Dvakrát do stejné řeky

Televizní analytik Milan Kruml glosuje současný televizní trend remaků a pokračování. Upozorňuje především na téměř nepovšimnutý návrat dětského seriálu vytvořeného stanicí BBC v 90. letech.
25.05.2017 - Milan Kruml

Docela úspěšným trikem, používaným televizními producenty v poslední době, jsou remaky. Anebo pokračování. Nejnověji se televizní svět upnul k třetí řadě série Davida Lynche Twin Peaks navazující na zřejmě nejvýznamnější seriál první poloviny devadesátých let. Asi to bude úspěch, ale po 25 letech už nějaké senzační překvapení očekávat nelze. Úspěšně si vede u diváků mladší verze agenta a všeuměla McGyvera, do dalších útěků z vězení se pustili po několikaleté přestávce bratři z Prison Break a další příběh nabídla i řada 24, při svém startu obdivovaná pro iluzi děje v reálném čase, čemuž mimochodem dnes už recenzenti nevěnovali ani řádku.

A bez větší pozornosti se před nějakou dobou navrátil i kultovní seriál, který ve své době mířil na zřejmě poslední dosud neoslovenou diváckou cílovou skupinu.

Kdysi dávno, na konci devadesátých let byla televize v mnoha ohledech ještě nevinná. Kombinace voyerismu s brutální manipulací v podobě Big Brothera byla v té době novinkou a mluvilo se o ní jako o sociálním experimentu. Ty největší stanice si kupovaly licenci k soutěžnímu pořadu Chcete být milionářem?, který lákal diváky na možnost, že „člověk z ulice“ má stejnou šanci vyhrát milion jako univerzitní profesor. Bezmezná víra v technologie, které dokážou dopadnout každého pachatele, třeba i na základě úlomku jeho nehtu na místě činu, symbolizovaná seriálem CSI, měla přijít až o něco později, společně s dramatickým rozvojem formátů reality TV. A ještě jedna věc byla v televizi nová, nevídaná. První hraný pořad určený divákům ve věku dvou až tří let. Seriál Teletubbies, který začala v roce 1997 vyrábět BBC.

V první fázi se seriál pro předškoláky, v němž se pohybují po pastelově vybarvené krajině čtyři podivná stvoření s anténkami a obrazovkami na břiše, vybavená zvláštními jmény Tinky Winky, Dipsy, Laa Laa a Po, a také modrý vysavač Noo Noo, stal předmětem kritiky zejména dětských lékařů, kteří mimo jiné produkci vyčítali, že „pod pláštíkem pedagogicky hodnotné nabídky přitahují děti k televizi už ve velmi raném věku, což často povede k nekontrolovatelné konzumaci televize v pozdějších letech“ (to například tvrdil německý Profesní svaz lékařů pro děti a mladistvé). Kromě toho poukazovali někteří odborníci na fakt, že čtyři stvoření nejsou schopna komunikovat normálním jazykem, ale pouze zvuky jako ah-oh nebo ha-ho, což povede k narušení vývoje řeči u části dětí. V Polsku měli s Teletubbies jiný problém – postavička Tinky Winky byla podezřelá z homosexuality. Záležitostí se dokonce v květnu 2007 zabýval úřad na ochranu práv dětí. Problémem se stala jeho červená taška, některým konzervativcům připomínala dámskou kabelku. Tinky Winky a jeho tvůrci čelili stejným nařčením na konci 90. let také v USA.


Nakonec si ale seriál o 365 epizodách (1997–2001) oblíbila i zcela jiná věková kategorie. Postavičky symbolizující různé rasy (Tinky Winky Evropany, Po Asiaty, Laa Laa Indy a Dipsy Afričany) se staly kultovními pro středoškolské a univerzitní studenty. Díky směsi pestrých barev, neobvyklému výtvarnému pojetí, opakujícím se nonverbálním dialogům a možná nechtěným, možná ale ano, prvkům grotesky byli Teletubbies považováni za psychedelický televizní pořad.

Seriál byl prodán do 120 zemí a stal se vzorem pro další podobné série – Tweenies a In the Night Garden. V České republice se k divákům dostali Teletubbies prostřednictvím televize Nova. Ta se sice snažila nasadit je do času, který nesliboval vysokou sledovanost, ale diváci si barevné postavičky našli a podle výzkumů sledovanosti také neseděli u obrazovek jen předškoláci. Nova byla k nákupu pořadu v podstatě přinucena – musela jej přibrat jako přídavek k licenci pro soutěžní pořad Nejslabší máte padáka (Weakest Link).

Uplynula skoro dvě desetiletí. Studie, které by dokazovaly negativní vliv Teletubbies nevznikly, protože většina obav se nenaplnila. Tehdejší předškoláci jsou dnes ve věku dvaceti a více let, většina z nich neměla potíže s jazykem a namísto zvýšené konzumace televize měli a mají spíše problém odtrhnout se od displejů smartphonů, tabletů a dalších zařízení.

Zřejmě i proto nebyl návrat Teletubbies s 60 novými díly na obrazovky, k němuž došlo v roce 2015 v Británii a v následujících letech v dalších zemích, mediální událostí ani náhodou. Televizní svět má prostě jiné fenomény. A tak snad jedinou zajímavostí, která ve spojení s Teletubbies v posledních letech zaujala světová média, bylo jejich uvedení v Severní Koreji. Jejich nezávadnost oficiálně stvrdila po zhlédnutí několika dílů i zdejší nejvyšší autorita – diktátor Kim Čong-un.


Autor pracuje v České televizi.





další blogy autora:

Pro satiru do cizinyMediální analytik Milan Kruml se ve svém blogu zamýšlí nad tím, proč u nás, na Slovensku či v Maďarsku chybí kvalitní satirický pořad. Inspirovat bychom se podle něj mohli u sousedů v Rakousku a Německu, kde se těší oblibě tamní satirické formáty Gute Nacht, Österreich a Die Heute Show, které dokážou vtipně přitáhnout pozornost k politickým kauzám. Naposledy vyvolal pořad Gute Nacht, Österreich pobouření koncem ledna, když ostře upozornil na situaci na maďarské mediální scéně.13.02.2020 - Milan Kruml
Když televize zabíjíMediální analytik a publicista Milan Kruml uvažuje, jaké důsledky může mít pro lidi účinkování v dokumentech, reality show či dalších cross žánrech. Uvádí příklad oblíbené britské reality show Love Island, po níž si dva účastníci vzali život. Reality show však mohou mít důsledky na sebevědomí a sebepojetí nejen jejich účastníků, ale i diváků… 04.07.2019 - Milan Kruml
Spor o umění aneb Když média bavíMediální analytik Milan Kruml přibližuje žabomyší spory rakovnických zastupitelů o novou sochu Sisyfa, která by od letošního léta měla stát v Rakovníku. O místní „kauze“ vtipně informoval i rakovnický týdeník Raport. A pak prý že z novin už zmizel humor!11.04.2019 - Milan Kruml
Kam s dokumentem? aneb Poučení z německé debatyMediální analytik Milan Kruml ve svém únorovém blogu představuje možnou budoucnost vztahu mezi dokumentem a televizí, jež se hojně diskutovala na festivalu Berlinále.21.02.2019 - Milan Kruml
Zprávy na míru – hrozba tradičním médiímMediální analytik Milan Kruml tentokrát přichází s upozorněním na aktuální dění a statistiky ve vztahu společností Facebook a Google a mediálního světa. 22.11.2018 - Milan Kruml
Krimi na obrazovce – jinak, a přesto stejněMediální analytik České televize Milan Kruml v dnešním blogu odhaluje trendy v televizních kriminálkách a odvážných pokusech německé televizní stanice o jejich inovaci skrze účinkování reálných policistů spolu s herci.16.08.2018 - Milan Kruml
Domku, domečku, kdo v tobě přebývá?Mediální analytik Milan Kruml glosuje nový německý televizní pořad Get the F*ck Out of My House, který podle něj jeho tvůrci vydávají za něco, co není. Tento fenomén jde ale vysledovat v celém světě reality TV.25.06.2018 - Milan Kruml
Telenovelová válka?Mediální analytik České televize Milan Kruml komentuje nové rozhodnutí saúdskoarabské televizní skupiny MBC odstranit ze své programové nabídky všechny turecké telenovely.22.03.2018 - Milan Kruml
Trump Bump efektMediální analytik České televize Milan Kruml glosuje vývoj amerických médií, kdy se zvyšujícím se zájmem o ně je také kladen vyšší důraz na kvalitu zpravodajství. Jak by se z tzv. Trump Bump efektu mohla česká mediální krajina inspirovat? 18.01.2018 - Milan Kruml
Televize na plátněMediální analytik Milan Kruml z pozice dlouholetého dramaturga ji.hlavské sekce Reality TV komentuje nejen letošní kurátorský výběr televizních pořadů.12.10.2017 - Milan Kruml

   poslední blogy:
Jak se učíme o virtuální realitě?Andrea Slováková, dramaturgyně ji.hlavského festivalu, která se zaměřuje především na experimentální snímky a díla ve virtuální realitě, sepsala pro dok.revue již druhý blog o publikacích věnovaných dílům virtuální a rozšířené reality. Co je předností zatím nemalého počtu těchto knih a co v nich podle autorky chybí?20.02.2020 - Andrea Slováková
Pro satiru do cizinyMediální analytik Milan Kruml se ve svém blogu zamýšlí nad tím, proč u nás, na Slovensku či v Maďarsku chybí kvalitní satirický pořad. Inspirovat bychom se podle něj mohli u sousedů v Rakousku a Německu, kde se těší oblibě tamní satirické formáty Gute Nacht, Österreich a Die Heute Show, které dokážou vtipně přitáhnout pozornost k politickým kauzám. Naposledy vyvolal pořad Gute Nacht, Österreich pobouření koncem ledna, když ostře upozornil na situaci na maďarské mediální scéně.13.02.2020 - Milan Kruml
Podvratná síla statistikyFilmový producent Radim Procházka komentuje výsledky Cen české filmové kritiky a zdůrazňuje roli statistiky hlasování, kterou Ceny kritiků jako jedny z mála zveřejňují. Ta podle Procházky totiž odhaluje relativitu veškerého soutěžení. Díky tomu například zjistíme, že tolikrát skloňovaný Svěrákův Kolja vyhrál coby nejlepší porevoluční český film nad Vorlovým Kouřem jen o fous. 06.02.2020 - Radim Procházka
Co nás čeká (a nemine) v autorském právuPrávník a filmový publicista Ivan David přibližuje tři evropské směrnice, které právě procházejí implementací ze strany českých orgánů, a je více než pravděpodobné, že ovlivní podobu evropského, potažmo českého autorského práva a internetu. Změny tak čekají zejména Google, YouTube a provozovatele video-on-demand služeb, přičemž ti poslední budou muset nabízet více evropských filmů.30.01.2020 - Ivan David
Jak se s životem neprat aneb Čeští lvi dokumentárníPublicista Tomáš Stejskal glosuje nominace na České lvy v dokumentární kategorii. Tuzemští akademici podle něj svými nominacemi opět potvrdili, že dokument je v jejich očích hlavně nevzrušivý pomník, který divákům předává informace.23.01.2020 - Tomáš Stejskal
Jak se píše o novém médiuDramaturgyně ji.hlavské sekce Virtuální reality (VR) Andrea Slováková zahajuje sérii blogů, v nichž představí zahraniční publikace o VR. V tomto textu se věnuje knize Storytelling for Virtual Reality: Methods and Principles for Crafting Immersive Narratives Johna Buchera, která se zabývá genezí nového média, jeho technologickými inovacemi, vyprávěcími postupy i prostupností médií.16.01.2020 - Andrea Slováková
Satanismus je aktivismusV předvánočním čase se umisťuje v zahraničních žebříčcích nejlepších letošních (mainstreamových) dokumentů i snímek Hail Satan? režisérky Penny Lane. Film s dokonale předvánočním názvem, který se úspěšně promítal na letošním festivalu v Sundance, je portrétem společenství Satanic Temple, které si zvolilo Satana jako dobře viditelný symbol vzdoru a neochoty podřídit se autoritě. Pro ty, kteří dnes vytvářejí různé poloreálné nebo úplně vybájené strašáky, aby s nimi paralyzovali veřejnost (a příkladů z českého prostředí by se nenašlo málo), může být tento dokument cennou lekcí.19.12.2019 - Antonín Tesař
Tání digitálního věkuProsincové blogogo propojuje dva filmy z letošního ji.hlavského festivalu – Viva video, video viva a FREM. Oba snímky zkoumají – první prostřednictvím minulosti a druhý skrze budoucnost – outsiderství lidské existence ve věku její elektronicko-digitální reprodukovatelnosti. Stali se z nás digitální Robinsoni? Dokážeme být kurátory světa? Jsme schopni se na něj naladit?12.12.2019 - Jan Gogola ml.
Zadkem na dvou židlíchDokumentaristka Tereza Reichová uvažuje o roli lektora filmového workshopu i o zodpovědnosti, kterou nese za celý proces, zvlášť když pracuje se znevýhodněnými dětmi. Lektor se podle ní neslučuje s rolí režiséra, jinak sedí člověk na dvou židlích. To se podle ní stalo Lině Zacher, autorce dokumentu Fonja, který zvítězil na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě v sekci Opus Bonum a pojednává o chlapcích z nápravného zařízení na Madagaskaru. Je dobré, aby vyprávěli na kameru, kdo co ukradl a komu jak zemřeli rodiče?05.12.2019 - Tereza Reichová
Brit Jensen: Natáčím dokumenty, protože chci komunikovat s lidmiDokumentaristka Brit Jensen letos vyhrála Prix Bohemia Radio, Podcast roku i soutěž českých rozhlasových dokumentů AudioREPORT. Na stránkách dok.revue se její jméno objevuje pravidelně od roku 2016.28.11.2019 - Andrea Hanáčková