Problematická pozice počítačových her ve společnosti

Herní teoretička Helena Bendová o své knize Umění počítačových her

Hrát počítačové hry jsem začala tuším ještě na základní škole, někdy kolem roku 1990, když mi naši koupili Amigu 500. Přestože mi přišlo trochu divné, že neznám ani jednu jinou holku, která by hry také hrála, neodradilo mě to. Pocit určité divnosti, nemístnosti přetrvával nicméně i později – intenzita a komplexnost mých herních zážitků, umožňujících mi stát se hlavní postavou v rozsáhlých fikčních světech a prozkoumávat rozličné komplikované systémy a procesy, stála v kontrastu s nepochopením a odsudky, jimž byly a jsou hry vystaveny v populárních médiích. Třeba z časopisu Reflex jsem se tak v roce 1999 dozvěděla od Radovana Holuba, že patřím do „kultury kriplů“, ve zprávách pak hry byly v podstatě zásadně zmiňované v souvislosti s nějakými bizarními excesy typu „hrál 6 dní v kuse a umřel“. Když jsem měla poprvé (v roce 2009) přednášku o počítačových hrách na akademické půdě vysoké školy, přišlo mi subverzivně vtipné, že jsem na FAMU hry „propašovala“.

Onen pocit nepoměru mezi silou a propracovaností zážitků, jež hry (coby nové audiovizuální médium remediující mj. i kinematografii) přinášejí, a jejich degradovanou pozicí ve společnosti mě přiměl prozkoumat podrobněji, kde přesně tento nepoměr pramení. Jsou hry opravdu pouhou repetitivní a násilnou zábavou, nebo spíš – jak mne moje vlastní zážitky napovídaly – novou uměleckou formou se zcela specifickými výrazovými možnostmi? Výsledky tohoto mého průzkumu, kterému jsem se věnovala pár posledních let, vyjdou coby kniha Umění počítačových her nejspíš v létě tohoto roku v Nakladatelství AMU. Několik částí z knihy a pár bonusových materiálů je už nyní k dispozici na doprovodné webové stránce cas.famu.cz/gameart.

Krom potíží s prokrastinací jsem během psaní knihy s takovýmto tématem čelila mj. nebezpečí, že upadnu do příliš oslavného, legitimizujícího diskurzu. Obrovská část dosavadních odborných knih o počítačových hrách začíná pokusem dokázat, že počítačové hry jsou respektu hodná oblast – úvodní kapitoly těchto knih tak velmi často citují výzkumy ukazující, že průměrný věk hráče je v současnosti 35 let anebo že herní průmysl už dávno vydělává víc než kinematografie (každopádně když počítáme pouze tržby z kin), takže bychom se této oblasti kultury měli věnovat stejně seriózním způsobem jako jiným médiím. Jako by autoři těchto knih signifikantně potřebovali legitimizovat nejen hry jako rovnocenné médium, ale i samotný fakt svého psaní o něm. Ve své knize jsem se sice vyhnula tomuto už poněkud obligátnímu a konvenčnímu úvodu, ale neupadnout do přílišné obhajoby her coby nového média bylo pro mne obtížnější. Svůj zápal pro hry jsem se snažila korigovat podrobnou analýzou názorů lidí, kteří argumentují, že počítačové hry alespoň prozatím z různých důvodů uměním nejsou. Moje kniha tak doufám nebude pouhým fanouškovským, nekritickým spiskem snažícím se hry obhajovat, ale spíše výzvou k přemýšlení o nich z různých úhlů pohledu, bez toho, že bych se snažila vnutit čtenáři jeden jediný. Hry nepojímám jako nový umělecký druh, který by přesahoval a završoval ostatní druhy, ale spíše jako médium ve stavu zrodu, extrémně rychle se proměňující, a proto nelehce uchopitelné, zajímavé mj. i tím, jak různorodé estetické a společensko-kulturní koncepty jsou vynalézány a používány na jeho obranu či naopak dehonestaci.





výpis dalších článků rubriky:  Nová kniha

4.17Neviditeľné dejiny slovenských dokumentaristovRedaktor nakladatelství SFÚ Martin Kaňuch o knize vzpomínek slovenského režiséra, dramaturga, scenáristy a filmového publicisty Rudolfa Urce.Martin Kaňuch
4.17Jak jsem se stala animasofkouFilmová publicistka a kritička Kamila Boháčková vypráví o redakci českého překladu knihy estonského animátora a teoretika animace Ülo Pikkova Animasofie: Teoretické kapitoly o animovaném filmu.Kamila Boháčková
4.17Kniha o ztracené generaci českého filmuVzájemný rozhovor Terezy Czesany Dvořákové a Marie Barešové o jejich nové knize Generace normalizace. Ztracená naděje českého filmu?Marie Barešová, Tereza Cz Dvořáková
4.17Jak vznikala kniha o filmaři Janu NěmcoviJan Bernard vypráví o vzniku druhého dílu monografie o životě a díle Jana Němce.Jan Bernard
4.17Čtvrtý díl Knihy klauzur FAMUPředstavení nejnovější Knihy klauzur FAMU 2015/2016Jitka Lanšperková
4.17Jak se píší Dějiny AMUAndrea Slováková a Martin Franc o dokončované monografii mapující dějiny jedné z nejvýznamnějších kulturních a vzdělávacích institucí v České republiceAndrea Slováková, Martin Franc
4.17Každý máme svou GalinuTomáš Hála o připravovaném souboru textů přední české filmové kritičky a historičky Galiny KopaněvyTomáš Hála
4.17Stát tváří v tvář kinematografiiNová kniha Ivana Klimeše Kinematografie a stát v českých zemích 1895–1945Ivan Klimeš
4.17Ako a prečo vznikla kniha o slovenském autorském dokumentěMartin Palúch o své knize Autorský dokumentárny filmMartin Palúch
4.17S nadšenímJak vznikal překlad biografie legendy dokumentárního filmu Jorise IvenseIva Honsová

starší články

1.16DOK.REVUE
21. 03. 2016


z aktuálního čísla:

Nový filmVšechno bude fajnRobin Kvapil o svém novém filmu o Brně Všechno bude fajnRobin KvapilSportKdyž se příslib nepromění v realitu, nastává nekončící šichtaPoznámky z poslední projekce Živého kina Praha 2017Veronika HanákováBáseňLabyrint a stereotypZkrácený úryvek z kapitoly Pátý hlas archandělský Efeta (Žena v množném čísle) básnického „románu“ Zpěv TříkralovýJiří KuběnaTeoriePohyb kamery a intenzita prostoru. Doplněk ke studiu pohyblivého obrazuVýznamný profesor filmových studií Ústavu dějin umění na Chicagské univerzitě Tom Gunning, známý především pro svůj pojem „kinematografie atrakcí“, přednesl v roce 2015 na každoroční konferenci SCMS v Montrealu příspěvek na téma pohyb kamery.Tom GunningRozhovorNic ve filmu není náhodaRozhovor s kurdsko-norským dokumentaristou Zaradashtem Ahmedem, jenž se jako host účastnil třídenního semináře Hranice filmu – Anatomie zločinuMartin SvobodaRozhovorTočím, ať se děje, co se dějeRozhovor s dokumentaristkou Helenou Třeštíkovou o časosběrné metodě a zprávě pro příští generaceŠárka SlezákováNová knihaNeviditeľné dejiny slovenských dokumentaristovRedaktor nakladatelství SFÚ Martin Kaňuch o knize vzpomínek slovenského režiséra, dramaturga, scenáristy a filmového publicisty Rudolfa Urce.Martin KaňuchÚvodníkVytržené záběry, unáhlené závěry4. číslo dok.revueJitka Lanšperkovávideo dok.revueMasterclass: Bill MorrisonVyjdi ze zdrojevideo dok.revueInspirační fórum: Michail DurněnkovLekce ruského divadelníkaPoznámkyDominic Gagnon a digitální dystopieÚvod ke slovenské retrospektivě amerického tvůrce digitálních found footage filmů Dominica Gagnona, jež se uskuteční na podzim 2017 v BratislavěTomáš Hudák