Neuveď nás v pokušení

Právník a filmový publicista Ivan David uvažuje ve svém dalším blogu o tom, jak se to má z hlediska zákona s dokumentaristy, kteří ve snaze poukázat na určitý společenský problém předstírají nějakou okolnost, aby „otestovali“ reakce vytipovaných osob. Aktuální je tato otázka v souvislosti s chystaným dokumentem Víta Klusáka a Barbory Chalupové V síti o zneužívání dětí na internetu, který chce „rozpoutat válku s predátory českého internetu“.
23.05.2019 - Ivan David

Foto z natáčení připravovaného celovečerního dokumentu Víta Klusáka a Barbory Chalupové V síti. Foto Hithit

Nejen náboženské kanonické texty, ale i lidová moudrost (srovnej rčení „příležitost dělá zloděje“) dospěly již dávno ke zjištění, že člověk je jako „třtina větrem se klátící“, a pokud nastanou vhodné okolnosti, mohou snadno jedince přimět k tomu, aby se zachoval v rozporu se svým svědomím, vyznáním, zákonem či morálkou. Na tato zjištění pamatuje již od nepaměti trestní právo, které – jelikož nemůže zakázat navádění k trestné činnosti Pánubohu (k tomu nadále nezbývá než se v tomto směru modlit) – zakazuje navádění k nejzávažnějšímu porušování zákonů alespoň lidem.

V aktuálním trestním zákoníku České republiky je člověk, který „vzbudil v jiném rozhodnutí spáchat trestný čin“, považován za takzvaného návodce. Toto navádění k trestnému činu je jednou z forem zakázaného účastenství na trestné činnosti a je v zásadě trestáno za stejných podmínek jako trestná činnost hlavního (navedeného) pachatele. Návod konkrétně začíná být trestný tehdy, pokud se naváděný pachatel o spáchání trestného činu aktivně pokusí, nebo jej dokonce zcela dokoná. V případě nejzávažnějších trestných činů, které jsou vypočteny zákonem, je navádění trestné dokonce již v okamžiku, kdy se návodci podaří přimět potenciálního pachatele, aby ke spáchání trestného činu začal činit alespoň přípravu (nemusí se tedy o jeho spáchání ani pokusit).

Jak se to tedy má z hlediska zákona s investigativními žurnalisty či dokumentaristy, kteří – ve snaze poukázat na určitý společenský problém – předstírají určitou okolnost, aby „otestovali“ integritu vytipovaných osob? Příkladem takového jednání může být předstírané nabízení úplatku určitému politikovi, o němž kolují zvěsti, že je zkorumpovaný. Jiným příkladem může být nabídka sexu ze strany fiktivní nezletilé osoby vůči domnělému pedofilovi. Tento druhý příklad je aktuální zejména vzhledem k dokončovanému dokumentárnímu filmu V síti režisérů Víta Klusáka a Barbory Chalupové nebo díky nedávnému experimentu redaktorů z iDnes.cz. V obou těchto případech se podařilo díky fiktivním internetovým profilům dětí mladších patnácti let odhalit praktiky několika pedofilů.

Předně je třeba říci, že i v případě, kdy trestná činnost, k níž návod směřuje, objektivně nemůže být úspěšně dokonána – třeba právě proto, že dítě předstírající zájem o sex je pouze fiktivní a za jeho falešným profilem se skrývá novinář/dokumentarista – neznamená to, že by se pachatel o takovou trestnou činnost nemohl alespoň (byť neúspěšně) pokusit. Pokud naváděný pachatel svým jednáním (slovy zákona) „bezprostředně směřuje k dokonání trestného činu“, a to „v úmyslu trestný čin spáchat“, a k dokonání trestného činu nedojde pro (slovy právní teorie) „nezpůsobilost předmětu útoku“, jedná se přesto o trestný pokus, a trestným se tak stává i navádění k takovému trestnému činu. Prakticky jedinou podstatnější výjimku z tohoto pravidla zná zákon v případě policejního agenta, který se s cílem odhalovat pachatele trestné činnosti pod falešnou identitou „vmísí“ mezi členy organizované zločinecké skupiny a domněle se podílí na některých jejích trestných činech.

Vít Klusák a Barbora Chalupová chystají společný film V síti o zneužívání
dětí na internetu. Sbírají na něj prostředky i přes Hithit. Foto Hithit


Nicméně náš trestní zákoník – podobně jako trestní zákoníky v jiných zemích – je postaven na takzvané zásadě subsidiarity trestní represe. Ta říká, že důsledky spojené zákonem s pácháním trestné činnosti (včetně navádění k ní) „lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu“. Tato zásada – známá též někdy jako princip „ultima ratio“ – tedy v podstatě říká, že tam, kde jednání pachatele/návodce postrádá „společenskou škodlivost“, není namístě takovou osobu trestně stíhat. Sem mohou spadat i výše citované případy, kdy de facto veřejný zájem reprezentovaný novinářem/dokumentaristou poukazujícím (byť poněkud krajními prostředky) na nekalé praktiky ve společnosti převáží nad obecným zájmem trestat iniciaci trestných činů. Činnost novinářů/dokumentaristů, kteří sahají při své práci k těmto nástrojům, by však zásadně měla být přiměřená závažnosti trestné činnosti, na kterou poukazují, a neměla by dojít dále, než je nezbytně nutné pro dosažení sledovaného společensky prospěšného účelu. Tyto nástroje by tedy ze své podstaty měly být voleny zásadně výjimečně a v omezené míře.

Jakkoliv je tedy „uvádění v pokušení“ k páchání trestné činnosti striktně zakázáno, ve výjimečných případech může být ospravedlněno vyšším zájmem.





další blogy autora:

Co nás čeká (a nemine) v autorském právuPrávník a filmový publicista Ivan David přibližuje tři evropské směrnice, které právě procházejí implementací ze strany českých orgánů, a je více než pravděpodobné, že ovlivní podobu evropského, potažmo českého autorského práva a internetu. Změny tak čekají zejména Google, YouTube a provozovatele video-on-demand služeb, přičemž ti poslední budou muset nabízet více evropských filmů.30.01.2020 - Ivan David
Trocha nuceného adventního optimismuPrávník Ivan David bilancuje rok 201820.12.2018 - Ivan David
Mírný pokrok v mezích zákonaAdvokát Ivan David se zamýšlí nad proměnlivým vztahem autorského práva k realitě na základě nedávného případu s notoricky známým souslovím „je to paráda“ užitým v reklamě na Vitanu. 04.10.2018 - Ivan David
Jak jsem uděloval medailiPrávník Ivan David o své zkušenosti z účasti v mezinárodní porotě Doc Alliance Selection Award31.05.2018 - Ivan David
Otázka života a fikcePrávník Ivan David komentuje další francouzský případ sporu o využití víceméně faktografické knihy francouzské odbojářky Charlotte Delbo pro film Rideau Rouge à Raisko.01.03.2018 - Ivan David
Meze inspiraceFilmový právník Ivan David rozebírá kauzu reklamy na Citroën, která byla přiznaně inspirována proslulým jednozáběrovým filmem C'était un rendez-vous Clauda Lelouche.14.12.2017 - Ivan David
Hrát, nebo býtNěkolik poznámek filmového právníka Ivana Davida k právním aspektům rozdílů mezi hraným a dokumentárním filmem03.08.2017 - Ivan David
Všechno je v pořádkuFilmový právník Ivan David v souvislosti se svou návštěvou mezinárodní autorskoprávní konference v Kodani uvažuje nad hamletovskou otázkou: Být, nebo nebýt? To je, oč tu běží.08.06.2017 - Ivan David
Co (ne)přináší novela autorského zákona do oblasti filmuFilmový právník Ivan David glosuje Senátem schválený finální text novely autorského zákona – jaké změny čekají na všechny pracující v oblasti audiovize?23.03.2017 - Ivan David
Mluvil tu někdo o digitalizaci filmu?Filmový právník a advokát Ivan David nahlíží na zdánlivě jednoduchý pojem „digitalizace“, který rozdmýchává atmosféru nejen v odborných kruzích. Proč je tak složité tomuto pojmu porozumět?02.02.2017 - Ivan David

   poslední blogy:
O současném vizuálním aktivismu aneb Právo vidětTeoretička vizuálních studií Andrea Průchová Hrůzová přibližuje ve svém blogu, jaké společenské důsledky má schopnost vidět a právo být viděn a či naopak dosud nevidět a nebýt viděn i jaký je vztahé mohou být konotace obrazůvizuality a moci. Vizuální aktivismus, který je dnes čím dál častější, se podle ní snaží o osvobození toho nejcennějšího, co máme – schopnosti vidět sebe a druhé mimo limity naučeného. 27.02.2020 - Andrea Průchová Hrůzová
Jak se učíme o virtuální realitě?Andrea Slováková, dramaturgyně ji.hlavského festivalu, která se zaměřuje především na experimentální snímky a díla ve virtuální realitě, sepsala pro dok.revue již druhý blog o publikacích věnovaných dílům virtuální a rozšířené reality. Co je předností zatím nemalého počtu těchto knih a co v nich podle autorky chybí?20.02.2020 - Andrea Slováková
Pro satiru do cizinyMediální analytik Milan Kruml se ve svém blogu zamýšlí nad tím, proč u nás, na Slovensku či v Maďarsku chybí kvalitní satirický pořad. Inspirovat bychom se podle něj mohli u sousedů v Rakousku a Německu, kde se těší oblibě tamní satirické formáty Gute Nacht, Österreich a Die Heute Show, které dokážou vtipně přitáhnout pozornost k politickým kauzám. Naposledy vyvolal pořad Gute Nacht, Österreich pobouření koncem ledna, když ostře upozornil na situaci na maďarské mediální scéně.13.02.2020 - Milan Kruml
Podvratná síla statistikyFilmový producent Radim Procházka komentuje výsledky Cen české filmové kritiky a zdůrazňuje roli statistiky hlasování, kterou Ceny kritiků jako jedny z mála zveřejňují. Ta podle Procházky totiž odhaluje relativitu veškerého soutěžení. Díky tomu například zjistíme, že tolikrát skloňovaný Svěrákův Kolja vyhrál coby nejlepší porevoluční český film nad Vorlovým Kouřem jen o fous. 06.02.2020 - Radim Procházka
Co nás čeká (a nemine) v autorském právuPrávník a filmový publicista Ivan David přibližuje tři evropské směrnice, které právě procházejí implementací ze strany českých orgánů, a je více než pravděpodobné, že ovlivní podobu evropského, potažmo českého autorského práva a internetu. Změny tak čekají zejména Google, YouTube a provozovatele video-on-demand služeb, přičemž ti poslední budou muset nabízet více evropských filmů.30.01.2020 - Ivan David
Jak se s životem neprat aneb Čeští lvi dokumentárníPublicista Tomáš Stejskal glosuje nominace na České lvy v dokumentární kategorii. Tuzemští akademici podle něj svými nominacemi opět potvrdili, že dokument je v jejich očích hlavně nevzrušivý pomník, který divákům předává informace.23.01.2020 - Tomáš Stejskal
Jak se píše o novém médiuDramaturgyně ji.hlavské sekce Virtuální reality (VR) Andrea Slováková zahajuje sérii blogů, v nichž představí zahraniční publikace o VR. V tomto textu se věnuje knize Storytelling for Virtual Reality: Methods and Principles for Crafting Immersive Narratives Johna Buchera, která se zabývá genezí nového média, jeho technologickými inovacemi, vyprávěcími postupy i prostupností médií.16.01.2020 - Andrea Slováková
Satanismus je aktivismusV předvánočním čase se umisťuje v zahraničních žebříčcích nejlepších letošních (mainstreamových) dokumentů i snímek Hail Satan? režisérky Penny Lane. Film s dokonale předvánočním názvem, který se úspěšně promítal na letošním festivalu v Sundance, je portrétem společenství Satanic Temple, které si zvolilo Satana jako dobře viditelný symbol vzdoru a neochoty podřídit se autoritě. Pro ty, kteří dnes vytvářejí různé poloreálné nebo úplně vybájené strašáky, aby s nimi paralyzovali veřejnost (a příkladů z českého prostředí by se nenašlo málo), může být tento dokument cennou lekcí.19.12.2019 - Antonín Tesař
Tání digitálního věkuProsincové blogogo propojuje dva filmy z letošního ji.hlavského festivalu – Viva video, video viva a FREM. Oba snímky zkoumají – první prostřednictvím minulosti a druhý skrze budoucnost – outsiderství lidské existence ve věku její elektronicko-digitální reprodukovatelnosti. Stali se z nás digitální Robinsoni? Dokážeme být kurátory světa? Jsme schopni se na něj naladit?12.12.2019 - Jan Gogola ml.
Zadkem na dvou židlíchDokumentaristka Tereza Reichová uvažuje o roli lektora filmového workshopu i o zodpovědnosti, kterou nese za celý proces, zvlášť když pracuje se znevýhodněnými dětmi. Lektor se podle ní neslučuje s rolí režiséra, jinak sedí člověk na dvou židlích. To se podle ní stalo Lině Zacher, autorce dokumentu Fonja, který zvítězil na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě v sekci Opus Bonum a pojednává o chlapcích z nápravného zařízení na Madagaskaru. Je dobré, aby vyprávěli na kameru, kdo co ukradl a komu jak zemřeli rodiče?05.12.2019 - Tereza Reichová