Jak se učíme o virtuální realitě?

Andrea Slováková, dramaturgyně ji.hlavského festivalu, která se zaměřuje především na experimentální snímky a díla ve virtuální realitě, sepsala pro dok.revue již druhý blog o publikacích věnovaných dílům virtuální a rozšířené reality. Co je předností zatím nemalého počtu těchto knih a co v nich podle autorky chybí?
20.02.2020 - Andrea Slováková

Z VR filmu Skok – v mysli architektky Dorte Mandrupové (2019) uvedeného na MFDF Ji.hlava 2019

Pokud jsem umělkyně či vědkyně a chci tvořit díla ve virtuální či rozšířené realitě nebo o tomto novém médiu bádat, jak bych měla začít? Můžu si například najít mentora či mentorku, kteří se s tímto médiem už seznámili a mohou přiblížit jeho stávající možnosti a způsoby používání. Anebo mám možnost se zúčastnit výuky či semináře, ačkoliv jich je zatím ve světě celkem pomálu – jedním z prvních koncepčně propracovaných praktických tréninkových workshopů je VR Creators Lab, pořádaný v německých filmových ateliérech za podpory Kreativní Evropy. Mohu také vyhledávat místa, kde lze vidět nová díla, přičemž jednou z nejvýznamnějších platforem pro prezentaci děl virtuální reality (VR) se staly filmové festivaly, současně však existují specializované akce a tato díla najdeme – zatím spíše ojediněle – zároveň v galeriích či divadlech. 

Na začátku zkouším, ohledávám limity technologie a média, realizuji bláznivé nápady, které většinou nevycházejí, ověřuji si hypotézy. Také pochybuji nejen o svém snažení, ale i o tom, jestli toto médium, které je z hlediska svých možností na začátku, vůbec má nějakou budoucnost, jestli někdo moje dílo uvidí. A také důvěřuji tomu, že díky prostoru (doslova i přeneseně) tohoto média lze objevit nové výrazové prostředky či jiné způsoby vyjádření. Mám možnost si půjčit techniku anebo si koupit amatérské verze potřebné technologie – jednoduchou kameru na záznam 360° videa lze pořídit za několik desítek tisíc, sehnat si základní software pro tvorbu prostorového obsahu (headsety jsou pro jednotlivce rovněž relativně cenově dostupné) a můžu začít experimentovat. A číst. Pokud do oblasti teprve vstupuji, hledám knihy či příručky, souhrnné a přehledně uspořádané informace s praktickými návody či sumarizací relevantních informací a kontextu. 

Možnosti popisu jako normotvorný nástroj?

Když však poodstoupíme, vidíme, že všechny tyto opory tvorby či bádání jsou zároveň tím, co podobu obsahu vytvářeného pro nové médium ovlivňuje. Workshopy či odborná literatura nejsou pouze „dveřníkem“ možností objevů a rozvoje, jsou to také do velké míry normotvorné nástroje. To, jak o médiu uvažujeme, jak o něm učíme či jak v něm bádáme a jak se o něm vyjadřujeme, má zásadní vliv na to, kam se jeho možnosti budou ubírat. Klíčová je samozřejmě i technologie, v jejímž vývoji hrají významnou roli i obchodní zájmy, tlaky a tahy, ale podobu obsahu nepředurčuje pouze ona sama – z hlediska podoby formátů, jejich obsahu, sdělení a způsobu sdělování (vyjadřování nového média) hrají tyto oporné body vnější infrastruktury (kritická, teoretická reflexe, vědecké bádání, způsob informování, výuky a tréninku, podoby prezentace a prostor pro učení a experimentování) klíčovou roli.
 

Z VR filmu Mistrovské vize: Claude Monet - Posedlost lekníny (2019) uvedeného na MFDF Ji.hlava 2019
 

I proto se v této sérii blogů zabývám literaturou, která o VR, AR (zkratka pro rozšířenou realitu – augmented reality – pozn. ed.) a dalších XR (jde o zastřešující termín pro různé druhy nových technologií, jako je virtuální realita, rozšířená realita či smíšená realita – pozn. ed.) existuje a jež zatím není příliš početná. Vzrušující období začátků masového rozšíření nového média nám umožňuje v reálném čase sledovat také tyto spoluurčující prvky, které se pak za desítky let stanou předmětem mediální archeologie. 

Kniha Creating Augmented and Virtual Realities: Theory and Practice for Next-Generation Spatial Computing (O'Reilly Media, 2019), kterou připravili editoři Erin Pangilinan, Steve Lukas a Vasanth Mohan, je důsledně strukturovaným průvodcem tvorby v rozšířené a virtuální realitě. Začíná praktickým úvodem, v němž definuje dosud v praxi používanou terminologii. Tak jako ve většině publikací o tomto médiu i zde najdeme shrnutí historie, které hledá jeho předchůdce – autor kapitoly se soustředí především na technologické milníky a vývoj výpočetních nástrojů a postupů. Předností kapitoly je základní půdorys zkoumající podoby a variability vstupů a výstupů, které provazuje s kognitivními dispozicemi a způsobem zapojení jednotlivých smyslů. Uvažování o designu obsahu pro nové médium se i dále v knize opírá vedle technických nástrojů také o smysly a způsoby vnímání. Tento přístup, vyvazující teoretickou i instruktážní literaturu ze zaměření na (vlastně pohodlný, ale znalostně omezený) technologický determinizmus, umožňuje ukázat širší souvislosti a odlišný náhled na médium – uvažování o proměně domácností, oblečení či měst za využití různých podob „smart“ rozšíření a zapojení umělé inteligence umožňují nahlížet na médium rozšířené i virtuální reality v logických společenských souvislostech.
 

Z VR filmu Mínus 22,7 stupně (2019) uvedeného na MFDF Ji.hlava 2019
 

Kritické úvahy o estetice stále chybí

Některé kapitoly knihy se detailně zabývají technologickými otázkami, výklad je však formulovaný srozumitelně a celou knihou prostupují části, v nichž se průběžně definují používané pojmy, což napomáhá přehlednosti i pochopitelnosti textu i pro začátečníka. Obsahuje také příklady dobré praxe, ukázky kódu, srozumitelně popsané případy. Mnohé kapitoly obsahují témata vizualizace dat, strojového učení a využití umělé inteligence. Kniha však zahrnuje i více teoretizující kapitoly, které se pohybují především v rámci tzv. platform studies (mezioborová oblast zkoumání zaměřující se na způsoby vyjadřování a komunikace umožněné a realizující se díky výpočetním nástrojům v prostředí nových digitálních systémů, softwarových infrastruktur a médií), teoretické rámce či teze však důsledně propojuje s konkrétními postupy či technologickými poznatky. Další ideovou rovinu, kterou kniha do diskurzu vnáší a u níž zdůrazňuje její roli i užitečnost, je open source přístup volného zpřístupňování nástrojů, idejí či softwaru. 

Několik kapitol knihy je věnováno vytváření uměleckých děl v médiích jiných realit. Tato část slouží spíše jako přehledně strukturovaná a užitečná příručka, která nedává prostor estetickým úvahám o vývoji výrazových prostředků a estetických aspektů děl. Když procházím odborné publikace či popularizační články o tvorbě ve virtuální realitě, postrádám asi nejvíc hlubší kritické uvažování o estetice. Analytická reflexe děl je však, zvláště v začátcích rozšiřování nového média, náročná disciplína – vyžaduje znalosti o technologii a médiu a o jejich možnostech a limitech, aby bylo možné rozebírat, kriticky pojednat či ocenit jednotlivé výrazové a formální prvky.
 

Z VR filmu Proxima (2019) uvedeného na MFDF Ji.hlava v roce 2018





další blogy autora:

Poznámky na okrajích knihČtení a zpracování non-fikčního textu probíhá nezřídka odlišně od čtení beletrie – text je více „používán“, poznámkován, čtenářka si z něj vybírá klíčové myšlenky, závěry a argumenty, k některým jeho částem se vrací, z textu dále cituje. Podtržení, vlnovky, vykřičníky i poznámky v zapůjčené knize mění její význam, a to i pokud tyto poznámky udělal člověk před pár lety sám.20.08.2020 - Andrea Slováková
Žurnalistika a zkušenostní médiaDramaturgyně experimentálních a VR filmů pro ji.hlavský festival Andrea Slováková ve svém dok.blogu uzavírá cyklus textů představující vybrané současné publikace o virtuální či rozšířené realitě. Tentokrát upozorňuje na hlavní témata knihy Johna V. Pavlika Journalism in the Age of Virtual Reality.30.04.2020 - Andrea Slováková
Jak se píše o novém médiuDramaturgyně ji.hlavské sekce Virtuální reality (VR) Andrea Slováková zahajuje sérii blogů, v nichž představí zahraniční publikace o VR. V tomto textu se věnuje knize Storytelling for Virtual Reality: Methods and Principles for Crafting Immersive Narratives Johna Buchera, která se zabývá genezí nového média, jeho technologickými inovacemi, vyprávěcími postupy i prostupností médií.16.01.2020 - Andrea Slováková
Posedlost prostoremAndrea Slováková ve svém blogu uvažuje o povaze a roli prostoru v médiu virtuální reality. Za výjimečná přitom považuje taková díla, která by jinde než ve VR médiu nemohla existovat a jež zároveň přestala uvažovat pouze v zajetí prostorových otázek a posunula se do podoby více „rizomatického“ přístupu. 20.06.2019 - Andrea Slováková
Poznámky z Letní filozofické školy 2017Andrea Slováková přináší poznámky z Letní filozofické školy. Napříč mnoha obory od matematiky přes psychiatrii až po politologii se rozprostíralo téma přetržitosti a kontinuity.20.07.2017 - Andrea Slováková
První český originální radio podcastAndrea Slováková reflektuje podcastovou novinku Radia Wave, devítidílnou sérii Zhasni!, jež byla představena na festivalu Prix Bohemia Radio jako vůbec první podcast Českého rozhlasu.20.04.2017 - Andrea Slováková
Dokumentární přemýšlení ve zvukových kompozicíchDramaturgyně ji.hlavské sekce experimentálních filmů ve svém dalším blogu reflektuje radiodokumenty ze 33. ročníku festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio, kde zasedla v porotě pro žánr dokumentu.30.03.2017 - Andrea Slováková
Experiment ve středuAndrea Slováková, kurátorka ji.hlavské sekce experimentálních filmů, uvažuje nad způsobem, jakým studenty filmové vědy naučit psát o nekonvenčních a podivuhodných filmech.21.07.2016 - Andrea Slováková
i-LaboratoriumJak si mohli festivaloví návštěvníci na letošní Ji.hlavě hrát a poznávat při tom třeba historii Československa prostřednictvím počítače19.11.2015 - Andrea Slováková
Co říkají první větyNapsat opravdu dobrou první větu je umění. Koláž představuje bakalářské a diplomové práce o dokumentární kinematografii prostřednictvím jejich prvních vět06.08.2015 - Andrea Slováková

   poslední blogy:
Ejhle, paradigma!„Od chvíle, kdy Vachek odešel, představuji si svět, v němž je možné, že se Vachkova domácí a fakultní knihovna spojí v jeden celek, že pro tento celek kdesi vznikne Kabinet Karla Vachka jako fyzické místo, kde se budou všichni setkávat, kde budou smět pracovat a najít třeba i dočasný azyl před tím světem, v jehož vzorcích nedokážou všichni žít a tvořit,“ píše ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant ve svém dok.blogu, který věnuje vzpomínce na nedávno zesnulého dokumentaristu a pedagoga Karla Vachka.14.01.2021 - Michal Bregant
Největší síla je v prosté výpovědiJaký je nový podcastový cyklus Anatomie strachu, který pro Audionaut vytvořili Brit Jensen, Jiří Slavičínský a zvukový umělec Martin Ožvold? Co při něm autoři objevili, proč vsadili na pestrost a proč se lidé obecně tak rádi bojí? Tyto otázky si klade dokumentarista a dramaturg Dan Moravec ve svém prvním blogu pro dok.revue.07.01.2021 - Dan Moravec
Christo a Newton ve skulinách uměníLetos se do kin a posléze na DAFilms dostaly také dva dokumenty, které nahlížejí pod ruku dvěma výrazným světovým umělcům: dokument o fotografu Helmutu Newtonovi a film o konceptuálním umělci Christovi. Dva odlišní tvůrci, kteří zcela různě pracují s masovou konzumací umění. Mají něco společného? „Nesnáším jen dvě slova,“ říká Newton na jednom místě dokumentu, „a to je umění a krása.“ Petr Fischer ve svém blogu pro dok.revue dodává: „Nemusíme vědět, co je umění a krása, stačí, když se jich někdy reálně dotkneme. Třeba u Christa či Newtona.“25.12.2020 - Petr Fischer
Myslet pandemii obrazem„Obrazy solidarity, jež přinesla první vlna pandemie, jsou v druhé vlně nahrazovány obrazy bouřící se a rozdělené společnosti.“ Vizuální teoretička Andrea Průchová Hrůzová si ve svém blogu klade otázky, zda existují zažité obrazy pandemie, které jsme si již zvykli v médiích pravidelně vídat, a jak se škála mediálních obrazů pandemie proměňuje v čase.17.12.2020 - Andrea Průchová Hrůzová
OdvstupCo je to odvstup? „Jedná se o situovanost ve smyslu synchronního vstupu a odstupu,“ upřesňuje Jan Gogola ml., když se pokouší charakterizovat způsob, jímž se ke světu vztahuje performer Lumír Hladík, jehož tvorbu připomněl letošní ji.hlavský dokumentární festival... „Rozumím miniaturním monumentům Lumíra Hladíka jako zpřítomnění principu žít méně sebe, abychom o to více zažívali svět – odvstup,“ dodává Gogola a pro interpretaci Hladíkovy tvorby nachází příhodnou paralelu v myšlenkách filozofa Maurice Merleau-Pontyho z knihy Viditelné a neviditelné.10.12.2020 - Jan Gogola ml.
Když nestačí jít blížEstetička Tereza Hadravová se vrací k letošnímu pražskému bienále Ve věci umění s apelativním názvem Pojď blíž, které probíhalo od července do půlky listopadu, mezi dvěma pandemickými vlnami. Právě tato covidová závorka, jakkoli neplánovaná a nahodilá, pomohla zdůraznit jedno z témat klíčové výstavy bienále v Městské knihovně v Praze, a to nákazu zkušeností. Výstava vybízí návštěvníka, aby zakusil zkušenost někoho, s kým nemá na první pohled nic společného. Hadravová na dvou dokumentárních dílech z výstavy testuje, zda nám skutečně musí být člověk, jehož emocí se máme nakazit, dostatečně podobný.03.12.2020 - Tereza Hadravová
Jak se pracuje na literárním dokumentu během pandemie Pandemie postihla fungování celé kulturní obce. Literární dokumentaristka a nakladatelka Barbora Baronová přináší zprávu o tom, jak se během pandemie pracuje jí a dalším autorkám literárních dokumentů. Jakou roli sehrává v jejich práci nemožnost výjezdů do terénu či grantová politika? 27.11.2020 - Barbora Baronová
Poprvé...Ji.hlavská festivalová sekce My Street Films prezentuje výběr amatérských dokumentů, které natočili účastníci stejnojmenných workshopů pod vedením zkušených dokumentaristů. Jednou z mentorek workshopu je i dokumentaristka Tereza Reichová, která pro dok.revue sepsala své dojmy z letošních filmů i workshopů.01.11.2020 - Tereza Reichová
Letos vedou Dánové a BritovéO letošní sekci Reality TV v Ji.hlavě očima jejího dramaturga. Podle dramaturga a mediálního analytika Milana Krumla není náhoda, že většina pořadů vybraných do letošní ji.hlavské sekce Reality TV pochází ze dvou trhů – z britského a dánského. „Britové tolik nepřekvapují – vysoká úroveň nehrané tvorby, inovativnost a propracované formy, jak oslovit i s náročným tématem většinového diváka, jsou pro britskou televizi typické už řadu let. U Dánů ovšem překvapuje dlouhodobá kreativita, ochota riskovat, hledat dosud nevyšlapané cesty a zpracovávat i velmi kontroverzní témata,“ píše Kruml.29.10.2020 - Milan Kruml
České dokumenty na letošním festivalu Prix Bohemia RadioTeoretička, pedagožka a dokumentaristka Andrea Hanáčková hodnotí pro dok.revue kolekci dokumentů, které letos soutěžily v sekci Dokument na 36. ročníku mezinárodního festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio (PBR). Celý festival proběhl od 12. do 14. října mimořádně v online režimu a online proběhly i diskuze poroty a veřejné prezentace jednotlivých kategorií.15.10.2020 - Andrea Hanáčková