Ejhle, paradigma!„Od chvíle, kdy Vachek odešel, představuji si svět, v němž je možné, že se Vachkova domácí a fakultní knihovna spojí v jeden celek, že pro tento celek kdesi vznikne Kabinet Karla Vachka jako fyzické místo, kde se budou všichni setkávat, kde budou smět pracovat a najít třeba i dočasný azyl před tím světem, v jehož vzorcích nedokážou všichni žít a tvořit,“ píše ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant ve svém dok.blogu, který věnuje vzpomínce na nedávno zesnulého dokumentaristu a pedagoga Karla Vachka.14.01.2021 - Michal Bregant
Největší síla je v prosté výpovědiJaký je nový podcastový cyklus Anatomie strachu, který pro Audionaut vytvořili Brit Jensen, Jiří Slavičínský a zvukový umělec Martin Ožvold? Co při něm autoři objevili, proč vsadili na pestrost a proč se lidé obecně tak rádi bojí? Tyto otázky si klade dokumentarista a dramaturg Dan Moravec ve svém prvním blogu pro dok.revue.07.01.2021 - Dan Moravec
Christo a Newton ve skulinách uměníLetos se do kin a posléze na DAFilms dostaly také dva dokumenty, které nahlížejí pod ruku dvěma výrazným světovým umělcům: dokument o fotografu Helmutu Newtonovi a film o konceptuálním umělci Christovi. Dva odlišní tvůrci, kteří zcela různě pracují s masovou konzumací umění. Mají něco společného? „Nesnáším jen dvě slova,“ říká Newton na jednom místě dokumentu, „a to je umění a krása.“ Petr Fischer ve svém blogu pro dok.revue dodává: „Nemusíme vědět, co je umění a krása, stačí, když se jich někdy reálně dotkneme. Třeba u Christa či Newtona.“25.12.2020 - Petr Fischer
Myslet pandemii obrazem„Obrazy solidarity, jež přinesla první vlna pandemie, jsou v druhé vlně nahrazovány obrazy bouřící se a rozdělené společnosti.“ Vizuální teoretička Andrea Průchová Hrůzová si ve svém blogu klade otázky, zda existují zažité obrazy pandemie, které jsme si již zvykli v médiích pravidelně vídat, a jak se škála mediálních obrazů pandemie proměňuje v čase.17.12.2020 - Andrea Průchová Hrůzová
OdvstupCo je to odvstup? „Jedná se o situovanost ve smyslu synchronního vstupu a odstupu,“ upřesňuje Jan Gogola ml., když se pokouší charakterizovat způsob, jímž se ke světu vztahuje performer Lumír Hladík, jehož tvorbu připomněl letošní ji.hlavský dokumentární festival... „Rozumím miniaturním monumentům Lumíra Hladíka jako zpřítomnění principu žít méně sebe, abychom o to více zažívali svět – odvstup,“ dodává Gogola a pro interpretaci Hladíkovy tvorby nachází příhodnou paralelu v myšlenkách filozofa Maurice Merleau-Pontyho z knihy Viditelné a neviditelné.10.12.2020 - Jan Gogola ml.
Když nestačí jít blížEstetička Tereza Hadravová se vrací k letošnímu pražskému bienále Ve věci umění s apelativním názvem Pojď blíž, které probíhalo od července do půlky listopadu, mezi dvěma pandemickými vlnami. Právě tato covidová závorka, jakkoli neplánovaná a nahodilá, pomohla zdůraznit jedno z témat klíčové výstavy bienále v Městské knihovně v Praze, a to nákazu zkušeností. Výstava vybízí návštěvníka, aby zakusil zkušenost někoho, s kým nemá na první pohled nic společného. Hadravová na dvou dokumentárních dílech z výstavy testuje, zda nám skutečně musí být člověk, jehož emocí se máme nakazit, dostatečně podobný.03.12.2020 - Tereza Hadravová
Jak se pracuje na literárním dokumentu během pandemie Pandemie postihla fungování celé kulturní obce. Literární dokumentaristka a nakladatelka Barbora Baronová přináší zprávu o tom, jak se během pandemie pracuje jí a dalším autorkám literárních dokumentů. Jakou roli sehrává v jejich práci nemožnost výjezdů do terénu či grantová politika? 27.11.2020 - Barbora Baronová
Poprvé...Ji.hlavská festivalová sekce My Street Films prezentuje výběr amatérských dokumentů, které natočili účastníci stejnojmenných workshopů pod vedením zkušených dokumentaristů. Jednou z mentorek workshopu je i dokumentaristka Tereza Reichová, která pro dok.revue sepsala své dojmy z letošních filmů i workshopů.01.11.2020 - Tereza Reichová
Letos vedou Dánové a BritovéO letošní sekci Reality TV v Ji.hlavě očima jejího dramaturga. Podle dramaturga a mediálního analytika Milana Krumla není náhoda, že většina pořadů vybraných do letošní ji.hlavské sekce Reality TV pochází ze dvou trhů – z britského a dánského. „Britové tolik nepřekvapují – vysoká úroveň nehrané tvorby, inovativnost a propracované formy, jak oslovit i s náročným tématem většinového diváka, jsou pro britskou televizi typické už řadu let. U Dánů ovšem překvapuje dlouhodobá kreativita, ochota riskovat, hledat dosud nevyšlapané cesty a zpracovávat i velmi kontroverzní témata,“ píše Kruml.29.10.2020 - Milan Kruml
České dokumenty na letošním festivalu Prix Bohemia RadioTeoretička, pedagožka a dokumentaristka Andrea Hanáčková hodnotí pro dok.revue kolekci dokumentů, které letos soutěžily v sekci Dokument na 36. ročníku mezinárodního festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio (PBR). Celý festival proběhl od 12. do 14. října mimořádně v online režimu a online proběhly i diskuze poroty a veřejné prezentace jednotlivých kategorií.15.10.2020 - Andrea Hanáčková
Omezené spektrum autistického randěníFilmový publicista Martin Šrajer ve svém dok.blogu upozorňuje na filmy a televizní pořady z nedávné doby, v nichž dominují postavy vykazující rysy poruchy autistického spektra. Patří k nim i nový australský dokumentární seriál Láska ve spektru, jenž je nyní dostupný na Netflixu. Nakolik potvrzuje či naopak vyvrací stereotypy zobrazování autismu?01.10.2020 - Martin Šrajer
Proč Magnesii Literu nezískala letos žádná žena?Spisovatelka a nakladatelka Barbora Baronová se ve svém novém dok.blogu ptá, co vede k tomu, že letošní vítězové prestižní Magnesie Litery jsou výhradně pánským klubem. Důvodem je podle ní nerovné zastoupení mužů a žen v jednotlivých porotách, které odráží stereotypní uvažování o tom, kdo literatuře v Česku vlastně „rozumí“ a kdo o její kvalitě rozhoduje. Debata zdaleka není jen odrazem stavu současné české literární scény.24.09.2020 - Barbora Baronová
Jak se družit s jinými živočišnými druhyAntonín Tesař přibližuje ve svém blogu jihoafrický dokument Moje učitelka chobotnice (2020), jenž je od září zveřejněn na Netflixu a který se snaží ukázat, že tu lidé mohou být pro zvířata, nejen zvířata pro lidi.17.09.2020 - Antonín Tesař
Mezi samizdatem a veksláctvímDokument Králové videa představuje rychlodabované videokazety jako fenomém vypovídající o tekuté hranici mezi komunismem a kapitalismem.03.09.2020 - Tomáš Stejskal
Proč dnes potřebujeme Havly?Janis Prášil se ve svém aktuálním dok.blogu zamýšlí nad dokumentárním rozměrem snímku Havel (2020) režiséra Slávka Horáka. Film podle něj podobně jako třeba Milada Davida Mrnky, Jan Palach Roberta Sedláčka nebo Dubček Laca Halamy reaguje na vlnu normalizační retronostalgie, kdy nejde ani tak o postavy historické, ale symbolické. Tyto snímky podle Prášila představují hodnotovou alternativu ke stávající politické reprezentaci a zosobňují ideály, ve které je možné věřit.27.08.2020 - Janis Prášil




   blogeři:
Barbora BaronováBarbora BaronováBarbora Baronová je literární dokumentaristka a nakladatelka, vystudovaná novinářka, mediální teoretička a doktorka v oboru Multimédia a design. Je autorkou několika knižních dokumentů, mimo jiné Slečny, Měj ráda sama sebe, Ženy o ženách nebo Lágr Barbora. Za publikaci Intimita získala ocenění Magnesia Litera. Literární dokumenty realizuje také v zahraničí – v Japonsku, Austrálii, JAR nebo ve Švýcarsku se věnovala především postavení žen v tamější společnosti. Nejčastěji spolupracuje s fotografkou Ditou Pepe. V roce 2012 založila nezávislé artové nakladatelství wo-men.
příspěvky (3)
Barbora Baronová je literární dokumentaristka a nakladatelka, vystudovaná novinářka, mediální teoretička a doktorka v oboru Multimédia a design. Je autorkou několika knižních dokumentů, mimo jiné Slečny, Měj ráda sama sebe, Ženy o ženách nebo Lágr Barbora. Za publikaci Intimita získala ocenění Magnesia Litera. Literární dokumenty realizuje také v zahraničí – v Japonsku, Austrálii, JAR nebo ve Švýcarsku se věnovala především postavení žen v tamější společnosti. Nejčastěji spolupracuje s fotografkou Ditou Pepe. V roce 2012 založila nezávislé artové nakladatelství wo-men.
Helena BendováHelena BendováFilmová a herní teoretička a pedagožka. Vystudovala filmovou vědu, působila mj. v Národním filmovém archivu a několik let jako šéfredaktorka časopisu Cinepur. V současnosti pracuje na FAMU v rámci Centra audiovizuálních studií. Občas něco napíše nebo přeloží. V roce 2014 spolu s Matějem Strnadem sestavila sborník Společenské vědy a audiovize, připravuje knihu Umění počítačových her. V rámci dok.revue se bude věnovat dokumentárním počítačovým hrám.
příspěvky (10)
Filmová a herní teoretička a pedagožka. Vystudovala filmovou vědu, působila mj. v Národním filmovém archivu a několik let jako šéfredaktorka časopisu Cinepur. V současnosti pracuje na FAMU v rámci Centra audiovizuálních studií. Občas něco napíše nebo přeloží. V roce 2014 spolu s Matějem Strnadem sestavila sborník Společenské vědy a audiovize, připravuje knihu Umění počítačových her. V rámci dok.revue se bude věnovat dokumentárním počítačovým hrám.
Michal BregantMichal BregantGenerální ředitel Národního filmového archivu. Od roku 2002 šest let působil jako děkan FAMU a poté dva roky vedl katedru FAMU International. Jeho odborný zájem se dlouhodobě zaměřuje na českou kinematografii a na filmovou avantgardu, experiment a vztahy mezi filmem a jinými uměleckými druhy. Poslední dobou se snaží lidem vysvětlit, že digitalizace je báječný nástroj zpřístupňování filmů, ale že nedokáže „vyřešit všechno“.
příspěvky (3)
Generální ředitel Národního filmového archivu. Od roku 2002 šest let působil jako děkan FAMU a poté dva roky vedl katedru FAMU International. Jeho odborný zájem se dlouhodobě zaměřuje na českou kinematografii a na filmovou avantgardu, experiment a vztahy mezi filmem a jinými uměleckými druhy. Poslední dobou se snaží lidem vysvětlit, že digitalizace je báječný nástroj zpřístupňování filmů, ale že nedokáže „vyřešit všechno“.
Ivan DavidIvan DavidAdvokát. Absolvent právnické fakulty UK a filmové vědy na filozofické fakultě téže univerzity. V roce 2015 vyšla jeho odborná publikace Filmové právo: Autorskoprávní perspektiva. Od roku 2013 je expertem Státního fondu kinematografie se specializací na ochranu práv ke kinematografickým dílům a jejich záznamům. Nepravidelně píše pro právní online portály jako elaw.cz nebo epravo.cz.
příspěvky (21)
Advokát. Absolvent právnické fakulty UK a filmové vědy na filozofické fakultě téže univerzity. V roce 2015 vyšla jeho odborná publikace Filmové právo: Autorskoprávní perspektiva. Od roku 2013 je expertem Státního fondu kinematografie se specializací na ochranu práv ke kinematografickým dílům a jejich záznamům. Nepravidelně píše pro právní online portály jako elaw.cz nebo epravo.cz.
Petr FischerPetr FischerPetr Fischer je český novinář, scenárista a moderátor. V minulosti zastával pozici šéfredaktora stanice Českého rozhlasu Vltava, byl vedoucím kulturní rubriky deníku Hospodářských novin a několik let vedl kulturní rubriku České televize. V ČT měl i vlastní pořad Konfrontace Petra Fischera. Je spoluautorem scénářů dokumentárních filmů Papírový atentát a Drnovické catenaccio aneb Cesta do pravěku ekonomické transformace
příspěvky (5)
Petr Fischer je český novinář, scenárista a moderátor. V minulosti zastával pozici šéfredaktora stanice Českého rozhlasu Vltava, byl vedoucím kulturní rubriky deníku Hospodářských novin a několik let vedl kulturní rubriku České televize. V ČT měl i vlastní pořad Konfrontace Petra Fischera. Je spoluautorem scénářů dokumentárních filmů Papírový atentát a Drnovické catenaccio aneb Cesta do pravěku ekonomické transformace
Jan Gogola ml.Jan Gogola ml.Režisér, dramaturg, pedagog UTB ve Zlíně, spolupracovník Českého rozhlasu a IDF. Bývalý dramaturg ČT, šéf programu ČT Brno, pedagog JAMU i FAMU. Z filmografie: Vila Inocent, Nonstop, Panenka proti zbytku světa, Národ sobě.., Přes hranice: České Velenice evropské, Breathless: Mám ráda nudný život, Rock života, Král nic nedělá, Kateřina Šedá: Jak se dělá mýtus, František svého druhu, Exkurze aneb Historie současnosti. Retrospektivy: DOCsk Košice 2011, Febiofest Bratislava 2014. Masterclass: DOCsk Košice 2011, DOK Leipzig 2011, Filmer a tout prix – Brusel 2015. Dramaturgoval například filmy P. Abraháma, E. Hníkové, V. Chytilové, V. Janečka, P. Kerekese, R. Kirchhoffa, V. Klusáka, L. Králové, J. Krejčíka, F. Remundy, H. Třeštíkové.
příspěvky (10)
Režisér, dramaturg, pedagog UTB ve Zlíně, spolupracovník Českého rozhlasu a IDF. Bývalý dramaturg ČT, šéf programu ČT Brno, pedagog JAMU i FAMU. Z filmografie: Vila Inocent, Nonstop, Panenka proti zbytku světa, Národ sobě.., Přes hranice: České Velenice evropské, Breathless: Mám ráda nudný život, Rock života, Král nic nedělá, Kateřina Šedá: Jak se dělá mýtus, František svého druhu, Exkurze aneb Historie současnosti. Retrospektivy: DOCsk Košice 2011, Febiofest Bratislava 2014. Masterclass: DOCsk Košice 2011, DOK Leipzig 2011, Filmer a tout prix – Brusel 2015. Dramaturgoval například filmy P. Abraháma, E. Hníkové, V. Chytilové, V. Janečka, P. Kerekese, R. Kirchhoffa, V. Klusáka, L. Králové, J. Krejčíka, F. Remundy, H. Třeštíkové.
Tereza HadravováTereza HadravováEditorka a estetička. Vystudovala estetiku a filozofii na FF UK. Pracuje jako redaktorka časopisu Estetika: The Central European Journal of Aesthetics. V roce 2014 editovala časopis dok.revue. Jako autorka či hostující editorka spolupracovala s časopisy Iluminace, Cinepur, Česká literatura ad. Ve své práci se zajímá o různá rozhraní filozofie, mimo jiné také o průniky filozofie a filmu. Právě tomuto tématu se bude věnovat ve svých příspěvcích na stránkách dok.blogu.
příspěvky (14)
Editorka a estetička. Vystudovala estetiku a filozofii na FF UK. Pracuje jako redaktorka časopisu Estetika: The Central European Journal of Aesthetics. V roce 2014 editovala časopis dok.revue. Jako autorka či hostující editorka spolupracovala s časopisy Iluminace, Cinepur, Česká literatura ad. Ve své práci se zajímá o různá rozhraní filozofie, mimo jiné také o průniky filozofie a filmu. Právě tomuto tématu se bude věnovat ve svých příspěvcích na stránkách dok.blogu.
Andrea HanáčkováAndrea HanáčkováRozhlasová teoretička a dokumentaristka, jakkoli se to možná navzájem vylučuje. Skoro čtvrt století pracuje jako freelancer pro Český rozhlas, jistější existenci ji zajišťuje olomoucká Univerzita Palackého, kde působí jako odborná asistentka na katedře divadelních a filmových studií. Pokouší se s kolegy ustavit v Čechách obor TV a radio studies. Vyhledává ticho a kopce, společenský čas nejraději tráví s aktivitami vesnického spolku v Crhově na Zábřežsku.
příspěvky (23)
Rozhlasová teoretička a dokumentaristka, jakkoli se to možná navzájem vylučuje. Skoro čtvrt století pracuje jako freelancer pro Český rozhlas, jistější existenci ji zajišťuje olomoucká Univerzita Palackého, kde působí jako odborná asistentka na katedře divadelních a filmových studií. Pokouší se s kolegy ustavit v Čechách obor TV a radio studies. Vyhledává ticho a kopce, společenský čas nejraději tráví s aktivitami vesnického spolku v Crhově na Zábřežsku.
Marek HovorkaMarek HovorkaMgA. Marek Hovorka vystudoval Katedru dokumentární tvorby FAMU, kterou zakončil absolventským filmem o básníku Jakubu Demlovi. V roce 1997 založil spolu se čtyřmi spolužáky z jihlavského gymnázia Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava, jehož je od té doby ředitelem. V oblasti festivalů je světově uznávaným odborníkem, který často usedá v porotách světových festivalových soutěží. Působí také jako pedagog na pražské FAMU.
příspěvky (1)
MgA. Marek Hovorka vystudoval Katedru dokumentární tvorby FAMU, kterou zakončil absolventským filmem o básníku Jakubu Demlovi. V roce 1997 založil spolu se čtyřmi spolužáky z jihlavského gymnázia Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava, jehož je od té doby ředitelem. V oblasti festivalů je světově uznávaným odborníkem, který často usedá v porotách světových festivalových soutěží. Působí také jako pedagog na pražské FAMU.
Milan KrumlMilan KrumlMediální analytik a původním povoláním novinář. Pracoval od konce osmdesátých let v Mladém světě, Týdnu a posléze v MF Dnes především jako zahraniční reportér a analytik, od roku 2001 působí v televizi jako specialista na žánry a vývoj formátů, nejprve v TV Nova a od roku 2012 v České televizi. Současně vyučuje na FSV UK dějiny televizní zábavy a mediální kritiku a na FAMU o televizních žánrech a jejich současné podobě.
příspěvky (17)
Mediální analytik a původním povoláním novinář. Pracoval od konce osmdesátých let v Mladém světě, Týdnu a posléze v MF Dnes především jako zahraniční reportér a analytik, od roku 2001 působí v televizi jako specialista na žánry a vývoj formátů, nejprve v TV Nova a od roku 2012 v České televizi. Současně vyučuje na FSV UK dějiny televizní zábavy a mediální kritiku a na FAMU o televizních žánrech a jejich současné podobě.
Dan MoravecDan MoravecDaniel Moravec je audiodokumentarista, dramaturg a moderátor. Od roku 2009 působil v Českém rozhlase Praha jako dramaturg i autor audiodokumentů, v letech 2016 až 2020 jako vedoucí Tvůrčí skupiny Dokument Českého rozhlasu a zároveň jako dramaturg dokumentů stanice Český rozhlas Dvojka. Nyní je na volné noze. Rád naslouchá a hledá souvislosti, zvukový dokument vnímá jako intimní a imaginativní meditaci. Je autorem několika audiodokumentů (Ahoj, chci umřít, Neměnila bych, Matyáš a maminka, Na cestě…), za které získal mnohá ocenění (například nominaci na Prix Europa, Prix Italia, ocenění Prix Bohemia Radio či REPORT) a je také dramaturgem audiodokumentu Bílá nosí smrt (Novinářská cena 2020) či cyklu České podsvětí (třetí místo v kategorii Podcast roku ankety Křišťálová lupa 2020).
příspěvky (1)
Daniel Moravec je audiodokumentarista, dramaturg a moderátor. Od roku 2009 působil v Českém rozhlase Praha jako dramaturg i autor audiodokumentů, v letech 2016 až 2020 jako vedoucí Tvůrčí skupiny Dokument Českého rozhlasu a zároveň jako dramaturg dokumentů stanice Český rozhlas Dvojka. Nyní je na volné noze. Rád naslouchá a hledá souvislosti, zvukový dokument vnímá jako intimní a imaginativní meditaci. Je autorem několika audiodokumentů (Ahoj, chci umřít, Neměnila bych, Matyáš a maminka, Na cestě…), za které získal mnohá ocenění (například nominaci na Prix Europa, Prix Italia, ocenění Prix Bohemia Radio či REPORT) a je také dramaturgem audiodokumentu Bílá nosí smrt (Novinářská cena 2020) či cyklu České podsvětí (třetí místo v kategorii Podcast roku ankety Křišťálová lupa 2020).
Janis PrášilJanis PrášilProgramový manažer HBO Europe s.r.o. Vystudoval Teorii a dějiny filmu a audiovizuální kultury a Sdružená uměnovědná studia na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a hudební konzervatoř Teplice v Čechách. Spolupracoval s Národním filmovým archivem a Mezinárodním festivalem dokumentárních filmů Ji.hlava. Externě pracuje pro Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. Přispívá do časopisu Cinepur a na webový portál 25fps. Zajímá se o přesahy mezi filmem, výtvarným uměním a hudbou.
příspěvky (33)
Programový manažer HBO Europe s.r.o. Vystudoval Teorii a dějiny filmu a audiovizuální kultury a Sdružená uměnovědná studia na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a hudební konzervatoř Teplice v Čechách. Spolupracoval s Národním filmovým archivem a Mezinárodním festivalem dokumentárních filmů Ji.hlava. Externě pracuje pro Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. Přispívá do časopisu Cinepur a na webový portál 25fps. Zajímá se o přesahy mezi filmem, výtvarným uměním a hudbou.
Radim ProcházkaRadim ProcházkaAbsolvent masové komunikace na FSV UK a dokumentární tvorby na FAMU. Filmový a televizní producent a v menší míře také režisér dokumentárních filmů. S Karlem Vachkem dokončil už třetí film KOMUNISMUS A SÍŤ ANEB KONEC ZASTUPITELSKÉ DEMOKRACIE, téměř šestihodinový esej, který měl v lednu 2020 mezinárodní premiéru na prestižním Mezinárodním filmové festivalu v Rotterdamu. Dlouhodobě se věnuje debutantům, a to jak v roli producenta (PRACH Víta Zapletala, SCHMITKE Štěpána Altrichtera, á-B-C-D-é-F-G-H-CH-í-J-K-JONESTOWN Jana Bušty), tak také coby dramaturg filmového klubu Cyklus Citrus, kde každý měsíc uvádí debutantské filmy a vede veřejné diskuze s jejich autory. Další oblastí jeho zájmu je rozvíjení žánrové tvorby (výpravný pop-vědecký film ČÍ JE MOJE DÍTĚ, který režíroval společně s Markem Dudou, první český wildlife PLANETA ČESKO Mariána Poláka nebo akční komedie PRVNÍ AKČNÍ HRDINA Jana Haluzy). Od roku 2012 vede vlastní dílnu na FAMU International a na FAMU dokončuje své doktorandské studium. Pravidelně se věnuje i mezinárodním koprodukcím, z nichž nejnovějším počinem je islandsko-český dokument EFEKT VAŠULKA, portrét průkopníků videoartu Woodyho a Steiny Vašulkových.
příspěvky (10)
Absolvent masové komunikace na FSV UK a dokumentární tvorby na FAMU. Filmový a televizní producent a v menší míře také režisér dokumentárních filmů. S Karlem Vachkem dokončil už třetí film KOMUNISMUS A SÍŤ ANEB KONEC ZASTUPITELSKÉ DEMOKRACIE, téměř šestihodinový esej, který měl v lednu 2020 mezinárodní premiéru na prestižním Mezinárodním filmové festivalu v Rotterdamu. Dlouhodobě se věnuje debutantům, a to jak v roli producenta (PRACH Víta Zapletala, SCHMITKE Štěpána Altrichtera, á-B-C-D-é-F-G-H-CH-í-J-K-JONESTOWN Jana Bušty), tak také coby dramaturg filmového klubu Cyklus Citrus, kde každý měsíc uvádí debutantské filmy a vede veřejné diskuze s jejich autory. Další oblastí jeho zájmu je rozvíjení žánrové tvorby (výpravný pop-vědecký film ČÍ JE MOJE DÍTĚ, který režíroval společně s Markem Dudou, první český wildlife PLANETA ČESKO Mariána Poláka nebo akční komedie PRVNÍ AKČNÍ HRDINA Jana Haluzy). Od roku 2012 vede vlastní dílnu na FAMU International a na FAMU dokončuje své doktorandské studium. Pravidelně se věnuje i mezinárodním koprodukcím, z nichž nejnovějším počinem je islandsko-český dokument EFEKT VAŠULKA, portrét průkopníků videoartu Woodyho a Steiny Vašulkových.
Andrea Průchová HrůzováAndrea Průchová HrůzováTeoretička vizuální kultury, badatelka a pedagožka. Vyučuje na Karlově Univerzitě, Prague College a Scholastice. Založila a vede Platformu pro studium vizuální kultury Fresh Eye. V oblasti výzkumu spolupracuje s Národním filmovým archivem, Ústavem pro studium totalitních režimů a Univerzitou Karlovou. Do českého jazyka přeložila výbor esejí Způsoby vidění Johna Bergera a spolupodílela se na překladu Teorie obrazu W. J. T. Mitchella. V zahraničí publikovala formou samostatných kapitol věnovaných vztahu paměti a vizuality v Palgrave Macmillan (2015) a Springer Publishing House (2017). V současné době připravuje překlad knihy Jak vidět svět od Nicholase Mirzoeffa a zahraniční kolektivní publikaci věnovanou vztahu fotografie a historického bádání (University of Turku Press, 2018).
příspěvky (10)
Teoretička vizuální kultury, badatelka a pedagožka. Vyučuje na Karlově Univerzitě, Prague College a Scholastice. Založila a vede Platformu pro studium vizuální kultury Fresh Eye. V oblasti výzkumu spolupracuje s Národním filmovým archivem, Ústavem pro studium totalitních režimů a Univerzitou Karlovou. Do českého jazyka přeložila výbor esejí Způsoby vidění Johna Bergera a spolupodílela se na překladu Teorie obrazu W. J. T. Mitchella. V zahraničí publikovala formou samostatných kapitol věnovaných vztahu paměti a vizuality v Palgrave Macmillan (2015) a Springer Publishing House (2017). V současné době připravuje překlad knihy Jak vidět svět od Nicholase Mirzoeffa a zahraniční kolektivní publikaci věnovanou vztahu fotografie a historického bádání (University of Turku Press, 2018).
Tereza ReichováTereza ReichováTereza Reichová je dokumentaristka, studentka Katedry dokumentárního filmu na FAMU. Věnuje se převážně angažovanému filmu, jejím cílem je vyvolat diskusi o tabuizovaných a nepopulárních tématech. Natočila mj. snímky Do vlastních rukou (2008), KRUH: portrét demonstrace (2009), Manuál na výrobu teroristy (2010) a A kdo je tady flákač? (2014).
příspěvky (17)
Tereza Reichová je dokumentaristka, studentka Katedry dokumentárního filmu na FAMU. Věnuje se převážně angažovanému filmu, jejím cílem je vyvolat diskusi o tabuizovaných a nepopulárních tématech. Natočila mj. snímky Do vlastních rukou (2008), KRUH: portrét demonstrace (2009), Manuál na výrobu teroristy (2010) a A kdo je tady flákač? (2014).
Andrea SlovákováAndrea SlovákováDokumentaristka, kurátorka, pedagožka. Dramaturgyně experimentálních dokumentů na MFDF Ji.hlava, členka redakční rady Dok.revue. Působila ve vedení MFDF Ji.hlava v letech 2003-11, také jako ředitelka pro publikační činnost. Publikuje texty o filmu v různých periodikách (Cinepur, Kino Ikon), vyučuje na Masarykově univerzitě, byla šéfredaktorkou sborníku textů o dokumentu DO, je členkou redakční rady časopisu Iluminace a expertkou Státního fondu kinematografie. V letech 2012-15 byla ředitelkou Nakladatelství AMU. Natočila portrét matematika Petra Vopěnky (2006), film o mracích Oblaka (2007) či esej o dohlížecích mechanismech Nadohled (2011). Je zakladatelkou nakladatelství Nová beseda.
příspěvky (13)
Dokumentaristka, kurátorka, pedagožka. Dramaturgyně experimentálních dokumentů na MFDF Ji.hlava, členka redakční rady Dok.revue. Působila ve vedení MFDF Ji.hlava v letech 2003-11, také jako ředitelka pro publikační činnost. Publikuje texty o filmu v různých periodikách (Cinepur, Kino Ikon), vyučuje na Masarykově univerzitě, byla šéfredaktorkou sborníku textů o dokumentu DO, je členkou redakční rady časopisu Iluminace a expertkou Státního fondu kinematografie. V letech 2012-15 byla ředitelkou Nakladatelství AMU. Natočila portrét matematika Petra Vopěnky (2006), film o mracích Oblaka (2007) či esej o dohlížecích mechanismech Nadohled (2011). Je zakladatelkou nakladatelství Nová beseda.
Tomáš StejskalTomáš StejskalFilmový publicista a překladatel, který aktuálně působí jako redaktor kulturní rubriky Hospodářských novin. K filmu se dostal díky oblibě japonských anime a Gillesi Deleuzovi. V roce 2008 začal spolupracovat se serverem Rejže.cz, zaměřeným na kinematografii jihovýchodní Asie a od té doby publikuje v různých periodicích - od úzce profilovaných časopisů jako Cinepur a A2 přes týdeník Houser až po Hospodářské noviny či internetový deník Aktuálně.cz. Jako dramaturg spoluorganizoval festival Film Sokolov či Fresh Film Fest.
příspěvky (8)
Filmový publicista a překladatel, který aktuálně působí jako redaktor kulturní rubriky Hospodářských novin. K filmu se dostal díky oblibě japonských anime a Gillesi Deleuzovi. V roce 2008 začal spolupracovat se serverem Rejže.cz, zaměřeným na kinematografii jihovýchodní Asie a od té doby publikuje v různých periodicích - od úzce profilovaných časopisů jako Cinepur a A2 přes týdeník Houser až po Hospodářské noviny či internetový deník Aktuálně.cz. Jako dramaturg spoluorganizoval festival Film Sokolov či Fresh Film Fest.
Martin ŠrajerMartin ŠrajerMartin Šrajer je absolvent pražské Katedry filmových studií, filmový publicista, redaktor Filmu a doby a Filmového přehledu, šéfredaktor webu film/výchova a expert Státního fondu kinematografie. Pravidelně spolupracuje s filmovými festivaly, přispívá do A2 kulturního čtrnáctideníku, A2larmu, Cinepuru a dalších médií. Sleduje filmy a seriály, čte, píše, přemýšlí, doufá, pochybuje a odmítá se vzdát představy světa, v němž bude každý vnímán v první řadě jako člověk.
příspěvky (2)
Martin Šrajer je absolvent pražské Katedry filmových studií, filmový publicista, redaktor Filmu a doby a Filmového přehledu, šéfredaktor webu film/výchova a expert Státního fondu kinematografie. Pravidelně spolupracuje s filmovými festivaly, přispívá do A2 kulturního čtrnáctideníku, A2larmu, Cinepuru a dalších médií. Sleduje filmy a seriály, čte, píše, přemýšlí, doufá, pochybuje a odmítá se vzdát představy světa, v němž bude každý vnímán v první řadě jako člověk.
Antonín TesařAntonín TesařFilmový publicista a redaktor časopisů A2 a Cinepur. Dále pravidelně přispívá na web ArtZóna a na ČRo Radio Wave (rubrika Ektoplasma). Je spoluautorem knihy o japonské popkultuře Planeta Nippon (2017) a své texty publikoval také ve sbornících Made in Japan (2014), Generace Jihlava (2015) a Křičím: „To jsem já“ (2017).
příspěvky (7)
Filmový publicista a redaktor časopisů A2 a Cinepur. Dále pravidelně přispívá na web ArtZóna a na ČRo Radio Wave (rubrika Ektoplasma). Je spoluautorem knihy o japonské popkultuře Planeta Nippon (2017) a své texty publikoval také ve sbornících Made in Japan (2014), Generace Jihlava (2015) a Křičím: „To jsem já“ (2017).