Od aktivismu k politice a zpět

Janis Prášil uvažuje nad novým dokumentem Víta Janečka a Zuzany Piussi s názvem Obléhání města, který podle něj překračuje rozměr protikapitalistické agitky a poodkrývá novou rovinu boje občanů s jejich vlastními zástupci.
28.03.2019 - Janis Prášil

Zuzana Piussi a Vít Janeček sedm let sledovali, jak občané slovenské Kremnice protestují proti snaze jedné firmy těžit v okolí městečka zlato. Foto: D1film

Zuzana Piussi a Vít Janeček se ve svém novém dokumentu Obléhání města (2019) soustředí na odpor občanů slovenské Kremnice proti rozhodnutí společnosti, jež chce v okolí středověkého městečka těžit zlato. Snímek, který měl v březnu premiéru v rámci 21. ročníku festivalu o lidských právech Jeden svět, nezapře silný environmentální akcent. Nezabývá se však primárně samotným bojem za záchranu vzácné masožravé rostliny nebo mloka skvrnitého. Piussi a Janeček upozorňují především na střet zájmů občana se zájmy státu a zkoumají tak „ohebnost“ zastupitelské demokracie.

V předchozím filmu této autorské dvojice, Selském rozumu (2017) o podnikatelských aktivitách premiéra Andreje Babiše, měl střet zájmů mnohem konkrétnější podobu podnikatele a politika v jedné osobě. V případě Obléhání města vyvstal před tvůrci obtížnější úkol. Během sedmi let, kdy sledovali kauzu, se zaměřili na větší počet postav a zástupce různých zájmových skupin rozdělili na dvě protistrany. Na jednom břehu stojí odpůrci těžby, místní občané, kteří sbírají důkazy o ničivém dopadu těžby na přírodu a aktivně se snaží účastnit se rozhodovacího procesu. Příkladem je třeba důchodce Tibor Ivan, který apeluje na úřady, v důsledku čehož na něj vedení těžební společnosti Ortac Resources podává žalobu na ochranu dobré pověsti. Mezi odpůrce těžby patří i občanské sdružení Kremnica nad zlato, založené za tím účelem, aby se jeho členové mohli účastnit neveřejných jednání, anebo primátorka Kremnice, která odmítá přistoupit na návrhy Ortacu a je tak stavěna do pozice odpůrce veřejného dialogu.

Na druhé straně stojí zástupci těžební společnosti, kteří se odvolávají na platná povolení a snaží se dokázat pozitivní vliv povrchové těžby na ekonomický růst a turistický rozvoj regionu. Přicházejí s revitalizačním projektem Šturecland a sponzorují za pomoci dotací EU miniprojekty v regionu, aby si získali přízeň místních obyvatel.

Klíčovou „postavou“ v tomto boji je však především stát zosobňovaný legislativou a soudy. Státní úřady představují bitevní pole, na němž se střetávají válčící strany, které využívají zákony jako zbraň k prosazování svých zájmů. Volení zástupci lidu zatajují občanům informace, pořádají neveřejná zasedání a zneužívají téma k politickým účelům. Představitelé korporací odrazují aktivní občany od hájení svých práv prostřednictvím soudních sporů s vysokou pokutou účtovanou poražené straně. Občané se aktivně sdružují, podávají žaloby, zakládají občanské sdružení. Janeček a Piussi se nepokoušejí odhalit, která strana je v právu. Jejich angažovaný dokument je jasně názorově vyhraněný. Stát má hájit práva občanů proti činnosti velkých korporací, jejichž komerční zájmy devastují přírodu a snižují kvalitu života obyvatel.

Obléhání města překračuje rozměr environmentální nebo protikapitalistické agitky a poodkrývá novou rovinu boje. Není to boj mezi občany a korporací, ale boj občanů s jejich vlastními zástupci. Politici se snaží občany vyřadit z rozhodovacího procesu a místo zájmu voličů prosazují zájmy politické a ekonomické, jak ukazuje i současná snaha schválit novelu báňského zákona, z něhož zmizel odstavec zakazující nebezpečné kyanidové loužení zlata. Oslabená pozice občana je dobře viditelná na příkladu aktivistů Luboše Kűrthyho a Ivany Uhríkové, členů občanského sdružení Kremnica nad zlato, kteří roku 2016 kandidovali ve slovenských parlamentních volbách. „Byli jsme silnější, když jsme byli aktivisti,“ vystihuje na kameru Kűrthy pokus prosadit zájmy občanů shora, v rámci komunální a vysoké politiky.





další blogy autora:

Hudba jako prodleva mezi smrtí a nekonečnemJanis Prášil ve svém blogu uvažuje o Sólu – letošním vítězném snímku ji.hlavské sekce Česká radost, který je nyní k vidění v kinech. Podařilo se v něm zachytit těžko zobrazitelný vnitřní svět duševně nemocného hudebníka? A co když právě nemoc umožňuje nahlédnout trýznivou podstatu bytí?14.11.2019 - Janis Prášil
Prostor k nadechnutíFilmový publicista Janis Prášil srovnává ve svém blogu dva letošní dokumentární portréty – Forman vs. Forman a Jiří Suchý: Lehce s životem se prát.26.09.2019 - Janis Prášil
Malí kapitalistéFilmový publicista Janis Prášil ve svém dalším blogu uvažuje o baťovském fenoménu, který zachytil ve svém dokumentu Baťa, první globalista režisér Peter Kerekes. Mohl by se dnes, kdy se výroba přesouvá z Evropy do zemí s polodiktátorským režimem, kde se nedodržují lidská práva, Baťův příběh opakovat?06.06.2019 - Janis Prášil
Kalašnikov a technologie emocíJak blízko se ve videích natočených z jedoucích aut a posbíraných na Youtube ocitá vedle sebe spektakulárnost a destrukce? Také o tom uvažuje ve svém dalším blogu filmový publicista Janis Prášil, když rozebírá dokumentární esej Dmitrije Kalašnikova The Road Movie. Snímek z roku 2016 uvádí 27. května pražský Světozor v rámci cyklu Dokumentární pondělí.16.05.2019 - Janis Prášil
Limity svobody – nová realita současného slovenského dokumentuJanis Prášil komentuje ceněný slovenský snímek Marka Kuboše Poslední autoportrét07.02.2019 - Janis Prášil
Totalitní obrysy karnevalové společnosti – Den vítězství Sergeje LoznitsyJanis Prášil reflektuje nový film Sergeje Loznitsy Den vítězství, který má premiéru na 53. ročníku MFF Karlovy Vary 05.07.2018 - Janis Prášil
A co teď, Evropo?Janis Prášil glosuje nový film Human Flow čínského umělce a aktivisty Aj Wej-weje24.05.2018 - Janis Prášil
Arabská reality show ve službách politického uměníJanis Prášil reflektuje německý snímek Básnířka vypovídající o současné situaci v Saúdské Arábii skrze básně hlavní hrdinky.08.03.2018 - Janis Prášil
Sama – kult osobnosti na pozadí sociálního dramatuJanis Prášil reflektuje sociálně angažovaný dokument Otakara Faifra Sama, který byl uveden na 21. MFDF Ji.hlava a nyní je nominován také na Cenu české filmové kritiky15.02.2018 - Janis Prášil
Architektura jako tvář dobyJanis Prášil o experimentálních filmech Jana Bušty a Haruny Honcoop, jejichž projekce byly součástí podzimní výstavy Praha zítra?30.11.2017 - Janis Prášil

   poslední blogy:
Jak se učíme o virtuální realitě?Andrea Slováková, dramaturgyně ji.hlavského festivalu, která se zaměřuje především na experimentální snímky a díla ve virtuální realitě, sepsala pro dok.revue již druhý blog o publikacích věnovaných dílům virtuální a rozšířené reality. Co je předností zatím nemalého počtu těchto knih a co v nich podle autorky chybí?20.02.2020 - Andrea Slováková
Pro satiru do cizinyMediální analytik Milan Kruml se ve svém blogu zamýšlí nad tím, proč u nás, na Slovensku či v Maďarsku chybí kvalitní satirický pořad. Inspirovat bychom se podle něj mohli u sousedů v Rakousku a Německu, kde se těší oblibě tamní satirické formáty Gute Nacht, Österreich a Die Heute Show, které dokážou vtipně přitáhnout pozornost k politickým kauzám. Naposledy vyvolal pořad Gute Nacht, Österreich pobouření koncem ledna, když ostře upozornil na situaci na maďarské mediální scéně.13.02.2020 - Milan Kruml
Podvratná síla statistikyFilmový producent Radim Procházka komentuje výsledky Cen české filmové kritiky a zdůrazňuje roli statistiky hlasování, kterou Ceny kritiků jako jedny z mála zveřejňují. Ta podle Procházky totiž odhaluje relativitu veškerého soutěžení. Díky tomu například zjistíme, že tolikrát skloňovaný Svěrákův Kolja vyhrál coby nejlepší porevoluční český film nad Vorlovým Kouřem jen o fous. 06.02.2020 - Radim Procházka
Co nás čeká (a nemine) v autorském právuPrávník a filmový publicista Ivan David přibližuje tři evropské směrnice, které právě procházejí implementací ze strany českých orgánů, a je více než pravděpodobné, že ovlivní podobu evropského, potažmo českého autorského práva a internetu. Změny tak čekají zejména Google, YouTube a provozovatele video-on-demand služeb, přičemž ti poslední budou muset nabízet více evropských filmů.30.01.2020 - Ivan David
Jak se s životem neprat aneb Čeští lvi dokumentárníPublicista Tomáš Stejskal glosuje nominace na České lvy v dokumentární kategorii. Tuzemští akademici podle něj svými nominacemi opět potvrdili, že dokument je v jejich očích hlavně nevzrušivý pomník, který divákům předává informace.23.01.2020 - Tomáš Stejskal
Jak se píše o novém médiuDramaturgyně ji.hlavské sekce Virtuální reality (VR) Andrea Slováková zahajuje sérii blogů, v nichž představí zahraniční publikace o VR. V tomto textu se věnuje knize Storytelling for Virtual Reality: Methods and Principles for Crafting Immersive Narratives Johna Buchera, která se zabývá genezí nového média, jeho technologickými inovacemi, vyprávěcími postupy i prostupností médií.16.01.2020 - Andrea Slováková
Satanismus je aktivismusV předvánočním čase se umisťuje v zahraničních žebříčcích nejlepších letošních (mainstreamových) dokumentů i snímek Hail Satan? režisérky Penny Lane. Film s dokonale předvánočním názvem, který se úspěšně promítal na letošním festivalu v Sundance, je portrétem společenství Satanic Temple, které si zvolilo Satana jako dobře viditelný symbol vzdoru a neochoty podřídit se autoritě. Pro ty, kteří dnes vytvářejí různé poloreálné nebo úplně vybájené strašáky, aby s nimi paralyzovali veřejnost (a příkladů z českého prostředí by se nenašlo málo), může být tento dokument cennou lekcí.19.12.2019 - Antonín Tesař
Tání digitálního věkuProsincové blogogo propojuje dva filmy z letošního ji.hlavského festivalu – Viva video, video viva a FREM. Oba snímky zkoumají – první prostřednictvím minulosti a druhý skrze budoucnost – outsiderství lidské existence ve věku její elektronicko-digitální reprodukovatelnosti. Stali se z nás digitální Robinsoni? Dokážeme být kurátory světa? Jsme schopni se na něj naladit?12.12.2019 - Jan Gogola ml.
Zadkem na dvou židlíchDokumentaristka Tereza Reichová uvažuje o roli lektora filmového workshopu i o zodpovědnosti, kterou nese za celý proces, zvlášť když pracuje se znevýhodněnými dětmi. Lektor se podle ní neslučuje s rolí režiséra, jinak sedí člověk na dvou židlích. To se podle ní stalo Lině Zacher, autorce dokumentu Fonja, který zvítězil na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě v sekci Opus Bonum a pojednává o chlapcích z nápravného zařízení na Madagaskaru. Je dobré, aby vyprávěli na kameru, kdo co ukradl a komu jak zemřeli rodiče?05.12.2019 - Tereza Reichová
Brit Jensen: Natáčím dokumenty, protože chci komunikovat s lidmiDokumentaristka Brit Jensen letos vyhrála Prix Bohemia Radio, Podcast roku i soutěž českých rozhlasových dokumentů AudioREPORT. Na stránkách dok.revue se její jméno objevuje pravidelně od roku 2016.28.11.2019 - Andrea Hanáčková