Je dokumentarista zodpovědný za debatu o svém díle?

Pomohla, nebo uškodila Třída 8.A pověsti Romů v České republice? Tomáš Feřtek o české verzi švédské reality show Klass
18.12.2014 - Tomáš Feřtek

Třída 8.A

Jestli se v něčem liší česká varianta slavné švédské reality show Klass of od předlohy opravdu zásadně, pak je to v posledním dílu. Ve švédské variantě se totiž charismatičtí učitelé objímají s dětmi ze třídy plné přistěhovalců, někteří pláčou a všichni říkají, jak důležitý byl v jejich životě ten půlrok, který spolu strávili a snažili se o zlepšení školních výsledků. Happyend lidský i profesní. Učitelská práce má výjimečnou hodnotu, protože proměňuje životy.

V osmé epizodě Třídy 8.A, jež se točila v brněnské škole, které se říká Osmec a která je převážně romská, je rozloučení mimořádně chladné. Učitel matematiky Petr vejde do třídy, kde je pár dětí otočených zády k němu, a řekne, že už se nikdy neuvidí. Oni cosi utrousí a nevěnují mu pozornost. Je to chladné a trapné. Jeho kolegové, dějepisář Ivan a češtinářka Dagmar, jsou na tom jen o trošičku lépe. A podobné je to i s měřitelnými výsledky onoho půlročního experimentu. Známky a výsledky dětí se až na jednu výjimku nezlepšily, často naopak. Děti jsou z toho půlroku spíš zklamané, škola samotná si o celém televizním projektu myslí své. A tak nejvíce asi získala samotná trojice učitelů, kterým došlo, že učit znamená často něco jiného, než si zatím představovali, a jsou za tu zkušenost vděční. Byť často s tím, že už by si nic takového raději nechtěli zopakovat.

Co tedy ukázala česká Třída 8.A, kde měli přijít nejlepší učitelé do nejhorší školy? Že učitelé nic nezmůžou? Že Romové jsou ve své podstatě většinou nevzdělavatelní? Že je to všechno marná snaha? Že naše školy a žáci se na rozdíl od škol a žáků v jiných zemích nikdy nezmění? Tyto otázky představují pouze hrubý výběr z diskusí proběhlých pod texty, které se pořadu věnovaly.

Když bychom to měli hodně zjednodušit, divácká obec se dělí na dvě velmi nestejné části. Ti pedagogicky vzdělanější, a to opravdu jen někteří, soudí, že pořad je zajímavý právě tím, že jako jeden z prvních u nás ukázal, co se děje reálně ve třídách a jak jsou na to běžní učitelé nepřipravení. Takže není divu, že šťastný konec se nekonal, ale i tak je to důležité a objevné sdělení, protože bez učitelů připravených na takovéto situace se nic nezmění.


Třída 8.A

Naprostá většina diváků, včetně velké části učitelské veřejnosti, naopak soudí, že to, co viděli, je jen důkaz, že Romové si žádnou zvláštní péči nezaslouží, že stejně všichni patří do zvláštní školy, a vůbec by na ty haranty obecně, i ty neromské, měla být větší přísnost. A někteří rodiče romských školáků jsou pobouření, že z nich televize dělá blbce. Takže pořad, který měl ukázat smysl vzdělávání a učitelské profese, jen vyhrotil a zostřil domácí debatu o Romech. Což jistě nebyl záměr. Jsou za to však tvůrci zodpovědní? Měli toto riziko brát v úvahu, než začali točit?

Odpověď není vůbec jednoduchá. Ano, vybrat pro mainstreamovou reality show de facto segregovanou romskou školu znamenalo zadělat na problém, protože většinová společnost je k Romům jednoznačně nevstřícná. A poslat do ní fakticky nepřipravené učitele, například matikáře Petra, který učí elitní děti na víceletém gymplu a podobnou třídu viděl poprvé, to směřovalo k jasnému pedagogickému průšvihu. Čemu měla dát producentka Kamila Zlatušková z brněnské ČT přednost?  Předvést tu srážku dvou světů, nebo vybrat jinou školu a jiné učitele tak, aby konečné sdělení bylo alespoň o něco optimističtější? A když nikoho takového neměla, bylo by bývalo lepší pořad netočit?

Těžko vyvratitelným faktem zůstává, že ve výsledku pořad pověsti Romů, ale i českého školství, mnoho nepomohl. Jsou za to tvůrci zodpovědní? Měli to brát v úvahu? Osobně jsem za ten nemilosrdný portrét učitelské reality vděčný, ale obtížně hledám ještě někoho, kdo by to viděl podobně. To mi přijde varující. Zvláště v televizi platí, že dílo je kompletní, až když dorazí k divákovi, a tvůrcům nezbývá, než to brát v úvahu.


Epizody švédské předlohy můžete zhlédnout ZDE.
Podívejte se na upoutávku na slovenskou verzi ZDE.
České epizody uvidíte ZDE.
Rozhovor se zástupcem školy, kde se točilo, čtěte ZDE.




   poslední blogy:
Jak se učíme o virtuální realitě?Andrea Slováková, dramaturgyně ji.hlavského festivalu, která se zaměřuje především na experimentální snímky a díla ve virtuální realitě, sepsala pro dok.revue již druhý blog o publikacích věnovaných dílům virtuální a rozšířené reality. Co je předností zatím nemalého počtu těchto knih a co v nich podle autorky chybí?20.02.2020 - Andrea Slováková
Pro satiru do cizinyMediální analytik Milan Kruml se ve svém blogu zamýšlí nad tím, proč u nás, na Slovensku či v Maďarsku chybí kvalitní satirický pořad. Inspirovat bychom se podle něj mohli u sousedů v Rakousku a Německu, kde se těší oblibě tamní satirické formáty Gute Nacht, Österreich a Die Heute Show, které dokážou vtipně přitáhnout pozornost k politickým kauzám. Naposledy vyvolal pořad Gute Nacht, Österreich pobouření koncem ledna, když ostře upozornil na situaci na maďarské mediální scéně.13.02.2020 - Milan Kruml
Podvratná síla statistikyFilmový producent Radim Procházka komentuje výsledky Cen české filmové kritiky a zdůrazňuje roli statistiky hlasování, kterou Ceny kritiků jako jedny z mála zveřejňují. Ta podle Procházky totiž odhaluje relativitu veškerého soutěžení. Díky tomu například zjistíme, že tolikrát skloňovaný Svěrákův Kolja vyhrál coby nejlepší porevoluční český film nad Vorlovým Kouřem jen o fous. 06.02.2020 - Radim Procházka
Co nás čeká (a nemine) v autorském právuPrávník a filmový publicista Ivan David přibližuje tři evropské směrnice, které právě procházejí implementací ze strany českých orgánů, a je více než pravděpodobné, že ovlivní podobu evropského, potažmo českého autorského práva a internetu. Změny tak čekají zejména Google, YouTube a provozovatele video-on-demand služeb, přičemž ti poslední budou muset nabízet více evropských filmů.30.01.2020 - Ivan David
Jak se s životem neprat aneb Čeští lvi dokumentárníPublicista Tomáš Stejskal glosuje nominace na České lvy v dokumentární kategorii. Tuzemští akademici podle něj svými nominacemi opět potvrdili, že dokument je v jejich očích hlavně nevzrušivý pomník, který divákům předává informace.23.01.2020 - Tomáš Stejskal
Jak se píše o novém médiuDramaturgyně ji.hlavské sekce Virtuální reality (VR) Andrea Slováková zahajuje sérii blogů, v nichž představí zahraniční publikace o VR. V tomto textu se věnuje knize Storytelling for Virtual Reality: Methods and Principles for Crafting Immersive Narratives Johna Buchera, která se zabývá genezí nového média, jeho technologickými inovacemi, vyprávěcími postupy i prostupností médií.16.01.2020 - Andrea Slováková
Satanismus je aktivismusV předvánočním čase se umisťuje v zahraničních žebříčcích nejlepších letošních (mainstreamových) dokumentů i snímek Hail Satan? režisérky Penny Lane. Film s dokonale předvánočním názvem, který se úspěšně promítal na letošním festivalu v Sundance, je portrétem společenství Satanic Temple, které si zvolilo Satana jako dobře viditelný symbol vzdoru a neochoty podřídit se autoritě. Pro ty, kteří dnes vytvářejí různé poloreálné nebo úplně vybájené strašáky, aby s nimi paralyzovali veřejnost (a příkladů z českého prostředí by se nenašlo málo), může být tento dokument cennou lekcí.19.12.2019 - Antonín Tesař
Tání digitálního věkuProsincové blogogo propojuje dva filmy z letošního ji.hlavského festivalu – Viva video, video viva a FREM. Oba snímky zkoumají – první prostřednictvím minulosti a druhý skrze budoucnost – outsiderství lidské existence ve věku její elektronicko-digitální reprodukovatelnosti. Stali se z nás digitální Robinsoni? Dokážeme být kurátory světa? Jsme schopni se na něj naladit?12.12.2019 - Jan Gogola ml.
Zadkem na dvou židlíchDokumentaristka Tereza Reichová uvažuje o roli lektora filmového workshopu i o zodpovědnosti, kterou nese za celý proces, zvlášť když pracuje se znevýhodněnými dětmi. Lektor se podle ní neslučuje s rolí režiséra, jinak sedí člověk na dvou židlích. To se podle ní stalo Lině Zacher, autorce dokumentu Fonja, který zvítězil na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě v sekci Opus Bonum a pojednává o chlapcích z nápravného zařízení na Madagaskaru. Je dobré, aby vyprávěli na kameru, kdo co ukradl a komu jak zemřeli rodiče?05.12.2019 - Tereza Reichová
Brit Jensen: Natáčím dokumenty, protože chci komunikovat s lidmiDokumentaristka Brit Jensen letos vyhrála Prix Bohemia Radio, Podcast roku i soutěž českých rozhlasových dokumentů AudioREPORT. Na stránkách dok.revue se její jméno objevuje pravidelně od roku 2016.28.11.2019 - Andrea Hanáčková