Americkou společnost najdeme v motelu

Rozhovor s dokumentaristkou Alexandrou Kandy Longuetovou o jejím filmu Volný pokoj

Odvrácená strana americké společnosti se skrývá v motelech, kde můžeme najít nejrůznější charaktery lidí: zadlužené jedince, narkomany, bývalého vězně... Všichni mají jedno společné, přišli o vše a musejí žít v motelu, kde hledají útěchu a cestu ven ze svého bludného kruhu. Film francouzské režisérky Alexandry Kandy Longuetové Volný pokoj zachycuje příběhy těchto lidí a vykresluje jejich obavy i naděje. MFDF Ji.hlava jej uvedl ve světové premiéře film v soutěži Opus Bonum. Kde se autorka snímku inspirovala a jak pohlíží sama na problémy společensky vyvržených lidí?

Váš film je tématem velmi podobný hraným snímkům jako jsou American Honey nebo The Florida Project zabývající se lidmi, kteří žijí v motelech na okraji měst i společnosti. Inspirovala jste se jimi?
Podobnost je čistě náhodná. Film jsem začala psát před čtyřmi roky a natáčet zhruba tři roky zpátky. O kulturu motelů se zajímám už léta, vnímala jsem ji silně během svých předchozích natáčení a cestování po USA. Populace v motelech se dost změnila od krize v roce 2008, nyní zde žije spousta rodin s dětmi.
Rešerše k filmu jsem začala dělat ve městě Anaheim v Kalifornii, kde se nachází mnoho zábavných parků, jako je například Disneyland a žije zde spousta lidí, kteří v nich pracují. To je podobné filmu The Florida Project, ale v mnoha věcech se můj snímek liší, naše přístupy jsou velmi odlišné. Nezajímaly mě děti (The Florida Project) ani dospívající (American Honey). Chtěla jsem, aby se film odehrával v západní části USA, protože je to místo, kde můžete přeměnit své staré já (ačkoliv to zní trochu jako klišé).
Mojí inspirací pro tento film byli filmaři Gianfranco Rosi nebo Roerto Minervini.

Měla by americká vláda podle vás poskytnout podporu lidem ze slabších sociálních vrstev, například zavést sociální systém?

V USA není žádný sociální systém, jak ho známe z evropské perspektivy. Můžete zde přijít o všechno během jedno dne, tak jak se to stalo lidem, které jsem natáčela. To dělá z Ameriky zemi tragických příběhů a je to dost děsivé.
Například jedna paní, kterou jsem začala natáčet, ale ve filmu se neobjeví, měla čtyři děti, dobrou práci, všechno bylo v pohodě. Její expřítel ji zmlátil tak silně, že skončila v nemocnici s 19 operacemi. Samozřejmě nebyla nějakou dobu schopná pracovat, takže nemohla platit nájem, byla vystěhována se čtyřmi dětmi na ulici. Začala shánět nějaké dostupné bydlení pro zněvýhodněné osoby. Při hledání začala bydlet v motelech, kde utratila všechny své úspory, bydlení nenašla a vůbec nevěděla, co má dělat.
Ohledně sociálního systému se necítím být v pozici, abych mohla říkat, co by vláda měla dělat, jelikož nejsem rodilá Američanka ani politička. Přesto se k pomoci těmto lidem přikláním, protože vláda by měla poskytnout určitá opatření a zabezpečení svým občanům, aby během jednoho dne hned neskončili na ulici, a také by měla dávat druhou šanci lidem bez domova. Bohužel to nevypadá, že by toto téma bylo aktuální pro současného prezidenta.

Postavy ve vašem filmu sní o běžných věcech, postavit si dům, být se svou rodinou. Pohybuj se ale v bludném kruhu. Myslíte si, že mají šanci se z něj dostat?

Velmi těžko. Jak jste jednou v tomto kruhu, špatně se z něho dostáváte ven. Žít v motelu není vůbec levné, platíte víc peněz než za byt v pronájmu. Musíte udělat všechno možné, abyste zde přežil. Je tedy velmi těžké mít nějaké plány s přesným rozvrhem, protože v motelu ztratíte pojem o běžném čase a soustředíte se pouze na to, abyste přežil den. Nacházíte se v pasti. Ale někdy s pomocí přátel, rodiny a různých organizací se z tohoto kruhu můžete dostat ven.





výpis dalších článků rubriky:  Rozhovor

4.19Karel Vachek: Prostě to musí být film k smíchu!Jeden z nejoriginálnějších českých filmařů Karel Vachek natočil svůj devátý filmový román s názvem Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie. Padesát let od pražského jara a třicet od sametové revoluce v něm Vachek bilancuje „s vnitřním smíchem“ společenský vývoj a vidí možnou budoucnost v přímé demokracii, kterou umožní propojení lidstva počítačovou sítí bez zastupitelů. Komunismus bude mít premiéru na MFDF Ji.hlava a poté zamíří 5. listopadu do české kinodistribuce.Kamila Boháčková
4.19Inspirace pro tvorbu i pro činyDiskuzní platforma Inspirační fórum vznikla jako doprovodná akce na MFDF Ji.hlava v roce 2010. Od té doby se snaží organizátoři festivalu prostřednictvím pozvaných osobností z různých oblastí lidského poznání inspirovat diváky k diskuzi a přemýšlení a dokumentaristy k pestřejší volbě témat, o čem a proč filmy natáčet. Šestici hlavních bloků letošního ročníku IF i ty nejinspirativnější osobnosti představuje hlavní dramaturgyně projektu Tereza Swadoschová.Kamila Boháčková
3.19Raději realitu čtu, než ji kážuRozhovor s dokumentaristkou Gretou Stocklassou o jejím celovečerním debutu Kiruna – překrásný nový světKamila Boháčková
2.19Sám sebe překvapitDokumentární road movie Martina Marečka Dálava o vztahu otce a syna i o vzdálenosti, která nás dělí od těch ostatních, je na rozdíl od předchozích společensky angažovaných filmů tohoto tvůrce dílem intimním. V Marečkově pojetí se však intimní rozměr příběhu stává hlubinnou úvahou o prazákladu rodinných vztahů. Marek Hovorka, Petr Kubica, Kamila Boháčková
1.19Věřím v čistou observaciPolská dokumentaristka Marta Prusová, jejíž dokument Za hranicemi možností (Over the limit, 2017) si vydobyl velký respekt na prestižním festivalu dokumentárních filmů v Amsterdamu IDFA v roce 2017, byla v Praze jednou z lektorek East Doc Platform. Pro Dok.revue mluvila o svém dokumentaristickém přístupu.Martin Svoboda
1.19Systém je připravený, nesmí nám chybět odvaha ho naplnitJiří Konečný patří mezi nejvýraznější české producenty soustředící se na artové a festivalové snímky, a to jak hrané, tak dokumentární. Před časem uvedl na letošním Jednom světě hned dva dokumenty, které produkoval, a jen o několik dní později jím produkovaný hraný film Všechno bude (2018) dominoval na Českých lvech. Kde leží podle Konečného klíč k úspěchu českého filmu? A jaký je jeho potenciál?Martin Svoboda
1.19Jak zprostředkovat pocity lidí trpících bipolární poruchouRozhovor s režisérkou Kalinou Bertin o jejím interaktivním dokumentu Manická VROndřej Moravec
6.18Vězení jako normální zkušenostRozhovor s režisérem Karlem ŽaludemMartin Svoboda
5.18Práca naša každodennáRozhovor s Elke Groenovou, rakouskou režisérkou snímku Pláž Bojo Matúš Slamka
5.18Náš pohled na svět je odrazem místa, ze kterého pocházímeRozhovor s Mykaelou Plotkin, režisérkou filmu Očima cizince, jenž se ucházel o titul nejlepší debut na 22. MFDF Ji.hlava v sekci Mezi moři

starší články

F2.18DOK.REVUE
26. 10. 2018


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCo tě nezabije, to tě posílí?O filmu Bez postihu, který bude k vidění na letošním ročníku MFDF Ji.hlava, diskutují dokumentaristka Kateřina Turečková, terapeutka Petra Mrkosová a instruktorka sebeobrany Jasmína Houdek.Kamila BoháčkováNový filmTady Havel, slyšíte mě?Jaké byly poslední dva roky života Václava Havla? Dokumentarista Petr Jančárek přibližuje svůj chystaný dokument o sklonku Havlova života, jehož část v pracovní verzi promítne MFDF Ji.hlava v sekci Studio 89, věnované reflexi letošního výročí tak zvané sametové revoluce.Petr JančárekTémaPodoby erotikyLetošní tematická retrospektiva Fascinace: erotika navazuje na přehlídky filmové avantgardy, které byly na jihlavském festivalu dokumentů v uplynulých letech rámovány tématy nadhled, věčnost nebo domov. Letos tento průřez filmovým experimentováním ukazuje různorodé podoby reprezentace tělesné touhy, přitažlivosti a projevů fyzické lásky.Andrea SlovákováTémaVirtuální realityMFDF Ji.hlava již deset let sleduje audiovizuální díla, která prozkoumávají realitu ve formátech a médiích mimo promítací plátno. Letos tato část programu opět přináší dokumentární, vzdělávací či vědecké počítačové hry a u nás dosud nejrozsáhlejší přehlídku děl ve virtuální realitě, kterou jihlavský festival představuje již potřetí. Sociálně-kritické i politické reflexe, průniky do světa vědy, neznámé krajiny i silné příběhy dostávají prostor v lineárních i interaktivních dílech různorodých žánrů a podob. V rámci festivalu budou promítány v blocích 360° filmů ve VR kině i v podobě instalací.Andrea SlovákováTémaFelix Sobolev: Objev KinotronuZatímco ve světě je dílo Felixe Soboleva (1931–1984) takřka neznámé, na rodné Ukrajině jde o ikonu populárně-vědeckého filmu. Retrospektivu jeho stále živého díla přináší letošní MFDF Ji.hlava. Felix SobolevSportSlovenský dokument 60Slovenský filmový ústav nedávno digitálně zrestauroval kolekci krátkých dokumentárních filmů ze 60. let 20. století, které posléze vyšly i na DVD Slovenský dokumentárny film 60. Osm těchto filmů představí i letošní MFDF Ji.hlava.Martin Kaňuch, Tomáš HudákSport10 + 1 důvodů, proč jet do Ji.hlavyKamila BoháčkováBáseňTAKE TWELVEBáseň Daniela Hradeckého ze sbírky TakesDaniel HradeckýRozhovorInspirace pro tvorbu i pro činyDiskuzní platforma Inspirační fórum vznikla jako doprovodná akce na MFDF Ji.hlava v roce 2010. Od té doby se snaží organizátoři festivalu prostřednictvím pozvaných osobností z různých oblastí lidského poznání inspirovat diváky k diskuzi a přemýšlení a dokumentaristy k pestřejší volbě témat, o čem a proč filmy natáčet. Šestici hlavních bloků letošního ročníku IF i ty nejinspirativnější osobnosti představuje hlavní dramaturgyně projektu Tereza Swadoschová.Kamila BoháčkováRozhovorKarel Vachek: Prostě to musí být film k smíchu!Jeden z nejoriginálnějších českých filmařů Karel Vachek natočil svůj devátý filmový román s názvem Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie. Padesát let od pražského jara a třicet od sametové revoluce v něm Vachek bilancuje „s vnitřním smíchem“ společenský vývoj a vidí možnou budoucnost v přímé demokracii, kterou umožní propojení lidstva počítačovou sítí bez zastupitelů. Komunismus bude mít premiéru na MFDF Ji.hlava a poté zamíří 5. listopadu do české kinodistribuce.Kamila BoháčkováNová knihaZa zmizelou tradicíFilmový historik Lukáš Skupa popisuje chystanou publikaci, v níž chce popsat dějiny jednoho „zmizelého žánru“ československé kinematografie, totiž českého filmu pro děti v letech 1945–1992. Dětem bude ostatně věnována na MFDF Ji.hlava speciální péče v rámci hravé zóny Ji.hlava dětem, kde letos na ty menší i nejmenší čekají výtvarné dílničky ve spolupráci s humpoleckou 8smičkou i časopisem Raketa, programování s Ozobotem či divadlo Koňmo. A samozřejmě i filmy.Lukáš SkupaÚvodníkFestival jako laboratořdok.revue 4.19Kamila Boháčková