Kniha plná kinogeometrie

Rozhovor s Martinem Čihákem, který vydává svou první a pravděpodobně také poslední knihu o avandgardní kinematografii s názvem Ponorná řeka kinematografie

Jak k tomu došlo, že se po čtrnáct let starém článku náhle vynořila stejnojmenná kniha?

Jsou lidé, kteří jsou chytří a kteří přinášejí neustále něco nového; pak jsou lidé, kteří nejsou schopní téměř ničeho, a občas je někdo k něčemu přiměje. K článku pro Cinepur mě tenkrát takřka fyzicky donutili. Od něj se pak o pár let později odvinul základ pro nynější knihu v podobě disertační práce Skladebné postupy filmových avantgard. Minulý rok přišlo vydání mé knihy na přetřes. V nějakém pozitivním naladění jsem prostě řekl, že to udělám.

Čím se kniha liší od vaší disertační práce?

Jádro knihy, tedy rozdělení avantgardy do šesti kapitol, se rozrostlo a poupravilo – avšak k zásadním zásahům nedošlo. Celé přepsání by nemělo cenu; chtěl jsem zachovat ráz doby vzniku práce, tedy doby bez internetu. Hlavní rozdíl je v doplnění úvodu a závěru, kterými je vnitřní text rámován. Na začátku jsou konfrontovány různé druhy čtenářů tak, aby se jim – pokud možno –, otevřely oči na danou oblast kinematografie. Kapitola Sedmero osvětlujících řezů, která celou knihu uzavírá, je teoretickým východiskem spojujícím filmové a geometrické vidění pomocí kinogeometrie.

Můžete kinogeometrii přiblížit?

Kinogeometrie vychází z toho, že filmové vidění, stejně tak jako vidění geometrické, není smyslem tělesným, ale duševním, ne-li duchovním. Teprve až na Matematicko-fyzikální fakultě jsem se dozvěděl, co vlastně geometrie znamená. Do geometrického světa se musíme naučit nahlížet, zpočátku vstupuje problém naladěnosti. Geometrický svět je reálný, zatímco objekty nakreslené na papíře jsou jen nástrojem, pomocí něhož můžeme nechat vynořovat jevy geometrického světa. Dlouho mi trvalo, než jsem pochopil, že některé geometrické řezy mohou odpovídat tomu či onomu filmu. Kinogeometrie však rozhodně není modelování či statický útvar; je potřeba ji chápat jako vyvíjení. Takový film pak neznamená dovršenou formu, ale proces vedení řezu filmovým universem.

Proč v knize používáte namísto zažitého termínu abstraktní film pojem absolutní film?

Už v původním článku v roce 1999 jsem psal, že název kategorie abstraktní je zavádějící; nahrazuji jej výstižnějším dobovým výrazem z 20. let. V aristotelském abstractio se odnímají průvodní jevy, hmota, barva, až se dopracujeme například k ideální kružnici. Ryzí abstrakci můžeme nalézt v Dovženkově Zemi (1930). Ve scéně sklízení obilí se dlouhými skly odnímají průvodní jevy reality, až se dojde k  abstrahovanému zrní, které tvoří jenom fleky. Proto takový Oskar Fischinger nemůže být abstraktní, protože nic neodnímá – pracuje již s ucelenými tvarovými formami, které mají své vnitřní kvality.

Proč se kniha ve svém historickém výkladu velkou měrou omezuje pouze na díla natočená na film?

Nechtěl jsem jít ve šlépějích obskurností, k jakým patří publikace Dějiny filmu toho modloslužebníka, jehož jméno nechci vyslovovat. Bylo by nesmyslné obsáhnout celé dějiny avantgardy. Za podstatné považuji, že kniha je opravdu o filmu. V drtivé většině píšu o dílech, které jsem sám viděl – to znamená v kinosálu z filmového pásu. Budou námitky, proč tam není tohle a támhleto... No prostě jsem to neviděl, tak o tom nepíšu. A naopak. Tak je tomu s kinogeometrií, když něco vidíte a jste si  vědom toho, co vidíte, nemůžete o tom nepsat.


 

Na slavnostním zahájení 17. Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava budou pokřtěny dvě publikace Nakladatelství Akademie múzických umění. Za tou první, praktičtěji laděnou Pitch it!, stojí německá autorka Sibylle Kurz, která se specializuje, jak již název publikace napovídá, na techniku tzv. pitchingu. Pojem nenese vulgární konotaci, nýbrž se jedná o propracovaný systém, jak prezentovat svůj projekt a ideje širšímu publiku, nebo producentským složkám a grantovým organizacím. Druhým křtem proplují čtenáři Ponornou řekou kinematografie Martina Čiháka, jednoho z nejvýznamnějších tvůrců i teoretiků experimentálního filmu polistopadového období. Kniha se snaží pomocí osobitého jazyka manifestačním rázem otevřít ještě osobitější oblast kinematografie a nabízí přehledné rozdělení dílčích avantgardních oborů. Další publikaci na festivalu představí uznávaný tvůrce animovaného filmu – Jurij Norštejn. Dvousvazková kniha Sníh na trávě je podstatnou publikací pojednávající o pohybu a času ve výtvarném umění a animaci.

foto: torinofilmlab.it

Sibylle Kurz pracuje jako pitching trenérka a konzultantka pro filmové školy a filmové instituce. Její zkušenosti z oblasti “umění pitchingu” jsou výsledkem více než 15 let zkušeností v oblasti distribuce a koprodukce filmů v německy mluvícím trhu.

 

foto: youtube.com

V devadesátých letech se Martin Čihák autorsky i organizačně podílel na řadě prezentací českého nezávislého filmu doma i v zahraničí (Berlin – Tacheles 1991, Kodaň – klub OFF-OFF 1994, 2002, New York – Anthology Film Archives 2000, Lipsko-Schaubuehne Lindenfels 2000 aj.). Koncem devadesátých let byl několikráte garantem cyklu „Experimentální film“ na LFŠ v Uherském Hradišti.

 

foto: csfd.cz

Jurije Norštějna má většina diváků zafixovaného především jako režiséra poetických pohádek, i když vzhledem k zvoleným námětům a především výtvarnému ztvárnění by se možná slušelo slovo pohádka dát do uvozovek. Nejznámějším z jeho filmů je Pohádka pohádek (1979), což je příběh čerpající z lidové ukolébavky o malém šedém vlkovi.

 
 




výpis dalších článků rubriky:  Rozhovor

F5.0Musíme rozšiřovat hranice naší imaginace!Od letošního roku má ji.hlavský festival svého ekologického ombudsmana. Jaká je přesně jeho role v rámci festivalu a může být vůbec mezinárodní festival s řadou zahraničních hostů šetrný k životnímu prostředí? To prozrazuje Ĺuboš Slovák v rozhovoru pro dok.revue. Kamila Boháčková
F5.0Ženy sa nestanú rovnocennými, kým ich muži za také neuznajúFatima Rahimi je česká novinárka pochádzajúca z afganského Herátu, odkiaľ spolu so svojou rodinou v roku 1999 z dôvodu útlaku Talibanu emigrovala. Študuje kultúrne a duchovné dejiny Európy a blízkovýchodné štúdiá a iránistiku na Karlovej univerzite v Prahe, od roku 2015 pracuje pre Deník Referendum, kde sa venuje najmä témam sociálnej problematiky, čitateľom približuje spoločenskú situáciu v Afganistane a zároveň prináša reportáže z Česka. V Inšpiračnom fóre ji.hlavského festivalu prispela do diskusie Emancipace pokaždé jinak, kde priniesla osobný pohľad na rozdielnosť i podobnosť feminizmu, demokracie a ženskejrovnoprávnosti vo východných i západných krajinách. Dominika Bleščáková
F4.0VR díla vztažená ke skutečnostiKurátorka ji.hlavské VR zóny, Andrea Slováková, pro dok.revue prozrazuje, jaká je koncepce VR sekce na MFDF Ji.hlava a kde hledá inspiraci pro sestavování festivalového programu. Kamila Boháčková
F4.0Na klimatickou úzkost musíme s rozumemRozhovor s Jonathanem LedgardemPavel Bednařík
F3.0Man Ray: Filmy odpoutané od pravidelDavid Čeněk, kurátor letošní sekce filmů Mana Raye, v rozhovoru pro dok.revue prozrazuje okolnosti objevu umělcových téměř neznámých filmů a uvažuje, v čem tkví výjimečnost Man Raye jako filmaře. Sekce Průhledná bytost: Man Ray poběží dnes ve 21 hodin v DKO II.Kamila Boháčková
F3.0V Česku je sterilizace trans lidí stále povinnáNový film Kateřiny Turečkové Proč se cítím jako kluk?, který letos soutěží v sekci Česká radost, pojednává o životě mladých trans lidí u nás a jejich povinné sterilizaci. V rozhovoru pro dok.revue popisuje Turečková, jak obtížně se žije translidem na malém českém městě. Snímek promítne MFDF Ji.hlava dnes od 12:30 v kině Dukla.Libor Sup
F1.0Celou dobu jsme byli připraveni výsledek zahoditJaroslav Kučera Deník, snímek o předním československém kameramanovi, včera zahájil letošní 23. Mezinárodní festival dokumentárních filmů v Jihlavě. Unikátní projekt rozdělil běžný dokumentaristický záměr na dvě oddělené nádoby – pandánem snímku se stal dokument Jaroslav Kučera Zblízka, jenž se letos na jaře objevil v českých kinech. Deník vznikl zjevně z velké zapálenosti a odevzdanosti, jak je patrné snad z každé věty režiséra snímku Jakuba Felcmana. Snímek bude promítnut také dnes ve 21 hodin v Dělnickém domě. Martin Svoboda
F1.0Leckdy je strašidelné se schovávat za objektivituS Adélou Komrzý o filmu Viva video, video vivaMartin Svoboda
F3.0Dostat Trumpa z Bílého domu je pro záchranu klimatu klíčovéRozhovor s Billem McKibbenemJakub Patočka
F3.0Karel Vachek: Prostě to musí být film k smíchu!Jeden z nejoriginálnějších českých filmařů Karel Vachek natočil svůj devátý filmový román s názvem Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie. Padesát let od pražského jara a třicet od sametové revoluce v něm Vachek bilancuje „s vnitřním smíchem“ společenský vývoj a vidí možnou budoucnost v přímé demokracii, kterou umožní propojení lidstva počítačovou sítí bez zastupitelů. Komunismus má dnes v 17:30 v Horáckém divadle premiéru a poté zamíří 5. listopadu do české kinodistribuce.Kamila Boháčková

starší články

3.13DOK.REVUE
14. 10. 2013


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaDokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky. Dokument vzbudil řadu diskuzí. Připomínáme tu, kterou pro dok.revue o snímku vedli Milena Bartlová a Petr Bilík. Film uvádí ji.hlavský festival dnes v bloku od 12:30 spolu s Otevřenou pevností Ivo Bystřičana. Kamila BoháčkováNový filmDunaj vědomíJak režisér David Butula připravoval svůj film Dunaj vědomí o kapele Dunaj? Připomínáme si jeho starší text pro dok.revue z doby, kdy film teprve vznikal. Dnes ho ji.hlavský festival promítá od 14:30 v Dělnickém domě. David ButulaTémaVálka jako stav mysliEsej o snímcích Průnik a Doufám, že se máš dobře, které spojuje reflexe 20. století prostřednictvím archivních materiálů. Obě díla letos soutěžila v sekci Opus Bonum. Janis PrášilFestivalový tipÚterní tip dokumentaristky Terezy ReichovéTereza ReichováRozhovorŽeny sa nestanú rovnocennými, kým ich muži za také neuznajúFatima Rahimi je česká novinárka pochádzajúca z afganského Herátu, odkiaľ spolu so svojou rodinou v roku 1999 z dôvodu útlaku Talibanu emigrovala. Študuje kultúrne a duchovné dejiny Európy a blízkovýchodné štúdiá a iránistiku na Karlovej univerzite v Prahe, od roku 2015 pracuje pre Deník Referendum, kde sa venuje najmä témam sociálnej problematiky, čitateľom približuje spoločenskú situáciu v Afganistane a zároveň prináša reportáže z Česka. V Inšpiračnom fóre ji.hlavského festivalu prispela do diskusie Emancipace pokaždé jinak, kde priniesla osobný pohľad na rozdielnosť i podobnosť feminizmu, demokracie a ženskejrovnoprávnosti vo východných i západných krajinách. Dominika BleščákováRozhovorMusíme rozšiřovat hranice naší imaginace!Od letošního roku má ji.hlavský festival svého ekologického ombudsmana. Jaká je přesně jeho role v rámci festivalu a může být vůbec mezinárodní festival s řadou zahraničních hostů šetrný k životnímu prostředí? To prozrazuje Ĺuboš Slovák v rozhovoru pro dok.revue. Kamila BoháčkováPohledyVnitřní svět básníka Ivo HuclaDám si čínuIvo Hucl