Co jsou klišé v televizi a proč se jich nebojíme

Jak se odrazila pandemie v nabídce a trendech domácích i zahraničních televizí? Proč se vracejí k osvědčeným formátům a které to jsou? A platí totéž pro domácí i zahraniční situaci? O tom ve svém dalším dok.blogu uvažuje mediální analytik Milan Kruml, který píše: „Když začínal letošní rok, řada odborníků předvídala, že dojde k podstatným proměnám v nabídce lineární televize, že streamovací giganti, kteří už loni na podzim zahájili další kolo bitvy o předplatitele, rozšíří žánrovou pestrost, a že se tematicky promění nabídka dramatiky ve volných televizích. Teď jsme v situaci, kdy se televize vracejí k osvědčeným postupům a doufají, že se během podzimu dokážou připravit na příští rok. Zda tomu tak opravdu bude, ale neví nikdo.“
14.08.2020 - Milan Kruml

Jednou ze současných tendencí jsou TV reality show plné celebrit. Z formátu Celebrity Masterchef, který se na konci srpna chystá na několika televizních trzích. Foto Netflix

Když jsem poprvé slyšel, že pandemie koronaviru oživila v televizích po celém světě mnohá klišé, zejména co se týče programování, trochu jsem se podivil. Domníval jsem se, že to bude naopak. Že změněná situace, komplikace spojené s výrobou a vývojem televizních pořadů, naopak posílí inovace, otevřou prostor pro nové nápady a postupy. Že nedostatek premiérové hrané tvorby například povede k uváženějšímu nasazování repríz. Jenže týdny ubíhají a zdá se, že to s těmi klišé bude spíše pravda. 

Lidé, kteří sestavují v jednotlivých televizích programové schéma a pak jej naplňují, před deseti lety na otázku, čím je typické léto, odpovídali, že to je takový čas romantiky, ale hlavně prostor pro reprízy. Nabízet něco nového je totiž vhodné v době, kdy je více reklamy a lidé tráví více času u obrazovky. Třeba na podzim nebo na jaře. To se ale poměrně rychle změnilo. 

Programoví pracovníci získali novou představu o náplni letního vysílání, sdílenou napříč Evropou i ve Spojených státech. Reprízy sice z části zůstaly, ale k nim se přiřadila velká řada takzvaných eventů, pořadů především z oblasti reality show, které úspěšně dokázaly zaplnit nabídku v průběhu července a srpna. A tak se s létem pojily formáty, jako jsou Love Island, kdy sledujeme skupinu mladých lidí v atraktivním prostředí, kteří mají za úkol zůstat co nejdéle s někým v páru, pořady typu Amazing Race, v nichž sportovně nadaní kandidáti závodí v mnoha odlehlých částech světa, či Big Brother, nabízející podívanou na lidi uzavřené v televizní vile, kteří si lezou na nervy a vzájemně se vylučují ze hry o cílovou prémii. Představa, že se v létě musí na obrazovce něco premiérového dít a netýká se to dramatiky, nýbrž reality TV s mladými lidmi či celebritami, je klišé, které se snažili dodržovat všichni. Jenže přišla další změna.
 

Ze sportovní reality show Amazing Race. Foto TVline.com

Konec zlatého věku TV dramatiky

Už od poloviny minulého desetiletí se stávající televizní nabídka (do níž se zařazují i programy placené televize a streamovacích společností) označuje jako zlatý (později dokonce platinový) věk televizní dramatiky. Na seriály, minisérie či televizní filmy se vrhli všichni, což mimo jiné vedlo k prudkému růstu nákladů, boji o práva (například k bestsellerům) a stále častějším koprodukcím, včetně mezinárodních. Léto se pak stalo vítaným obdobím, kdy na sebe mohli upozornit ti menší hráči a velké, volně vysílající televize nasazovaly nové tituly, protože byla šance, že si jich diváci všimnou spíš, než v tvrdé konkurenci v průběhu podzimu; testovaly se žánry a postupy.

Jenže přišel rok 2020. Celé jaro v mnoha zemích světa sice televize zaznamenávaly nebývale vysokou sledovanost, jenže poskytovatelé obsahů začali být velmi opatrní, co se týče premiér – výroba se zastavila, a tak se mnohé, i k vysílání připravené tituly přesunuly na podzim či na příští rok. Přišlo léto a stěží někoho napadlo, vyzkoušet si nějakou tu původní novou dramatiku. Televize se navzdory obavám z druhé vlny šíření viru opět vrátily obloukem do doby před deseti lety. Nejsou seriály, není sport, ale pořád je tu Reality TV. A léto se zase považuje za období romantiky. 

Seznamky a lokální cestování

Odborný server K7, který nabízí informace o dění na televizních trzích po celém světě a pravidelně vydává i takzvaný Quarantine TV Report, upozornil koncem července na nebývalé množství seznamovacích pořadů, které se buď vyrábějí, nebo už vysílají v řadě zemí světa. Ve Spojených státech se reality show The Bachelor, v níž si atraktivní movitý muž vybírá z neméně atraktivních kandidátek, stala prvním velkým projektem, který se realizoval po zastavení výroby v souvislosti s koronavirem. V polovině července se začala vysílat australská verze. Netflix začal s výrobou dalších verzí svých seznamek Dating Around, Love is Blind (Láska je slepá) a Too Hot To Handle, ve Spojených státech se představil i nový formát Swipe Swap, v němž si nezadaní muž a žena na čas vymění byty, práci a město, aby se lépe poznali. Finové zase testují páry z hlediska jejich věrnosti v pořadu Temptation Island, a tak podobně.
 

„Naše klišé o létě, v jehož průběhu můžete sledování televize vypustit, případně se dívat jen na hlavní zprávy, se tak potvrzuje.“
 

Léto je také „v normálních časech“ obdobím, kdy se hodně cestuje. Letos je ovšem všechno jinak, a tak televize předělaly formáty zaměřené na cestování tak, aby podpořily lokální turismus. A do třetice staronový trend – přibylo velké množství pořadů, v nichž si lidé předělávají dům, byt, zahradu, ale i svou image. Když nejedou na dovolenou a omezili i další aktivity, mají na to (alespoň podle názoru zaměstnanců televizí) čas. Peníze většinou dodá producent.

Už dlouho se neobjevilo v létě tolik pořadů s celebritami – za všechny budu jmenovat Promi Big Brother, který se začal vysílat v Německu, a na sklonku léta přijdou na řadu i další země, nebo Celebrity MasterChef, který se na konci srpna také chystá na několika trzích.

Nuda z našich archivů a zahraniční zábava

Na nás ovšem podobné proměny vliv nemají. Tuzemské televizní léto vždycky nabízelo především prověřenou podívanou z archivů, ať už se jedná o zábavu, seriály nebo filmy. A té už od jara dostáváme požehnaně. Pravdou je, že tolik repríz se snad nikdy nevysílalo. Naše klišé o létě, v jehož průběhu můžete sledování televize vypustit, případně se dívat jen na hlavní zprávy, se tak potvrzuje. A kdo ví, jak to bude za rok. U nás ovšem mají televize celkem výhodnou pozici – nostalgických diváků je tolik, že i x-té opakování seriálů starých dvacet a více let může mít v létě milionovou sledovanost. 

V případě výpadku výroby nebo nezdaru plánovaného projektu se tradičně sahalo po zahraničních titulech. Opět bychom to mohli považovat za klišé. A přesně to začali při přípravě podzimního a jarního schématu mnohde zkoušet. Sveřepá snaha držet se přesvědčení, že namísto seriálu je možné nasadit zase jen seriál, vedla k situaci, která už na mezinárodním trhu dlouho nebyla. Nejen, že se nákupy licencí zdražily, ale obsahů, které jsou k dispozici, je málo, a chybějí především epizodní seriály, jež ve velkém vyráběla americká studia. Produkce placených televizí a streamovacích služeb je nejen drahá, ale v mnoha případech ji volně vysílající televize nemohou použít v hlavním vysílacím čase, protože by tak porušily regulační pravidla. Navíc jsou to obsahy trochu jiného typu – na některých trzích se prostě pro většinového diváka nehodí.
 

Letos v létě v televizní dramaturgii ožila deset let stará klišé. Snímek je z finské reality show Temptation Island. Foto Usanetwork.com
 

A také v tomto případě můžeme být klidní. Nás se to totiž netýká. Česká republika je přesně tím trhem, kde akvizice (mimo filmů, určených pro kina) hraje marginální roli – žádná televize nenahradí na svém hlavním kanále „svůj“ seriál v prime timu zahraniční premiérou, to raději sáhne k repríze původní tvorby. Neboť se drží „klišé“, které si ovšem naše stanice samy vytvořily a pečlivě ho udržují, totiž že náš divák chce vidět naše herce.

Jinou tradiční zásadou bývalo a stále ještě je, že pokud není k dispozici premiérová původní nabídka, přicházejí ke slovu další žánry – především zábava. Ta se samozřejmě nevyvíjí nějak lehce, ale pokud je k dispozici dostatek kvalitních autorů, protagonistů, lidí, kteří mají zkušenosti a navazují na to, co diváky spolehlivě bavilo, není nemožné vytvořit zábavný pořad během několika měsíců. Nemám na mysli velké show, ale třeba panelové komediální pořady, improvizační show nebo soutěže za účasti komiků a celebrit. Podle všeho se bude tímto směrem rozšiřovat podzimní nabídka nejen na velkých trzích, jakým je ten německý, britský nebo francouzský, ale i na těch menších – ve Skandinávii, Belgii, Rakousku nebo Nizozemsku. Ani to nás nemusí moc zajímat – zábava se u nás v prime timu odehrává většinou jen v sobotu a kromě velkých show se do hlavního vysílacího času už dostanou jen zábavné talkshow. 

Dokumentární formáty jako řešení

Už před lety dospěla řada televizí k poznání, že není schopna zajistit po většinu týdne jako hlavní večerní program dramatiku a že navíc s podstatně nižšími náklady lze nabídnout divákům dokument nebo aktuální publicistiku, která je bude zajímat stejně jako fiktivní příběhy. Letošní podzim, jak se zdá, nabídne značné množství pořadů, označovaných jako dokument nebo factual – od formátů true crime (kterých vzniká v posledních týdnech opravdu mnoho) přes dokumentární cykly a nové publicistické formáty až po tradiční dokumenty. Nejsou jen doménou televizí veřejné služby, ale i komerčních stanic, placené televize a streamovacích služeb. Tady se snad i u nás blýská na lepší časy, i když drtivou většinu nových formátů odvysílá hlavně Česká televize.
 

Seriál Vyprávěj – že ho už dávali stokrát a posiluje stereotypní a nostalgické vnímání nedávné minulosti? Nevadí. Nostalgických diváků je tolik, že x-té opakování seriálů starých třeba i dvacet a více let může mít v létě milionovou sledovanost. Foto ČT
 

Když začínal letošní rok, řada odborníků předvídala, že dojde k podstatným proměnám v nabídce lineární televize, že streamovací giganti, kteří už loni na podzim zahájili další kolo bitvy o předplatitele, rozšíří žánrovou pestrost, a že se tematicky promění nabídka dramatiky ve volných televizích. Teď jsme v situaci, kdy se televize vracejí k osvědčeným postupům a doufají, že se během podzimu dokážou připravit na příští rok. Zda tomu tak opravdu bude, ale neví nikdo. 

Situaci asi nejlépe vystihuje odpověď německého herce a producenta Juliana F. M. Stoeckela na otázku odborného serveru quotenmeter.de Co bude dál? „V současnosti žiji ze dne na den a přemýšlím o zítřku, ale ne o září, říjnu nebo o příštím roce. Přeji si, abychom všichni z této pro nás těžké doby vyšli pokud možno s co nejmenšími ztrátami.“





další blogy autora:

Letos vedou Dánové a BritovéO letošní sekci Reality TV v Ji.hlavě očima jejího dramaturga. Podle dramaturga a mediálního analytika Milana Krumla není náhoda, že většina pořadů vybraných do letošní ji.hlavské sekce Reality TV pochází ze dvou trhů – z britského a dánského. „Britové tolik nepřekvapují – vysoká úroveň nehrané tvorby, inovativnost a propracované formy, jak oslovit i s náročným tématem většinového diváka, jsou pro britskou televizi typické už řadu let. U Dánů ovšem překvapuje dlouhodobá kreativita, ochota riskovat, hledat dosud nevyšlapané cesty a zpracovávat i velmi kontroverzní témata,“ píše Kruml.29.10.2020 - Milan Kruml
Bude všechno jinak? Televize a covid-19„Když si to všechno shrneme, tak celá branže dostala v posledních měsících úder, který způsobil strukturální změny, jež se budou měnit jen velmi pomalu,“ shrnuje mediální analytik Milan Kruml ve svém blogu to, jak se pandemie podepsala na médiu televize i práci scenáristů a režisérů. Ve svém textu uvažuje, co udělá s televizními trhy podzim. Na jednu stranu vznikají obratem nové televizní formáty, jako například UčíTelka, na druhou stranu hrozí nebezpečí, že se podobně levné a rychlé postupy ujmou i v budoucnu.07.05.2020 - Milan Kruml
Pro satiru do cizinyMediální analytik Milan Kruml se ve svém blogu zamýšlí nad tím, proč u nás, na Slovensku či v Maďarsku chybí kvalitní satirický pořad. Inspirovat bychom se podle něj mohli u sousedů v Rakousku a Německu, kde se těší oblibě tamní satirické formáty Gute Nacht, Österreich a Die Heute Show, které dokážou vtipně přitáhnout pozornost k politickým kauzám. Naposledy vyvolal pořad Gute Nacht, Österreich pobouření koncem ledna, když ostře upozornil na situaci na maďarské mediální scéně.13.02.2020 - Milan Kruml
Když televize zabíjíMediální analytik a publicista Milan Kruml uvažuje, jaké důsledky může mít pro lidi účinkování v dokumentech, reality show či dalších cross žánrech. Uvádí příklad oblíbené britské reality show Love Island, po níž si dva účastníci vzali život. Reality show však mohou mít důsledky na sebevědomí a sebepojetí nejen jejich účastníků, ale i diváků… 04.07.2019 - Milan Kruml
Spor o umění aneb Když média bavíMediální analytik Milan Kruml přibližuje žabomyší spory rakovnických zastupitelů o novou sochu Sisyfa, která by od letošního léta měla stát v Rakovníku. O místní „kauze“ vtipně informoval i rakovnický týdeník Raport. A pak prý že z novin už zmizel humor!11.04.2019 - Milan Kruml
Kam s dokumentem? aneb Poučení z německé debatyMediální analytik Milan Kruml ve svém únorovém blogu představuje možnou budoucnost vztahu mezi dokumentem a televizí, jež se hojně diskutovala na festivalu Berlinále.21.02.2019 - Milan Kruml
Zprávy na míru – hrozba tradičním médiímMediální analytik Milan Kruml tentokrát přichází s upozorněním na aktuální dění a statistiky ve vztahu společností Facebook a Google a mediálního světa. 22.11.2018 - Milan Kruml
Krimi na obrazovce – jinak, a přesto stejněMediální analytik České televize Milan Kruml v dnešním blogu odhaluje trendy v televizních kriminálkách a odvážných pokusech německé televizní stanice o jejich inovaci skrze účinkování reálných policistů spolu s herci.16.08.2018 - Milan Kruml
Domku, domečku, kdo v tobě přebývá?Mediální analytik Milan Kruml glosuje nový německý televizní pořad Get the F*ck Out of My House, který podle něj jeho tvůrci vydávají za něco, co není. Tento fenomén jde ale vysledovat v celém světě reality TV.25.06.2018 - Milan Kruml
Telenovelová válka?Mediální analytik České televize Milan Kruml komentuje nové rozhodnutí saúdskoarabské televizní skupiny MBC odstranit ze své programové nabídky všechny turecké telenovely.22.03.2018 - Milan Kruml

   poslední blogy:
Ejhle, paradigma!„Od chvíle, kdy Vachek odešel, představuji si svět, v němž je možné, že se Vachkova domácí a fakultní knihovna spojí v jeden celek, že pro tento celek kdesi vznikne Kabinet Karla Vachka jako fyzické místo, kde se budou všichni setkávat, kde budou smět pracovat a najít třeba i dočasný azyl před tím světem, v jehož vzorcích nedokážou všichni žít a tvořit,“ píše ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant ve svém dok.blogu, který věnuje vzpomínce na nedávno zesnulého dokumentaristu a pedagoga Karla Vachka.14.01.2021 - Michal Bregant
Největší síla je v prosté výpovědiJaký je nový podcastový cyklus Anatomie strachu, který pro Audionaut vytvořili Brit Jensen, Jiří Slavičínský a zvukový umělec Martin Ožvold? Co při něm autoři objevili, proč vsadili na pestrost a proč se lidé obecně tak rádi bojí? Tyto otázky si klade dokumentarista a dramaturg Dan Moravec ve svém prvním blogu pro dok.revue.07.01.2021 - Dan Moravec
Christo a Newton ve skulinách uměníLetos se do kin a posléze na DAFilms dostaly také dva dokumenty, které nahlížejí pod ruku dvěma výrazným světovým umělcům: dokument o fotografu Helmutu Newtonovi a film o konceptuálním umělci Christovi. Dva odlišní tvůrci, kteří zcela různě pracují s masovou konzumací umění. Mají něco společného? „Nesnáším jen dvě slova,“ říká Newton na jednom místě dokumentu, „a to je umění a krása.“ Petr Fischer ve svém blogu pro dok.revue dodává: „Nemusíme vědět, co je umění a krása, stačí, když se jich někdy reálně dotkneme. Třeba u Christa či Newtona.“25.12.2020 - Petr Fischer
Myslet pandemii obrazem„Obrazy solidarity, jež přinesla první vlna pandemie, jsou v druhé vlně nahrazovány obrazy bouřící se a rozdělené společnosti.“ Vizuální teoretička Andrea Průchová Hrůzová si ve svém blogu klade otázky, zda existují zažité obrazy pandemie, které jsme si již zvykli v médiích pravidelně vídat, a jak se škála mediálních obrazů pandemie proměňuje v čase.17.12.2020 - Andrea Průchová Hrůzová
OdvstupCo je to odvstup? „Jedná se o situovanost ve smyslu synchronního vstupu a odstupu,“ upřesňuje Jan Gogola ml., když se pokouší charakterizovat způsob, jímž se ke světu vztahuje performer Lumír Hladík, jehož tvorbu připomněl letošní ji.hlavský dokumentární festival... „Rozumím miniaturním monumentům Lumíra Hladíka jako zpřítomnění principu žít méně sebe, abychom o to více zažívali svět – odvstup,“ dodává Gogola a pro interpretaci Hladíkovy tvorby nachází příhodnou paralelu v myšlenkách filozofa Maurice Merleau-Pontyho z knihy Viditelné a neviditelné.10.12.2020 - Jan Gogola ml.
Když nestačí jít blížEstetička Tereza Hadravová se vrací k letošnímu pražskému bienále Ve věci umění s apelativním názvem Pojď blíž, které probíhalo od července do půlky listopadu, mezi dvěma pandemickými vlnami. Právě tato covidová závorka, jakkoli neplánovaná a nahodilá, pomohla zdůraznit jedno z témat klíčové výstavy bienále v Městské knihovně v Praze, a to nákazu zkušeností. Výstava vybízí návštěvníka, aby zakusil zkušenost někoho, s kým nemá na první pohled nic společného. Hadravová na dvou dokumentárních dílech z výstavy testuje, zda nám skutečně musí být člověk, jehož emocí se máme nakazit, dostatečně podobný.03.12.2020 - Tereza Hadravová
Jak se pracuje na literárním dokumentu během pandemie Pandemie postihla fungování celé kulturní obce. Literární dokumentaristka a nakladatelka Barbora Baronová přináší zprávu o tom, jak se během pandemie pracuje jí a dalším autorkám literárních dokumentů. Jakou roli sehrává v jejich práci nemožnost výjezdů do terénu či grantová politika? 27.11.2020 - Barbora Baronová
Poprvé...Ji.hlavská festivalová sekce My Street Films prezentuje výběr amatérských dokumentů, které natočili účastníci stejnojmenných workshopů pod vedením zkušených dokumentaristů. Jednou z mentorek workshopu je i dokumentaristka Tereza Reichová, která pro dok.revue sepsala své dojmy z letošních filmů i workshopů.01.11.2020 - Tereza Reichová
Letos vedou Dánové a BritovéO letošní sekci Reality TV v Ji.hlavě očima jejího dramaturga. Podle dramaturga a mediálního analytika Milana Krumla není náhoda, že většina pořadů vybraných do letošní ji.hlavské sekce Reality TV pochází ze dvou trhů – z britského a dánského. „Britové tolik nepřekvapují – vysoká úroveň nehrané tvorby, inovativnost a propracované formy, jak oslovit i s náročným tématem většinového diváka, jsou pro britskou televizi typické už řadu let. U Dánů ovšem překvapuje dlouhodobá kreativita, ochota riskovat, hledat dosud nevyšlapané cesty a zpracovávat i velmi kontroverzní témata,“ píše Kruml.29.10.2020 - Milan Kruml
České dokumenty na letošním festivalu Prix Bohemia RadioTeoretička, pedagožka a dokumentaristka Andrea Hanáčková hodnotí pro dok.revue kolekci dokumentů, které letos soutěžily v sekci Dokument na 36. ročníku mezinárodního festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio (PBR). Celý festival proběhl od 12. do 14. října mimořádně v online režimu a online proběhly i diskuze poroty a veřejné prezentace jednotlivých kategorií.15.10.2020 - Andrea Hanáčková