Od aktivismu k politice a zpět

Janis Prášil uvažuje nad novým dokumentem Víta Janečka a Zuzany Piussi s názvem Obléhání města, který podle něj překračuje rozměr protikapitalistické agitky a poodkrývá novou rovinu boje občanů s jejich vlastními zástupci.
28.03.2019 - Janis Prášil

Zuzana Piussi a Vít Janeček sedm let sledovali, jak občané slovenské Kremnice protestují proti snaze jedné firmy těžit v okolí městečka zlato. Foto: D1film

Zuzana Piussi a Vít Janeček se ve svém novém dokumentu Obléhání města (2019) soustředí na odpor občanů slovenské Kremnice proti rozhodnutí společnosti, jež chce v okolí středověkého městečka těžit zlato. Snímek, který měl v březnu premiéru v rámci 21. ročníku festivalu o lidských právech Jeden svět, nezapře silný environmentální akcent. Nezabývá se však primárně samotným bojem za záchranu vzácné masožravé rostliny nebo mloka skvrnitého. Piussi a Janeček upozorňují především na střet zájmů občana se zájmy státu a zkoumají tak „ohebnost“ zastupitelské demokracie.

V předchozím filmu této autorské dvojice, Selském rozumu (2017) o podnikatelských aktivitách premiéra Andreje Babiše, měl střet zájmů mnohem konkrétnější podobu podnikatele a politika v jedné osobě. V případě Obléhání města vyvstal před tvůrci obtížnější úkol. Během sedmi let, kdy sledovali kauzu, se zaměřili na větší počet postav a zástupce různých zájmových skupin rozdělili na dvě protistrany. Na jednom břehu stojí odpůrci těžby, místní občané, kteří sbírají důkazy o ničivém dopadu těžby na přírodu a aktivně se snaží účastnit se rozhodovacího procesu. Příkladem je třeba důchodce Tibor Ivan, který apeluje na úřady, v důsledku čehož na něj vedení těžební společnosti Ortac Resources podává žalobu na ochranu dobré pověsti. Mezi odpůrce těžby patří i občanské sdružení Kremnica nad zlato, založené za tím účelem, aby se jeho členové mohli účastnit neveřejných jednání, anebo primátorka Kremnice, která odmítá přistoupit na návrhy Ortacu a je tak stavěna do pozice odpůrce veřejného dialogu.

Na druhé straně stojí zástupci těžební společnosti, kteří se odvolávají na platná povolení a snaží se dokázat pozitivní vliv povrchové těžby na ekonomický růst a turistický rozvoj regionu. Přicházejí s revitalizačním projektem Šturecland a sponzorují za pomoci dotací EU miniprojekty v regionu, aby si získali přízeň místních obyvatel.

Klíčovou „postavou“ v tomto boji je však především stát zosobňovaný legislativou a soudy. Státní úřady představují bitevní pole, na němž se střetávají válčící strany, které využívají zákony jako zbraň k prosazování svých zájmů. Volení zástupci lidu zatajují občanům informace, pořádají neveřejná zasedání a zneužívají téma k politickým účelům. Představitelé korporací odrazují aktivní občany od hájení svých práv prostřednictvím soudních sporů s vysokou pokutou účtovanou poražené straně. Občané se aktivně sdružují, podávají žaloby, zakládají občanské sdružení. Janeček a Piussi se nepokoušejí odhalit, která strana je v právu. Jejich angažovaný dokument je jasně názorově vyhraněný. Stát má hájit práva občanů proti činnosti velkých korporací, jejichž komerční zájmy devastují přírodu a snižují kvalitu života obyvatel.

Obléhání města překračuje rozměr environmentální nebo protikapitalistické agitky a poodkrývá novou rovinu boje. Není to boj mezi občany a korporací, ale boj občanů s jejich vlastními zástupci. Politici se snaží občany vyřadit z rozhodovacího procesu a místo zájmu voličů prosazují zájmy politické a ekonomické, jak ukazuje i současná snaha schválit novelu báňského zákona, z něhož zmizel odstavec zakazující nebezpečné kyanidové loužení zlata. Oslabená pozice občana je dobře viditelná na příkladu aktivistů Luboše Kűrthyho a Ivany Uhríkové, členů občanského sdružení Kremnica nad zlato, kteří roku 2016 kandidovali ve slovenských parlamentních volbách. „Byli jsme silnější, když jsme byli aktivisti,“ vystihuje na kameru Kűrthy pokus prosadit zájmy občanů shora, v rámci komunální a vysoké politiky.





další blogy autora:

O pravdě a pampeliškáchCo má větší společenský přínos – film o korupci, nebo o pampeliškách? Tak se ptá Barbora Berezňáková ve svém celovečerním debutu Skutok sa stal (2019), který je právě ke zhlédnutí na portálu DAFilms.cz.04.06.2020 - Janis Prášil
Skříňka s predátoryJanis Prášil uvažuje ve svém dok.blogu o dokumentu Barbory Chalupové a Víta Klusáka V síti. Jejich snímek má podle Prášila širší poselství než jen upozornit na predátory na síti – ukazuje, že internet je jako houba, která do sebe nasává vše kolem. Je taková, jaké je její prostředí. Film není podle Prášila jen obrazem jednotlivců a skupin, ale i systému, jenž má nedostatky v zákonech i prevenci a kvůli zisku z reklam toto toxické prostředí podporuje.05.03.2020 - Janis Prášil
Hudba jako prodleva mezi smrtí a nekonečnemJanis Prášil ve svém blogu uvažuje o Sólu – letošním vítězném snímku ji.hlavské sekce Česká radost, který je nyní k vidění v kinech. Podařilo se v něm zachytit těžko zobrazitelný vnitřní svět duševně nemocného hudebníka? A co když právě nemoc umožňuje nahlédnout trýznivou podstatu bytí?14.11.2019 - Janis Prášil
Prostor k nadechnutíFilmový publicista Janis Prášil srovnává ve svém blogu dva letošní dokumentární portréty – Forman vs. Forman a Jiří Suchý: Lehce s životem se prát.26.09.2019 - Janis Prášil
Malí kapitalistéFilmový publicista Janis Prášil ve svém dalším blogu uvažuje o baťovském fenoménu, který zachytil ve svém dokumentu Baťa, první globalista režisér Peter Kerekes. Mohl by se dnes, kdy se výroba přesouvá z Evropy do zemí s polodiktátorským režimem, kde se nedodržují lidská práva, Baťův příběh opakovat?06.06.2019 - Janis Prášil
Kalašnikov a technologie emocíJak blízko se ve videích natočených z jedoucích aut a posbíraných na Youtube ocitá vedle sebe spektakulárnost a destrukce? Také o tom uvažuje ve svém dalším blogu filmový publicista Janis Prášil, když rozebírá dokumentární esej Dmitrije Kalašnikova The Road Movie. Snímek z roku 2016 uvádí 27. května pražský Světozor v rámci cyklu Dokumentární pondělí.16.05.2019 - Janis Prášil
Limity svobody – nová realita současného slovenského dokumentuJanis Prášil komentuje ceněný slovenský snímek Marka Kuboše Poslední autoportrét07.02.2019 - Janis Prášil
Totalitní obrysy karnevalové společnosti – Den vítězství Sergeje LoznitsyJanis Prášil reflektuje nový film Sergeje Loznitsy Den vítězství, který má premiéru na 53. ročníku MFF Karlovy Vary 05.07.2018 - Janis Prášil
A co teď, Evropo?Janis Prášil glosuje nový film Human Flow čínského umělce a aktivisty Aj Wej-weje24.05.2018 - Janis Prášil
Arabská reality show ve službách politického uměníJanis Prášil reflektuje německý snímek Básnířka vypovídající o současné situaci v Saúdské Arábii skrze básně hlavní hrdinky.08.03.2018 - Janis Prášil

   poslední blogy:
Ostře sledovaná smrtVizuální teoretička Andrea Průchová Hrůzová ve svém dok.blogu připomíná, že zatímco média upírají pozornost ke globální pandemii, zapomínáme na podobně alarmující celosvětový problém, totiž na klimatickou změnu. Příčinu spatřuje blogerka mimo jiné v tom, že klimatickou krizi nelze obsáhnout v jednom obrazu-symbolu, a proto není schopna se člověka bytostně dotknout a vyvolat v něm emoce strachu a soucitu.06.08.2020 - Andrea Průchová Hrůzová
Umělci a jejich dobaMartin Šrajer se ve svém prvním dok.blogu zamýšlí nad tím, proč u nás vzniká poslední dobou málo dokumentárních portrétů, které by se pokusily protagonistu či protagonistku nahlédnout komplexně, v celé jeho či její složitosti. Jeho úvahu podnítil nový dokument Meky o Miru Žbirkovi.30.07.2020 - Martin Šrajer
Potřebujeme média veřejné služby?Jak dnes naložit s tématem koncesionářských poplatků, když ho otevírají už nejen populističtí politici a nepřátelé médií veřejné služby, ale i nejvěrnější rozhlasoví posluchači, nespokojení s vývojem svého oblíbeného rádia? Teoretička, pedagožka a dokumentaristka Andrea Hanáčková vybízí ve svém blogu, abychom diskutovali o výši poplatku, podobě média či jiného systému mediálních rad, ale nezpochybňovali roli veřejnoprávního rozhlasu nebo televize na základě osobní aktuální nelibosti s vysílaným programem. Situace v Maďarsku je příkladem, kde takové úvahy mohou končit.23.07.2020 - Andrea Hanáčková
Po-voláníTereza Reichová přibližuje svůj život dokumentaristky na volné noze, dělící svůj čas mezi rodinu, natáčení filmů, vedení workshopů, jednání s institucemi či psaní grantových žádostí. V nucené karanténě si užívala chvíle svobody a náhlý příval všeobecného „pokoronavirového“ stresu ji přiměl položit si nové otázky. Podobné si možná pokládá většina z nás.16.07.2020 - Tereza Reichová
Literatura. A přece dokumentární!Nová blogerka dok.revue Barbora Baronová popisuje aktuální situaci literárního dokumentu u nás – ačkoliv zde máme silnou tvůrčí generaci, nemá už tak silné institucionální zázemí. Tomuto svébytnému druhu literatury se úplně nedaří na akademické půdě, ani v rámci grantové politiky. Proto Baronová se svými kolegy a kolegyněmi nedávno iniciovala vznik Asociace literárního dokumentu a společně sepsali manifest. Jaké mají cíle?25.06.2020 - Barbora Baronová
Ozvěny obrazůKaždý text je kontext. Má více autorů, na které vědomě či nevědomě navazujeme. Toto blogogo má kolektivního autora viditelnějšího než obvykle.18.06.2020 - Jan Gogola ml.
Jako na špatném tripuFilmový publicista Antonín Tesař se podivuje nad novým americkým animovaným dokumentem Halušky: Dobrodružství s psychedeliky (2020), který je ukázkovým příkladem toho, jak popkultura vyprázdnila psychedelii. Ptá se zároveň, co je nového a starého v psychedelických animovaných dokumentech.11.06.2020 - Antonín Tesař
O pravdě a pampeliškáchCo má větší společenský přínos – film o korupci, nebo o pampeliškách? Tak se ptá Barbora Berezňáková ve svém celovečerním debutu Skutok sa stal (2019), který je právě ke zhlédnutí na portálu DAFilms.cz.04.06.2020 - Janis Prášil
Rodina jako cirkus životaO filmu Erika Knoppa mapujícím kořeny a osudy Cirku La Putyka21.05.2020 - Petr Fischer
Jak ven z krize podle Nancy FraserTeoretička vizuální kultury Andrea Průchová Hrůzová zabrousila tentokrát ve svém blogu do politiky a přibližuje myšlenky americké filozofky a feministky Nancy Fraser, volající po odstranění systémové nerovnosti, která stojí v jádru dnešní společnosti. „Solidarita je naše zbraň,“ vybízí Fraser ve svém manifestu. O proměně kolektivního chování společnosti bychom se podle Průchové Hrůzové měli zamyslet nyní tím spíš, že nás současná globální pandemie nutí uvažovat o naší společné budoucnosti.14.05.2020 - Andrea Průchová Hrůzová