Jednou nohou v absolutnu: Hon na Parkinsona

Jak vznikal letošní český vítěz mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Hon na Parkinsona

Porota mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc na konci dubna ocenila první díl seriálu Jednou nohou v absolutnu, jenž vznikl ve spolupráci České televize a Českého vysokého učení technického, jako nejlepší česko-slovenský populárně-vědecký film. Hon na Parkinsona jako první epizoda televizního cyklu představuje, jak je možné potlačovat příznaky Parkinsonovy choroby pomocí zavedení maličkaté elektrody do mozku nemocného. Tato elektroda pak dokáže ovlivňovat funkci konkrétních neuronů a pomoci tak svému nositeli k plynulé chůzi, koordinovaným pohybům ale usnadňuje i řeč.

Letošní porota pro česko-slovenskou soutěž na 52. ročníku AFO na Honu na Parkinsona hodnotila „především objevný přístup k tématu a silný individuální příběh, dychtivost a zaujetí tvůrců“. Tohle vše Hon se svým výrazným společenským poselstvím splňuje a podle předsedy letošní poroty Petera Hladíka je přesvědčivým a autentickým svědectvím o možných cestách pomoci člověku v zdánlivě bezvýchodné situace.

Autorkou koncepce osmidílného televizního cyklu je dramaturgyně a dokumentaristka Lucie Králová. „Cyklus je na pomezí mezi klasickým populárně-vědeckým žánrem a dokumentem, který má společenský přesah, to bylo pojítko všech dílů. U všech zpracovávaných témat jsme chtěli, aby nezůstalo, byť u dobře natočeného, informování o nových vědeckých objevech, zajímala nás reflexe vědeckého provozu, etické a společenské otázky, aplikovaný výzkum. V Honu na Parkinsona se podařilo režisérovi Jiřímu Ovečkovi velmi dobře ukázat reálné dopady jednoho významného objevu vědců z ČVUT na život konkrétních lidí, navíc je film natočen situačně, takže můžeme sledovat v přímém přenosu, jak se člověk trpící Parkinsonovou chorobou doslova „zapne“ a jeho pohyby díky vědci zavedené sondě v jeho mozku jsou o poznání koordinovanější,“ vysvětluje Králová.

Spolupráce ČT a ČVUT se tu ukázala jako velmi konstruktivní a přínosná. V cyklu však nevystupují pouze vědci z ČVUT, ale v každém díle najdeme i zástupce z jiné vědecké sféry – z nemocnic, z pracovišť Akademie věd, nebo i z CERNu. „Hned na začátku jsme si jasně řekli, že nejde o žádnou reklamu ČVUT, které k tomuto rozhodnutí přistoupilo velmi zodpovědně, přestože do projektu investovalo nemalé prostředky,“ popisuje Králová. Podle ní sehrál důležitou  roli v této spolupráci dvou institucí inženýr Jan Sláma z ČVUT, který dokázal otevřeně komunikovat s oběma stranami tvůrčího týmu – s vědci i s filmaři. „Honza Sláma působil jako mediátor a dokázal velmi efektivně posouvat možnosti této naší spolupráce. Takového osvíceného člověka pro vnější vztahy by měla mít každá instituce,“ říká Králová.

Na cyklu se podíleli celkem čtyři filmaři Jiří Ovečka (Hon na Parkinsona, R.U.R. 2015), Šimon Špidla (Stroje nás vidí), Martin Řezníček (BLACKOUT, Vpřed!, Elementární film, Jednou nohou v absolutnu… druhou na hraně) a Andrea Slováková (Bytosti a aparáty). Napříč osmi epizodami se prolíná další téma a sice etika vědeckého výzkumu a jeho zneužitelnost. „Na toto téma naráží především Šimon Špidla v díle věnovaném strojovému vidění. Díky strojům můžeme vidět mnohem více než pouhým lidským okem, ale stávají se předmětem všudypřítomného dozoru a dohledu. Chtěli jsme nahlédnout vědecký výzkum v širším kontextu a upozornit i na význam výzkumu základního, kterému se věnuje Elementární film, natáčený zčásti v CERNu. Příznačné bylo, že cyklus vznikal v době diskuzí o snižování státních dotací na vědu a výzkum,“ uzavírá Králová.

Celý cyklus je možné sledovat on-line na i-Vysílání České televize.





výpis dalších článků rubriky:  Sport

2.19Dvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin Svoboda
1.19Na chvíli se zastavte!O workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleRené Kubášek
5.18Paměť ji.hlavských porotců Galerie paměťových schránek porotců MFDF Ji.hlava 2018 Redakce
4.18Haló, tady Beuys!Reportáž z první projekce cyklu dokumentárních filmů věnovaných vlivným osobnostem vizuální kultury. Pavla Rousková
1.18Aktualizace Jednoho světaCo připravuje jubilejní 20. ročník festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden světJitka Lanšperková
6.17Když radost, tak z letošní Ji.hlavyDokumentární projekt nabídl dokufikci, vizuální esej i skrytou kameruZuzana Drtilová
5.17Mezi dokumentem a fikcí Dokument vs. fikce na 21. MFDF Ji.hlavaJitka Lanšperková
4.17Když se příslib nepromění v realitu, nastává nekončící šichtaPoznámky z poslední projekce Živého kina Praha 2017Veronika Hanáková
3.17Inspirativní čteníTipy na inspirativní čtení o dokumentární a mediální krajině:Andrea Slováková
1.17Daniel Blake jako oběť systému, ale jen naokoKomentář k recenzím filmu Já, Daniel BlakeVeronika Hanáková

starší články

2.17DOK.REVUE
01. 06. 2017


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaNový dokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let svého vzniku neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky, například Noama Chomského či Jeffereyho Bealla, tvůrce tak zvaného Beallova seznamu predátorských časopisů.Kamila BoháčkováNový filmO nevěře jako o zrcadle nás samýchVizuální umělkyně Barbora Jíchová Tyson, žijící už sedmnáct let v Americe, letos dokončila svůj první celovečerní snímek Hovory o nevěře, který měl světovou premiéru na festivalu dokumentů Sheffield Doc/Fest 2019 v Anglii. Tato esejistická koláž je podle autorky pohledem na humanitu, která nastavuje zrcadlo nám všem. Barbora Jíchová TysonTémaKdo bude hlídat hlídače?Otázka fungování nezávislých médií veřejné služby nabývá v naší krajině na důležitosti. Příspěvkem do debaty o tom, jaká by měla veřejnoprávní média být, je i koncepce jejich mediálních rad, které mají právě onu nezávislost zaručovat. Děje se tak? A co to o nás vypovídá?Petr MinaříkSportDvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin SvobodaBáseňPriceBáseň Andrey SlovákovéAndrea SlovákováRozhovorSám sebe překvapitDokumentární road movie Martina Marečka Dálava o vztahu otce a syna i o vzdálenosti, která nás dělí od těch ostatních, je na rozdíl od předchozích společensky angažovaných filmů tohoto tvůrce dílem intimním. V Marečkově pojetí se však intimní rozměr příběhu stává hlubinnou úvahou o prazákladu rodinných vztahů. Marek Hovorka, Petr Kubica, Kamila BoháčkováNová knihaJak se dělá dokumentAndrea Slováková popisuje koncepci připravované knihy Jak se dělá dokument, která na základě rozhovorů s českými a slovenskými dokumentaristy a dokumentaristkami mapuje, jak vznikají různé typy dokumentů, a představuje tak výrazné tvůrčí metody a autorské přístupy.Andrea SlovákováÚvodníkKdyž intimní je světovéO dokumentech s přesahemKamila Boháčková