A co teď, Evropo?

Janis Prášil glosuje nový film Human Flow čínského umělce a aktivisty Aj Wej-weje
24.05.2018 - Janis Prášil

Virtuální podoba migrační krize je v mainstreamových médiích zastoupena kanonickými obrazy a příběhy. Čínský disident, umělec a politický aktivista Aj Wej-wej tyto obrazy ve svém uměleckém dokumentu Human Flow přehodnocuje. Zatímco se ideologické východisko snímku, kterým vyvrcholila Ajova výstava Zákon cesty, příliš neliší od řady dalších děl, jež kritizují xenofobii a apelují na lidskost a soucit, koncept a vizuální pojetí dokumentu nově prozkoumává estetický potenciál obrazů humanitární krize a pojímá ji nikoli jako problém politický, nýbrž etický.


 

Celkem 140minutová odysea začínající připlutím člunu s uprchlíky na řecký ostrov pokračuje napříč Evropou a rozšiřuje svůj dosah na dvacet tři zemí z různých kontinentů, do kterých zasáhla válka, represe nebo hladomor. Aj však neprozkoumává politické nebo historické souvislosti a migraci zobecňuje na abstraktní jev, který doprovází lidskou civilizaci od nepaměti, pro nějž nalézá obrazový ekvivalent podobně jako režisérská dvojice Maria Kourkouta a Niki Giannari. Jejich observační snímek Strašidla obcházejí Evropou, který zaznamenává situaci po uzavření uprchlického tábora v Idomeni na řecko-makedonské hranici, zprostředkovává fyzický prožitek stagnace, bezvýchodnosti a čekání. Na rozdíl od Aje tak zobrazuje migraci nikoli jako pohyb, ale jako stazi lidských mas.
 


 

Aj ukazuje lidský element jak z intimní blízkosti, tak v kosmickém měřítku. Na mikroúrovni sleduje emoce a výpovědi lidí a mluvící hlavy točí na iPhone nebo ruční kameru. Na makroúrovni v záběrech z dronů sleduje celoplanetární procesy. Ve spolupráci s jedenácti kameramany přichází s uhrančivými obrazy struktur, rastrů a lidského hemžení, nalézá vizuální krásu v leteckých záběrech na rozbombardovaná města, půdorysy uprchlických táborů a proudící lidské davy. Ukazuje společnost jako jeden živý organismus, který se dle slov bývalého astronauta v závěru snímku musí naučit sdílet společný prostor.
 


 

Čísla a seznamy hrají v Ajově tvorbě významnou roli jako symptomy kolektivních jevů. Roku 2009 v instalaci nazvané Vzpomínáme konceptuální umělec vystavil tisíce školních batohů, které odkazují na dětské oběti masivního zemětřesení v Sečuanu. O rok později nechal londýnskou halu Tate Modern zasypat stem milionů porcelánových napodobenin slunečnicových semínek. V instalaci Zákon cesty vrací abstraktním číslům lidské měřítko tím, že vystavuje tisíce kusů oblečení a bot, které zbyly po obyvatelích zbouraného uprchlického tábora v Idomeni. Čínský tvůrce po vzoru Marcela Duchampa pracuje s nalezenými předměty, které rekontextualizuje a naplňuje politickým obsahem. Snímek Human Flow svým důrazem na kolektivnost ukazuje boj dvou entit. Jednou z nich jsou uprchlíci, kteří představují kolektivní bytost reagující na vnější společenské a politické tlaky. Proti nim stojí Evropa jako nový kontext a bytost dvou tváří. Aj bojuje za to, aby nad totalitní tváří zvítězila ta humanistická.
 





další blogy autora:

O pravdě a pampeliškáchCo má větší společenský přínos – film o korupci, nebo o pampeliškách? Tak se ptá Barbora Berezňáková ve svém celovečerním debutu Skutok sa stal (2019), který je právě ke zhlédnutí na portálu DAFilms.cz.04.06.2020 - Janis Prášil
Skříňka s predátoryJanis Prášil uvažuje ve svém dok.blogu o dokumentu Barbory Chalupové a Víta Klusáka V síti. Jejich snímek má podle Prášila širší poselství než jen upozornit na predátory na síti – ukazuje, že internet je jako houba, která do sebe nasává vše kolem. Je taková, jaké je její prostředí. Film není podle Prášila jen obrazem jednotlivců a skupin, ale i systému, jenž má nedostatky v zákonech i prevenci a kvůli zisku z reklam toto toxické prostředí podporuje.05.03.2020 - Janis Prášil
Hudba jako prodleva mezi smrtí a nekonečnemJanis Prášil ve svém blogu uvažuje o Sólu – letošním vítězném snímku ji.hlavské sekce Česká radost, který je nyní k vidění v kinech. Podařilo se v něm zachytit těžko zobrazitelný vnitřní svět duševně nemocného hudebníka? A co když právě nemoc umožňuje nahlédnout trýznivou podstatu bytí?14.11.2019 - Janis Prášil
Prostor k nadechnutíFilmový publicista Janis Prášil srovnává ve svém blogu dva letošní dokumentární portréty – Forman vs. Forman a Jiří Suchý: Lehce s životem se prát.26.09.2019 - Janis Prášil
Malí kapitalistéFilmový publicista Janis Prášil ve svém dalším blogu uvažuje o baťovském fenoménu, který zachytil ve svém dokumentu Baťa, první globalista režisér Peter Kerekes. Mohl by se dnes, kdy se výroba přesouvá z Evropy do zemí s polodiktátorským režimem, kde se nedodržují lidská práva, Baťův příběh opakovat?06.06.2019 - Janis Prášil
Kalašnikov a technologie emocíJak blízko se ve videích natočených z jedoucích aut a posbíraných na Youtube ocitá vedle sebe spektakulárnost a destrukce? Také o tom uvažuje ve svém dalším blogu filmový publicista Janis Prášil, když rozebírá dokumentární esej Dmitrije Kalašnikova The Road Movie. Snímek z roku 2016 uvádí 27. května pražský Světozor v rámci cyklu Dokumentární pondělí.16.05.2019 - Janis Prášil
Od aktivismu k politice a zpětJanis Prášil uvažuje nad novým dokumentem Víta Janečka a Zuzany Piussi s názvem Obléhání města, který podle něj překračuje rozměr protikapitalistické agitky a poodkrývá novou rovinu boje občanů s jejich vlastními zástupci.28.03.2019 - Janis Prášil
Limity svobody – nová realita současného slovenského dokumentuJanis Prášil komentuje ceněný slovenský snímek Marka Kuboše Poslední autoportrét07.02.2019 - Janis Prášil
Totalitní obrysy karnevalové společnosti – Den vítězství Sergeje LoznitsyJanis Prášil reflektuje nový film Sergeje Loznitsy Den vítězství, který má premiéru na 53. ročníku MFF Karlovy Vary 05.07.2018 - Janis Prášil
Arabská reality show ve službách politického uměníJanis Prášil reflektuje německý snímek Básnířka vypovídající o současné situaci v Saúdské Arábii skrze básně hlavní hrdinky.08.03.2018 - Janis Prášil

   poslední blogy:
Literatura. A přece dokumentární!Nová blogerka dok.revue Barbora Baronová popisuje aktuální situaci literárního dokumentu u nás – ačkoliv zde máme silnou tvůrčí generaci, nemá už tak silné institucionální zázemí. Tomuto svébytnému druhu literatury se úplně nedaří na akademické půdě, ani v rámci grantové politiky. Proto Baronová se svými kolegy a kolegyněmi nedávno iniciovala vznik Asociace literárního dokumentu a společně sepsali manifest. Jaké mají cíle?25.06.2020 - Barbora Baronová
Ozvěny obrazůKaždý text je kontext. Má více autorů, na které vědomě či nevědomě navazujeme. Toto blogogo má kolektivního autora viditelnějšího než obvykle.18.06.2020 - Jan Gogola ml.
Jako na špatném tripuFilmový publicista Antonín Tesař se podivuje nad novým americkým animovaným dokumentem Halušky: Dobrodružství s psychedeliky (2020), který je ukázkovým příkladem toho, jak popkultura vyprázdnila psychedelii. Ptá se zároveň, co je nového a starého v psychedelických animovaných dokumentech.11.06.2020 - Antonín Tesař
O pravdě a pampeliškáchCo má větší společenský přínos – film o korupci, nebo o pampeliškách? Tak se ptá Barbora Berezňáková ve svém celovečerním debutu Skutok sa stal (2019), který je právě ke zhlédnutí na portálu DAFilms.cz.04.06.2020 - Janis Prášil
Rodina jako cirkus životaO filmu Erika Knoppa mapujícím kořeny a osudy Cirku La Putyka21.05.2020 - Petr Fischer
Jak ven z krize podle Nancy FraserTeoretička vizuální kultury Andrea Průchová Hrůzová zabrousila tentokrát ve svém blogu do politiky a přibližuje myšlenky americké filozofky a feministky Nancy Fraser, volající po odstranění systémové nerovnosti, která stojí v jádru dnešní společnosti. „Solidarita je naše zbraň,“ vybízí Fraser ve svém manifestu. O proměně kolektivního chování společnosti bychom se podle Průchové Hrůzové měli zamyslet nyní tím spíš, že nás současná globální pandemie nutí uvažovat o naší společné budoucnosti.14.05.2020 - Andrea Průchová Hrůzová
Bude všechno jinak? Televize a covid-19„Když si to všechno shrneme, tak celá branže dostala v posledních měsících úder, který způsobil strukturální změny, jež se budou měnit jen velmi pomalu,“ shrnuje mediální analytik Milan Kruml ve svém blogu to, jak se pandemie podepsala na médiu televize i práci scenáristů a režisérů. Ve svém textu uvažuje, co udělá s televizními trhy podzim. Na jednu stranu vznikají obratem nové televizní formáty, jako například UčíTelka, na druhou stranu hrozí nebezpečí, že se podobně levné a rychlé postupy ujmou i v budoucnu.07.05.2020 - Milan Kruml
Žurnalistika a zkušenostní médiaDramaturgyně experimentálních a VR filmů pro ji.hlavský festival Andrea Slováková ve svém dok.blogu uzavírá cyklus textů představující vybrané současné publikace o virtuální či rozšířené realitě. Tentokrát upozorňuje na hlavní témata knihy Johna V. Pavlika Journalism in the Age of Virtual Reality.30.04.2020 - Andrea Slováková
Nemocnice jako konejšivé místoTomáš Stejskal ve svém blogu uvažuje o novém českém doku-soapu Nemocnice v první linii, pojednávajícím o léčení pacientů s koronavirem. Dokumentární cyklus podle něj přináší cenný dotek reality, který stojí v opozici vůči číslům, datům a titulkům virtuálního světa.23.04.2020 - Tomáš Stejskal
Jak Kovy minul dějiny… ale ať je řeší dálFilozof a publicista Petr Fischer uvažuje ve svém blogu nad novým televizním dokumentem Ivo Bystřičana Kovy řeší dějiny, dostupným online na iVysílání České televize. Známý youtuber Karel „Kovy“ Kovář v něm podniká filmovou dokumentární cestu po českých školách, aby zjistil, jak se v nich učí moderní dějiny. Cestu v mnohém neúspěšnou. Přesto v závěru Fischer konstatuje, že jeho snaha může připomínat strategii, kterou pro přežití v postdějinné době navrhoval už před třiceti lety filozof Vilém Flusser.16.04.2020 - Petr Fischer