Strnadovi: Soukromý sen o svobodě

Janis Prášil ve svém letošním prvním dok.blogu přináší reflexi nového snímku Heleny Třeštíkové
19.01.2017 - Janis Prášil

foto: Aerofilms

Nejnovější snímek Heleny Třeštíkové Strnadovi, který třetí lednový týden vstoupil do kin, navazuje na velkolepý časosběrný projekt z 80. let nazvaný Manželské etudy. Půlhodinové portréty šesti párů od okamžiku jejich svatby roku 1980 se postupně rozrostly o pokračování, v nichž se režisérka s dvojicemi znovu setkává nejdříve po 20 a poté opět po 35 letech. Etuda věnující se pohnutým osudům Ivany a Václava se dočkala, stejně jako předtím již příběh Marcely a Jiřího, celovečerního zpracování, které propojuje jak stávající, tak nové záznamy a nabízí unikátní možnost sledovat sestřih třiceti pěti let manželství.

Mladí architekti Ivana a Václav se za normalizace vrhli do dospělého života plného snů a velkých očekávání, krátce po svatbě založili rodinu a po sametové revoluci začali podnikat. Jejich plány však postupně nabobtnaly do nepředstavitelných rozměrů a pod maskou horečnaté aktivity a životního entuziasmu se začaly objevovat vážné zdravotní problémy a potíže s výchovou dětí. Původně idylické a zdánlivě bezproblémové manželství vyústilo téměř do rodinné tragédie. Třeštíková zhustila dramatický příběh do celovečerního dokumentu, který poskytl prostor pro vývoj postav, nabídl nové dějové linky a témata a odkryl širší souvislosti. Zatímco záběry na raná léta manželství začínají obrazem idealistického manželského páru, s příchodem potomků přibývají další příběhy a kritické hlasy, které nahlížejí manželské soužití z nové perspektivy. Ukazují, jak vysoké nároky ambiciózního a výkonného páru ovlivnily budoucnost nejstaršího syna, který si jak v soukromém, tak pracovním životě dlouho hledal svou vlastní cestu. Mladší bratr Martin naopak zcela odmítl hodnotový systém rodičů a rozhodl se užívat si života i za cenu překročení zákona.

Právě postava Martina, jehož výchovné problémy se staly zástupnými pro dlouhodobě neudržitelnou situaci v rodině, překračuje rozměr soukromého příběhu a otevírá důležité téma osobní svobody, jež může mít řadu podob, od finanční nezávislosti přes seberealizaci, vzpouru a neuznávání autorit až po Ivanin pokus o sebevraždu, představující extrémní způsob, jak se osvobodit od vnějších tlaků a závazků. Ukazuje podstatu časosběrného dokumentu, který odráží nejen lidské příběhy, ale i obecnější témata, a především společenský kontext. Přestože se Třeštíková primárně nezaměřuje na zachycení dobových reálií a nepouští se například do hledání příčin ekonomické krize podepisující se na kupní síle zákazníků nebo sledování změn jejich hodnot a návyků, skrze vyprávění svých hrdinů jasně zachycuje dobové ovzduší. Příběh pádu Václavova podnikatelského snu o prosperujícím obchodě zprostředkovává zkušenost s porevoluční společností očima hrdiny, který se narodil do totality, dočkal se svobody podnikání, zažil zklamání ze společenského vývoje i v osobním životě a bojí se budoucnosti.

Strnadovi, stejně jako Katka, René či Mallory ve stejnojmenných snímcích, náleží do specifického společenského segmentu a představují určitý model uvažování a řešení životních situací. Třeštíková se však úspěšně vyhýbá prvoplánovému zobecnění a do popředí staví dramatický příběh zajímavých postav, kterým ponechává jedinečnost ukotvenou v konkrétním psychologickém a sociologickém profilu.





další blogy autora:

Skříňka s predátoryJanis Prášil uvažuje ve svém dok.blogu o dokumentu Barbory Chalupové a Víta Klusáka V síti. Jejich snímek má podle Prášila širší poselství než jen upozornit na predátory na síti – ukazuje, že internet je jako houba, která do sebe nasává vše kolem. Je taková, jaké je její prostředí. Film není podle Prášila jen obrazem jednotlivců a skupin, ale i systému, jenž má nedostatky v zákonech i prevenci a kvůli zisku z reklam toto toxické prostředí podporuje.05.03.2020 - Janis Prášil
Hudba jako prodleva mezi smrtí a nekonečnemJanis Prášil ve svém blogu uvažuje o Sólu – letošním vítězném snímku ji.hlavské sekce Česká radost, který je nyní k vidění v kinech. Podařilo se v něm zachytit těžko zobrazitelný vnitřní svět duševně nemocného hudebníka? A co když právě nemoc umožňuje nahlédnout trýznivou podstatu bytí?14.11.2019 - Janis Prášil
Prostor k nadechnutíFilmový publicista Janis Prášil srovnává ve svém blogu dva letošní dokumentární portréty – Forman vs. Forman a Jiří Suchý: Lehce s životem se prát.26.09.2019 - Janis Prášil
Malí kapitalistéFilmový publicista Janis Prášil ve svém dalším blogu uvažuje o baťovském fenoménu, který zachytil ve svém dokumentu Baťa, první globalista režisér Peter Kerekes. Mohl by se dnes, kdy se výroba přesouvá z Evropy do zemí s polodiktátorským režimem, kde se nedodržují lidská práva, Baťův příběh opakovat?06.06.2019 - Janis Prášil
Kalašnikov a technologie emocíJak blízko se ve videích natočených z jedoucích aut a posbíraných na Youtube ocitá vedle sebe spektakulárnost a destrukce? Také o tom uvažuje ve svém dalším blogu filmový publicista Janis Prášil, když rozebírá dokumentární esej Dmitrije Kalašnikova The Road Movie. Snímek z roku 2016 uvádí 27. května pražský Světozor v rámci cyklu Dokumentární pondělí.16.05.2019 - Janis Prášil
Od aktivismu k politice a zpětJanis Prášil uvažuje nad novým dokumentem Víta Janečka a Zuzany Piussi s názvem Obléhání města, který podle něj překračuje rozměr protikapitalistické agitky a poodkrývá novou rovinu boje občanů s jejich vlastními zástupci.28.03.2019 - Janis Prášil
Limity svobody – nová realita současného slovenského dokumentuJanis Prášil komentuje ceněný slovenský snímek Marka Kuboše Poslední autoportrét07.02.2019 - Janis Prášil
Totalitní obrysy karnevalové společnosti – Den vítězství Sergeje LoznitsyJanis Prášil reflektuje nový film Sergeje Loznitsy Den vítězství, který má premiéru na 53. ročníku MFF Karlovy Vary 05.07.2018 - Janis Prášil
A co teď, Evropo?Janis Prášil glosuje nový film Human Flow čínského umělce a aktivisty Aj Wej-weje24.05.2018 - Janis Prášil
Arabská reality show ve službách politického uměníJanis Prášil reflektuje německý snímek Básnířka vypovídající o současné situaci v Saúdské Arábii skrze básně hlavní hrdinky.08.03.2018 - Janis Prášil

   poslední blogy:
Rodina jako cirkus životaO filmu Erika Knoppa mapujícím kořeny a osudy Cirku La Putyka21.05.2020 - Petr Fischer
Jak ven z krize podle Nancy FraserTeoretička vizuální kultury Andrea Průchová Hrůzová zabrousila tentokrát ve svém blogu do politiky a přibližuje myšlenky americké filozofky a feministky Nancy Fraser, volající po odstranění systémové nerovnosti, která stojí v jádru dnešní společnosti. „Solidarita je naše zbraň,“ vybízí Fraser ve svém manifestu. O proměně kolektivního chování společnosti bychom se podle Průchové Hrůzové měli zamyslet nyní tím spíš, že nás současná globální pandemie nutí uvažovat o naší společné budoucnosti.14.05.2020 - Andrea Průchová Hrůzová
Bude všechno jinak? Televize a covid-19„Když si to všechno shrneme, tak celá branže dostala v posledních měsících úder, který způsobil strukturální změny, jež se budou měnit jen velmi pomalu,“ shrnuje mediální analytik Milan Kruml ve svém blogu to, jak se pandemie podepsala na médiu televize i práci scenáristů a režisérů. Ve svém textu uvažuje, co udělá s televizními trhy podzim. Na jednu stranu vznikají obratem nové televizní formáty, jako například UčíTelka, na druhou stranu hrozí nebezpečí, že se podobně levné a rychlé postupy ujmou i v budoucnu.07.05.2020 - Milan Kruml
Žurnalistika a zkušenostní médiaDramaturgyně experimentálních a VR filmů pro ji.hlavský festival Andrea Slováková ve svém dok.blogu uzavírá cyklus textů představující vybrané současné publikace o virtuální či rozšířené realitě. Tentokrát upozorňuje na hlavní témata knihy Johna V. Pavlika Journalism in the Age of Virtual Reality.30.04.2020 - Andrea Slováková
Nemocnice jako konejšivé místoTomáš Stejskal ve svém blogu uvažuje o novém českém doku-soapu Nemocnice v první linii, pojednávajícím o léčení pacientů s koronavirem. Dokumentární cyklus podle něj přináší cenný dotek reality, který stojí v opozici vůči číslům, datům a titulkům virtuálního světa.23.04.2020 - Tomáš Stejskal
Jak Kovy minul dějiny… ale ať je řeší dálFilozof a publicista Petr Fischer uvažuje ve svém blogu nad novým televizním dokumentem Ivo Bystřičana Kovy řeší dějiny, dostupným online na iVysílání České televize. Známý youtuber Karel „Kovy“ Kovář v něm podniká filmovou dokumentární cestu po českých školách, aby zjistil, jak se v nich učí moderní dějiny. Cestu v mnohém neúspěšnou. Přesto v závěru Fischer konstatuje, že jeho snaha může připomínat strategii, kterou pro přežití v postdějinné době navrhoval už před třiceti lety filozof Vilém Flusser.16.04.2020 - Petr Fischer
Skutečnost jako sociální mizanscénaEstetička Tereza Hadravová přibližuje hlavní myšlenky knihy filmového kritika a teoretika Adriana Martina Mizanscéna a filmový styl, kterou v překladu Veroniky Klusákové vydalo nedávno Nakladatelství AMU. Pojem "sociální mizanscéna", se kterým v knize pracuje, Hadravová aktuálně vztahuje ke změnám, které v těchto týdnech izolace prožíváme a jež se dotýkají proměny veřejného prostoru, oděvu i společenských konvencí.09.04.2020 - Tereza Hadravová
Neodvratný čas tiché apokalypsyDokumentaristka, teoretička a včelařka Andrea Hanáčková píše pro dok.revue o tom, jak vnímá oceňovaný snímek Země medu, který zahajoval letošní Jeden svět a je do 2. dubna mimořádně dostupný na portále DAFilms. „Dokument dvou tvůrců ze Skopje Tamary Kotevské a Ljubomira Stefanova je dokonalým obrazem světa, který už nedokáže vyvážit lidskou rozpínavost a reaguje úhybem, nebo úhynem,“ píše Hanáčková.01.04.2020 - Andrea Hanáčková
Laboratorní milostné vztahy v izolaciAntonín Tesař ve svém blogu přibližuje novou reality show Netflixu Láska je slepá, která coby sociální experiment ukazuje podoby současných milostných vztahů. Základní premisa seriálu, totiž lidé izolovaní v osamělých pokojích, kteří si navzájem naslouchají a touží se spolu seznámit, je v době hromadné izolace poměrně symbolická.26.03.2020 - Antonín Tesař
Ústa RambyRadim Procházka ve svém dok.blogu aplikuje mcluhanovské dělení na studené a horké médium na současnou situaci s nošením roušek na veřejnosti. Rouška coby studené médium podněcuje naši fantazii více než odhalená tvář. Jak na autora působí selfie Terezy Ramby v roušce? 19.03.2020 - Radim Procházka