Jenica a Perla

Jak a proč natáčela Rozálie Kohoutová svůj nový film Jenica a Perla

Jenica a Perla

Dokument Jenica a Perla je příběhem dvou romských teenagerek nacházejících se v životním okamžiku, kdy se víceméně rozhoduje o jejich budoucnosti. Ať už jde o školu, vztah k rodičům, první milostné zážitky, dívky si hledají své místo na světě. Jenica je původně z Rumunska, ale vyrostla v Paříži na ulici. S rodiči a sourozenci přespávali, kde se dalo, a živili se žebráním. Perla pochází z romské osady na východním Slovensku. V domečku, kde bydlí, není ani tekoucí voda, ani záchod. Jenica a Perla, obě vystupovaly v tanečním souboru Kesaj tchave, jehož základ tvoří děti z východoslovenských osad, ale díky četným turné po Francii se postupně do souboru přidaly i děti rumunské. Jenica a Perla se rychle skamarádily. Vídaly se tak dvakrát do roka, vždy když Kesaj přijeli do Francie na vystoupení, kde jsem dívky poznala i já. Ve čtvrtém ročníku FAMU jsem odjela na stáž do Paříže a zůstala trochu déle, než jsem měla původně v úmyslu.

Před nástupem na FAMU jsem studovala romistiku, a přirozeně jsem se proto romské tematice věnovala i jako studentka dokumentární tvorby. Ve škole jsem o Romech natočila dva filmy (O Topánki a Roma Boys). Nicméně po Roma Boys jsem si myslela, že jsem toto téma pro sebe víceméně vyčerpala (nebo ono vyčerpalo mě, nevím). Chtěla jsem si od nekonečných debat, co s tím a proč to řeší někdo, kdo je bílý, a proč to řeším já, odpočinout. Občas jsem v Paříži pomáhala jedné neziskové organizaci s překládáním, a tak jsem měla možnost seznámit se se situací Romů migrujících z východní Evropy na Západ. Zjišťovala jsem, že situace této menšiny je celkem nezáviděníhodná, ať jsou, kde jsou, a v příběhu Jenici a Perly jsem mohla toto téma rozvinout. Nepoukazovat buď jen na chudobu romských osad a rasismus na východě, nebo jen na prekérní situaci rodin přežívajících na ulicích západoevropských velkoměst. Díky přátelství Jenici a Perly jsem měla možnost nahlédnout obojí v širším, celoevropském kontextu. A tak jsem začala točit.

Myslím, že film je odlišný od mých předchozích snímků tím, že jsem se poprvé rozhodla pro observační metodu. Velkou část tvoří situace, které jsem natáčela sama s foťákem v jejich rodinách, kde jsem seděla celé dny a tu a tam natočila pět minut. Zaznamenávala jsem situace, kterým jsem nerozuměla, a občas jsem netočila vůbec. Podle metody direct cinema jsem se jako vnější subjekt, kamera oko, snažila splynout s nábytkem a myslím, že se mi to do jisté míry povedlo. Snímek je tak snad autentickým vhledem do života Jenici a Perly, i když velmi těžce se mi hodnotí film, na kterém jsem intenzivně pracovala poslední dva roky a který jsem dostříhala teprve před měsícem.

Jenica a Perla

Film bude mít českou premiéru v dubnu 2015.





výpis dalších článků rubriky:  Nový film

2.19O nevěře jako o zrcadle nás samýchVizuální umělkyně Barbora Jíchová Tyson, žijící už sedmnáct let v Americe, letos dokončila svůj první celovečerní snímek Hovory o nevěře, který měl světovou premiéru na festivalu dokumentů Sheffield Doc/Fest 2019 v Anglii. Tato esejistická koláž je podle autorky pohledem na humanitu, která nastavuje zrcadlo nám všem. Barbora Jíchová Tyson
1.19Dunaj vědomíDavid Butula o svém chystaném filmu o příběhu kapely DunajDavid Butula
6.18Ako som sa stala partizánkouSlovenská dokumentaristka Vera Lacková o svém připravovaném filmu Ako samo sa stala partizánkouVera Lacková
5.18 Ve světle ikonZdeněk N. Bričkovský o svém novém filmu Ve světle ikon Zdeněk N. Bričkovský
F1.18PasažéřiJana Boršková o svém dokončovaném filmu PasažéřiJana Boršková
4.18Natáčení ve skrytém městěTomáš Elšík o svém filmu Central Bus Station.Tomáš Elšík
dok.revueDobré zprávyOndřej Šálek o svém novém filmu s pracovním názvem Dobré zprávyOndřej Šálek
3.18Máme na vícDokumentarista Robin Kvapil o svém novém filmu Máme na víc, jenž odhaluje pozadí prezidentské kampaně Michala Horáčka. Robin Kvapil
dok.revuePoslední slovo Charlotty Garrigue MasarykovéJosef Císařovský o svém novém filmu CharlottaJosef Císařovský
dok.revueVIVA VIDEO, VIDEO VIVAAdéla Komrzý o svém novém filmu Československý obraz elektronickýAdéla Komrzý

starší články

6.14DOK.REVUE
15. 12. 2014


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaNový dokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let svého vzniku neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky, například Noama Chomského či Jeffereyho Bealla, tvůrce tak zvaného Beallova seznamu predátorských časopisů.Kamila BoháčkováNový filmO nevěře jako o zrcadle nás samýchVizuální umělkyně Barbora Jíchová Tyson, žijící už sedmnáct let v Americe, letos dokončila svůj první celovečerní snímek Hovory o nevěře, který měl světovou premiéru na festivalu dokumentů Sheffield Doc/Fest 2019 v Anglii. Tato esejistická koláž je podle autorky pohledem na humanitu, která nastavuje zrcadlo nám všem. Barbora Jíchová TysonTémaKdo bude hlídat hlídače?Otázka fungování nezávislých médií veřejné služby nabývá v naší krajině na důležitosti. Příspěvkem do debaty o tom, jaká by měla veřejnoprávní média být, je i koncepce jejich mediálních rad, které mají právě onu nezávislost zaručovat. Děje se tak? A co to o nás vypovídá?Petr MinaříkSportDvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin SvobodaBáseňPriceBáseň Andrey SlovákovéAndrea SlovákováRozhovorSám sebe překvapitDokumentární road movie Martina Marečka Dálava o vztahu otce a syna i o vzdálenosti, která nás dělí od těch ostatních, je na rozdíl od předchozích společensky angažovaných filmů tohoto tvůrce dílem intimním. V Marečkově pojetí se však intimní rozměr příběhu stává hlubinnou úvahou o prazákladu rodinných vztahů. Marek Hovorka, Petr Kubica, Kamila BoháčkováNová knihaJak se dělá dokumentAndrea Slováková popisuje koncepci připravované knihy Jak se dělá dokument, která na základě rozhovorů s českými a slovenskými dokumentaristy a dokumentaristkami mapuje, jak vznikají různé typy dokumentů, a představuje tak výrazné tvůrčí metody a autorské přístupy.Andrea SlovákováÚvodníkKdyž intimní je světovéO dokumentech s přesahemKamila Boháčková