Gangsteři, Helena a já

Režisérka a herečka Petra Nesvačilová o svém novém celovečerním filmu Zákon Helena

Zákon Helena

Před čtyřmi roky jsem hledala téma, jež by reflektovalo ženskou hrdinku. Seděla jsem v kuchyni své kolegyně herečky Hanky Vágnerové, která v té době natáčela seriál Expozitura, řekla mi: „Musíš točit o Heleně, je skvělá a hlavně je odvážná!” A tak jsem si vzala telefonní číslo na Helenu Kahnovou, což je bývalá elitní detektivka ÚOOZ (OBOZ), která se svým kolegou Tomášem Gregorem odhalila „Berdychův gang“ a nechala zavřít celkem 50 nebezpečných zločinců.

Sešly jsme se s Helenou na kávě v Dejvicích. Naproti mně seděla velmi pohledná žena a vyprávěla mi svůj životní příběh. Ve 23 letech se dostala k policii. Byla to doba 90. let, svoboda přinesla své, a to i s ohledem na svobodně se vyvíjející kriminalitu. Postupně začala Helena pracovat i na „Berdychově gangu“. Po sedmi letech vydírání, vyhrožování a totálních nervů, ve třiceti, s malým dítětem, se jim podařilo dostat všechny za mříže. Jenže tím to neskončilo. Zjistili, že v tom jeli i jejich kolegové a šéfové od policie. Bylo to o to horší, že ti, co mají být na straně zákona, se dostali na stranu podsvětí a pomáhali gangsterům, motivováni finančním ziskem. Helena tak musela jít i proti svým kolegům a to bylo na situaci nejtěžší. V kavárně jsem si při pohledu na Helenu uvědomila, že mě zajímá téma odvahy a postava ženy v mužském světě bojující proti zlu. Zní to nadneseně, ale jejich roky ve strachu se nedají slovy lépe vyjádřit.

Začala jsem tedy točit portrét o Heleně. Při rešerších jsem zjišťovala více a více zajímavých informací k rozvětvenosti celého případu. Je to pro mne model fungujícího podsvětí, jež je kolem nás a zasahuje i do těch nejvyšších pater politických struktur. Hned mě napadla myšlenka, že to je nebezpečný film a mohl by se i tak jmenovat. Sešla jsem se s Jankem Kroupou, který na případu „Berdychova gangu“ pracoval jako investigativní novinář. Řekl mi: „Běžte se podívat do toho podsvětí, ať víte, proti čemu Helena bojovala.” To bylo ve chvíli, kdy měl film jasnou strukturu krátkého portrétu Heleny Kahnové, která vypráví své „nebezpečné“ zkušenosti, historky z podsvětí. Skrz ně se začínaly objevovat pro mne zajímavá témata – žena v mužském světě a také to, kde se bere zlo a jestli jde zastavit. Začali jsme s produkční shánět kontakty a obvolávat tedy gangstery z „Berdychova gangu“. A začalo to! Takhle vznikl můj film ZÁKON HELENA.


Zákon Helena

První, koho jsem oslovila, byl Samopalník. Domluvili jsme si sraz ve Slavii. Měly jsme strach a u dveří jsme se kohokoliv, kdo přišel, snažily rozeznat. Věděly jsme, že sraz musí být přes den a v kavárně plné lidí. Ze strachu jsme si namalovaly pusu červenou rtěnkou. Ano, prostě holky se vyrovnávají se strachem po svém. Po několika hodinách přišla sms:

„Nedorazím, zítra, ozvu se.“ Uf, tak to znamená, že to nemám za sebou... Druhý den jsme měli opět sraz. Když jsme s produkční jely na schůzku, zavolal mi Samopalník a začal mě vyslýchat, zda jsem od policie a o co mi jde. Vůbec jsem tomu nerozuměla. Řekla jsem, že pokud se se mnou nechce vidět, že to respektuji, a on řekl, že dobře, že tedy dorazí. Seděli jsme nakonec v pizzerii. A měla jsem šílený strach. Před produkční jsem se tvářila, že jsem v pohodě. Abych i ji nějak „nevypsychovala“. Uvědomila jsem si, že jestli tohle, co prožívám během hodiny já, musela Helena prožívat sedm let, tak to nechápu. Jasně ono se to časem obrousí. Ale stejně... V podsvětí je Samopalník nazýván také Mučitel, jen abyste byli v obraze. Samopalník vešel! Byl jako postava z filmu z 90. let. Měl na sobě šusťákový komplet. Všude tetování, hluboký hlas a lehce ráčkoval. Celou dobu se na nás díval podezíravě. A zeptal se, o co nám jde.

„No, chtěla bych Vás do filmu.“

„A proč?“

„Protože jste dělal loupežná přepadení a mučil jste lidi a mě zajímá, jestli se takový člověk může změnit.“

„Kecy,“ řekl Samopalník, „já s Vámi nebudu točit, teď mě pustili z vězení a musím se dát do kupy“.

Odešel. Trvalo celkem rok a půl, než kývl na natáčení. Podobným způsobem jsme za čtyři roky poznali docela dost gangsterů, kteří přinášeli další a další motivy a témata. A vznikl film, ve kterém jsem se stala vypravěčem a kde se snažím zmapovat motivy a morálku gangsterů.

Producenti Background Films se chystají film uvést do českých kin na podzim tohoto roku.





výpis dalších článků rubriky:  Nový film

2.19O nevěře jako o zrcadle nás samýchVizuální umělkyně Barbora Jíchová Tyson, žijící už sedmnáct let v Americe, letos dokončila svůj první celovečerní snímek Hovory o nevěře, který měl světovou premiéru na festivalu dokumentů Sheffield Doc/Fest 2019 v Anglii. Tato esejistická koláž je podle autorky pohledem na humanitu, která nastavuje zrcadlo nám všem. Barbora Jíchová Tyson
1.19Dunaj vědomíDavid Butula o svém chystaném filmu o příběhu kapely DunajDavid Butula
6.18Ako som sa stala partizánkouSlovenská dokumentaristka Vera Lacková o svém připravovaném filmu Ako samo sa stala partizánkouVera Lacková
5.18 Ve světle ikonZdeněk N. Bričkovský o svém novém filmu Ve světle ikon Zdeněk N. Bričkovský
F1.18PasažéřiJana Boršková o svém dokončovaném filmu PasažéřiJana Boršková
4.18Natáčení ve skrytém městěTomáš Elšík o svém filmu Central Bus Station.Tomáš Elšík
dok.revueDobré zprávyOndřej Šálek o svém novém filmu s pracovním názvem Dobré zprávyOndřej Šálek
3.18Máme na vícDokumentarista Robin Kvapil o svém novém filmu Máme na víc, jenž odhaluje pozadí prezidentské kampaně Michala Horáčka. Robin Kvapil
dok.revuePoslední slovo Charlotty Garrigue MasarykovéJosef Císařovský o svém novém filmu CharlottaJosef Císařovský
dok.revueVIVA VIDEO, VIDEO VIVAAdéla Komrzý o svém novém filmu Československý obraz elektronickýAdéla Komrzý

starší články

3.16DOK.REVUE
27. 06. 2016


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaNový dokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let svého vzniku neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky, například Noama Chomského či Jeffereyho Bealla, tvůrce tak zvaného Beallova seznamu predátorských časopisů.Kamila BoháčkováNový filmO nevěře jako o zrcadle nás samýchVizuální umělkyně Barbora Jíchová Tyson, žijící už sedmnáct let v Americe, letos dokončila svůj první celovečerní snímek Hovory o nevěře, který měl světovou premiéru na festivalu dokumentů Sheffield Doc/Fest 2019 v Anglii. Tato esejistická koláž je podle autorky pohledem na humanitu, která nastavuje zrcadlo nám všem. Barbora Jíchová TysonTémaKdo bude hlídat hlídače?Otázka fungování nezávislých médií veřejné služby nabývá v naší krajině na důležitosti. Příspěvkem do debaty o tom, jaká by měla veřejnoprávní média být, je i koncepce jejich mediálních rad, které mají právě onu nezávislost zaručovat. Děje se tak? A co to o nás vypovídá?Petr MinaříkSportDvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin SvobodaBáseňPriceBáseň Andrey SlovákovéAndrea SlovákováRozhovorSám sebe překvapitDokumentární road movie Martina Marečka Dálava o vztahu otce a syna i o vzdálenosti, která nás dělí od těch ostatních, je na rozdíl od předchozích společensky angažovaných filmů tohoto tvůrce dílem intimním. V Marečkově pojetí se však intimní rozměr příběhu stává hlubinnou úvahou o prazákladu rodinných vztahů. Marek Hovorka, Petr Kubica, Kamila BoháčkováNová knihaJak se dělá dokumentAndrea Slováková popisuje koncepci připravované knihy Jak se dělá dokument, která na základě rozhovorů s českými a slovenskými dokumentaristy a dokumentaristkami mapuje, jak vznikají různé typy dokumentů, a představuje tak výrazné tvůrčí metody a autorské přístupy.Andrea SlovákováÚvodníkKdyž intimní je světovéO dokumentech s přesahemKamila Boháčková