S nadšením

Jak vznikal překlad biografie legendy dokumentárního filmu Jorise Ivense

Joris Ivens

Na břehu řeky zvučného jména Waal, protékající jeho rodným Nijmegenem, leží mladík Joris Ivens a líně sní s otevřenýma očima, o filmech ještě dlouho nebude ani řeč, ale o lásce o to víc: „Včera jsem byl u Waalu, byl to božský den, nebe jasné a hluboce modré, takový den, kdy je příjemné ležet ve vodě na zádech a hledět nahoru, až náhle trhneš hlavou, ruce doširoka roztažené; cítíš v sobě růst sílu – neomezený pocit svobody, je to, jako by ses díval stále hlouběji do modři – jako do očí do ní chceš hledět – nekonečno,“ píše Ivens své lásce…

Na břehu řeky zvučného jména Waal sedím já, přijela jsem na půlroční stáž na Katolické univerzitě v nizozemském Nijmegenu. O překladatelských dovednostech ještě nemůže být ani řeč, ale o nadšení o to víc. Se zkušeností s prací v českém antikvariátu se vydávám na průzkum těch nijmegenských. Z poličky s filmovou literaturou náhodně vylovím biografii Jorise Ivense. Ne, nejsem vášnivý cinefil, ale znám Petra a Marka z jihlavského festivalu, jemuž jsem s chutí věnovala kousek své duše prodchnuté mladistvým elánem ještě v době festivalového punku.

Knihy cestují z poličky do poličky. Ta o Jorisovi zůstala roky netknutá. Pak ale festivaloví kluci přivezli novou monografii o stejném tvůrci. I ta ještě čekala na poličce, ale už se o ní mluvilo. Občas padla zmínka, že by se měla přeložit. Než jsem s tím však začala – s nadšením, jež se ve svém optimismu neleká množství textu – protekly v řece Waal další tři roky, během nichž jsem překládala smlouvy, ekonomické zprávy, podnikatelské plány, marketingové průzkumy a podklady pro soudní spory.

To už jsem znala Caspara, zkušeného tlumočníka, který mi s citem pro svůj rodný jazyk podal pomocnou ruku tam, kde jsem váhala mezi odstíny slov. S každou přeloženou kapitolou jsem za ním jela na starý statek na okraji Vysočiny text znovu společně pročítat, přeskládávat věty a jíst buchty. Pominu-li vrstevnatý obsah knihy, který mě neustále překvapoval, byla pro mě hra se slovy a významy nejradostnější částí procesu překládání, vytržením z tiché koncentrace… Byla v tom podstata Ivensova pocitu, kdy „v sobě cítíš růst sílu – neomezený pocit svobody…”

Co kniha, spíš bichle, říkala jsem si, když mě nadšení při překládání opouštělo, poznámky pod čarou se zdály být úmorně dlouhé a voda v řece Waal se v ten čas v mé mysli táhla jako olej. To ale opravdu jen v zátočinách pod čarou, protože jinak kniha člověka vtáhne do proudu života odvážného světoběžníka, nomáda putujícího stoletím „divoké vody”, jenž se s kamerou a pevným morálním přesvědčením pouštěl do míst historických erupcí a který na sklonku svého dlouhého života radil svým studentům: „Přijmi veškeré riziko. Vždy!”

On toho dostál. Myslím, že s nadšením.


Kniha Joris Ivens - filmař světa nabízí čtenářům rozbor pozadí vzniku 20 zásadních děl jednoho z nejvýznamnějších nizozemských filmařů-nomádů. Autor knihy, André Stufkens, přibližuje dobrodružství Ivensova tvůrčího procesu s jeho zdary i nezdary a s úspěchem pátrá po vědomých i podvědomých nitkách inspirace, jimiž Ivens protkal svou tvorbu - svůj život.

Kniha vyjde v nakladatelství AMU do konce roku 2015.





výpis dalších článků rubriky:  Nová kniha

dok.revueJak vznikala kniha o Michalu HýbkoviFilmový historik a pedagog FAMU Jan Bernard popisuje okolnosti vzniku své připravované knihy o pozapomenutém českém kameramanovi a dokumentaristovi Michalu Hýbkovi, která vyjde na jaře 2020 v Nakladatelství AMU. Jan Bernard
F4.0Filmař disentu Michal HýbekJi.hlavský festival dnes ve dvou blocích představuje osobnost Michala Hýbka (1957– 2003), který se stal významným filmařem disentu. Jeho Dopisy Olze (1986) byly prvním filmovým představením disidenta Václava Havla světové veřejnosti, a to u příležitosti udělení Ceny Erasma Rotterdamského. Těsně po revoluci vytvořil hravou esej o Havlově březnové cestě s názvem Paříž – Londýn aneb S panem presidentem tam a zpět (1990). Dva dnešní bloky filmů Michala Hýbka budou koncipovány jako projekce s úvodem. První blok promítne čtyři krátké Hýbkovy filmy a druhý představí filmový rozhovor Jaroslava Hanzela s Alexandrem Dubčekem v ruštině, který Hýbek natáčel coby kameraman. Následující text je úryvkem z rukopisu připravované knihy Jana Bernarda Filmař(i) disentu: Michal Hýbek, která by měla vyjít v Nakladatelství AMU na jaře 2020.Jan Bernard
4.19Za zmizelou tradicíFilmový historik Lukáš Skupa popisuje chystanou publikaci, v níž chce popsat dějiny jednoho „zmizelého žánru“ československé kinematografie, totiž českého filmu pro děti v letech 1945–1992. Dětem bude ostatně věnována na MFDF Ji.hlava speciální péče v rámci hravé zóny Ji.hlava dětem, kde letos na ty menší i nejmenší čekají výtvarné dílničky ve spolupráci s humpoleckou 8smičkou i časopisem Raketa, programování s Ozobotem či divadlo Koňmo. A samozřejmě i filmy.Lukáš Skupa
dok.revueŽeny o ženáchLiterární dokumentaristka a nakladatelka Barbora Baronová chystá na podzim k vydání knihu Ženy o ženách zahrnující dvacet osm rozhovorů s dvaceti devíti filmovými a literárními dokumentaristkami působícími v Česku, prostřednictvím kterých zkoumá, jak ženy-dokumentaristky v Česku tvoří. Práce vzniká jako součást její dizertace na Fakultě multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. V následujícím textu popisuje genezi projektu i jeho obsah.Barbora Baronová
3.19Co je nového v počítačových hráchFilmová a herní teoretička Helena Bendová píše o procesu vzniku své nedávno vydané knihy Co je nového v počítačových hrách, v níž shrnuje čtyři hlavní proudy myšlení, jimiž se mladý vědní obor game studies během posledních zhruba pěti let ubírá. Autorčinou ambicí je, aby knihu vzali do ruky jak rodiče malých hráčů, tak učitelé mediální výchovy i fanoušci počítačových her. O tom, jak těžký to byl úkol, pojednává tento text. Helena Bendová
2.19Jak se dělá dokumentAndrea Slováková popisuje koncepci připravované knihy Jak se dělá dokument, která na základě rozhovorů s českými a slovenskými dokumentaristy a dokumentaristkami mapuje, jak vznikají různé typy dokumentů, a představuje tak výrazné tvůrčí metody a autorské přístupy.Andrea Slováková
1.19Způsoby vidění pro 21. století, aneb proměna knihy z popelky v sebevědomou feministkuAndrea Průchová Hrůzová píše o své práci na českém vydání knihy Jak vidět svět Nicholase Mirzoeffa.Andrea Průchová Hrůzová
3.18Nový nefikční filmDara Waldron o své nové knize New Nonfiction Film Dara Waldron
2.18O vytváření PřetvářeníPřetváření skutečnosti: Kultura dokumentu Spojených států po roce 1945Sara Blair, Joseph Entin, Franny Nudelman
1.18Digitální média a dokumentární tvorba: Protichůdné přístupyAustralský profesor z melbournské univerzity Adrian Miles představuje zcela novou antologii zaměřenou na podobu dokumentární tvorby v éře digitálních a online médií.Adrian Miles

starší články

3.15DOK.REVUE
14. 09. 2015


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaDokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky. Dokument vzbudil řadu diskuzí. Připomínáme tu, kterou pro dok.revue o snímku vedli Milena Bartlová a Petr Bilík. Film uvádí ji.hlavský festival dnes v bloku od 12:30 spolu s Otevřenou pevností Ivo Bystřičana. Kamila BoháčkováNový filmDunaj vědomíJak režisér David Butula připravoval svůj film Dunaj vědomí o kapele Dunaj? Připomínáme si jeho starší text pro dok.revue z doby, kdy film teprve vznikal. Dnes ho ji.hlavský festival promítá od 14:30 v Dělnickém domě. David ButulaTémaVálka jako stav mysliEsej o snímcích Průnik a Doufám, že se máš dobře, které spojuje reflexe 20. století prostřednictvím archivních materiálů. Obě díla letos soutěžila v sekci Opus Bonum. Janis PrášilFestivalový tipÚterní tip dokumentaristky Terezy ReichovéTereza ReichováRozhovorŽeny sa nestanú rovnocennými, kým ich muži za také neuznajúFatima Rahimi je česká novinárka pochádzajúca z afganského Herátu, odkiaľ spolu so svojou rodinou v roku 1999 z dôvodu útlaku Talibanu emigrovala. Študuje kultúrne a duchovné dejiny Európy a blízkovýchodné štúdiá a iránistiku na Karlovej univerzite v Prahe, od roku 2015 pracuje pre Deník Referendum, kde sa venuje najmä témam sociálnej problematiky, čitateľom približuje spoločenskú situáciu v Afganistane a zároveň prináša reportáže z Česka. V Inšpiračnom fóre ji.hlavského festivalu prispela do diskusie Emancipace pokaždé jinak, kde priniesla osobný pohľad na rozdielnosť i podobnosť feminizmu, demokracie a ženskejrovnoprávnosti vo východných i západných krajinách. Dominika BleščákováRozhovorMusíme rozšiřovat hranice naší imaginace!Od letošního roku má ji.hlavský festival svého ekologického ombudsmana. Jaká je přesně jeho role v rámci festivalu a může být vůbec mezinárodní festival s řadou zahraničních hostů šetrný k životnímu prostředí? To prozrazuje Ĺuboš Slovák v rozhovoru pro dok.revue. Kamila BoháčkováPohledyVnitřní svět básníka Ivo HuclaDám si čínuIvo Hucl