Nepijte, sežere vás krajta!

Dle světových médií se nepodařilo dokázat, že by krajta pozřela člověka. Čtenář si na to musí přijít sám. Mediální analytik a nový bloger Milan Kruml podnikl cestu za ověřením faktů ze zdánlivě bezvýznamné mediální zprávy.
13.04.2017 - Milan Kruml

Letos v březnu jsem podnikl zvláštní cestu. Dostal jsem se při ní hned na několik kontinentů a dozvěděl se podivuhodné příběhy. A nejzvláštnější na ní bylo, že jsem se přitom nehnul ze svého bytu a od svého počítače. Všechno to vlastně začalo jako příprava na seminář Mediální kritika, který vedu na FSV UK. Chtěl jsem studentům ukázat, že i mnohdy zdánlivě bezvýznamná zpráva, zařazená většinou jen proto, aby se čtenář pobavil, může skrývat zajímavý příběh, a také to, jak se u zdánlivě bezvýznamných materiálů ověřují fakta. Vhodný případ jsem nemusel hledat dlouho.

Na konci listopadu 2013 zveřejnil list Deník v rubrice Zahraničí fotografii obrovského hada, který zjevně sežral něco opravdu hodně velkého. K fotografii byl zařazen tento text:

„Obrovská krajta snědla opilce. Jde o výmysl? Dillí – K neštěstí došlo v indické oblasti Attapadi. Opilého muže, kterého přepadl spánek na ulici u obchodu s lihovinami, snědla krajta. Obrázek dobře najedeného hada přineslo v těchto dnech mnoho internetových serverů. Ozývají se již však i hlasy, že jde o podvod.“

Oblast Attapadi je ve skutečnosti přírodní rezervace na jihu Indie, ve státě Kérala (nikoli Kerala, jak se dočtete dále, ale to je ve srovnání s jinými informacemi týkajícími se snědeného opilce opravdu jen drobnost). Na druhou stranu je potěšující, že se Deník zapojil do boje proti alkoholu a ukázal čtenářům, kam vede jeho nestřídmá konzumace.

Zpráva zaujala i na Nově. Ta na svém serveru tn.cz zveřejnila dokonce dvě zprávy. Ze dne 28. listopadu s titulkem „FOTO HŮRZY Šílené FOTO vyděsilo svět! Had měl spolknout opilého člověka zaživa!“. Ponechme stranou debatu na téma, co to je hůrza, možná slangový výraz používaný ve zpravodajství nejsledovanější televize pro něco opravdu děsivého, a soustřeďme se na text.

„Tak toto je opravdu hodně děsivé foto! Indická média informují o tom, že obrovská krajta spolknula spícího Inda! Je foto reálné, nebo je to podvod? Čtěte dál. K tragédii údajně došlo v indickém státě Kerala. Muž měl být opilý a spal na ulici. Krajta se ovinula kolem jeho těla, udusila ho, a pak ho do sebe nasoukala. Tělo hada měli najít místní obyvatelé. Pití alkoholu je riskantní vždy. Čechovi se doma ale asi těžko stane, že ho poté, co se opije do němoty, sežere krajta. Je ale toto vůbec možné kdekoliv na světě? Pravděpodobně ne! Zřejmě se totiž jedná o podvrh. Stejné foto se totiž na internetu objevilo již před rokem. Jeho autorka Linda Laina Nyatorová tehdy tvrdila, že snímek pořídila v Africe. Nikdy se to ale neprokázalo.“

O den později nabídl stejný server čtenářům, zdráhám se říci pokračování, ale spíše stejnou zprávu, doplněnou o několik spekulací.

„Na internetu se objevilo děsivé foto krajty, která zjevně sežrala něco ve velikosti člověka. Lidé se teď dohadují, kdo to byl. Indický opilec, Američanka, ošetřovatel nebo někdo jiný? Tahle fotka obletěla svět, pořád ale není jasné, co obrovitá krajta vlastně sežrala. Podle některých médií mělo k tragédii dojít v indickém státě Kerala a krajta do sebe prý nasoukala opilce, který usnul na ulici. Podle jiných se jedná o fotku, kterou pořídila v Durbanu v severní Africe reportérka Linda Laina Nyartová poté, co tam had sežral mladou ženu. Další zdroje tvrdí, že snímek byl pořízený poblíž indonéské Jakarty, kde had snědl muže během povodní a jiné, že vznikl v Guayaně v Jižní Americe a v hadovi zmizela domorodkyně. A jedna verze dokonce hovoří o tom, že hada vezli z rezervace a on cestou do laboratoře sežral vzadu v dodávce ošetřovatele. Ostatní jsou přesvědčeni, že je to jednoduše podvrh nebo že je fotka sice pravá, had ale sežral něco jiného.

Každopádně by to nebylo poprvé, co krajta sežrala člověka. V roce 2002 spolknula sedmimetrová krajta na severu Afriky desetiletého chlapce, když byl na sběru ovoce. A v devadesátých letech sežrala v Americe krajta svého majitele Granta Williamse (19), protože si ho spletla s krmením.“

Ano, ano, onen had zcela jistě něco sežral, to je jedna z mála jistot, kterou informace v tuzemských médiích poskytla. Když už si ani jeden z novinářů, který tuto zásadní informaci zprostředkovával veřejnosti, nedal tu práci, aby odpověděl na otázky, které si sám položil, musel to udělat zvídavý čtenář sám. A kupodivu mu to ani moc práce nedalo.

Prvním vodítkem byl zdroj, odkud média snímek převzala. V Deníku i v tn.cz byl uveden jako lordsofthedrinks.com. Autory těchto pozoruhodných stránek jsou dva mladí muži, Nikolaj Nikolov z Bulharska a Nicky Bumbar z Nizozemí, kteří se potkali (tedy alespoň to tvrdí oni) před pěti lety na Americké univerzitě v bulharském Blagojevgradu. Zda jsou to jejich pravá jména, není jisté, nicméně s jistotou lze říci, že si mladíci založili webové stránky, které se věnují alkoholu – v podstatě sbírají všechny zprávy na téma alkohol, které ve světové síti najdou. Kauza s krajtou, kterou ostatně označují spíše za hoax (a velmi rychle to učinila i řada seriózních médií – například Huffington Post), pro ně byla darem z nebes. Zatímco 25. listopadu 2013 oslavovali 50 000 přístupů (od založení stránek) o tři dny později to díky krajtě už byly tři miliony.

Tolik tedy k primárnímu zdroji, který využila česká média, aniž by o jeho povaze informovala čtenáře. Nicméně mezi zprávami o alkoholu cesta za lidožravou krajtou rozhodně nekončí. V tn.cz se přece jen pokusili o získání nějakých dalších informací. Bohužel pokus příliš úspěšný nebyl. Věta: „Každopádně by to nebylo poprvé, co krajta sežrala člověka.“ měla totiž znít: Každopádně by to bylo poprvé, co krajta sežrala dospělého člověka. Ale pěkně popořadě. „V roce 2002 spolknula sedmimetrová krajta na severu Afriky desetiletého chlapce, když byl na sběru ovoce,“ tvrdil tn.cz (ve stejném článku jen o několik odstavců výše sděloval, že šlo o mladou ženu!). Ani pátrání po původu této informace nebylo příliš náročné. Dne 24. listopadu 2002 zveřejnila online verze britského deníku Daily Telegraph článek s titulkem Hunt for giant snake that ate 10-year-old Durban boy whole (Lov na obrovského hada, který sežral desetiletého chlapce z Durbanu). Takže první chyba – o Durbanu lze jen stěží tvrdit, že leží na severu Afriky. Chlapce údajně sežrala krajta písmenková, což by podle herpetologů byl první takový případ na světě, nicméně had nebyl nikdy nalezen a k dispozici bylo jen svědectví očitých svědků – dalších tří stejně starých kluků, kteří na rozdíl od nešťastníka vylezli včas na strom.

Další informace zněla: „A v devadesátých letech sežrala v Americe krajta svého majitele Granta Williamse (19), protože si ho spletla s krmením.“ Opět chyba. Pravda je, a lze si to ověřit i v článku deníku New York Times z 13. října 1996 (titulek 13-Foot-Long Pet Python Kills Its Caretaker – Škrtič dlouhý 13 stop zabil svého chovatele), že krajta tmavá zabila jednoho ze dvou bratrů, kteří ji chovali, protože si jej opravdu spletla s krmením – pan Williams měl tu smůlu, že se potřísnil kuřecí krví, když pro hada připravoval potravu. O tom, že by jej sežrala, ale nemohlo být ani řeči – pro hada to bylo přece jen velké sousto. Článek v New York Times nicméně obsahoval celkem zajímavou informaci, že krajta tmavá je rozšířena v jihovýchodní Asii a také na Floridě. Někteří američtí chovatelé se prostě svých hadích miláčků zbavili – a krajtám se zde skvěle daří, protože mají dost potravy a žádné přirozené nepřátele. Tolik tedy na téma lidé spolknutí hadem. Vlastně ještě douška. Na konci letošního března přišla zpráva, že se možná skutečně stal první ověřený případ, kdy obrovská krajta snědla člověka – v Indonésii.

Možná si leckdo řekne, že nemá příliš smyslu plýtvat časem novináře na ověřování zpráv, které, buďme upřímní, mají řekněme rekreační charakter. Navíc všichni dobře víme, že v tuzemských redakcích je trvale podstav a redaktoři mají plné ruce práce, aby naplnili předepsaný prostor. Jenže co když se stejná praxe používá i v případě zpráv mnohem důležitějších?


Autor pracuje v České televizi.





další blogy autora:

Bude všechno jinak? Televize a covid-19„Když si to všechno shrneme, tak celá branže dostala v posledních měsících úder, který způsobil strukturální změny, jež se budou měnit jen velmi pomalu,“ shrnuje mediální analytik Milan Kruml ve svém blogu to, jak se pandemie podepsala na médiu televize i práci scenáristů a režisérů. Ve svém textu uvažuje, co udělá s televizními trhy podzim. Na jednu stranu vznikají obratem nové televizní formáty, jako například UčíTelka, na druhou stranu hrozí nebezpečí, že se podobně levné a rychlé postupy ujmou i v budoucnu.07.05.2020 - Milan Kruml
Pro satiru do cizinyMediální analytik Milan Kruml se ve svém blogu zamýšlí nad tím, proč u nás, na Slovensku či v Maďarsku chybí kvalitní satirický pořad. Inspirovat bychom se podle něj mohli u sousedů v Rakousku a Německu, kde se těší oblibě tamní satirické formáty Gute Nacht, Österreich a Die Heute Show, které dokážou vtipně přitáhnout pozornost k politickým kauzám. Naposledy vyvolal pořad Gute Nacht, Österreich pobouření koncem ledna, když ostře upozornil na situaci na maďarské mediální scéně.13.02.2020 - Milan Kruml
Když televize zabíjíMediální analytik a publicista Milan Kruml uvažuje, jaké důsledky může mít pro lidi účinkování v dokumentech, reality show či dalších cross žánrech. Uvádí příklad oblíbené britské reality show Love Island, po níž si dva účastníci vzali život. Reality show však mohou mít důsledky na sebevědomí a sebepojetí nejen jejich účastníků, ale i diváků… 04.07.2019 - Milan Kruml
Spor o umění aneb Když média bavíMediální analytik Milan Kruml přibližuje žabomyší spory rakovnických zastupitelů o novou sochu Sisyfa, která by od letošního léta měla stát v Rakovníku. O místní „kauze“ vtipně informoval i rakovnický týdeník Raport. A pak prý že z novin už zmizel humor!11.04.2019 - Milan Kruml
Kam s dokumentem? aneb Poučení z německé debatyMediální analytik Milan Kruml ve svém únorovém blogu představuje možnou budoucnost vztahu mezi dokumentem a televizí, jež se hojně diskutovala na festivalu Berlinále.21.02.2019 - Milan Kruml
Zprávy na míru – hrozba tradičním médiímMediální analytik Milan Kruml tentokrát přichází s upozorněním na aktuální dění a statistiky ve vztahu společností Facebook a Google a mediálního světa. 22.11.2018 - Milan Kruml
Krimi na obrazovce – jinak, a přesto stejněMediální analytik České televize Milan Kruml v dnešním blogu odhaluje trendy v televizních kriminálkách a odvážných pokusech německé televizní stanice o jejich inovaci skrze účinkování reálných policistů spolu s herci.16.08.2018 - Milan Kruml
Domku, domečku, kdo v tobě přebývá?Mediální analytik Milan Kruml glosuje nový německý televizní pořad Get the F*ck Out of My House, který podle něj jeho tvůrci vydávají za něco, co není. Tento fenomén jde ale vysledovat v celém světě reality TV.25.06.2018 - Milan Kruml
Telenovelová válka?Mediální analytik České televize Milan Kruml komentuje nové rozhodnutí saúdskoarabské televizní skupiny MBC odstranit ze své programové nabídky všechny turecké telenovely.22.03.2018 - Milan Kruml
Trump Bump efektMediální analytik České televize Milan Kruml glosuje vývoj amerických médií, kdy se zvyšujícím se zájmem o ně je také kladen vyšší důraz na kvalitu zpravodajství. Jak by se z tzv. Trump Bump efektu mohla česká mediální krajina inspirovat? 18.01.2018 - Milan Kruml

   poslední blogy:
Rodina jako cirkus životaO filmu Erika Knoppa mapujícím kořeny a osudy Cirku La Putyka21.05.2020 - Petr Fischer
Jak ven z krize podle Nancy FraserTeoretička vizuální kultury Andrea Průchová Hrůzová zabrousila tentokrát ve svém blogu do politiky a přibližuje myšlenky americké filozofky a feministky Nancy Fraser, volající po odstranění systémové nerovnosti, která stojí v jádru dnešní společnosti. „Solidarita je naše zbraň,“ vybízí Fraser ve svém manifestu. O proměně kolektivního chování společnosti bychom se podle Průchové Hrůzové měli zamyslet nyní tím spíš, že nás současná globální pandemie nutí uvažovat o naší společné budoucnosti.14.05.2020 - Andrea Průchová Hrůzová
Bude všechno jinak? Televize a covid-19„Když si to všechno shrneme, tak celá branže dostala v posledních měsících úder, který způsobil strukturální změny, jež se budou měnit jen velmi pomalu,“ shrnuje mediální analytik Milan Kruml ve svém blogu to, jak se pandemie podepsala na médiu televize i práci scenáristů a režisérů. Ve svém textu uvažuje, co udělá s televizními trhy podzim. Na jednu stranu vznikají obratem nové televizní formáty, jako například UčíTelka, na druhou stranu hrozí nebezpečí, že se podobně levné a rychlé postupy ujmou i v budoucnu.07.05.2020 - Milan Kruml
Žurnalistika a zkušenostní médiaDramaturgyně experimentálních a VR filmů pro ji.hlavský festival Andrea Slováková ve svém dok.blogu uzavírá cyklus textů představující vybrané současné publikace o virtuální či rozšířené realitě. Tentokrát upozorňuje na hlavní témata knihy Johna V. Pavlika Journalism in the Age of Virtual Reality.30.04.2020 - Andrea Slováková
Nemocnice jako konejšivé místoTomáš Stejskal ve svém blogu uvažuje o novém českém doku-soapu Nemocnice v první linii, pojednávajícím o léčení pacientů s koronavirem. Dokumentární cyklus podle něj přináší cenný dotek reality, který stojí v opozici vůči číslům, datům a titulkům virtuálního světa.23.04.2020 - Tomáš Stejskal
Jak Kovy minul dějiny… ale ať je řeší dálFilozof a publicista Petr Fischer uvažuje ve svém blogu nad novým televizním dokumentem Ivo Bystřičana Kovy řeší dějiny, dostupným online na iVysílání České televize. Známý youtuber Karel „Kovy“ Kovář v něm podniká filmovou dokumentární cestu po českých školách, aby zjistil, jak se v nich učí moderní dějiny. Cestu v mnohém neúspěšnou. Přesto v závěru Fischer konstatuje, že jeho snaha může připomínat strategii, kterou pro přežití v postdějinné době navrhoval už před třiceti lety filozof Vilém Flusser.16.04.2020 - Petr Fischer
Skutečnost jako sociální mizanscénaEstetička Tereza Hadravová přibližuje hlavní myšlenky knihy filmového kritika a teoretika Adriana Martina Mizanscéna a filmový styl, kterou v překladu Veroniky Klusákové vydalo nedávno Nakladatelství AMU. Pojem "sociální mizanscéna", se kterým v knize pracuje, Hadravová aktuálně vztahuje ke změnám, které v těchto týdnech izolace prožíváme a jež se dotýkají proměny veřejného prostoru, oděvu i společenských konvencí.09.04.2020 - Tereza Hadravová
Neodvratný čas tiché apokalypsyDokumentaristka, teoretička a včelařka Andrea Hanáčková píše pro dok.revue o tom, jak vnímá oceňovaný snímek Země medu, který zahajoval letošní Jeden svět a je do 2. dubna mimořádně dostupný na portále DAFilms. „Dokument dvou tvůrců ze Skopje Tamary Kotevské a Ljubomira Stefanova je dokonalým obrazem světa, který už nedokáže vyvážit lidskou rozpínavost a reaguje úhybem, nebo úhynem,“ píše Hanáčková.01.04.2020 - Andrea Hanáčková
Laboratorní milostné vztahy v izolaciAntonín Tesař ve svém blogu přibližuje novou reality show Netflixu Láska je slepá, která coby sociální experiment ukazuje podoby současných milostných vztahů. Základní premisa seriálu, totiž lidé izolovaní v osamělých pokojích, kteří si navzájem naslouchají a touží se spolu seznámit, je v době hromadné izolace poměrně symbolická.26.03.2020 - Antonín Tesař
Ústa RambyRadim Procházka ve svém dok.blogu aplikuje mcluhanovské dělení na studené a horké médium na současnou situaci s nošením roušek na veřejnosti. Rouška coby studené médium podněcuje naši fantazii více než odhalená tvář. Jak na autora působí selfie Terezy Ramby v roušce? 19.03.2020 - Radim Procházka