Když televize zabíjí

Mediální analytik a publicista Milan Kruml uvažuje, jaké důsledky může mít pro lidi účinkování v dokumentech, reality show či dalších cross žánrech. Uvádí příklad oblíbené britské reality show Love Island, po níž si dva účastníci vzali život. Reality show však mohou mít důsledky na sebevědomí a sebepojetí nejen jejich účastníků, ale i diváků…
04.07.2019 - Milan Kruml

Účastníci populární britské reality show Love Island

Existuje jedno pravidlo, které se bohužel příliš nedodržuje. Každý tvůrce by měl dobře zvážit, zda lidem, které zachytí v dokumentu či jiném formátu – například Reality TV, nezpůsobí psychickou újmu. Neboť existuje hodně lidí, kteří nejenže nemají zkušenosti s vystupováním před kamerou, ale ani si při natáčení nejsou schopni přesně uvědomit, co o sobě říkají a jaký dopad na jejich život může mít zveřejnění jejich výpovědi. Pokaždé, kdy se na někoho obracíme, nepochybně chceme na jedné straně slyšet co nejzajímavější, nejniternější nebo nejsenzačnější výpověď, ovšem na straně druhé si klademe otázku, zda je opravdu všechno, co se od lidí dozvíme, nutné a vhodné zveřejnit – už kvůli nim samým. Ať se nám to líbí či nikoli, nemůžeme se z tohoto dilematu nějakým způsobem vymanit. Snaha zůstat takzvaně nad věcí může mít i neblahé následky.

Vezměme si například talk show, v nichž nejde o nic jiného než o senzaci. Tedy o senzační výpověď jinak neznámého člověka, který se přizná k něčemu šokujícímu, je vystaven nečekané konfrontaci, nebo překvapení. V takových pořadech se většinou používá kombinace najatých herců a skutečných „lidí z ulice“, přičemž herci samozřejmě ženou debatu a vzniklé situace na ostří nože, aby se ostatní co nejvíce emočně rozrušili a říkali věci, které by jinak veřejně nikomu nesdělovali. To se často děje. Natáčení skončí a účastníci talk show začnou postupně zjišťovat, co všechno se stalo.

Podle psychologů jim fakt, že před kamerami mluvili o tématech, která by jinak nerozebírali ani se svými blízkými, a že je uvidí a uslyší celé okolí a všichni známí, dojde až po několika dnech. Někteří se do hloubi duše stydí, jiní řeší toto poznání agresí (například jeden účastník pořadu The Jenny Jones Show ve Spojených státech zastřelil tři dny po natáčení jiného hosta, který mu při natáčení nepokrytě vyznával lásku), u dalších se projeví panika, která může vést až k sebevraždě. Britská talk show The Jeremy Kyle Show měla až do května letošního roku své tradiční místo v odpoledním schématu komerční televize ITV a její obsah byl založen na konfrontaci lidí s jejich tvrzeními, která byla potvrzována či vyvracena pomocí testů, provedených na detektoru lži. Jeden účinkující si týden poté, co proběhlo natáčení, vzal život, a vše nasvědčuje tomu, že se tak stalo v souvislosti s obsahem pořadu. ITV poté zmíněnou talk show zrušila.

Ano, jsou to talk show, navíc specificky zaměřené, můžeme si říci. Bohužel jiné typy pořadů, v nichž se protagonisty stávají nikoli herci, ale „obyčejní lidé“, přinášejí podobné problémy. Zkuste si například představit, jak se asi cítí dospívající člověk, jehož rodiče se právě neskutečně ztrapnili (alespoň z jeho pohledu) ve Výměně manželek. Co prožívá soutěžící, jehož výkon ve vědomostním kvízu koluje po internetu s titulkem Nejhloupější kandidát? A co třeba paní, pronášející odvážné a ostré výroky na adresu svých nadřízených poté, co se poněkud přiopila na podnikovém večírku?

Upoutávka na britskou reality show Love Island 

V červnu letošního roku provedla společnost Mental Health Foundation výzkum, jehož se zúčastnilo 4 505 mladých lidí ve věku 18 až 24 let po celé Velké Británii. Byl zaměřen na vztah mezi psychickým zdravím a účastí v televizních pořadech, především v těch, které spadají do Reality TV nebo takzvaných cross žánrů. Studie poukazuje na nárůst problémů mladých lidí, kteří se natáčení účastní. Účastníci či respondenti podléhají panickým obavám například z toho, že budou na obrazovce vypadat neatraktivně, což u některých může vést až k sebevraždě. Studie byla provedena před začátkem další řady seznamovací reality show Love Island a podle deníku The Guardian k ní vedlo několik důvodů. Především se stále častěji ozývaly od diváků požadavky, aby do pořadu byli vybíráni soutěžící, kteří lépe odpovídají vzhledu průměrného mladého Brita či Britky, a nikoli vzorům, které si fotografují majitelé fit center na své reklamní plakáty.

Pro zástupce Mental Health Foundation jsou znepokojující poznatky o vlivu pořadu Love Island, který v Británii patří k nejúspěšnějším formátům současnosti, na mladé publikum. Pořad, v němž vítězí ten, kdo dokáže během natáčení pořadu vytvořit s jiným účastníkem pár,  výrazně posiluje obraz úspěšného mladého člověka, především co se týče jeho vzhledu – kandidáti i kandidátky mají vypracovaná, štíhlá těla, plně odpovídající stávající obecné představě o mužské či ženské kráse. Podprahové sdělení pořadu zní: Ti méně atraktivní mají smůlu a nikdy nevyhrají, tedy neuspějí. Studie také ukázala, že 24 procent lidí ve věku 18 až 24 let není spokojeno se svým vzhledem, což si velká část uvědomila právě při sledování zmíněné show. Patnáct procent dotázaných uvedlo, že se už sami zranili při pokusech změnit svůj vzhled, 23 procent z nich přemýšlelo o sebevraždě.

To bohužel není jen spekulativní výsledek nějakého výzkumu. Dva bývalí účastníci pořadu Love Island nedávno totiž sebevraždu opravdu spáchali. Dá se přepokládat, že hlavní pohnutkou nebyl neúspěch před kamerami, ale i ten jistě k jejich rozhodnutí vzít si život přispěl. Televize ITV oznámila, že už letos posílila psychologickou podporu pro účinkující, včetně nejméně osmi terapeutických sezení s kandidáty po skončení natáčení. Další řada Love Islandu se začala vysílat 3. července.





další blogy autora:

Letos vedou Dánové a BritovéO letošní sekci Reality TV v Ji.hlavě očima jejího dramaturga. Podle dramaturga a mediálního analytika Milana Krumla není náhoda, že většina pořadů vybraných do letošní ji.hlavské sekce Reality TV pochází ze dvou trhů – z britského a dánského. „Britové tolik nepřekvapují – vysoká úroveň nehrané tvorby, inovativnost a propracované formy, jak oslovit i s náročným tématem většinového diváka, jsou pro britskou televizi typické už řadu let. U Dánů ovšem překvapuje dlouhodobá kreativita, ochota riskovat, hledat dosud nevyšlapané cesty a zpracovávat i velmi kontroverzní témata,“ píše Kruml.29.10.2020 - Milan Kruml
Co jsou klišé v televizi a proč se jich nebojímeJak se odrazila pandemie v nabídce a trendech domácích i zahraničních televizí? Proč se vracejí k osvědčeným formátům a které to jsou? A platí totéž pro domácí i zahraniční situaci? O tom ve svém dalším dok.blogu uvažuje mediální analytik Milan Kruml, který píše: „Když začínal letošní rok, řada odborníků předvídala, že dojde k podstatným proměnám v nabídce lineární televize, že streamovací giganti, kteří už loni na podzim zahájili další kolo bitvy o předplatitele, rozšíří žánrovou pestrost, a že se tematicky promění nabídka dramatiky ve volných televizích. Teď jsme v situaci, kdy se televize vracejí k osvědčeným postupům a doufají, že se během podzimu dokážou připravit na příští rok. Zda tomu tak opravdu bude, ale neví nikdo.“14.08.2020 - Milan Kruml
Bude všechno jinak? Televize a covid-19„Když si to všechno shrneme, tak celá branže dostala v posledních měsících úder, který způsobil strukturální změny, jež se budou měnit jen velmi pomalu,“ shrnuje mediální analytik Milan Kruml ve svém blogu to, jak se pandemie podepsala na médiu televize i práci scenáristů a režisérů. Ve svém textu uvažuje, co udělá s televizními trhy podzim. Na jednu stranu vznikají obratem nové televizní formáty, jako například UčíTelka, na druhou stranu hrozí nebezpečí, že se podobně levné a rychlé postupy ujmou i v budoucnu.07.05.2020 - Milan Kruml
Pro satiru do cizinyMediální analytik Milan Kruml se ve svém blogu zamýšlí nad tím, proč u nás, na Slovensku či v Maďarsku chybí kvalitní satirický pořad. Inspirovat bychom se podle něj mohli u sousedů v Rakousku a Německu, kde se těší oblibě tamní satirické formáty Gute Nacht, Österreich a Die Heute Show, které dokážou vtipně přitáhnout pozornost k politickým kauzám. Naposledy vyvolal pořad Gute Nacht, Österreich pobouření koncem ledna, když ostře upozornil na situaci na maďarské mediální scéně.13.02.2020 - Milan Kruml
Spor o umění aneb Když média bavíMediální analytik Milan Kruml přibližuje žabomyší spory rakovnických zastupitelů o novou sochu Sisyfa, která by od letošního léta měla stát v Rakovníku. O místní „kauze“ vtipně informoval i rakovnický týdeník Raport. A pak prý že z novin už zmizel humor!11.04.2019 - Milan Kruml
Kam s dokumentem? aneb Poučení z německé debatyMediální analytik Milan Kruml ve svém únorovém blogu představuje možnou budoucnost vztahu mezi dokumentem a televizí, jež se hojně diskutovala na festivalu Berlinále.21.02.2019 - Milan Kruml
Zprávy na míru – hrozba tradičním médiímMediální analytik Milan Kruml tentokrát přichází s upozorněním na aktuální dění a statistiky ve vztahu společností Facebook a Google a mediálního světa. 22.11.2018 - Milan Kruml
Krimi na obrazovce – jinak, a přesto stejněMediální analytik České televize Milan Kruml v dnešním blogu odhaluje trendy v televizních kriminálkách a odvážných pokusech německé televizní stanice o jejich inovaci skrze účinkování reálných policistů spolu s herci.16.08.2018 - Milan Kruml
Domku, domečku, kdo v tobě přebývá?Mediální analytik Milan Kruml glosuje nový německý televizní pořad Get the F*ck Out of My House, který podle něj jeho tvůrci vydávají za něco, co není. Tento fenomén jde ale vysledovat v celém světě reality TV.25.06.2018 - Milan Kruml
Telenovelová válka?Mediální analytik České televize Milan Kruml komentuje nové rozhodnutí saúdskoarabské televizní skupiny MBC odstranit ze své programové nabídky všechny turecké telenovely.22.03.2018 - Milan Kruml

   poslední blogy:
Jak na… s Johnem WilsonemV čem tkví půvab i hloubka dokumentární série Jak na... s Johnem Wilsonem, kterou filmový kritik a bloger dok.revue Martin Šrajer považuje za nejlepší dokumentární počin loňského roku? Wilsonova věta, že „nedá tolik práce proměnit obyčejný objekt v něco neobyčejného“, by podle Šrajera mohla být hlavní tezí celé série. Wilson nás podle něj vede k „přehodnocení našeho vztahu k místům, kterými denně procházíme a vůči jejichž skrytým významům jsme se stali netečnými... Přitom – jako ti nejlepší dokumentaristé – v zásadě nedělá nic jiného, než že ukazuje, jak lidé žijí.“21.01.2021 - Martin Šrajer
Ejhle, paradigma!„Od chvíle, kdy Vachek odešel, představuji si svět, v němž je možné, že se Vachkova domácí a fakultní knihovna spojí v jeden celek, že pro tento celek kdesi vznikne Kabinet Karla Vachka jako fyzické místo, kde se budou všichni setkávat, kde budou smět pracovat a najít třeba i dočasný azyl před tím světem, v jehož vzorcích nedokážou všichni žít a tvořit,“ píše ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant ve svém dok.blogu, který věnuje vzpomínce na nedávno zesnulého dokumentaristu a pedagoga Karla Vachka.14.01.2021 - Michal Bregant
Největší síla je v prosté výpovědiJaký je nový podcastový cyklus Anatomie strachu, který pro Audionaut vytvořili Brit Jensen, Jiří Slavičínský a zvukový umělec Martin Ožvold? Co při něm autoři objevili, proč vsadili na pestrost a proč se lidé obecně tak rádi bojí? Tyto otázky si klade dokumentarista a dramaturg Dan Moravec ve svém prvním blogu pro dok.revue.07.01.2021 - Dan Moravec
Christo a Newton ve skulinách uměníLetos se do kin a posléze na DAFilms dostaly také dva dokumenty, které nahlížejí pod ruku dvěma výrazným světovým umělcům: dokument o fotografu Helmutu Newtonovi a film o konceptuálním umělci Christovi. Dva odlišní tvůrci, kteří zcela různě pracují s masovou konzumací umění. Mají něco společného? „Nesnáším jen dvě slova,“ říká Newton na jednom místě dokumentu, „a to je umění a krása.“ Petr Fischer ve svém blogu pro dok.revue dodává: „Nemusíme vědět, co je umění a krása, stačí, když se jich někdy reálně dotkneme. Třeba u Christa či Newtona.“25.12.2020 - Petr Fischer
Myslet pandemii obrazem„Obrazy solidarity, jež přinesla první vlna pandemie, jsou v druhé vlně nahrazovány obrazy bouřící se a rozdělené společnosti.“ Vizuální teoretička Andrea Průchová Hrůzová si ve svém blogu klade otázky, zda existují zažité obrazy pandemie, které jsme si již zvykli v médiích pravidelně vídat, a jak se škála mediálních obrazů pandemie proměňuje v čase.17.12.2020 - Andrea Průchová Hrůzová
OdvstupCo je to odvstup? „Jedná se o situovanost ve smyslu synchronního vstupu a odstupu,“ upřesňuje Jan Gogola ml., když se pokouší charakterizovat způsob, jímž se ke světu vztahuje performer Lumír Hladík, jehož tvorbu připomněl letošní ji.hlavský dokumentární festival... „Rozumím miniaturním monumentům Lumíra Hladíka jako zpřítomnění principu žít méně sebe, abychom o to více zažívali svět – odvstup,“ dodává Gogola a pro interpretaci Hladíkovy tvorby nachází příhodnou paralelu v myšlenkách filozofa Maurice Merleau-Pontyho z knihy Viditelné a neviditelné.10.12.2020 - Jan Gogola ml.
Když nestačí jít blížEstetička Tereza Hadravová se vrací k letošnímu pražskému bienále Ve věci umění s apelativním názvem Pojď blíž, které probíhalo od července do půlky listopadu, mezi dvěma pandemickými vlnami. Právě tato covidová závorka, jakkoli neplánovaná a nahodilá, pomohla zdůraznit jedno z témat klíčové výstavy bienále v Městské knihovně v Praze, a to nákazu zkušeností. Výstava vybízí návštěvníka, aby zakusil zkušenost někoho, s kým nemá na první pohled nic společného. Hadravová na dvou dokumentárních dílech z výstavy testuje, zda nám skutečně musí být člověk, jehož emocí se máme nakazit, dostatečně podobný.03.12.2020 - Tereza Hadravová
Jak se pracuje na literárním dokumentu během pandemie Pandemie postihla fungování celé kulturní obce. Literární dokumentaristka a nakladatelka Barbora Baronová přináší zprávu o tom, jak se během pandemie pracuje jí a dalším autorkám literárních dokumentů. Jakou roli sehrává v jejich práci nemožnost výjezdů do terénu či grantová politika? 27.11.2020 - Barbora Baronová
Poprvé...Ji.hlavská festivalová sekce My Street Films prezentuje výběr amatérských dokumentů, které natočili účastníci stejnojmenných workshopů pod vedením zkušených dokumentaristů. Jednou z mentorek workshopu je i dokumentaristka Tereza Reichová, která pro dok.revue sepsala své dojmy z letošních filmů i workshopů.01.11.2020 - Tereza Reichová
Letos vedou Dánové a BritovéO letošní sekci Reality TV v Ji.hlavě očima jejího dramaturga. Podle dramaturga a mediálního analytika Milana Krumla není náhoda, že většina pořadů vybraných do letošní ji.hlavské sekce Reality TV pochází ze dvou trhů – z britského a dánského. „Britové tolik nepřekvapují – vysoká úroveň nehrané tvorby, inovativnost a propracované formy, jak oslovit i s náročným tématem většinového diváka, jsou pro britskou televizi typické už řadu let. U Dánů ovšem překvapuje dlouhodobá kreativita, ochota riskovat, hledat dosud nevyšlapané cesty a zpracovávat i velmi kontroverzní témata,“ píše Kruml.29.10.2020 - Milan Kruml