždý text je kontext. Má více autorů, na které vědomě či nevědomě navazujeme. Toto blogogo má kolektivního autora viditelnějšího než obvykle.18.06.2020 - Jan Gogola ml.
Jako na špatném tripuFilmový publicista Antonín Tesař se podivuje nad novým americkým animovaným dokumentem Halušky: Dobrodružství s psychedeliky (2020), který je ukázkovým příkladem toho, jak popkultura vyprázdnila psychedelii. Ptá se zároveň, co je nového a starého v psychedelických animovaných dokumentech.11.06.2020 - Antonín Tesař
O pravdě a pampeliškáchCo má větší společenský přínos – film o korupci, nebo o pampeliškách? Tak se ptá Barbora Berezňáková ve svém celovečerním debutu Skutok sa stal (2019), který je právě ke zhlédnutí na portálu DAFilms.cz.04.06.2020 - Janis Prášil
Rodina jako cirkus životaO filmu Erika Knoppa mapujícím kořeny a osudy Cirku La Putyka21.05.2020 - Petr Fischer
Jak ven z krize podle Nancy FraserTeoretička vizuální kultury Andrea Průchová Hrůzová zabrousila tentokrát ve svém blogu do politiky a přibližuje myšlenky americké filozofky a feministky Nancy Fraser, volající po odstranění systémové nerovnosti, která stojí v jádru dnešní společnosti. „Solidarita je naše zbraň,“ vybízí Fraser ve svém manifestu. O proměně kolektivního chování společnosti bychom se podle Průchové Hrůzové měli zamyslet nyní tím spíš, že nás současná globální pandemie nutí uvažovat o naší společné budoucnosti.14.05.2020 - Andrea Průchová Hrůzová