Dobrý soudce ještě žije

Filmový právník Ivan David přichází s příběhem Samsona Kambalu, autora výstavy, jež na Bienále 2015 parodovala radikální změnu názoru jednoho z členů Situacionistické internacionály.
07.01.2016 - Ivan David

Samson Kambalu

Před několika týdny jsem se s potěšením zúčastnil festivalu PAF – Přehlídka animovaného filmu Olomouc 2015. Zde jsem měl možnost usednout ke kulatému stolu, u kterého se nalézal rovněž malawisko-britský umělec Samson Kambalu. Pan Kambalu, jehož doménou jsou umělecké provokace a happeningy všeho druhu, tu s humorem vyprávěl mimo jiné o svých letošních právních patáliích spojených s účastí na benátském Bienále. Nejen tento případ, ukončený rozsudkem, jenž padl u benátského soudu dne 7. listopadu 2015, ale i způsob, kterým s ním zdejší soudce naložil, mi přišly v lecčems příznačné.

Žalobcem v dané kauze byl Gianfranco Sanguinetti, jeden z předních členů někdejšího radikálně levicového uměleckého uskupení Situacionistická internacionála (1957–1972), které se specializovalo mimo jiné na kritiku konzumerismu a rozvinutého kapitalismu se všemi jeho výstřelky, včetně důsledné komodifikace kulturních statků. Situacionisté tedy systematicky zesměšňovali obchodování s uměním a zdůrazňovali, že každý má právo si přivlastnit („apropriovat“) autorské dílo jiného umělce pro účely vlastní umělecké tvorby. Bylo proto pro mnohé překvapením, když pan Sanguinetti v říjnu 2013 pověřil známý aukční dům Christie’s prodejem svých vlastních artefaktů (literárních děl, fotografií, maleb, soukromých dopisů atd.) vytvořených v situacionistickém období a když tyto artefakty odkoupila univerzita v Yale za 650 000 euro.

Samson Kambalu se rozhodl, že proti „zmoudřelému“ kdysi radikálnímu umělci zaútočí jeho vlastními zbraněmi a v rámci Bienále 2015 uspořádal výstavu, na které bylo možno zhlédnout okolo 3 000 kusů kopií artefaktů z výše zmíněného Sanguinettiho archivu, které pan Kambalu (pochopitelně bez jakéhokoliv svolení od jejich autora) nafotil na univerzitě v Yale. Uvedené kopie autor výstavy doprovodil ironickými popisky nenechávajícími diváky na pochybách, kterak smýšlí o zvláštní názorové proměně Gainfranca Sanguinettiho.

Nadace pořádající Bienále byla v červenci 2015 ze strany někdejšího situacionisty zažalována za zásah do autorských i všeobecných osobnostních práv, kterého se měla dopustit provozováním zmíněné výstavy bez souhlasu žalobce.

Případ dostal na stůl soudce Luca Boccuni, kterému se podařilo v závěrečném rozsudku demonstrovat nejen mimořádnou erudici v oblasti umění, ale především vytříbený smysl pro spravedlivé vyvážení kolidujících právně chráněných hodnot, kterými byly v daném případě autorská práva, resp. právo na ochranu osobnosti svědčící Gainfrancovi Sanguinettimu na straně jedné, a právo na ochranu svobody projevu svědčící Samsonu Kambalovi na straně druhé. V odůvodnění mimo jiné uvedl: Je třeba zdůraznit, že Samson Kambalu vytvořil propracovanou a komplexní výstavu, která nemůže být považována za pouhé vystavení Sanguinettiho děl či části jeho děl bez jeho souhlasu, a to s přihlédnutím k tomu, že tato výstava nese kreativní, originální, svébytné a jasně srozumitelné poselství. […] zdůraznil rozpor mezi teoretickým bojem proti komodifikaci obsaženým v žalobcově díle a prodejem těchto děl panem Sanguinettim. […] Sdělením je sarkastická kritika mající za cíl otevřít diskuzi nad tématem celospolečenského významu […].

Pana Kambalu se mi podařilo upřímně rozesmát, když jsem mu sdělil, že kdyby se stejný případ odehrál v České republice, s největší pravděpodobností by ho prohrál – a to nejen proto, že v českém autorském zákoně chybí výslovná výjimka pro parodické užití děl jiných autorů, ale i pro převažující značně formalistický výklad zákona ze strany českých soudů.

Nicméně bych se v tomto případě velice rád mýlil.





další blogy autora:

Co nás čeká (a nemine) v autorském právuPrávník a filmový publicista Ivan David přibližuje tři evropské směrnice, které právě procházejí implementací ze strany českých orgánů, a je více než pravděpodobné, že ovlivní podobu evropského, potažmo českého autorského práva a internetu. Změny tak čekají zejména Google, YouTube a provozovatele video-on-demand služeb, přičemž ti poslední budou muset nabízet více evropských filmů.30.01.2020 - Ivan David
Neuveď nás v pokušeníPrávník a filmový publicista Ivan David uvažuje ve svém dalším blogu o tom, jak se to má z hlediska zákona s dokumentaristy, kteří ve snaze poukázat na určitý společenský problém předstírají nějakou okolnost, aby „otestovali“ reakce vytipovaných osob. Aktuální je tato otázka v souvislosti s chystaným dokumentem Víta Klusáka a Barbory Chalupové V síti o zneužívání dětí na internetu, který chce „rozpoutat válku s predátory českého internetu“.23.05.2019 - Ivan David
Trocha nuceného adventního optimismuPrávník Ivan David bilancuje rok 201820.12.2018 - Ivan David
Mírný pokrok v mezích zákonaAdvokát Ivan David se zamýšlí nad proměnlivým vztahem autorského práva k realitě na základě nedávného případu s notoricky známým souslovím „je to paráda“ užitým v reklamě na Vitanu. 04.10.2018 - Ivan David
Jak jsem uděloval medailiPrávník Ivan David o své zkušenosti z účasti v mezinárodní porotě Doc Alliance Selection Award31.05.2018 - Ivan David
Otázka života a fikcePrávník Ivan David komentuje další francouzský případ sporu o využití víceméně faktografické knihy francouzské odbojářky Charlotte Delbo pro film Rideau Rouge à Raisko.01.03.2018 - Ivan David
Meze inspiraceFilmový právník Ivan David rozebírá kauzu reklamy na Citroën, která byla přiznaně inspirována proslulým jednozáběrovým filmem C'était un rendez-vous Clauda Lelouche.14.12.2017 - Ivan David
Hrát, nebo býtNěkolik poznámek filmového právníka Ivana Davida k právním aspektům rozdílů mezi hraným a dokumentárním filmem03.08.2017 - Ivan David
Všechno je v pořádkuFilmový právník Ivan David v souvislosti se svou návštěvou mezinárodní autorskoprávní konference v Kodani uvažuje nad hamletovskou otázkou: Být, nebo nebýt? To je, oč tu běží.08.06.2017 - Ivan David
Co (ne)přináší novela autorského zákona do oblasti filmuFilmový právník Ivan David glosuje Senátem schválený finální text novely autorského zákona – jaké změny čekají na všechny pracující v oblasti audiovize?23.03.2017 - Ivan David

   poslední blogy:
Jak se učíme o virtuální realitě?Andrea Slováková, dramaturgyně ji.hlavského festivalu, která se zaměřuje především na experimentální snímky a díla ve virtuální realitě, sepsala pro dok.revue již druhý blog o publikacích věnovaných dílům virtuální a rozšířené reality. Co je předností zatím nemalého počtu těchto knih a co v nich podle autorky chybí?20.02.2020 - Andrea Slováková
Pro satiru do cizinyMediální analytik Milan Kruml se ve svém blogu zamýšlí nad tím, proč u nás, na Slovensku či v Maďarsku chybí kvalitní satirický pořad. Inspirovat bychom se podle něj mohli u sousedů v Rakousku a Německu, kde se těší oblibě tamní satirické formáty Gute Nacht, Österreich a Die Heute Show, které dokážou vtipně přitáhnout pozornost k politickým kauzám. Naposledy vyvolal pořad Gute Nacht, Österreich pobouření koncem ledna, když ostře upozornil na situaci na maďarské mediální scéně.13.02.2020 - Milan Kruml
Podvratná síla statistikyFilmový producent Radim Procházka komentuje výsledky Cen české filmové kritiky a zdůrazňuje roli statistiky hlasování, kterou Ceny kritiků jako jedny z mála zveřejňují. Ta podle Procházky totiž odhaluje relativitu veškerého soutěžení. Díky tomu například zjistíme, že tolikrát skloňovaný Svěrákův Kolja vyhrál coby nejlepší porevoluční český film nad Vorlovým Kouřem jen o fous. 06.02.2020 - Radim Procházka
Co nás čeká (a nemine) v autorském právuPrávník a filmový publicista Ivan David přibližuje tři evropské směrnice, které právě procházejí implementací ze strany českých orgánů, a je více než pravděpodobné, že ovlivní podobu evropského, potažmo českého autorského práva a internetu. Změny tak čekají zejména Google, YouTube a provozovatele video-on-demand služeb, přičemž ti poslední budou muset nabízet více evropských filmů.30.01.2020 - Ivan David
Jak se s životem neprat aneb Čeští lvi dokumentárníPublicista Tomáš Stejskal glosuje nominace na České lvy v dokumentární kategorii. Tuzemští akademici podle něj svými nominacemi opět potvrdili, že dokument je v jejich očích hlavně nevzrušivý pomník, který divákům předává informace.23.01.2020 - Tomáš Stejskal
Jak se píše o novém médiuDramaturgyně ji.hlavské sekce Virtuální reality (VR) Andrea Slováková zahajuje sérii blogů, v nichž představí zahraniční publikace o VR. V tomto textu se věnuje knize Storytelling for Virtual Reality: Methods and Principles for Crafting Immersive Narratives Johna Buchera, která se zabývá genezí nového média, jeho technologickými inovacemi, vyprávěcími postupy i prostupností médií.16.01.2020 - Andrea Slováková
Satanismus je aktivismusV předvánočním čase se umisťuje v zahraničních žebříčcích nejlepších letošních (mainstreamových) dokumentů i snímek Hail Satan? režisérky Penny Lane. Film s dokonale předvánočním názvem, který se úspěšně promítal na letošním festivalu v Sundance, je portrétem společenství Satanic Temple, které si zvolilo Satana jako dobře viditelný symbol vzdoru a neochoty podřídit se autoritě. Pro ty, kteří dnes vytvářejí různé poloreálné nebo úplně vybájené strašáky, aby s nimi paralyzovali veřejnost (a příkladů z českého prostředí by se nenašlo málo), může být tento dokument cennou lekcí.19.12.2019 - Antonín Tesař
Tání digitálního věkuProsincové blogogo propojuje dva filmy z letošního ji.hlavského festivalu – Viva video, video viva a FREM. Oba snímky zkoumají – první prostřednictvím minulosti a druhý skrze budoucnost – outsiderství lidské existence ve věku její elektronicko-digitální reprodukovatelnosti. Stali se z nás digitální Robinsoni? Dokážeme být kurátory světa? Jsme schopni se na něj naladit?12.12.2019 - Jan Gogola ml.
Zadkem na dvou židlíchDokumentaristka Tereza Reichová uvažuje o roli lektora filmového workshopu i o zodpovědnosti, kterou nese za celý proces, zvlášť když pracuje se znevýhodněnými dětmi. Lektor se podle ní neslučuje s rolí režiséra, jinak sedí člověk na dvou židlích. To se podle ní stalo Lině Zacher, autorce dokumentu Fonja, který zvítězil na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě v sekci Opus Bonum a pojednává o chlapcích z nápravného zařízení na Madagaskaru. Je dobré, aby vyprávěli na kameru, kdo co ukradl a komu jak zemřeli rodiče?05.12.2019 - Tereza Reichová
Brit Jensen: Natáčím dokumenty, protože chci komunikovat s lidmiDokumentaristka Brit Jensen letos vyhrála Prix Bohemia Radio, Podcast roku i soutěž českých rozhlasových dokumentů AudioREPORT. Na stránkách dok.revue se její jméno objevuje pravidelně od roku 2016.28.11.2019 - Andrea Hanáčková