Neuveď nás v pokušení

Právník a filmový publicista Ivan David uvažuje ve svém dalším blogu o tom, jak se to má z hlediska zákona s dokumentaristy, kteří ve snaze poukázat na určitý společenský problém předstírají nějakou okolnost, aby „otestovali“ reakce vytipovaných osob. Aktuální je tato otázka v souvislosti s chystaným dokumentem Víta Klusáka a Barbory Chalupové V síti o zneužívání dětí na internetu, který chce „rozpoutat válku s predátory českého internetu“.
23.05.2019 - Ivan David

Foto z natáčení připravovaného celovečerního dokumentu Víta Klusáka a Barbory Chalupové V síti. Foto Hithit

Nejen náboženské kanonické texty, ale i lidová moudrost (srovnej rčení „příležitost dělá zloděje“) dospěly již dávno ke zjištění, že člověk je jako „třtina větrem se klátící“, a pokud nastanou vhodné okolnosti, mohou snadno jedince přimět k tomu, aby se zachoval v rozporu se svým svědomím, vyznáním, zákonem či morálkou. Na tato zjištění pamatuje již od nepaměti trestní právo, které – jelikož nemůže zakázat navádění k trestné činnosti Pánubohu (k tomu nadále nezbývá než se v tomto směru modlit) – zakazuje navádění k nejzávažnějšímu porušování zákonů alespoň lidem.

V aktuálním trestním zákoníku České republiky je člověk, který „vzbudil v jiném rozhodnutí spáchat trestný čin“, považován za takzvaného návodce. Toto navádění k trestnému činu je jednou z forem zakázaného účastenství na trestné činnosti a je v zásadě trestáno za stejných podmínek jako trestná činnost hlavního (navedeného) pachatele. Návod konkrétně začíná být trestný tehdy, pokud se naváděný pachatel o spáchání trestného činu aktivně pokusí, nebo jej dokonce zcela dokoná. V případě nejzávažnějších trestných činů, které jsou vypočteny zákonem, je navádění trestné dokonce již v okamžiku, kdy se návodci podaří přimět potenciálního pachatele, aby ke spáchání trestného činu začal činit alespoň přípravu (nemusí se tedy o jeho spáchání ani pokusit).

Jak se to tedy má z hlediska zákona s investigativními žurnalisty či dokumentaristy, kteří – ve snaze poukázat na určitý společenský problém – předstírají určitou okolnost, aby „otestovali“ integritu vytipovaných osob? Příkladem takového jednání může být předstírané nabízení úplatku určitému politikovi, o němž kolují zvěsti, že je zkorumpovaný. Jiným příkladem může být nabídka sexu ze strany fiktivní nezletilé osoby vůči domnělému pedofilovi. Tento druhý příklad je aktuální zejména vzhledem k dokončovanému dokumentárnímu filmu V síti režisérů Víta Klusáka a Barbory Chalupové nebo díky nedávnému experimentu redaktorů z iDnes.cz. V obou těchto případech se podařilo díky fiktivním internetovým profilům dětí mladších patnácti let odhalit praktiky několika pedofilů.

Předně je třeba říci, že i v případě, kdy trestná činnost, k níž návod směřuje, objektivně nemůže být úspěšně dokonána – třeba právě proto, že dítě předstírající zájem o sex je pouze fiktivní a za jeho falešným profilem se skrývá novinář/dokumentarista – neznamená to, že by se pachatel o takovou trestnou činnost nemohl alespoň (byť neúspěšně) pokusit. Pokud naváděný pachatel svým jednáním (slovy zákona) „bezprostředně směřuje k dokonání trestného činu“, a to „v úmyslu trestný čin spáchat“, a k dokonání trestného činu nedojde pro (slovy právní teorie) „nezpůsobilost předmětu útoku“, jedná se přesto o trestný pokus, a trestným se tak stává i navádění k takovému trestnému činu. Prakticky jedinou podstatnější výjimku z tohoto pravidla zná zákon v případě policejního agenta, který se s cílem odhalovat pachatele trestné činnosti pod falešnou identitou „vmísí“ mezi členy organizované zločinecké skupiny a domněle se podílí na některých jejích trestných činech.

Vít Klusák a Barbora Chalupová chystají společný film V síti o zneužívání
dětí na internetu. Sbírají na něj prostředky i přes Hithit. Foto Hithit


Nicméně náš trestní zákoník – podobně jako trestní zákoníky v jiných zemích – je postaven na takzvané zásadě subsidiarity trestní represe. Ta říká, že důsledky spojené zákonem s pácháním trestné činnosti (včetně navádění k ní) „lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu“. Tato zásada – známá též někdy jako princip „ultima ratio“ – tedy v podstatě říká, že tam, kde jednání pachatele/návodce postrádá „společenskou škodlivost“, není namístě takovou osobu trestně stíhat. Sem mohou spadat i výše citované případy, kdy de facto veřejný zájem reprezentovaný novinářem/dokumentaristou poukazujícím (byť poněkud krajními prostředky) na nekalé praktiky ve společnosti převáží nad obecným zájmem trestat iniciaci trestných činů. Činnost novinářů/dokumentaristů, kteří sahají při své práci k těmto nástrojům, by však zásadně měla být přiměřená závažnosti trestné činnosti, na kterou poukazují, a neměla by dojít dále, než je nezbytně nutné pro dosažení sledovaného společensky prospěšného účelu. Tyto nástroje by tedy ze své podstaty měly být voleny zásadně výjimečně a v omezené míře.

Jakkoliv je tedy „uvádění v pokušení“ k páchání trestné činnosti striktně zakázáno, ve výjimečných případech může být ospravedlněno vyšším zájmem.





další blogy autora:

Co nás čeká (a nemine) v autorském právuPrávník a filmový publicista Ivan David přibližuje tři evropské směrnice, které právě procházejí implementací ze strany českých orgánů, a je více než pravděpodobné, že ovlivní podobu evropského, potažmo českého autorského práva a internetu. Změny tak čekají zejména Google, YouTube a provozovatele video-on-demand služeb, přičemž ti poslední budou muset nabízet více evropských filmů.30.01.2020 - Ivan David
Trocha nuceného adventního optimismuPrávník Ivan David bilancuje rok 201820.12.2018 - Ivan David
Mírný pokrok v mezích zákonaAdvokát Ivan David se zamýšlí nad proměnlivým vztahem autorského práva k realitě na základě nedávného případu s notoricky známým souslovím „je to paráda“ užitým v reklamě na Vitanu. 04.10.2018 - Ivan David
Jak jsem uděloval medailiPrávník Ivan David o své zkušenosti z účasti v mezinárodní porotě Doc Alliance Selection Award31.05.2018 - Ivan David
Otázka života a fikcePrávník Ivan David komentuje další francouzský případ sporu o využití víceméně faktografické knihy francouzské odbojářky Charlotte Delbo pro film Rideau Rouge à Raisko.01.03.2018 - Ivan David
Meze inspiraceFilmový právník Ivan David rozebírá kauzu reklamy na Citroën, která byla přiznaně inspirována proslulým jednozáběrovým filmem C'était un rendez-vous Clauda Lelouche.14.12.2017 - Ivan David
Hrát, nebo býtNěkolik poznámek filmového právníka Ivana Davida k právním aspektům rozdílů mezi hraným a dokumentárním filmem03.08.2017 - Ivan David
Všechno je v pořádkuFilmový právník Ivan David v souvislosti se svou návštěvou mezinárodní autorskoprávní konference v Kodani uvažuje nad hamletovskou otázkou: Být, nebo nebýt? To je, oč tu běží.08.06.2017 - Ivan David
Co (ne)přináší novela autorského zákona do oblasti filmuFilmový právník Ivan David glosuje Senátem schválený finální text novely autorského zákona – jaké změny čekají na všechny pracující v oblasti audiovize?23.03.2017 - Ivan David
Mluvil tu někdo o digitalizaci filmu?Filmový právník a advokát Ivan David nahlíží na zdánlivě jednoduchý pojem „digitalizace“, který rozdmýchává atmosféru nejen v odborných kruzích. Proč je tak složité tomuto pojmu porozumět?02.02.2017 - Ivan David

   poslední blogy:
Jak na… s Johnem WilsonemV čem tkví půvab i hloubka dokumentární série Jak na... s Johnem Wilsonem, kterou filmový kritik a bloger dok.revue Martin Šrajer považuje za nejlepší dokumentární počin loňského roku? Wilsonova věta, že „nedá tolik práce proměnit obyčejný objekt v něco neobyčejného“, by podle Šrajera mohla být hlavní tezí celé série. Wilson nás podle něj vede k „přehodnocení našeho vztahu k místům, kterými denně procházíme a vůči jejichž skrytým významům jsme se stali netečnými... Přitom – jako ti nejlepší dokumentaristé – v zásadě nedělá nic jiného, než že ukazuje, jak lidé žijí.“21.01.2021 - Martin Šrajer
Ejhle, paradigma!„Od chvíle, kdy Vachek odešel, představuji si svět, v němž je možné, že se Vachkova domácí a fakultní knihovna spojí v jeden celek, že pro tento celek kdesi vznikne Kabinet Karla Vachka jako fyzické místo, kde se budou všichni setkávat, kde budou smět pracovat a najít třeba i dočasný azyl před tím světem, v jehož vzorcích nedokážou všichni žít a tvořit,“ píše ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant ve svém dok.blogu, který věnuje vzpomínce na nedávno zesnulého dokumentaristu a pedagoga Karla Vachka.14.01.2021 - Michal Bregant
Největší síla je v prosté výpovědiJaký je nový podcastový cyklus Anatomie strachu, který pro Audionaut vytvořili Brit Jensen, Jiří Slavičínský a zvukový umělec Martin Ožvold? Co při něm autoři objevili, proč vsadili na pestrost a proč se lidé obecně tak rádi bojí? Tyto otázky si klade dokumentarista a dramaturg Dan Moravec ve svém prvním blogu pro dok.revue.07.01.2021 - Dan Moravec
Christo a Newton ve skulinách uměníLetos se do kin a posléze na DAFilms dostaly také dva dokumenty, které nahlížejí pod ruku dvěma výrazným světovým umělcům: dokument o fotografu Helmutu Newtonovi a film o konceptuálním umělci Christovi. Dva odlišní tvůrci, kteří zcela různě pracují s masovou konzumací umění. Mají něco společného? „Nesnáším jen dvě slova,“ říká Newton na jednom místě dokumentu, „a to je umění a krása.“ Petr Fischer ve svém blogu pro dok.revue dodává: „Nemusíme vědět, co je umění a krása, stačí, když se jich někdy reálně dotkneme. Třeba u Christa či Newtona.“25.12.2020 - Petr Fischer
Myslet pandemii obrazem„Obrazy solidarity, jež přinesla první vlna pandemie, jsou v druhé vlně nahrazovány obrazy bouřící se a rozdělené společnosti.“ Vizuální teoretička Andrea Průchová Hrůzová si ve svém blogu klade otázky, zda existují zažité obrazy pandemie, které jsme si již zvykli v médiích pravidelně vídat, a jak se škála mediálních obrazů pandemie proměňuje v čase.17.12.2020 - Andrea Průchová Hrůzová
OdvstupCo je to odvstup? „Jedná se o situovanost ve smyslu synchronního vstupu a odstupu,“ upřesňuje Jan Gogola ml., když se pokouší charakterizovat způsob, jímž se ke světu vztahuje performer Lumír Hladík, jehož tvorbu připomněl letošní ji.hlavský dokumentární festival... „Rozumím miniaturním monumentům Lumíra Hladíka jako zpřítomnění principu žít méně sebe, abychom o to více zažívali svět – odvstup,“ dodává Gogola a pro interpretaci Hladíkovy tvorby nachází příhodnou paralelu v myšlenkách filozofa Maurice Merleau-Pontyho z knihy Viditelné a neviditelné.10.12.2020 - Jan Gogola ml.
Když nestačí jít blížEstetička Tereza Hadravová se vrací k letošnímu pražskému bienále Ve věci umění s apelativním názvem Pojď blíž, které probíhalo od července do půlky listopadu, mezi dvěma pandemickými vlnami. Právě tato covidová závorka, jakkoli neplánovaná a nahodilá, pomohla zdůraznit jedno z témat klíčové výstavy bienále v Městské knihovně v Praze, a to nákazu zkušeností. Výstava vybízí návštěvníka, aby zakusil zkušenost někoho, s kým nemá na první pohled nic společného. Hadravová na dvou dokumentárních dílech z výstavy testuje, zda nám skutečně musí být člověk, jehož emocí se máme nakazit, dostatečně podobný.03.12.2020 - Tereza Hadravová
Jak se pracuje na literárním dokumentu během pandemie Pandemie postihla fungování celé kulturní obce. Literární dokumentaristka a nakladatelka Barbora Baronová přináší zprávu o tom, jak se během pandemie pracuje jí a dalším autorkám literárních dokumentů. Jakou roli sehrává v jejich práci nemožnost výjezdů do terénu či grantová politika? 27.11.2020 - Barbora Baronová
Poprvé...Ji.hlavská festivalová sekce My Street Films prezentuje výběr amatérských dokumentů, které natočili účastníci stejnojmenných workshopů pod vedením zkušených dokumentaristů. Jednou z mentorek workshopu je i dokumentaristka Tereza Reichová, která pro dok.revue sepsala své dojmy z letošních filmů i workshopů.01.11.2020 - Tereza Reichová
Letos vedou Dánové a BritovéO letošní sekci Reality TV v Ji.hlavě očima jejího dramaturga. Podle dramaturga a mediálního analytika Milana Krumla není náhoda, že většina pořadů vybraných do letošní ji.hlavské sekce Reality TV pochází ze dvou trhů – z britského a dánského. „Britové tolik nepřekvapují – vysoká úroveň nehrané tvorby, inovativnost a propracované formy, jak oslovit i s náročným tématem většinového diváka, jsou pro britskou televizi typické už řadu let. U Dánů ovšem překvapuje dlouhodobá kreativita, ochota riskovat, hledat dosud nevyšlapané cesty a zpracovávat i velmi kontroverzní témata,“ píše Kruml.29.10.2020 - Milan Kruml