Odvrácená strana pokroku


Vyráběné krajiny (Manufactured Landscapes, Jennifer Baichwal, 2006)

... to jsou: industriální megakomplexy; krajina změněná průmyslem k nepoznání; hory odpadu; bezejmenné masy robotníků, kteří pracují jako roboti, v dehumanizovaném prostředí, bez řečí a rychle.

... to jsou: bezskrupulozní velkopodnikatelé nechutně zneužívající imigranty; politici ochotně zavírající oči před jakýmkoli porušováním pravidel; zákazníci, kteří netuší, co se skrývá za výhodnou koupí pěkně vypadajícího melounu. 

... to jsou: abstraktní ekonomické modely, které fungují při pohledu z výšky naleštěného mrakodrapu, a konkrétní utrpení jednotlivců, kteří doplácejí na jejich nasazení do praxe; vzdor dotčených lidí a záhadná zmizení těch nejhlasitějších odpůrců.

... to je téma tří pozoruhodných a rozmanitých filmů, které bylo možné vidět v rámci MFDF Jihlavě.

Vyráběné krajiny režisérky Jennifer Baichwal dokumentují práci kanadského fotografa Edwarda Burtynského. Jeho pohledem vidíme čínské fabriky, impozantní haldy odpadu určeného k recyklaci, rafinérie, ve kterých nedohlédneme na konec, stavbu hráze nevídaných rozměrů, vraky obrovských nákladních lodí nebo ropou zamořené prostředí v Bangladéši. Jsou to fascinující pohledy, ale taktéž svědectví o proměnách krajiny na nelidské území. Film nejčastěji nechává mluvit obraz samotný v dlouhých záběrech, někdy ho doplňuje komentář – fotografovy dojmy, minimalistická hudba a výjimečně i rozhovory s místními obyvateli.

Marocký žurnalista Jawad Rhalib se stal v roce 2000 v malém městě El Ejido svědkem nejnásilnějších rasistických projevů v novodobé historii Španělska. Po obvinění mentálně postiženého imigranta z vraždy španělské ženy se zdvihla brutální vlna násilí proti africkým přistěhovalcům. Rhalib se do provincie Almérie vrátil o šest let později a ve filmu El Ejido, zákon blahobytu ukázal rozvojovou zemi uprostřed demokratického Západu – slumy postavené z kartonu, bez tekoucí vody a elektřiny. A v nich imigranty ze severní Afriky, kteří nemají ani základní práva. Realitu třetího světa nepřipomínají jen bídné životní podmínky, hluboce podprůměrný plat za vyčerpávající práci, ale i praktiky šéfů a odpovědných orgánů, které jim všechno prominou. Režisér nechává samotné imigranty, aby představili svou situaci, o níž se nedozvíme, když si v supermarketu kupujeme rajče, které – jak je klidně možné – sbíral někdo jako oni.

Pokud chcete večer usínat v klidu a bez starostí, vyhněte se snímku Velký výprodej režiséra Floriana Opitze. Film skrze osudy čtyř lidí sleduje konkrétní dopady privatizace vody v Bolívii, elektřiny v JAR, drah v Británii a zdravotnictví na Filipínách. Deklarovaná snaha o zvýšení efektivity vedla k tomu, že dvacet tisíc lidí měsíčně v stopadesátitisícovém jihoafrickém městě nemá na zaplacení elektřiny, a je od ní odpojeno. Britské dráhy fungují hůř než před privatizací, a proto kvůli úsporám dochází ke smrtelným nehodám, které v minulosti nemají obdoby. Filipínský chlapec může jen doufat, že jeho máma sežene dvakrát týdně peníze na dialýzu, bez níž nepřežije. Těžko zapomenete na pohled na pacienta s nefunkčními plícemi, který žije jen díky tomu, že u něj čtyřiadvacet hodin denně stojí příbuzní a pumpují do něho vzduch balónkem, protože nejsou peníze na zakoupení potřebných přístrojů. Režisér se ale nespokojil s ukazováním šokujících záběrů a ubohých obětí. Jak sám říká, aktéři jsou „zachyceni jako aktivní jednotlivci, kteří dokáží vzít své osudy do vlastních rukou a změnit skutečnost, v níž žijí.“ Jejich pohled doplňují překvapivé názory Josepha Stiglitze – nositele Nobelovy ceny za ekonomii a bývalého hlavního ekonoma Světové banky.




3.7DOK.REVUE
19. 11. 2007


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaNový dokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let svého vzniku neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky, například Noama Chomského či Jeffereyho Bealla, tvůrce tak zvaného Beallova seznamu predátorských časopisů.Kamila BoháčkováNový filmO nevěře jako o zrcadle nás samýchVizuální umělkyně Barbora Jíchová Tyson, žijící už sedmnáct let v Americe, letos dokončila svůj první celovečerní snímek Hovory o nevěře, který měl světovou premiéru na festivalu dokumentů Sheffield Doc/Fest 2019 v Anglii. Tato esejistická koláž je podle autorky pohledem na humanitu, která nastavuje zrcadlo nám všem. Barbora Jíchová TysonTémaKdo bude hlídat hlídače?Otázka fungování nezávislých médií veřejné služby nabývá v naší krajině na důležitosti. Příspěvkem do debaty o tom, jaká by měla veřejnoprávní média být, je i koncepce jejich mediálních rad, které mají právě onu nezávislost zaručovat. Děje se tak? A co to o nás vypovídá?Petr MinaříkSportDvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin SvobodaBáseňPriceBáseň Andrey SlovákovéAndrea SlovákováRozhovorSám sebe překvapitDokumentární road movie Martina Marečka Dálava o vztahu otce a syna i o vzdálenosti, která nás dělí od těch ostatních, je na rozdíl od předchozích společensky angažovaných filmů tohoto tvůrce dílem intimním. V Marečkově pojetí se však intimní rozměr příběhu stává hlubinnou úvahou o prazákladu rodinných vztahů. Marek Hovorka, Petr Kubica, Kamila BoháčkováNová knihaJak se dělá dokumentAndrea Slováková popisuje koncepci připravované knihy Jak se dělá dokument, která na základě rozhovorů s českými a slovenskými dokumentaristy a dokumentaristkami mapuje, jak vznikají různé typy dokumentů, a představuje tak výrazné tvůrčí metody a autorské přístupy.Andrea SlovákováÚvodníkKdyž intimní je světovéO dokumentech s přesahemKamila Boháčková