Dvakrát do stejné řeky

Televizní analytik Milan Kruml glosuje současný televizní trend remaků a pokračování. Upozorňuje především na téměř nepovšimnutý návrat dětského seriálu vytvořeného stanicí BBC v 90. letech.
25.05.2017 - Milan Kruml

Docela úspěšným trikem, používaným televizními producenty v poslední době, jsou remaky. Anebo pokračování. Nejnověji se televizní svět upnul k třetí řadě série Davida Lynche Twin Peaks navazující na zřejmě nejvýznamnější seriál první poloviny devadesátých let. Asi to bude úspěch, ale po 25 letech už nějaké senzační překvapení očekávat nelze. Úspěšně si vede u diváků mladší verze agenta a všeuměla McGyvera, do dalších útěků z vězení se pustili po několikaleté přestávce bratři z Prison Break a další příběh nabídla i řada 24, při svém startu obdivovaná pro iluzi děje v reálném čase, čemuž mimochodem dnes už recenzenti nevěnovali ani řádku.

A bez větší pozornosti se před nějakou dobou navrátil i kultovní seriál, který ve své době mířil na zřejmě poslední dosud neoslovenou diváckou cílovou skupinu.

Kdysi dávno, na konci devadesátých let byla televize v mnoha ohledech ještě nevinná. Kombinace voyerismu s brutální manipulací v podobě Big Brothera byla v té době novinkou a mluvilo se o ní jako o sociálním experimentu. Ty největší stanice si kupovaly licenci k soutěžnímu pořadu Chcete být milionářem?, který lákal diváky na možnost, že „člověk z ulice“ má stejnou šanci vyhrát milion jako univerzitní profesor. Bezmezná víra v technologie, které dokážou dopadnout každého pachatele, třeba i na základě úlomku jeho nehtu na místě činu, symbolizovaná seriálem CSI, měla přijít až o něco později, společně s dramatickým rozvojem formátů reality TV. A ještě jedna věc byla v televizi nová, nevídaná. První hraný pořad určený divákům ve věku dvou až tří let. Seriál Teletubbies, který začala v roce 1997 vyrábět BBC.

V první fázi se seriál pro předškoláky, v němž se pohybují po pastelově vybarvené krajině čtyři podivná stvoření s anténkami a obrazovkami na břiše, vybavená zvláštními jmény Tinky Winky, Dipsy, Laa Laa a Po, a také modrý vysavač Noo Noo, stal předmětem kritiky zejména dětských lékařů, kteří mimo jiné produkci vyčítali, že „pod pláštíkem pedagogicky hodnotné nabídky přitahují děti k televizi už ve velmi raném věku, což často povede k nekontrolovatelné konzumaci televize v pozdějších letech“ (to například tvrdil německý Profesní svaz lékařů pro děti a mladistvé). Kromě toho poukazovali někteří odborníci na fakt, že čtyři stvoření nejsou schopna komunikovat normálním jazykem, ale pouze zvuky jako ah-oh nebo ha-ho, což povede k narušení vývoje řeči u části dětí. V Polsku měli s Teletubbies jiný problém – postavička Tinky Winky byla podezřelá z homosexuality. Záležitostí se dokonce v květnu 2007 zabýval úřad na ochranu práv dětí. Problémem se stala jeho červená taška, některým konzervativcům připomínala dámskou kabelku. Tinky Winky a jeho tvůrci čelili stejným nařčením na konci 90. let také v USA.


Nakonec si ale seriál o 365 epizodách (1997–2001) oblíbila i zcela jiná věková kategorie. Postavičky symbolizující různé rasy (Tinky Winky Evropany, Po Asiaty, Laa Laa Indy a Dipsy Afričany) se staly kultovními pro středoškolské a univerzitní studenty. Díky směsi pestrých barev, neobvyklému výtvarnému pojetí, opakujícím se nonverbálním dialogům a možná nechtěným, možná ale ano, prvkům grotesky byli Teletubbies považováni za psychedelický televizní pořad.

Seriál byl prodán do 120 zemí a stal se vzorem pro další podobné série – Tweenies a In the Night Garden. V České republice se k divákům dostali Teletubbies prostřednictvím televize Nova. Ta se sice snažila nasadit je do času, který nesliboval vysokou sledovanost, ale diváci si barevné postavičky našli a podle výzkumů sledovanosti také neseděli u obrazovek jen předškoláci. Nova byla k nákupu pořadu v podstatě přinucena – musela jej přibrat jako přídavek k licenci pro soutěžní pořad Nejslabší máte padáka (Weakest Link).

Uplynula skoro dvě desetiletí. Studie, které by dokazovaly negativní vliv Teletubbies nevznikly, protože většina obav se nenaplnila. Tehdejší předškoláci jsou dnes ve věku dvaceti a více let, většina z nich neměla potíže s jazykem a namísto zvýšené konzumace televize měli a mají spíše problém odtrhnout se od displejů smartphonů, tabletů a dalších zařízení.

Zřejmě i proto nebyl návrat Teletubbies s 60 novými díly na obrazovky, k němuž došlo v roce 2015 v Británii a v následujících letech v dalších zemích, mediální událostí ani náhodou. Televizní svět má prostě jiné fenomény. A tak snad jedinou zajímavostí, která ve spojení s Teletubbies v posledních letech zaujala světová média, bylo jejich uvedení v Severní Koreji. Jejich nezávadnost oficiálně stvrdila po zhlédnutí několika dílů i zdejší nejvyšší autorita – diktátor Kim Čong-un.


Autor pracuje v České televizi.





další blogy autora:

Bude všechno jinak? Televize a covid-19„Když si to všechno shrneme, tak celá branže dostala v posledních měsících úder, který způsobil strukturální změny, jež se budou měnit jen velmi pomalu,“ shrnuje mediální analytik Milan Kruml ve svém blogu to, jak se pandemie podepsala na médiu televize i práci scenáristů a režisérů. Ve svém textu uvažuje, co udělá s televizními trhy podzim. Na jednu stranu vznikají obratem nové televizní formáty, jako například UčíTelka, na druhou stranu hrozí nebezpečí, že se podobně levné a rychlé postupy ujmou i v budoucnu.07.05.2020 - Milan Kruml
Pro satiru do cizinyMediální analytik Milan Kruml se ve svém blogu zamýšlí nad tím, proč u nás, na Slovensku či v Maďarsku chybí kvalitní satirický pořad. Inspirovat bychom se podle něj mohli u sousedů v Rakousku a Německu, kde se těší oblibě tamní satirické formáty Gute Nacht, Österreich a Die Heute Show, které dokážou vtipně přitáhnout pozornost k politickým kauzám. Naposledy vyvolal pořad Gute Nacht, Österreich pobouření koncem ledna, když ostře upozornil na situaci na maďarské mediální scéně.13.02.2020 - Milan Kruml
Když televize zabíjíMediální analytik a publicista Milan Kruml uvažuje, jaké důsledky může mít pro lidi účinkování v dokumentech, reality show či dalších cross žánrech. Uvádí příklad oblíbené britské reality show Love Island, po níž si dva účastníci vzali život. Reality show však mohou mít důsledky na sebevědomí a sebepojetí nejen jejich účastníků, ale i diváků… 04.07.2019 - Milan Kruml
Spor o umění aneb Když média bavíMediální analytik Milan Kruml přibližuje žabomyší spory rakovnických zastupitelů o novou sochu Sisyfa, která by od letošního léta měla stát v Rakovníku. O místní „kauze“ vtipně informoval i rakovnický týdeník Raport. A pak prý že z novin už zmizel humor!11.04.2019 - Milan Kruml
Kam s dokumentem? aneb Poučení z německé debatyMediální analytik Milan Kruml ve svém únorovém blogu představuje možnou budoucnost vztahu mezi dokumentem a televizí, jež se hojně diskutovala na festivalu Berlinále.21.02.2019 - Milan Kruml
Zprávy na míru – hrozba tradičním médiímMediální analytik Milan Kruml tentokrát přichází s upozorněním na aktuální dění a statistiky ve vztahu společností Facebook a Google a mediálního světa. 22.11.2018 - Milan Kruml
Krimi na obrazovce – jinak, a přesto stejněMediální analytik České televize Milan Kruml v dnešním blogu odhaluje trendy v televizních kriminálkách a odvážných pokusech německé televizní stanice o jejich inovaci skrze účinkování reálných policistů spolu s herci.16.08.2018 - Milan Kruml
Domku, domečku, kdo v tobě přebývá?Mediální analytik Milan Kruml glosuje nový německý televizní pořad Get the F*ck Out of My House, který podle něj jeho tvůrci vydávají za něco, co není. Tento fenomén jde ale vysledovat v celém světě reality TV.25.06.2018 - Milan Kruml
Telenovelová válka?Mediální analytik České televize Milan Kruml komentuje nové rozhodnutí saúdskoarabské televizní skupiny MBC odstranit ze své programové nabídky všechny turecké telenovely.22.03.2018 - Milan Kruml
Trump Bump efektMediální analytik České televize Milan Kruml glosuje vývoj amerických médií, kdy se zvyšujícím se zájmem o ně je také kladen vyšší důraz na kvalitu zpravodajství. Jak by se z tzv. Trump Bump efektu mohla česká mediální krajina inspirovat? 18.01.2018 - Milan Kruml

   poslední blogy:
Rodina jako cirkus životaO filmu Erika Knoppa mapujícím kořeny a osudy Cirku La Putyka21.05.2020 - Petr Fischer
Jak ven z krize podle Nancy FraserTeoretička vizuální kultury Andrea Průchová Hrůzová zabrousila tentokrát ve svém blogu do politiky a přibližuje myšlenky americké filozofky a feministky Nancy Fraser, volající po odstranění systémové nerovnosti, která stojí v jádru dnešní společnosti. „Solidarita je naše zbraň,“ vybízí Fraser ve svém manifestu. O proměně kolektivního chování společnosti bychom se podle Průchové Hrůzové měli zamyslet nyní tím spíš, že nás současná globální pandemie nutí uvažovat o naší společné budoucnosti.14.05.2020 - Andrea Průchová Hrůzová
Bude všechno jinak? Televize a covid-19„Když si to všechno shrneme, tak celá branže dostala v posledních měsících úder, který způsobil strukturální změny, jež se budou měnit jen velmi pomalu,“ shrnuje mediální analytik Milan Kruml ve svém blogu to, jak se pandemie podepsala na médiu televize i práci scenáristů a režisérů. Ve svém textu uvažuje, co udělá s televizními trhy podzim. Na jednu stranu vznikají obratem nové televizní formáty, jako například UčíTelka, na druhou stranu hrozí nebezpečí, že se podobně levné a rychlé postupy ujmou i v budoucnu.07.05.2020 - Milan Kruml
Žurnalistika a zkušenostní médiaDramaturgyně experimentálních a VR filmů pro ji.hlavský festival Andrea Slováková ve svém dok.blogu uzavírá cyklus textů představující vybrané současné publikace o virtuální či rozšířené realitě. Tentokrát upozorňuje na hlavní témata knihy Johna V. Pavlika Journalism in the Age of Virtual Reality.30.04.2020 - Andrea Slováková
Nemocnice jako konejšivé místoTomáš Stejskal ve svém blogu uvažuje o novém českém doku-soapu Nemocnice v první linii, pojednávajícím o léčení pacientů s koronavirem. Dokumentární cyklus podle něj přináší cenný dotek reality, který stojí v opozici vůči číslům, datům a titulkům virtuálního světa.23.04.2020 - Tomáš Stejskal
Jak Kovy minul dějiny… ale ať je řeší dálFilozof a publicista Petr Fischer uvažuje ve svém blogu nad novým televizním dokumentem Ivo Bystřičana Kovy řeší dějiny, dostupným online na iVysílání České televize. Známý youtuber Karel „Kovy“ Kovář v něm podniká filmovou dokumentární cestu po českých školách, aby zjistil, jak se v nich učí moderní dějiny. Cestu v mnohém neúspěšnou. Přesto v závěru Fischer konstatuje, že jeho snaha může připomínat strategii, kterou pro přežití v postdějinné době navrhoval už před třiceti lety filozof Vilém Flusser.16.04.2020 - Petr Fischer
Skutečnost jako sociální mizanscénaEstetička Tereza Hadravová přibližuje hlavní myšlenky knihy filmového kritika a teoretika Adriana Martina Mizanscéna a filmový styl, kterou v překladu Veroniky Klusákové vydalo nedávno Nakladatelství AMU. Pojem "sociální mizanscéna", se kterým v knize pracuje, Hadravová aktuálně vztahuje ke změnám, které v těchto týdnech izolace prožíváme a jež se dotýkají proměny veřejného prostoru, oděvu i společenských konvencí.09.04.2020 - Tereza Hadravová
Neodvratný čas tiché apokalypsyDokumentaristka, teoretička a včelařka Andrea Hanáčková píše pro dok.revue o tom, jak vnímá oceňovaný snímek Země medu, který zahajoval letošní Jeden svět a je do 2. dubna mimořádně dostupný na portále DAFilms. „Dokument dvou tvůrců ze Skopje Tamary Kotevské a Ljubomira Stefanova je dokonalým obrazem světa, který už nedokáže vyvážit lidskou rozpínavost a reaguje úhybem, nebo úhynem,“ píše Hanáčková.01.04.2020 - Andrea Hanáčková
Laboratorní milostné vztahy v izolaciAntonín Tesař ve svém blogu přibližuje novou reality show Netflixu Láska je slepá, která coby sociální experiment ukazuje podoby současných milostných vztahů. Základní premisa seriálu, totiž lidé izolovaní v osamělých pokojích, kteří si navzájem naslouchají a touží se spolu seznámit, je v době hromadné izolace poměrně symbolická.26.03.2020 - Antonín Tesař
Ústa RambyRadim Procházka ve svém dok.blogu aplikuje mcluhanovské dělení na studené a horké médium na současnou situaci s nošením roušek na veřejnosti. Rouška coby studené médium podněcuje naši fantazii více než odhalená tvář. Jak na autora působí selfie Terezy Ramby v roušce? 19.03.2020 - Radim Procházka