Be clear, be crisp and direct

Rozhlasová teoretička Andrea Hanáčková zve na dvoudenní workshop Jak vyprávět rozhlasové příběhy, který v polovině února povedou esa evropské rozhlasové tvorby Simon Elmes a Edwin Brys
26.01.2017 - Andrea Hanáčková

Titulek pochází od Simona Elmese, donedávna uměleckého šéfa sekce dokumentů BBC. Tento šedovlasý britský gentleman nechybí na žádné z velkých evropských akcí, které svolává evropská vysílací unie (EBU) nebo mezinárodní konference featuru (IFC). Druhým takovým chlapíkem je Edwin Brys, Belgičan, jehož mentoringem prošli za posledních dvacet let téměř všichni evropští dokumentaristé mladší generace. Tihle dva povedou dvoudenní worskhop o storytellingu v auditivním médiu. 15. a 16. února 2017 tak bude Český rozhlas hostit opravdu velkorysý podnik s celebritami svého oboru.

Česká bilance 2016

Když jsem před půlrokem zveřejnila blog o svých dojmech z The International Feature Conference, přistály mi v e-mailu dvě reakce z Českého rozhlasu. Obě slušné, obě důrazné a nesouhlasné. Proč píšu, že česká rozhlasová dokumentaristika poněkud zaspala? Jak vzniká dojem ne-spolupráce mezi tuzemskými tvůrci? Co by mělo prokázat pronikání českých štik do mezinárodní bystřiny rozhlasové non-fikce?

Od té doby žertem říkám šéfdramaturgovi rozhlasových dokumentů Danielu Moravcovi, že dělá všechno proto, aby mi dokázal, že jsem v květnu 2016 neměla pravdu. Podařilo se prosadit sérii dokumentů na nejposlouchanější Radiožurnál. Zatím, pravda, jen o novodobém hrdinství českých olympioniků, lze ale doufat, že se to třeba Radiožurnálu zalíbí a sáhne i po významnějších tématech. Na sklonku léta se podařilo historicky první vysílání českého dokumentu na BBC (Yusra plave o život). Dokument Brit Jensen Velký plán byl zmiňován jako „pátý nejlepší“ na prestižní evropské přehlídce Prix Europa. Český rozhlas se úspěšně účastnil Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava a zapojil se do mezinárodního projektu příběhu zpoza železné opony Told UnTold. Dokumentaristice je věnována velká část posledního časopisu Svět rozhlasu. Byla započata nová dokumentární řada Ivana Studeného na rádiu ČR Plus, jiný nový cyklus dokumentů s názvem Dokuvlna rádia Wave budou garantovat Brit Jensen a Jiří Slavičínský. Předzvěstí rozhodně největší události roku 2018 – první konferenci featuru, kterou bude hostit Český rozhlas, je v perexu zmíněný workshop pánů Elmese a Bryse. Je zjevné, že dramaturgyně Eva Nachmilnerová, česká zástupkyně ve výboru EBU Feature Group pracuje nenápadně, ale velmi usilovně na tom, aby se renomé českého dokumentu zvedlo.

Storytelling

Simon Elmes je producent ze staré školy. Rozhodně ještě stříhal dokumenty na pásech, ohmatal si natáčení na DAT kazety i minidisc. Když na berlínském fóru Prix Europa diskutoval s mladšími producenty o natáčecích technologiích a o tom, jak se kvalita a intenzita reportážního zvuku projevuje v celkovém soundu dokumentu, přirovnal svou pozici k pozorovateli rušného nádraží. Kolem projíždí velikou rychlostí vlaky nadupané nejnovějšími technologickými vynálezy a on se jen udiveně dívá, kam se všichni tak ženou. Podstatou totiž pro něj zůstává umění, které nenahradí ani nejcitlivější mikrofon, ani parta zvukařů snímající z deseti úhlů třeba přístav v dešti – umění vyprávět příběh. Zatímco v českém prostředí ještě pořád vnímám více natažené ruce dramaturgů, které neváhají sáhnout i po méně atraktivním námětu a zkouší z něj něco vykřesat, v Británii samozřejmě tento převis poptávky neplatí – pro BBC chce natáčet každý a práce s příběhem tady začíná už schopností dobře popsat záměr. O pitchingu mluví producenti evropských rádií poměrně často a na různých workshopech trpělivě učí zájemce, jak napsat dobrý námět, jak zaujmout producenta a získat jeho pozornost a peníze. Následný vývoj příběhu, způsob, jak je příběh vyprávěn, budování charakteru jednotlivých postav, práce se zápletkou a zvratem v ději, to jsou kategorie, které přebírá dokument od fikčních žánrů a ty nejlepší evropské featury se obvykle vyznačují opravdu bravurním vyprávěním, které snese srovnání s napínavou detektivkou, lyrickou povídkou nebo dechberoucím líčením soudního procesu. O tom všem bude Elmes v Praze mluvit se zkušeností a kritérii znalce špičkové produkce BBC – blázen, kdo by si to nechal ujít.

Trojice vpravo: česká rozhlasová dokumentaristka Eva Nachmilnerová, Simon Elmes a Edwin Brys, zdroj: IFC

Mistrovská škola featuru

Podobně inspirativní bývají debaty s Edwinem Brysem. To on stojí na začátku myšlenky mistrovské školy rozhlasového featuru, unikátního projektu, díky němuž už více než deset let funguje koučink a intenzivní spolupráce začínajících tvůrců s těmi nejzkušenějšími. Na dobrovolnické bázi si dokumentaristé z celého světa vyberou libovolného začátečníka a pracují s ním na námětu, společně poslouchají pracovní verze dokumentu, účastní se intenzivních debat celé skupiny a nakonec stráví několik dní ve studiu. Z České republiky prošli touhle školou například Jiří Slavičínský, Jarka Haladová, Jana Jirátová Ptačinská, Lenka Papřoková (poslední jmenovaná svou zkušenost popsala i ve své diplomové práci). Je to Edwin Brys, který stojí na začátku všech debat o zamýšlených featurech, Edwin hraje roli tvrdého oponenta i laskavého podporovatele, je dramaturgem i produkčním poradcem všech účastníků mistrovské školy. Mne osobně Edwin uváděl před lety do kontextu odborné literatury o tématu radio studies a ochotně mne vždy v pravou chvíli přistrčil k vhodnému evropskému kolegovi, který mi měl co říci k mému pořadu, nebo k tématu, které mne aktuálně v kontextu rozhlasové dokumentaristiky zajímalo. Podobnou zkušenost s ním má každý, kdo se kolem Edwina mihnul a je tedy nanejvýš inspirativní poslouchat, co si myslí třeba o stále kontroverzním tématu „ego documentary“, jak vnímá hudbu, zvuk, scény a atmosféru rozhlasového featuru a jak vidí současnost a budoucnost české rozhlasové dokumentaristiky.

Začátky

Dvoudenní workshop bude zaměřen výsostně prakticky, bude možné konzultovat i vlastní tvůrčí záměry, jistěže se na cokoli ptát. Povzbuzení pro všechny, kdo by váhali s účastí: na loňské The International Feature Conference jsem byla velmi pochválená za strhující začátek svého dokumentu Pavilon M. Protože jsou tato setkání koncipována jako přátelská dílna a debatní prostor, neváhala jsem prozradit, jak těch několik prvních minut vzniklo – inu, režisér Radim Nejedlý se právě vrátil z podobného workshopu, byl nabitý vědomostmi, energií a chutí k experimentu a naplno to „rozbalil“ právě v úvodních minutách mého dokumentu. Myslím, že je to přesný obraz toho, k čemu jsou podobná setkání výsostně užitečná a proč by žádný vážný zájemce o rozhlasový dokument neměl v únoru v pražském studiu RS2 chybět.


JAK VYPRÁVĚT ROZHLASOVÉ PŘÍBĚHY

15. a 16. února 2017 ve studiu RS 2 v budově Českého rozhlasu, Vinohradská 12, Praha

středa 15. února 2017

10:00 – 11:30 | “Everything has been said but not by me.” (Edwin Brys, Belgie)
11:30 – 12:00 | pauza
12:00 – 13:30 | Dramaturgy and Storytelling (Simon Elmes, Velká Británie)
13:30 – 14:30 | oběd
14.30 – 16:00 | Caught in the act. The importance of  scenes (Eva Nachmilnerová, Český rozhlas)
16:00 – 16:30 | pauza
16:30 – 18:30 | How I did it. (Edwin Brys, moderace Eva Nachmilnerová) | Poslech a analýza dokumentu Luca Haekense and Edwina Bryse “Everyday something disappears”  (ocenění na soutěžích Prix Italia, Prix Futura a Premios Ondas)
 
čtvrtek 16. února 2017

09:00 – 10:00 | Digital Storytelling and Visual Radio (Simon Elmes)
10.00 – 11:00 | Music in Features. Or not? (Eva Nachmilnerová, Edwin Brys)
11:00 – 11:30 | pauza
11:30 – 12:45 | Czech Features.  Looking back and looking forward. (Simon Elmes, Eva Nachmilnerová a Edwin Brys)

Vstup zdarma, bez přihlášek.

>> Událost na





další blogy autora:

České dokumenty na letošním festivalu Prix Bohemia RadioTeoretička, pedagožka a dokumentaristka Andrea Hanáčková hodnotí pro dok.revue kolekci dokumentů, které letos soutěžily v sekci Dokument na 36. ročníku mezinárodního festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio (PBR). Celý festival proběhl od 12. do 14. října mimořádně v online režimu a online proběhly i diskuze poroty a veřejné prezentace jednotlivých kategorií.15.10.2020 - Andrea Hanáčková
Potřebujeme média veřejné služby?Jak dnes naložit s tématem koncesionářských poplatků, když ho otevírají už nejen populističtí politici a nepřátelé médií veřejné služby, ale i nejvěrnější rozhlasoví posluchači, nespokojení s vývojem svého oblíbeného rádia? Teoretička, pedagožka a dokumentaristka Andrea Hanáčková vybízí ve svém blogu, abychom diskutovali o výši poplatku, podobě média či jiného systému mediálních rad, ale nezpochybňovali roli veřejnoprávního rozhlasu nebo televize na základě osobní aktuální nelibosti s vysílaným programem. Situace v Maďarsku je příkladem, kde takové úvahy mohou končit.23.07.2020 - Andrea Hanáčková
Neodvratný čas tiché apokalypsyDokumentaristka, teoretička a včelařka Andrea Hanáčková píše pro dok.revue o tom, jak vnímá oceňovaný snímek Země medu, který zahajoval letošní Jeden svět a je do 2. dubna mimořádně dostupný na portále DAFilms. „Dokument dvou tvůrců ze Skopje Tamary Kotevské a Ljubomira Stefanova je dokonalým obrazem světa, který už nedokáže vyvážit lidskou rozpínavost a reaguje úhybem, nebo úhynem,“ píše Hanáčková.01.04.2020 - Andrea Hanáčková
Brit Jensen: Natáčím dokumenty, protože chci komunikovat s lidmiDokumentaristka Brit Jensen letos vyhrála Prix Bohemia Radio, Podcast roku i soutěž českých rozhlasových dokumentů AudioREPORT. Na stránkách dok.revue se její jméno objevuje pravidelně od roku 2016.28.11.2019 - Andrea Hanáčková
„Zvuková špína“ aneb Dokumentární cesta Terezy RekovéAndrea Hanáčková ve svém blogu nahlíží cestu, kterou za poslední roky urazila autorka dvou desítek rozhlasových dokumentů Tereza Reková. Stále úspěšněji se prosazuje v zahraničí – pracovala například na produkci auditivního festivalu v Irsku, nyní chystá dokument pro BBC. Za tímto úspěchem však stojí i to, že čeští tvůrci audiodokumentů o své místo v Evropě usilují dlouhodobě a stále úspěšněji.05.09.2019 - Andrea Hanáčková
Sedm tajemství rozhlasového seriálu aneb Dokuseriál na DvojceAndrea Hanáčková ve svém blogu zkoumá, jak si vede nový cyklus Dokuseriál Českého rozhlasu Dvojka z hlediska pravidel seriality a jejich experimentů i z pohledu tak zvaného binge listening, tedy soustředěného poslechu všech dílů audio seriálu naráz. Binge listening: 7 tajemství úspěšného seriálu – tak nazval svou prezentaci na loňské pražské International Feature Conference německý producent Sven Preger a upozornil v ní i na riziko „narrowcastingu“, tedy specifických posluchačských požadavků a specializovaného publika. V následujícím blogu proto postupně dojde i na všech sedm Pregerových tajemství, která nový Dokuseriál poměrně zdárně naplňuje. 18.07.2019 - Andrea Hanáčková
O dokumentech a paradoxech na Prix Bohemia Radio 2019Andrea Hanáčková ve svém blogu rekapituluje nejlepší audio dokumenty na letošním 35. ročníku festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio a uvažuje o paradoxu, proč Český rozhlas letošní vítězný dokument neodvysílal.04.04.2019 - Andrea Hanáčková
Matematika zločinu a veřejné službyAndrea Hanáčková reflektuje první český non-fikční podcast a důvody, proč ho nechce odvysílat zadavatel – Český rozhlas Plus.28.02.2019 - Andrea Hanáčková
Veselé dokumentaristické hody, Prostřeno 2018Rozhlasová teoretička Andrea Hanáčková přináší novoroční bilanci současného stavu české nonfikční auditivní tvorby10.01.2019 - Andrea Hanáčková
Srpnové sympatie rozhlasu. Na jak dlouho?Andrea Hanáčková ve svém novém blogu shrnuje současnou situaci kolem Českého rozhlasu jako veřejnoprávního média v době „osmičkového“ výročí.30.08.2018 - Andrea Hanáčková

   poslední blogy:
Jak na… s Johnem WilsonemV čem tkví půvab i hloubka dokumentární série Jak na... s Johnem Wilsonem, kterou filmový kritik a bloger dok.revue Martin Šrajer považuje za nejlepší dokumentární počin loňského roku? Wilsonova věta, že „nedá tolik práce proměnit obyčejný objekt v něco neobyčejného“, by podle Šrajera mohla být hlavní tezí celé série. Wilson nás podle něj vede k „přehodnocení našeho vztahu k místům, kterými denně procházíme a vůči jejichž skrytým významům jsme se stali netečnými... Přitom – jako ti nejlepší dokumentaristé – v zásadě nedělá nic jiného, než že ukazuje, jak lidé žijí.“21.01.2021 - Martin Šrajer
Ejhle, paradigma!„Od chvíle, kdy Vachek odešel, představuji si svět, v němž je možné, že se Vachkova domácí a fakultní knihovna spojí v jeden celek, že pro tento celek kdesi vznikne Kabinet Karla Vachka jako fyzické místo, kde se budou všichni setkávat, kde budou smět pracovat a najít třeba i dočasný azyl před tím světem, v jehož vzorcích nedokážou všichni žít a tvořit,“ píše ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant ve svém dok.blogu, který věnuje vzpomínce na nedávno zesnulého dokumentaristu a pedagoga Karla Vachka.14.01.2021 - Michal Bregant
Největší síla je v prosté výpovědiJaký je nový podcastový cyklus Anatomie strachu, který pro Audionaut vytvořili Brit Jensen, Jiří Slavičínský a zvukový umělec Martin Ožvold? Co při něm autoři objevili, proč vsadili na pestrost a proč se lidé obecně tak rádi bojí? Tyto otázky si klade dokumentarista a dramaturg Dan Moravec ve svém prvním blogu pro dok.revue.07.01.2021 - Dan Moravec
Christo a Newton ve skulinách uměníLetos se do kin a posléze na DAFilms dostaly také dva dokumenty, které nahlížejí pod ruku dvěma výrazným světovým umělcům: dokument o fotografu Helmutu Newtonovi a film o konceptuálním umělci Christovi. Dva odlišní tvůrci, kteří zcela různě pracují s masovou konzumací umění. Mají něco společného? „Nesnáším jen dvě slova,“ říká Newton na jednom místě dokumentu, „a to je umění a krása.“ Petr Fischer ve svém blogu pro dok.revue dodává: „Nemusíme vědět, co je umění a krása, stačí, když se jich někdy reálně dotkneme. Třeba u Christa či Newtona.“25.12.2020 - Petr Fischer
Myslet pandemii obrazem„Obrazy solidarity, jež přinesla první vlna pandemie, jsou v druhé vlně nahrazovány obrazy bouřící se a rozdělené společnosti.“ Vizuální teoretička Andrea Průchová Hrůzová si ve svém blogu klade otázky, zda existují zažité obrazy pandemie, které jsme si již zvykli v médiích pravidelně vídat, a jak se škála mediálních obrazů pandemie proměňuje v čase.17.12.2020 - Andrea Průchová Hrůzová
OdvstupCo je to odvstup? „Jedná se o situovanost ve smyslu synchronního vstupu a odstupu,“ upřesňuje Jan Gogola ml., když se pokouší charakterizovat způsob, jímž se ke světu vztahuje performer Lumír Hladík, jehož tvorbu připomněl letošní ji.hlavský dokumentární festival... „Rozumím miniaturním monumentům Lumíra Hladíka jako zpřítomnění principu žít méně sebe, abychom o to více zažívali svět – odvstup,“ dodává Gogola a pro interpretaci Hladíkovy tvorby nachází příhodnou paralelu v myšlenkách filozofa Maurice Merleau-Pontyho z knihy Viditelné a neviditelné.10.12.2020 - Jan Gogola ml.
Když nestačí jít blížEstetička Tereza Hadravová se vrací k letošnímu pražskému bienále Ve věci umění s apelativním názvem Pojď blíž, které probíhalo od července do půlky listopadu, mezi dvěma pandemickými vlnami. Právě tato covidová závorka, jakkoli neplánovaná a nahodilá, pomohla zdůraznit jedno z témat klíčové výstavy bienále v Městské knihovně v Praze, a to nákazu zkušeností. Výstava vybízí návštěvníka, aby zakusil zkušenost někoho, s kým nemá na první pohled nic společného. Hadravová na dvou dokumentárních dílech z výstavy testuje, zda nám skutečně musí být člověk, jehož emocí se máme nakazit, dostatečně podobný.03.12.2020 - Tereza Hadravová
Jak se pracuje na literárním dokumentu během pandemie Pandemie postihla fungování celé kulturní obce. Literární dokumentaristka a nakladatelka Barbora Baronová přináší zprávu o tom, jak se během pandemie pracuje jí a dalším autorkám literárních dokumentů. Jakou roli sehrává v jejich práci nemožnost výjezdů do terénu či grantová politika? 27.11.2020 - Barbora Baronová
Poprvé...Ji.hlavská festivalová sekce My Street Films prezentuje výběr amatérských dokumentů, které natočili účastníci stejnojmenných workshopů pod vedením zkušených dokumentaristů. Jednou z mentorek workshopu je i dokumentaristka Tereza Reichová, která pro dok.revue sepsala své dojmy z letošních filmů i workshopů.01.11.2020 - Tereza Reichová
Letos vedou Dánové a BritovéO letošní sekci Reality TV v Ji.hlavě očima jejího dramaturga. Podle dramaturga a mediálního analytika Milana Krumla není náhoda, že většina pořadů vybraných do letošní ji.hlavské sekce Reality TV pochází ze dvou trhů – z britského a dánského. „Britové tolik nepřekvapují – vysoká úroveň nehrané tvorby, inovativnost a propracované formy, jak oslovit i s náročným tématem většinového diváka, jsou pro britskou televizi typické už řadu let. U Dánů ovšem překvapuje dlouhodobá kreativita, ochota riskovat, hledat dosud nevyšlapané cesty a zpracovávat i velmi kontroverzní témata,“ píše Kruml.29.10.2020 - Milan Kruml