Příběh tantry

Režisér Viliam Poltikovič o svém připravovaném filmu Příběh tantry

Příběh tantry

Zájem o Indii mě provází od dětství, o tantře jsem věděl dlouho, ale nikdy jsem se jí podrobněji nezabýval. Až setkání s mladou tantrickou a charismatickou umělkyní Papiou Ghoshal mě přimělo k filmovému uchopení tantry. Papia pochází z Kalkaty, z bráhmanské rodiny, zpívá, tančí, píše básně, hraje ve filmech, ale hlavně maluje obrazy s tantrickou tematikou a mimo malířských barev používá i svoji menstruační krev a sperma blízkých mužů. Menstruační krev a sperma jsou v indické tantře považovány za posvátné tekutiny, které se obětují během náročných rituálů. Papia se zabývá tantrou přes protesty rodičů odmalička (v Indii a často i na Západě nahlížejí na tantru jako na nebezpečnou černou magii), zná řadu tantriků i posvátných tantrických míst, tak jsme s ní do Indie vyrazili natáčet. 

Přestože jsem byl v Indii dvacetkrát a projel jsem ji křížem krážem, čekala mě řada překvapení. Nejbizarnějším místem byla Kamakya – chrám božské vaginy, která stvořila celý projevený svět. Božská vagina v Assámu má jednou za rok tři dny menstruaci. Tehdy tu probíhají jedinečné slavnosti a přichází sem dva a půl miliónu poutníků. Máme štěstí, že se nás ujímá starý učitel Papii, který je vážený a má respekt. Protože je zde spousta lidí, až na výjimky je zakázáno jezdit automobily. Kvůli natáčení se však potřebujeme dostat na místo, které bychom pěšky těžko zvládli. Papiin učitel svou autoritou zastavuje auto (menší než Fabia), ve kterém sedí již tři lidé, a volá na nás, ať rychle nastoupíme. Je nás celkem šest – Papia, její učitel a filmový štáb, jehož členové (mimo mě) jsou svými rozměry nepřehlédnutelní a s úsměvem výzvu k nástupu přehlížejí jako dobrý úlet. Sám nevěřím tomu, že se tam vejdeme, přesto všechny vybízím, ať honem nastoupíme. Po chvilce váhání začíná nastupování, já s Papiou usedám do otevřeného kufru, nohy nám visí dolů z auta a páté dveře máme jako stříšku. Je to neuvěřitelné, ale auto jede a je nás tam devět i s filmovou technikou… Indové jsou na podobné záležitosti zvyklí, přesto nás pobaveně pozorují, fotí, natáčejí, i policisté nás s úsměvem nechávají projet. Až těsně před cílem nás sice jeden zastavuje, že takto to prostě nejde, ale pokuta se nekoná.

Papiin učitel nám pak vypráví, že v rámci rituálních technik pije menstruační krev – díky tomu se těší velmi dobrému zdraví a vypadá výrazně  mladší. V jeho společenství pak nalézáme asketu, který má nepřetržitě sedm let stále zdviženou nataženou pravou ruku – tak i spí a řídí auto. Další tantrik pak má uštípnutý penis – jako projev oběti a znak nezávislosti na sexuálním pudu. Meditace na pohřebišti mezi lebkami pak po tom všem působí jako příjemné zklidnění…

Vznik filmu o tantře provázejí neustále nějaké těžkosti a komplikace, ale to co tantra může člověku dát, to mnohonásobně převýší.





výpis dalších článků rubriky:  Nový film

dok.revueSametová FAMUVizuální umělkyně a filmová teoretička Lea Petříková píše o filmu Sametová FAMU, který připravuje ve spolupráci s dokumentaristou Janem Rouskem. Půjde v něm o pohled na revoluční události roku 1989 perspektivou FAMU.Lea Petříková
dok.revueLet vinyRežisérka Tereza Tara představuje svůj nový, osobně laděný celovečerní dokument Let viny, který připravuje už deset let.Tereza Tara
2.19O nevěře jako o zrcadle nás samýchVizuální umělkyně Barbora Jíchová Tyson, žijící už sedmnáct let v Americe, letos dokončila svůj první celovečerní snímek Hovory o nevěře, který měl světovou premiéru na festivalu dokumentů Sheffield Doc/Fest 2019 v Anglii. Tato esejistická koláž je podle autorky pohledem na humanitu, která nastavuje zrcadlo nám všem. Barbora Jíchová Tyson
1.19Dunaj vědomíDavid Butula o svém chystaném filmu o příběhu kapely DunajDavid Butula
6.18Ako som sa stala partizánkouSlovenská dokumentaristka Vera Lacková o svém připravovaném filmu Ako samo sa stala partizánkouVera Lacková
5.18 Ve světle ikonZdeněk N. Bričkovský o svém novém filmu Ve světle ikon Zdeněk N. Bričkovský
F1.18PasažéřiJana Boršková o svém dokončovaném filmu PasažéřiJana Boršková
4.18Natáčení ve skrytém městěTomáš Elšík o svém filmu Central Bus Station.Tomáš Elšík
dok.revueDobré zprávyOndřej Šálek o svém novém filmu s pracovním názvem Dobré zprávyOndřej Šálek
3.18Máme na vícDokumentarista Robin Kvapil o svém novém filmu Máme na víc, jenž odhaluje pozadí prezidentské kampaně Michala Horáčka. Robin Kvapil

starší články

.DOK.REVUE
16. 07. 2018


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaNový dokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let svého vzniku neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky, například Noama Chomského či Jeffereyho Bealla, tvůrce tak zvaného Beallova seznamu predátorských časopisů.Kamila BoháčkováNový filmO nevěře jako o zrcadle nás samýchVizuální umělkyně Barbora Jíchová Tyson, žijící už sedmnáct let v Americe, letos dokončila svůj první celovečerní snímek Hovory o nevěře, který měl světovou premiéru na festivalu dokumentů Sheffield Doc/Fest 2019 v Anglii. Tato esejistická koláž je podle autorky pohledem na humanitu, která nastavuje zrcadlo nám všem. Barbora Jíchová TysonTémaKdo bude hlídat hlídače?Otázka fungování nezávislých médií veřejné služby nabývá v naší krajině na důležitosti. Příspěvkem do debaty o tom, jaká by měla veřejnoprávní média být, je i koncepce jejich mediálních rad, které mají právě onu nezávislost zaručovat. Děje se tak? A co to o nás vypovídá?Petr MinaříkSportDvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin SvobodaBáseňPriceBáseň Andrey SlovákovéAndrea SlovákováRozhovorSám sebe překvapitDokumentární road movie Martina Marečka Dálava o vztahu otce a syna i o vzdálenosti, která nás dělí od těch ostatních, je na rozdíl od předchozích společensky angažovaných filmů tohoto tvůrce dílem intimním. V Marečkově pojetí se však intimní rozměr příběhu stává hlubinnou úvahou o prazákladu rodinných vztahů. Marek Hovorka, Petr Kubica, Kamila BoháčkováNová knihaJak se dělá dokumentAndrea Slováková popisuje koncepci připravované knihy Jak se dělá dokument, která na základě rozhovorů s českými a slovenskými dokumentaristy a dokumentaristkami mapuje, jak vznikají různé typy dokumentů, a představuje tak výrazné tvůrčí metody a autorské přístupy.Andrea SlovákováÚvodníkKdyž intimní je světovéO dokumentech s přesahemKamila Boháčková