První český originální radio podcast

Andrea Slováková reflektuje podcastovou novinku Radia Wave, devítidílnou sérii Zhasni!, jež byla představena na festivalu Prix Bohemia Radio jako vůbec první podcast Českého rozhlasu.
20.04.2017 - Andrea Slováková

Na festivalu Prix Bohemia Radio proběhla diskuze o fenoménu podcastu, jehož celosvětový boom nastal především poté, co od roku 2004 začaly postupně produkovat vlastní obsah společnosti Google, Amazon, Facebook a Apple. Facebook má teď nově spuštěnou i službu Facebook live a letos spouští FB Audiolive, čímž vytváří konkurenci tradičním médiím i v podobě jim zcela vlastní. ČRo už léta zveřejňuje svůj obsah po odvysílání také online ke stažení (aktuálně má svůj podcast asi 20 pořadů). Letos však vznikla na stanici Wave úplně první původně podcastová (je k dispozici nejdříve pouze k online streamu, než bude následně i vysílána) série Zhasni!.

Ve světovém kontextu byl prvním velkým podcastovým cyklem This American Life z produkce NPR z roku 1995, který přes osobní příběhy ukazuje aktuální společenské fenomény. V roce 2014 se pak velkým podcastovým fenoménem stal seriál Serial sledující skutečné příběhy ztracených dívek, v němž investigativní novinářky pátrají po těchto případech. Několik milionů posluchačů z celého světa si stáhlo každý díl. Ukázalo se, že klíčem k posluchačskému úspěchu je především prezentování individuálních osobních příběhů.

Diskuze na festivalu byla skvěle připravena, i co se týče představení světového kontextu, jehož znalost je pro tým Kreativního HUBu (inovační centrum ČRo) důležitá pro úvahy o vlastní tvorbě. Uvedli mnohá zajímavá fakta, například že Apple registruje 350 tisíc různých podcastů v různých jazycích (250 tisíc z nich je aktuálně aktivních). Radio Wave však zjistilo, že mnozí potenciální zájemci mají vůbec problém dozvědět se, jak se k odběru podcastu přihlásit, i když by jim tento formát mohl vyhovovat. Převládajícím posluchačským návykem pro mladé publikum už totiž není lineární rozhlasové vysílání. Odebírání podcastů na telefonech s androidem však není úplně uživatelsky vstřícné (primárně jsou podcasty určeny pro iPhony), a tak Radio Wave vytvořilo návod pro tento postup. Podcasty navazují spíše na divácké návyky třeba řetězového sledování seriálů. Edita Kudláčová z Kreativního HUBu ČRo uvedla, že podle amerických výzkumů asi 24 % lidí v USA pravidelně podcasty poslouchá a celkově 40 % lidí je někdy slyšelo nebo je poslouchá jen nárazově. Důležitou roli dle výzkumů hraje i komfort vyhledávání, množství a podoba kontextových informací. Průměrný posluchač pravidelně odebírá 6 podcastů (což se množstevně zásadně liší od uživatelů tištěných médií). Tvůrčí tým Rádia Wave v diskuzi ještě vyzvedl, že podcast je tzv. „grassroots“ médium, vznikající zdola, a až v pozdější době se střetlo s velkými korporacemi a tradičními médii a začalo být produkováno i „shora“ – přičemž se tyto modely liší dynamikou obsahu a otázkou na badatele zůstává, zda se liší jejich publika. Nicméně v ČR je vývoj spíše na začátku a zatím se tedy téměř nic neví ani o posluchačských návycích.

První originální podcast spustila stanice Wave, právě z iniciativy Kreativního HUBu, letos 1. března. Série Zhasni! se věnuje intimním tématům sexuálního života. Wave letos také chystá sérii rozhovorů s výraznými světovými mysliteli a akademiky jako další svoji původní sérii. Pilotní projekt Zhasni! má svůj vlastní web, mnoho kontextového obsahu (např. další rozhovory či videa), celkově bude mít 9 dílů. Dramaturgyní je (také autorka dvou soutěžních dokumentů na festivalu Prix Bohemia Radio) Brit Jensen (dánská dokumentaristka působící v ČRo) a spolupracuje s ní Daniel Moravec, zkušený rozhlasový dokumentarista. Na seriálu však pracují také přední čeští sounddesignéři, hudebníci, dokumentaristé (např. Bohdan Bláhovec či Tereza Nvotová) anebo vizuální umělci (např. Johana Švarcová, Stanislav Abrahám, Roman Štětina a Dominik Gajarský) a zvukoví umělci pracující s konkrétní hudbou či programováním hudebních nástrojů.
 


Jednotlivé díly Zhasni! se liší i stylisticky, zvukově-hudebními kompozicemi i způsobem vyprávění, společnou však mají blízkost k postavám a otevřenost výpovědí. Věnují se fenoménům, jako je online seznamka Tinder, asexualita anebo sex v těhotenství či sexuální orientace, ale i citlivým tématům jako skupinový sex anebo bdsm techniky. Web zhasni.cz nabízí i další související obsah - rozhovory, videa a texty. Pořad je pak k vyslechnutí i na YouTube a na vlastním soundcloudu, je dostupný v audioarchivu ČRo, v iTunes archivu a pro mobilní zařízení v podcastových aplikacích pro iOS, Win i Android, na RSS feedu a má také svůj facebookový profil, instagram profil a je přítomný na dalších sociálních sítích ČRo. Na webu je ke každému dílu publikován fotopříběh, esej od spisovatele/spisovatelky + videorozhovory s odborníky nebo osobnostmi k tématu. Rozhovory s autory jsou i vizuálně zajímavě pojaté (točila je dokumentaristka Kateřina Turečková), mluví v nich třeba o tom, co pro ně znamená zvuková krajina a jak uvažují o výrazových prostředcích i jak přistupují ke svým protagonistům.

„Jsem praktik, ale nejsem na tu problematiku odborník, nezabývám se jí,“ popsal Roman Štětina svoje rozhodování o zapojení se do projektu. V Americe se setkal s populárními podcasty a byl z nich nadšený, i když si kolem roku 2003 myslel, že je to spíše slepá ulička (že je to jen jiný způsob distribuce obsahu), pak však viděl, že se jedná o autonomní formát, který ovlivňuje i obsah a způsob jeho uchopení, a to především tak, aby šlo o blízká osobní vyprávění. Měl rád některé české rozhlasové pořady, jako třeba Příběhy 20. století, v nich však mluví výjimeční lidé anebo osobnosti s unikátními zkušenostmi; příběhy těch obyčejných lidí v rádiu nejsou, a proto souhlasil, že bude pro projekt natáčet.

Jako první Štětinu zaujalo téma sex a mateřství. Je to generační aktuální fenomén a i v osobním životě jeho blízkých či jeho samotného jsou děti podstatnou otázkou. „Série se zároveň vyhýbá bulváru nebo normativnímu moralizování,“ doplňuje dramaturgyně Jensen a potvrzuje, že chtěli vytvořit osobní prostor pro intimní příběhy. Autor pak zdůraznil, že se chtěl dostat „na detail“ příběhu, a obával se, zda vezme-li postavy do studia, nenaruší tím intimitu rozhovoru. Ukázalo se ale, že se studio může proměnit i na „terapeutickou místnost“, chce to však trpělivé hodiny vyprávění. Štětina se snažil především naslouchat a z mnoha hodin materiálu pak sestříhal 25 minut, přičemž nejtěžší podle něj bylo najít způsob, jak příběhy poutavě odvyprávět. Důvěra s protagonistkou se budovala pomalu a postupně, museli se setkat 3 – 4krát na natáčení. Pak ve střihu se také snažil tu důvěru nezradit.
 


Autoři sérii Zhasni! zařazují mezi doku art. „Na vytvoření jednoho dílu se pracuje měsíc. Důležitá je spolupráce dramaturgyně Brit Jensen a sounddesignéra,“ popisuje autor Štětina nadstandardní podmínky pro tvorbu a rozdíl oproti jiné radio tvorbě.  U svého dílu se nejprve bál názvu Debilní doba, ale jelikož je to citace z rozhovoru a zároveň parafráze na havlovskou blbou náladu, ponechal jej. Osobně bych z tohoto dílu ještě vyzdvihla nepopisnou hudbu, jemnou práci se zvukovými efekty, nepodbízející se dramaturgii emocí ve vyprávění, ale přece oddělující jednotlivé fáze příběhu vztahu, v němž byl sexuální život zásadně ovlivněn těhotenstvím. „V rámci podcastu musíte vytvořit samostatný svět, musíte posluchače chytit během prvních minut,“ říkala autorům Brit Jensen. V sérii Zhasni! se právě ono vytvoření komorního světa, v němž se velmi otevřeně rozebírají citlivá témata, i díky nekonvenční práci se sounddesignem, podařilo.





další blogy autora:

Jak se učíme o virtuální realitě?Andrea Slováková, dramaturgyně ji.hlavského festivalu, která se zaměřuje především na experimentální snímky a díla ve virtuální realitě, sepsala pro dok.revue již druhý blog o publikacích věnovaných dílům virtuální a rozšířené reality. Co je předností zatím nemalého počtu těchto knih a co v nich podle autorky chybí?20.02.2020 - Andrea Slováková
Jak se píše o novém médiuDramaturgyně ji.hlavské sekce Virtuální reality (VR) Andrea Slováková zahajuje sérii blogů, v nichž představí zahraniční publikace o VR. V tomto textu se věnuje knize Storytelling for Virtual Reality: Methods and Principles for Crafting Immersive Narratives Johna Buchera, která se zabývá genezí nového média, jeho technologickými inovacemi, vyprávěcími postupy i prostupností médií.16.01.2020 - Andrea Slováková
Posedlost prostoremAndrea Slováková ve svém blogu uvažuje o povaze a roli prostoru v médiu virtuální reality. Za výjimečná přitom považuje taková díla, která by jinde než ve VR médiu nemohla existovat a jež zároveň přestala uvažovat pouze v zajetí prostorových otázek a posunula se do podoby více „rizomatického“ přístupu. 20.06.2019 - Andrea Slováková
Poznámky z Letní filozofické školy 2017Andrea Slováková přináší poznámky z Letní filozofické školy. Napříč mnoha obory od matematiky přes psychiatrii až po politologii se rozprostíralo téma přetržitosti a kontinuity.20.07.2017 - Andrea Slováková
Dokumentární přemýšlení ve zvukových kompozicíchDramaturgyně ji.hlavské sekce experimentálních filmů ve svém dalším blogu reflektuje radiodokumenty ze 33. ročníku festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio, kde zasedla v porotě pro žánr dokumentu.30.03.2017 - Andrea Slováková
Experiment ve středuAndrea Slováková, kurátorka ji.hlavské sekce experimentálních filmů, uvažuje nad způsobem, jakým studenty filmové vědy naučit psát o nekonvenčních a podivuhodných filmech.21.07.2016 - Andrea Slováková
i-LaboratoriumJak si mohli festivaloví návštěvníci na letošní Ji.hlavě hrát a poznávat při tom třeba historii Československa prostřednictvím počítače19.11.2015 - Andrea Slováková
Co říkají první větyNapsat opravdu dobrou první větu je umění. Koláž představuje bakalářské a diplomové práce o dokumentární kinematografii prostřednictvím jejich prvních vět06.08.2015 - Andrea Slováková
Mediální remix. Několik postřehů z varšavské konference Media meets literacyJakými různými způsoby je možné učit o médiích? Jak rozumí konceptu mediální gramotnosti odborníci a odbornice napříč Evropou? A jak souvisí mediální gramotnost s aktivním občanstvím?28.05.2015 - Andrea Slováková
S autory v kiněAndrea Slováková se týden po skončení festivalu vrací k nejzajímavějším diskuzím s režiséry, které v Ji.hlavě proběhly po projekcích filmů ze sekce Fascinace06.11.2014 - Andrea Slováková

   poslední blogy:
Jak se učíme o virtuální realitě?Andrea Slováková, dramaturgyně ji.hlavského festivalu, která se zaměřuje především na experimentální snímky a díla ve virtuální realitě, sepsala pro dok.revue již druhý blog o publikacích věnovaných dílům virtuální a rozšířené reality. Co je předností zatím nemalého počtu těchto knih a co v nich podle autorky chybí?20.02.2020 - Andrea Slováková
Pro satiru do cizinyMediální analytik Milan Kruml se ve svém blogu zamýšlí nad tím, proč u nás, na Slovensku či v Maďarsku chybí kvalitní satirický pořad. Inspirovat bychom se podle něj mohli u sousedů v Rakousku a Německu, kde se těší oblibě tamní satirické formáty Gute Nacht, Österreich a Die Heute Show, které dokážou vtipně přitáhnout pozornost k politickým kauzám. Naposledy vyvolal pořad Gute Nacht, Österreich pobouření koncem ledna, když ostře upozornil na situaci na maďarské mediální scéně.13.02.2020 - Milan Kruml
Podvratná síla statistikyFilmový producent Radim Procházka komentuje výsledky Cen české filmové kritiky a zdůrazňuje roli statistiky hlasování, kterou Ceny kritiků jako jedny z mála zveřejňují. Ta podle Procházky totiž odhaluje relativitu veškerého soutěžení. Díky tomu například zjistíme, že tolikrát skloňovaný Svěrákův Kolja vyhrál coby nejlepší porevoluční český film nad Vorlovým Kouřem jen o fous. 06.02.2020 - Radim Procházka
Co nás čeká (a nemine) v autorském právuPrávník a filmový publicista Ivan David přibližuje tři evropské směrnice, které právě procházejí implementací ze strany českých orgánů, a je více než pravděpodobné, že ovlivní podobu evropského, potažmo českého autorského práva a internetu. Změny tak čekají zejména Google, YouTube a provozovatele video-on-demand služeb, přičemž ti poslední budou muset nabízet více evropských filmů.30.01.2020 - Ivan David
Jak se s životem neprat aneb Čeští lvi dokumentárníPublicista Tomáš Stejskal glosuje nominace na České lvy v dokumentární kategorii. Tuzemští akademici podle něj svými nominacemi opět potvrdili, že dokument je v jejich očích hlavně nevzrušivý pomník, který divákům předává informace.23.01.2020 - Tomáš Stejskal
Jak se píše o novém médiuDramaturgyně ji.hlavské sekce Virtuální reality (VR) Andrea Slováková zahajuje sérii blogů, v nichž představí zahraniční publikace o VR. V tomto textu se věnuje knize Storytelling for Virtual Reality: Methods and Principles for Crafting Immersive Narratives Johna Buchera, která se zabývá genezí nového média, jeho technologickými inovacemi, vyprávěcími postupy i prostupností médií.16.01.2020 - Andrea Slováková
Satanismus je aktivismusV předvánočním čase se umisťuje v zahraničních žebříčcích nejlepších letošních (mainstreamových) dokumentů i snímek Hail Satan? režisérky Penny Lane. Film s dokonale předvánočním názvem, který se úspěšně promítal na letošním festivalu v Sundance, je portrétem společenství Satanic Temple, které si zvolilo Satana jako dobře viditelný symbol vzdoru a neochoty podřídit se autoritě. Pro ty, kteří dnes vytvářejí různé poloreálné nebo úplně vybájené strašáky, aby s nimi paralyzovali veřejnost (a příkladů z českého prostředí by se nenašlo málo), může být tento dokument cennou lekcí.19.12.2019 - Antonín Tesař
Tání digitálního věkuProsincové blogogo propojuje dva filmy z letošního ji.hlavského festivalu – Viva video, video viva a FREM. Oba snímky zkoumají – první prostřednictvím minulosti a druhý skrze budoucnost – outsiderství lidské existence ve věku její elektronicko-digitální reprodukovatelnosti. Stali se z nás digitální Robinsoni? Dokážeme být kurátory světa? Jsme schopni se na něj naladit?12.12.2019 - Jan Gogola ml.
Zadkem na dvou židlíchDokumentaristka Tereza Reichová uvažuje o roli lektora filmového workshopu i o zodpovědnosti, kterou nese za celý proces, zvlášť když pracuje se znevýhodněnými dětmi. Lektor se podle ní neslučuje s rolí režiséra, jinak sedí člověk na dvou židlích. To se podle ní stalo Lině Zacher, autorce dokumentu Fonja, který zvítězil na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě v sekci Opus Bonum a pojednává o chlapcích z nápravného zařízení na Madagaskaru. Je dobré, aby vyprávěli na kameru, kdo co ukradl a komu jak zemřeli rodiče?05.12.2019 - Tereza Reichová
Brit Jensen: Natáčím dokumenty, protože chci komunikovat s lidmiDokumentaristka Brit Jensen letos vyhrála Prix Bohemia Radio, Podcast roku i soutěž českých rozhlasových dokumentů AudioREPORT. Na stránkách dok.revue se její jméno objevuje pravidelně od roku 2016.28.11.2019 - Andrea Hanáčková